Z wudaća: pjatk, 26 junija 2015

Na lońšej premjerje hornjołužiskeho wu­měłstwoweho busa je Santiago pa­sažě­row mjez Lubijom a Korzymjom z bubnowanjom wokřewił. Tónkróć čini to ze swojim partnerom ju­tře­ a njedźelu we wuměłstwowym busu mjez Budyšinom (12.30 hodź., 16.30 hodź.) a Njebjelčicami (15.30 hodź.). Busy jězdźa z Bu­dy­skeho Bebeloweho naměsta ho­dźin­sce wot 11:25 hodź. do Korzymja a wot 12:25 hodź. do Lubija. Foto: Axel Arlt

wozjewjene w: Kultura
pjatk, 26 junija 2015 14:00

Čitajće w nowym rozhledźe (26.06.15)

Hižo we wobsahu lětušeho dwójneho čisła­ zwěsćiš, kelko chcył Rozhlad swojim čitarjam zdźělić. Rozmołwje wobohaćatej wudaće z čerstwymi a prowokantnymi myslemi. W jednej podawamy mysle předsydki chóra Lipa Franciski Zopic, kotraž informuje wo planach spěwneho ćělesa a wo powšitkownej chórowej kulturje w Serbach. Přez druhu rozmołwu zhoniće perspektiwu pólskeje sorabistki a redaktorki časopisa Zeszytow Łużyckich a na­­še­je julijskeje jubilarki dr. Ewy Siatkow­skeje wo jeje skutkowanju pola Serbow a wo jeje tezach nastupajo serbsku iden­titu. Po Ewje Siatkowskej rozwiwa so w serbskich institucijach nowe powołanje, kotre, to čitaj­će sami. Redakcija Rozhlada poruča wosebje tekst Jakuba Sokoła wo wólbnych wa­bjenjach politi­­karjow ze serbskimi wob­sahami. Wo natwarje kombinata Čorna Pumpa pisa dr. Edmund Pjech. Nimo toho swjećimy jubilej schadźowanki kaž tež jubi­lej Praskeje manifestacije za prawa Serbow 24. julija 1945. Swoje doži­wje­nja na woswjećenju dnja dobyća nad fašiz­mom­ 9. meje w Berlinje zdźěla čitarjam spisowaćel Křesćan Krawc.

wozjewjene w: Kultura
pjatk, 26 junija 2015 14:00

Protyka (26.06.15)

Pjatk 26. – 28.6.  Tradicionalny Złokomorowski měšćanski swjedźeń ­ na Torhošću Pětra a Pawoła

   Swjedźeń serbskeje poezije

  19:00 Forum w Budyskim Kamjentnym domje wo azylu

Sobotu 27./28.6.  44. jěchanski a skakanski turněr w Kulowje

   Wjesny swjedźeń w Konjecach-Šunowje

  11:00 Muzejowa rozmołwa wo twórbach Hansa Salentina­ w Budyskim měšćanskim muzeju

  14:00 Srjedźowěkowski spektakl w Korzymskim hrodowym­ muzeju 

  14:00 Wotewrjenje projekta „Krajina w změnje – krajino­wa změna“ na Radušanskim hrodźišću

  14:00 Skupinje Con-takt a SerBeat hrajetej w Budyskim Serbskim muzeju a w galeriji Budissin

  15:00 Wodźenje po galeriji měšćanostow w Budyskim měšćanskim muzeju

  15:30 „Budyšin zhromadnje spěwa“ na Hłownym torho­šću

Póndźelu 29.6. 18:30 Zhromadźizna zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterske­j wodźe w Pančicach-Kukowje

Srjedu 1.7. 10:00 Zjawne wodźenje po wowčerni w Kobjelnju  

Štwórtk 2.7. 19:00 Filmowy wječor na temu „Wuměłstwo w pohibje“ w Budyskim měšćanskim muzeju

  19:30 Premjera knihi „Bilingualer Spracherwerb im Witaj-­Projekt“ w Budyskej Smole­rjec kniharni

Pjatk 3. – 5.7.  2. Alojsowy festiwal w Radworju

wozjewjene w: Protyka
pjatk, 26 junija 2015 14:00

Pokiwy (26.06.15)

Rejwanski dźeń za dźěći

Kamjenc. Prěni Kamjenski rejwanski klub přeproša dźěći w starobje třoch do dwanaće lět jutře, 27. junija, na rejwanski dźeń. Před a w klubowych rumnosćach na Andreasa Güntherowej 1 steji za nje wot 10 hodź. do 16 hodź. rejwanje pod hesłom „hudźba, pohibowanje a wjeselo“ w srjedźišću. Do rejki přeprošeni su wězo tež jich starši, dźědojo a wowki runje tak kaž přećeljo a dalši zajimcy. Wot 12.45 do 15.15 hodź. budźe wulka tombola z rjanymi mytami.

Město zhromadnje spěwa

Budyšin. Jutře, sobotu, přeprošeja Budyske chóry a hudźbne skupiny wšěch wobydlerjow a přećelow města na zhromadne hudźbne popołdnjo. Wone wotměje so w 15.30 hodź. na Hłownym torhošću. Akterojo chcedźa zhromadnje přećiwo struchłym prawicarskim parolam spěwać. K iniciatoram zarjadowanja słušeja ewangelsko-lutherska wosada Budyskeho tachantstwa, radźićeljo za respekt a zhromadnosć kaž tež Budyske měšćanske zarjadnistwo. Organizatorojo bychu so nad bohatym wobdźělenjom wjeselili.

Stup dale na swjedźenju

wozjewjene w: Pokiwy
pjatk, 26 junija 2015 14:00

Rozhłós (26.06.15)

Njedźelu hornjoserbsce

11:00 Łužica tónle tydźeń

11:20 Stipendiaća Załožby za serbski lud

11:30 Wuměłstwowy bus

11:40 Hriwny na DMarki

12:00 Nabožne wusyłanje

(Gerat Wornar)

po tym Zbožopřeća

delnjoserbsce

12:30 Aktualny magacin, mjez druhim wo nowej dźiwadłowej hrě

13:00 Serbska a čěska dujerska hudźba z Moravanku

13:30 Nabožne wusyłanje

(Bernd Pittkunings)

13:40 Zbožopřeća

wozjewjene w: Rozhłós
pjatk, 26 junija 2015 14:00

Sport (26.06.15)

Wočakuja wopyt z Čěskeje

SJ Njebjelčicy wočakuje jutře, 27. junija, wjelelětnych sportowych přećelow mustwa Sokol Roztoky z Čěskeje. Wot připoł­dnja wotměja na Njebjelčanskim sport­ni­šću mały sportowy swjedźeń. W 13 hodź. započnje so dorostowy koparski turněr. Wot 16 hodź. hraja mužojo – Sokol Roztoky a cyłkaj SJ Njebjelčicy. Dźěćom poskića wšelaku zabawu. Ćělne derjeměće budźe zaručene. Wječor zet­kaja so wšitcy k zhromadnej bjesadźe w stanje. Nje­dźelu wuleća sej do Ottendorfa-Okrille na tamniše koparske golfowanišćo.

Pokalne koparske hry

wozjewjene w: Sport

Wotstawk k podawkam, kotrež jako młody dožiwiš, je z kóždym lětom wjetši, z pomjatka pak so ći wone njepominu. Kaž z laserowym błóckom su čłowjekej do mozow­ zaryte. Wobčas so wobrazy wo nich wožiwjeja a na nazornosći přibywaja­. Tuchwilu na přikład, hdyž k mjeztym sydomdźesatej róčnicy kónca najhóršeje­ wójnskeje zabiwańcy w stawiznach čłowjestwa wo tym w nowinach bubnuja a z wobrazowkow trubja. Tež Cyril Kola z Budyšina so nadrobnje na wony struchły čas a na nowozapočatk po wójnje dopomina a je swoje dopomnjenki Serbskim Nowinam napisał.

Před duchownym wóčkom zeschadźeja ći čerstwje nazhonjene podeńdźenja we wonym wosudnym času, přewróćace poměry po cyłym swěće. Zhladuju-li na to, štož bě na mnje prěnje měsacy pjećaštyrceteho lěta zašłeho lětstotka hač do sameje 8. meje a prěnje měsacy po njej čakało, a posudźu-li to strózbnje, njemóžu hinak hač z titlom knihi Bena Budarja rjec: Čłowječe, tež ty sy zbožo měł! „Koče zbožo“ samo, kaž móhł wukónc někotrych podawiznow zastopnjować.

Dołho mje doma wostajili

wozjewjene w: Předźenak
pjatk, 26 junija 2015 14:00

Na slědach Jana Šadowica

13. dźěl a kónc: Wozjewjenja wo chorwatskim połkowniku

Tež dlěje hač sto lět po smjerći Jana Šadowica so ludźo w Hornjej Łužicy dale na chorwatskeho wojaka dopominaja. Mjez druhim nastachu wjacore powědki wo nim – a samo roman.

wozjewjene w: Předźenak
Lěpša towarňosć tam, proletariat tu – lubosć pak wšitko přewini. Štož w musicalu funguje, zwrěsći w předłoze „Pygmalion“ Gorge Bernarda Shawa.Tak to wupada, hdyž fajn damy so rozmołwja – za to je Lisa Čornakowa z Petru- Mariju Bulankec Wenzelowej wězo dobru partnerku namakała.

Tež hdyž wjelelětny garant za lokalny kolorit Budyskeho lětnjeho dźiwadła dr. Frank Stübner lětsa prěni raz sobu njeskutkuje, móže so přihladowar, wšojedne z kotreje kónčiny našeho regiona, tež tónraz wosobinsce narěčany čuć – wšelakore narěče Hornjeje Łužicy jewja so nětko w jewišćowym jednanju, a to cyle njekumštnje. Wšako twori w klasikarju musicaloweho žanra „My Fair Lady“ dialekt zakład lubosćinskeje stawizny mjez slědźerjom dialektow prof. Henryjom Higginsom a předawarku kwětkow Elizu Doolittle – tule wězo je to maćernorěčna Elisa Dulitsch z Hor­njeho kraja. A hižo w prěnjej scenje wě Higgins Wjernarječana, Załomjana abo Hołbinjana na rěči derje spóznać – tež Chróšćan jemu cuzy njeje. Deformacija maćeršćiny pak jeho boli.

wozjewjene w: Předźenak
pjatk, 26 junija 2015 14:00

Lětuša BUGA z pjeć stacijemi

Wšu zwjazkowu zahrodnu přehladku (BUGA) w Braniborskej sej lětsa na jeničkim dnju wobhladać njeje prosće móžno. Wopytowar ma sej znajmjeńša dwaj dnjej za to­ zaplanować, wšako dyrbi so k cyłkownje pjeć wšelakim městnosćam podłu rěki Habole podać – do Brandenburga, do Premnitza, do Rathenowa, do Stöllna a do Havelberga. Na kóncu je kóžde wustajenišćo wosebite dožiwjenje, swědčace wo fantaziji kaž tež wo prócy a pilnosći zarjadowarjow.

Wosrjedź města zapołožena je zahrodna přehladka w Brandenburgu. Wot wulkeho parkowanišća přińdźeš po zdźěla nowych mostach k přistawej, wokoło kotrehož je přehladka natwa­rjena. We wulkim parku su cyłkownje 33 temowych­ zahrodow připrawili. Wustajenišća w formje stilizowanych łódźow w něhdyšej łódźnicy wěnuja so z wjele fantaziju wšelakim temam. Tam na přikład zhoniš, kak dekoratiwne móže stare drjewo w zahrodce skutkować, je-li wotpowědnje wobdźěłane, abo kak fantazi­jepołnje hodźa so betonowe elementy zasadźić.

wozjewjene w: Předźenak

Serbska debata

nowostki LND