Jurij Łušćanski
So njepali njesapa
w kuchni w stwě
njejsu wjac kachle
woheń njewidźiš
njewidźiš nječuješ
sedleško
tež nic
zmij nima
wuhenja wjac
za nutř a dele a horje a won
wulka škoda
zo je chodojtypalenje
jeničke wob lěto
baseń z knihi „Čerwjeń brěškow“
Tema strowi žiwi być je dawno tež hižo twarsku branšu docpěło. Mjeztym eksistuja za to najwšelakoriše twarske móžnosće. Ekologisce twarić je jedna z nich a za wšitkich, kotřiž chcedźa na strowym zakładźe twarić, je fachowe poradźowanje bytostne.
Architektka Hilža Mittagowa z Róžanta, mjeztym je wona tež twarska biologowka, tajke poskića. „Zaměr ekologiskeho twarjenja je, zo so čłowjek pod strowymi wuměnjenjemi w swojim žiwjenskim wobswěće derje čuje. Dyrbimy dźě přeco na to myslić, sćěny chěže su naša třeća koža“, mać třoch dźěći wuswětla. W lěće 2004 je wona studij architektury na Choćebuskej techniskej uniwersiće zakónčiła. Po tym złoži hišće dalokostudij we wobłuku twarskeje biologije na instituće za biologiju a ekologiju (ibn) w hornjobayerskim Neubeuernje.
Energiju lutować
W Pančicach-Kukowje přeja dźensa mnozy Hubertej Kokli zbožo a wosebje strowotu k jubilejnym 80ćinam. Narodninar je na najwšelakorišich městnach njesprócniwje skutkował.
29. jutrownika 1936 rodźenemu je čas dźěćatstwa žiwjenske nastajenje formował. Jeho nan, póstownik a čestnohamtski wjesnjanosta, bě njebojazny přećiwnik nacionalsocializma. Zjawnje zastupujo swoju maksimu, zo stejitej wěra a narodnosć nad zełharnej ideologiju brunych mócnarjow, bu wón jako wjesnjanosta wotsadźeny, jako šulski hólčec Hubert w předposlednim wójnskim lěće sam surowosć tehdyšeho časa dožiwi. Dokelž je z druhimi dźěćimi serbsce rěčał, bu wot němskeho wučerja ćežko pochłostany. Dale njemóže zabyć, kak su němscy wojacy staršiski dom zničili. A njewuhojomnu ranu zawostaji w tehdy dźesaćlětnym smjerć maćerje.
Něhdyši wobdźělnicy olympiady serbskeje rěče wědźa so hač do dźensnišeho na swoje wobdźělenje dopomnić. Wšitkim bě to wosebitosć, na kotruž njezapomnja. Woni su we wosebitej brošurce, wudatej wot Serbskeho šulskeho towarstwa składnostnje lětušeho jubileja, jako dobyćerjo wozjewjeni.
Na wšitke nadrobnosće so dopomnić njeje za něhdyšich „olympionikow“ wažne, znajmjeńša nic za Joachima Glücklicha, Constancu Grósec, dr. Pětra Hejdušku a Saru Mičkec. Wosebje pozitiwne zaćišće z wubědźowanja a rjana atmosfera pak su jim hač do dźensnišeho w pomjatku wostali.
50. centralna olympiada serbskeje rěče je so do stawiznow jako wosebita zapisała. Milenka Rječcyna je so z předsydku Serbskeho šulskeho towarstwa Ludmilu Budarjowej rozmołwjała, kotrež je mjeztym 25 lět nošer tohole wubědźowanja.
Kotry wunošk ma olympiada serbskeje rěče zhladujo na perspektiwu našeho naroda?
9. junija 2016 by spisowaćel Jurij Brězan 100. narodniny swjećił. Kotre dopomnjeća maće na čitanja, zetkanja a dalše dožiwjenja z nim? Napisajće a pósćelće je hač do 25. meje redakciji Serbskich Nowin, Sukelnska 27, 02625 Budyšin abo e-mailnje pod redaktion@serbske-nowiny.de.
Waše dopomnjeća chcemy we wosebitym wudaću Předźenaka na česć Jurja Brězana wozjewić.
Redakcija wjeseli so
na Waše dopisy.
Pjatk 29.4. 19:00 Koncert mytowanych sakskeho wubědźowanja „Młodźina hudźi“ we Wojerowskim hrodźe
20:00 „Co wóstanjo?“ – Baletny wječor SLA w Choćebuskim dźiwadle Piccolo
Sobotu 30.4. Nalětni swjedźeń w Złym Komorowje
10:00 Keramiska dźěłarnička z Jadwigu Lešawic na temu „Krabat“we Wulkej Dubrawje
14:00 Chodojtypalenje Sorabije w Lipsku
17:00 Chodojtypalanje w Hodźiju
16:00 Wotewrjenje wosebiteje wustajeńcy „Franc Assisiski“ w Kamjenskim sakralnym muzeju
17:00 Koncert SLA „Hudźbne drohoćinki ze Sakskeje a Italskeje“ w Drježdźanskim Pianosalonje
19:00 Kulinariske kino we Wojerowskim wobydlerskim centrumje
Njedźelu 01.05. 9:00 Łužiski kćenjowy běh podłu Kamjenskeje Pastwineje hory
10:00 Kolesowanska wuprawa turistiskeho předewzaća „Kraj & ludźo“, mjez druhim do Ćisowa
10:00 Burske wiki w Koćinskim zawodźe Krabatowy mlokowy swět
10:00 Dźeń wotewrjenych duri w Budyskej wohnjowobornej straži w Strowotnej studni
10:00 Wodźenje po zornowcowej wsy Zemicach-Tumicach
10:00 Dworowy swjedźeń na Jitkowskim Helmec statoku
11:00 Nalětni swjedźeń w Čornochołmčanskim Krabatowym młynje
njedźelu, hornjoserbsce
11:00 Aktualne powěsće
11:20 Moja melodija: 15 lět skupina DeyziDoxs
11:45 Do mytowanskeho koncerta hudźbnych talentow w SLA
12:00 Nabožne wusyłanje
(Jadwiga Malinkowa)
po tym Zbožopřeća
delnjoserbsce
12:30 Aktualny magacin, mjez druhim wo wuknjenju w cuzym kraju – šulerska wuměna
13:00 Tematiske wusyłanje „Pola błótowskich rybarjow“
13:40 Nabožne wusyłanje
(Helmut Kurjo)
po tym Zbožopřeća