Koparske zwjazki podawaja tule dalše hrajne plany za sezonu 2016/2017. Prěnje pjeć partijow zazběhoweho programa smy za koparske cyłki z Chrósćic, Kulowa, Ralbic, Radworja, Pančic-Kukowa a Njebjelčic smy do přehlada zestajeli. Njezbožowna je konstelacija w stafli III wokrjesneje ligi. Tam hrajetej serbskej cyłkaj SJ Njebjelčicy a ST Marijina hwězda stajnje w samsnym času a samsny dźeń doma. Z přehlada tež wučitaš, zo nastupja Njebjelčanscy koparjo stajnje přećiwo tomu cyłkej, přećiwo kotremuž su Pančičenjo tydźeń do toho hrali.
Krajna klasa, wuchod
SJ 1981 Chrósćicy:
14.08. 15:00 SJ Chrósćicy
– ST Horni kraj
28.08. 15:00 Fortuna Trjebin
– SJ Chrósćicy
11.09. 15:00 Nowosólc-Hródk
– SJ Chrósćicy
18.09. 15:00 SJ Chrósćicy
– Drježdźanski SC
25.09. 14:00 Biskopicy 08 II
– SJ Chrósćicy
Wokrjesna wyša liga
Módro-běli Kulow:
13.08. 15:00 Wojerowski FC – Kulow
20.08. 15:00 Kulow – Rakecy
27.08. 15:00 Kulow – Großröhrsdorf
03.09. 15:00 Połčnica – Kulow
17.09. 15:00 Kulow – Wjelećin
Sokoł Ralbicy/Hórki:
14.08. 10:30 LSV Hory – Ralbicy
21.08. 15:00 Ralbicy – Kinsp./Łužnica
28.08. 15:00 Ottend.-Okrilla – Ralbicy
04.09. 15:00 Ralbicy – Bukecy
18.09. 15:00 Ćisk – Ralbicy
Wokrjesna liga, stafla II
ST 1922 Radwor:
14.08. 15:00 Radwor – Hory II
21.08. 14:00 Łaz/Běły Chołmc
– Radwor
28.08. 15:00 Radwor – Ćisk II
SJ Chrósćicy
– ST Ćisk 3:2 (1:2)
Za domjacych hrajachu: Králíček – Pöpel, Kunze, Cyž, Schulze, Šafář, Zahrodnik, Špitank, Runt, Sentivan, Dehn, Młynk, Domaška, Henčl, Bogusz, Budar
Bórze zahaja so w brazilskim Rio de Janeiru Olympiske lětnje hry. Sportowcy z cyłeho swěta zetkaja so k sportowemu wubědźowanju a k mjezsobnemu zeznaću. Hižo na antikskich olympiskich hrach w Grjekskej knježeše zasada, zo maja za čas hrow brónje mjelčeć. Dźensa so hižo nichtó po tym nima. W Syriskej wojowanja dale póńdu, a zawěsće tež hrózbne terorowe nadpady njewomjelknu.
ST 1922 Radwor
– SJ Njebjelčicy 2:5 (2:4)
Za hosći zasadźeni: D. Ričel – Hrjehor, Haška, Kral, Janca, Hanuza, Lejnart, Fl. Ričel, Korjeńk (Cyž), Hoelzel, Čornak
Trenarjej Detlef Panic a Handrij Krawčik zwołaštaj aktiwnych koparjow Njebjelčanskeje sportoweje jednotki do treningoweho zazběha. Po tym bě hišće triatlon (płuwanje, běhanje a kolesowanje) wupisany, na kotrymž so jědnaćo dobrowólnje wobdźělichu. Po dalšim treningu minjenu wutoru přewjedźechu Njebjelčenjo testowu hru w Radworju.
Na krasnym sportowym arealu „Zeleneje hałžki“ nawjedowaše cyłk trenarja Pětra Bejmaka po krótkim času ze spěšnje wuhratymi wrotami. Hosćo trjebachu cyłu chwilu so do hry namakać. Poněčim so suk torhny a tak padny w prěnim połčasu šěsć wrotow. Njebjelčenjo nawjedowachu po prěnich 45 mjeńšinach 4:2 a dobychu skónčnje 5:2. Wrota za nich třělichu Lejnart (2), Čornak, Janca a Hanuza. Wuslědk samy tón dźeń njebě za wobě zastupnistwje přewažny, ale wjele bóle zhromadne hraće po ćežkich treningowych jednotkach. Bjarnat Deleńk
SJ Njebjelčicy
– ST Ćisk II 2:2
Za domjacych zasadźeni: D. Ričel (46. Hahn), Šołta, Deleńk, Kral, Hoelzel, Janca, Lejnart (60. Hanuza), Cyž, Fl. Ričel (70. Fr. Ričel), Čornak
Za wčera dopołdnja bě testowa partija přećiwo druhemu zastupnistwu z Ćiska dojednana. Hosćo prezentowachu so jako spěšny a technisce derje hrajacy cyłk. W 21. min. woni 0:1 nawjedowachu. Krótko po tym pak Robert Lejnart z derje wuhratymi wrotami wuruna (23.). Na woběmaj stronomaj běchu spěšne a rjane pasaže widźeć.
Hnydom po zasozahwizdanju docpě Florian Ričel po krasnej kombinaciji 2:1 (48.). Hosćo prócowachu so wo wurunanje. W 65. min. poradźi so jim to tež, přez zmylk w škitnym pasmje. Pola domjacych wupomha Frank Ričel, kotřiž běchu pobrachowacych ludźi dla w nuzy. Bjarnat Deleńk
Mjenje njeskutkow na kěrchowach
Drježdźany. Ličba padustwow a njeskutkow wandalizma na kěrchowach Sakskeje woteběra. Kaž krajny kriminalny zarjad zdźěla, su prěnje poł lěta 126 tajkich njeskutkow zličili. Loni w samsnym času bě jich 209. Registrowana škoda so wot 70 000 na 20 000 eurow pomjeńši. Přičinu tohole wuwića njeznaja.
Ze strony wustupiła
Praha. Wšelakich nahladow w zwisku z politiku ćěkancam napřećo je čěska zapósłanča Kristýna Zelienková z liberalno-populistiskeje strony ANO wustupiła, kaž nowiny rozprawjeja. „Wona sej přeje, zo přiwozmje tři miliony ćěkancow“, je předsyda strony Andrej Babiš rozsud 41lětneje sarkastisce komentował. Babiš sam ćěkancow wotpokazuje.
Chmjel so derje radźił
Querfurt. Plahowarjo chmjela w Sakskej, Durinskej a Saksko-Anhaltskej móža so dosć dobrych žnjow nadźijeć. Po słowach prezidenta Zwjazka plahowarjow chmjela Jörga Kamprada liča z něhdźe 55 000 centnarjemi wunoška. Po dobrych žnjach minjenych lět su ratarjo lětsa płoninu za chmjel rozšěrili. Dźakowano dobrej płaćiznje na wikach je plahowanje rostliny wunošne.
Choćebuz (SN/MiR). Lětuši kompaktny kurs delnjoserbšćiny w lětnich prózdninach je 44 zajimcow přiwabił. Tónkróć wobdźěla so na nim jako partner Šule za delnjoserbsku rěč a kulturu Choćebuz tamniše Dźěłanišćo za serbske kubłanske wuwiwanje (ABC). Wot soboty kursisća z regiona kaž z Lipjeho, Terpjoho, Drjowka, Myšyny a Choćebuza zhromadnje ze zajimcami z Berlina, Lipska, Battinsthala, Drježdźan, Mužakowa, Taucha, Podstupima, Frankfurta nad Wódru a Złokomorowskeje wokoliny rěč wuknu a sej z pomocu wulětow a přednoškow region zbližeja. Samo z Parisa maja wobdźělnika, kiž skutkuje tuchwilu njedaloko Berlina. W štyrjoch skupinach, spočatnje běchu jeno tři zaplanowali, wuknu započatkarjo runje tak kaž pokročeni. „W jednej skupinje poskićamy wosebje móžnosć konwersacije tym, kotřiž hižo poměrnje běžnje delnjoserbsce rěča“, rozłožuje nawodnica rěčneje šule Marja Elikowska-Winklerowa.
W Budyskim kaž tež w Choćebuskim Serbskim muzeju bě wona hižo widźeć, nětko pokazuja wustajeńcu „Satkula abo (s)twor(jen)a krajina“ Karla Vouka w Lěšćanskej (Lieske) cyrkwi. Wotewrjenje minjeny pjatk bě zdobom oficialne přepodaće dźělneje nakupje twórbow přez Załožbu za serbski lud.
Praha (SN/at). Po zetkanju čěskeho ministerskeho prezidenta Bohuslava Sobotki z delegaciju Domowiny minjeny pjatk w jeho Praskim hamtskim sydle wón na naprašowanje Serbskich Nowin wuzběhny, zo su „Łužiscy Serbja nam Čecham hižo lětstotki tradicionelnje bliska narodna skupina“. Jeho knježerstwo „waži sej spomóžny a wutrobny poměr Łužiskich Serbow k Čěskej republice a je zajimowane, kulturne kontakty dale wuwiwać. Kulturne styki mjez Čechami a Serbami su wažny wobstatk zhromadneho dźěła Čěskeje republiki ze Swobodnym statom Sakskej, kotrež so hižo wot spočatka 1990tych lět wuspěšnje rozwiwa a słuša k stołpam wuznamnych čěsko-němskich poćahow.“
Přewšo rady je so Bohuslav Sobotka ze zastupjerjemi Domowiny zetkał. „Woni su mje wo aktiwitach organizacije a wužadanjach informowali, před kotrymiž Serbja steja. Wjeselu so, zo sej Domowina skutkowanje wučerja čěšćiny waži, kotrehož sćele Čěska republika we wobłuku Programa za podpěru čěskeho kulturneho namrěwstwa we wukraju“, rjekny premier našemu wječornikej.