Z wudaća: srjeda, 24 awgusta 2016

Ćežke wobchadne njezbožo je so dźensa dopołdnja na statnej dróze S 106 stało. Při wotbóčce do Słoneje Boršće chcyše wodźer paketoweho awta nalěwo wotbočić, njewobkedźbowaše pak předjězbu napřećo přijěduceho Seata. Při zražce so wobaj šoferaj zraništaj. Jeju dowjezechu do Budyskeje chorownje. Tež wohnjowi wobornicy běchu zasadźeni. Foto: Rocci Klein

wozjewjene w: Łužica
srjeda, 24 awgusta 2016 14:00

Škody wulkeje wody wotstronja

Wulka woda je před třomi lětami tež w Njeswačanskej gmejnje wulke škody načiniła, štož je zdźěla hač do dźensnišeho widźeć. Nětko maja so wone krok po kroku wotstronić.

Njeswačidło (SN/MWj). Zarosćene haty, skóncowane spušćadło, z błótom zanjerodźene hrjebje – tole su hišće dźensa widźomne­ sćěhi wulkeje wody lěta 2013 w Njeswačidle, Małym Holešowje, Dobrošicach a druhdźe. Přichodne tydźenje a měsacy budu tam na wjacorych městnach dźěłać, zo bychu škody wotstronili. Nadawki za to je Njeswačanska gmejnska rada na swojim wčerawšim posedźenju rozdawała.

wozjewjene w: Łužica
srjeda, 24 awgusta 2016 14:00

Policija (24.08.16)

Tružki kradnyć chcyli

Kamjenc. Na mosazowe tružki, potajkim na barbity metal, měrjachu so njeznaći minjene dny na zawodowym terenje na Kamjenskej Nakładodwórnišćowej hasy. Tam namakachu zawčerawšim wjacore stabilne nakupowanske tity, napjelnjene z metalowymi třěskami w hódnoće ně­hdźe 1 000 eurow. Po wšěm zdaću bě sej něchtó tity přihotował, zo by je pozdźišo wotnjesł. Při dokładnišej kontroli policisća zwěsćichu, zo bu tam hižo do toho zamk pokradnjeny a zo běštaj znajmjeńša dwaj skućićelej na městnje.

wozjewjene w: Policija
srjeda, 24 awgusta 2016 14:00

Hosćencarjo přilubjeja pomoc

Zo njebychu pućowarjo w Delanach hłódni a lačni byli

Róžant (JK/SN). Na swoje zetkanje k dalšemu postupowanju při zwoprawdźenju pućowanskich šćežkow na gmejnskim teritoriju běchu sej čłonojo dźěłoweje skupiny gmejny Ralbicy-Róžant njedawno tež hosćencarjow a poskićerjow posłužbow přeprosyli. Wot nich chcychu wědźeć, kak daloko abo hač su scyła zwólniwi sobu skutkować nastupajo wulke wužadanje, gmejnu turistam a hosćom atraktiwnišu sčinić. W prěnim rjedźe dźe wo to, podłu móžnych pućowanskich šćežkow poskićeć zastaranje z jědźu a napojemi kaž tež pućowacym zmóžnić, zo sej přestawku popřeja.

Hosćencarjo z Ralbic, Nowoslic, Šunowa a Róžanta su zwólniwi a zahorjeni wo wotmysle, być dźěl noweho koncepta. Hižo nětko někotři z nich po potrjebje zastaranje hosći poskićeja. Tak praji Ralbičanski korčmar Pawoł Šołta: „Pola nas njeje hišće nichtó hłódny wostał. Je-li nam znate, zo chcedźa hosćo tule pozastać, so wo to postaramy, zo so tež nasyća.“ Podobnje wuprajištaj so Nowosličan Ludwig Dinar a Šunowski hosćencar Tomaš­ Wowčerk.

wozjewjene w: Łužica
srjeda, 24 awgusta 2016 14:00

Kupjel zaso wotewru

Budyšin. Po lětnjej přestawce budźe Budyska Röhrscheidtowa kupjel w Strowotnej studni wot póndźele, 29. awgusta, zaso přistupna. Minjene tydźenje su tam wšelake roły wuměnjeli, zdźěla nowe kachlicy kładli a wšu techniku překontrolowali. Kupjel budźe wutoru a pjatk hižo wot 6.30 hodź. wočinjena, hewak wot 10 hodź.

Dobytk z lěsa

Kulow (AK/SN). Z wobhospodarjenja swojeho 162 hektarow wulkeho komunalneho lěsa wočakuje město Kulow w lěće 2017 něhdźe 3 500 eurow dobytka. Kaž w hospodarskim planje za komunalny lěs steji, chcedźa za nimale 20 000 eurow drjewo předać a nadźijeja so nimale 10 000 eurow přiražkow Sakskeje. Na tamnym boku změja 8 500 eurow wudawki za žně drjewa, za 14 500 eurow chcedźa płoniny zalěsnić a je hladać, k tomu přińdźe nimale 3 500 eurow zarjadniskich wudawkow.

Pjekarnja swjeći jubilej Kubšicy. Na swój 125lětny jubilej zhla­duje tele dny Kubšiska Richterec pjekarnja. Pjatk, 26. awgusta, móža tam dźěći popołdnju pjec, wječor budźe swjedźeń w stanje a zajimcy móža sej pjekarnju wobhladać. Sobotu, 27. awgusta, přeprošeja wot 9 hodź. na rańšu zabawu z dujerskej hudźbu a snědanju.

wozjewjene w: Z městow a wsow

Běły Chołmc (AK/SN). Za wot lěta 2011 prózdnu bywšu Běłochołmčansku zakładnu šulu „Fritz Kube“ chcedźa po móžnosći prawje bórze nowe wužiwanje namakać. „Dyrbimy spěšnje jednać, dokelž njemóžemy zamołwić, zo tónle komu­nalny objekt w běhu pjeć lět takle rozpaduje“, rjekny Běłochołmčanski wjesny předstejićer Thomas Rösler na njedawnym posedźenju Łazowskeje gmejnskeje rady. Dźěłowej skupinje, kotraž ma so nětko wo zwičnjenje twarjenja starać, přisłušeja Thomas Rösler, radźićel Ronald Woschik a nawoda twarskeho wotrjada Łazowskeho gmejnskeho zarjadnistwa Wolfgang Tietze. Hač do kónca awgusta poskićeja bywšu šulu internetnje pod www.imobilien.de. Dotal je so tam něhdźe 200 zajimcow wobhoniło, zdźěli Thomas Rösler. „Zajim njeje runjewon přemóžacy“, wón měni. Lěta 1953 natwarjenu šulu z 21 rumnosćemi, z nimale 20 000 kwadratnymi metrami ležownosće a z 85 kwadratnych metrow wulkim bydlenjom poskića gmejna Łaz za 220 000 eurow.

wozjewjene w: Łužica
srjeda, 24 awgusta 2016 14:00

Wažne ćežišćo je rěč zachować

W Braniborskej dale wulke wužadanje

Na wulkim jewišću je braniborski ministerski prezident Dietmar Woidke (SPD) hromadźe z dalšimi čestnymi hosćimi swjedźenski ćah na Festiwalu serbskeje kultury minjenu njedźelu w Janšojcach sćěhował. Axel Arlt je so z nim po tym rozmołwjał.

Sće w tymle regionje doma. Kak wažny bě Wam dźensniši wopyt w Janšojcach?

D. Woidke: Sym přeco jara rady w Janšojcach, hdźež je žiwjenje intaktne. Wjesnjenjo hromadźe dźerža a dźěłaja, podpěruja so wzajomnje a organizuja předewšěm tež krasne swjedźenje. Tule knježi wuběrna nalada. Zo bychu widźenjahódny ćah pokazali, su wobdźěleni tójšto prócy nałožowali. Serbstwo w Braniborskej je žiwe. To njeje jenož fasada za turizm. Tule bije serbska wutroba wosrjedź towaršnosće. To mje jara zwjesela.

Je so Waš wid na serbstwo w Braniborskej snano změnił wot toho časa, zo sće ministerski prezident?

wozjewjene w: Kraj a swět

Wuznamna nadregionalna nowina Literarna Ukraina, nowina spisowaćelow Ukrainy, kotraž w Kijewje wuchadźa, je 21. julija na stronomaj 13 a 14 pod nadpismom „Prekrasna Lužica“ wobšěrny přinošk wo 38. swjedźenju serbskeje poezije kaž tež wo stawiznach a žiwjenju we Łužicy­ wozjewiła.

wozjewjene w: Kultura
srjeda, 24 awgusta 2016 14:00

Serbscy hólcyna triatlonje

Na kóždolětnych wubědźowanjach tria­tlona z 1 000 wobdźělnikami z 23 na­rodnosćow wobdźělichu so tydźenja při a w Olbersdorfskim jězoru pola Žitawy třo serbscy hólcy z 8. lětnika Serbskeho gymnazija Budyšin. W disciplinje triatlon-stafla-lang nastupichu woni pod krutymi crossowymi wuměnjenjemi jako mustwo: prěni w płuwanju 400 m, druhi w kolesowanju 10 km, třeći w běhu 2500 m. Oskar Krawc jako płuwar, Julian Herrmann jako kolesowar a Albert Cyž jako běhar docpěchu 4. městno mjez pjeć mustwami w tutej kategoriji. Tući třo běchu­ so ze swojeje iniciatiwy přizjewili, bjez kóždeje trenarskeje pomocy.

Křesćan Krawc

wozjewjene w: Sport
srjeda, 24 awgusta 2016 14:00

Wuslědki (24.08.16)

Wokrjesna liga, stafla III

čoło tabulki

1. SJ Njebjelčicy  2   5:2 6

2. SG Großnaundorf  2  9:5 4

3. TSV Wachau  2   7:3 4

4. Arnsdorfske KT  2   4:1 4

5. SC 1911 Großröhrsdorf II  2   4:2 4

6. SZ Wóslink/Skaskow  1    4:3 3

wozjewjene w: Wuslědki

Serbska debata

nowostki LND