Z wudaća: štwórtk, 22 septembera 2016

štwórtk, 22 septembera 2016 14:00

Krótkopowěsće (22.09.16)

Hwězdarni šek přepodał

Budyšin. Šek w hódnoće 1 200 eurow je jednaćel Budyskich energijowych a wodowych zawodow Volker Bartko wčera předsydźe spěchowanskeho towarstwa tudyšeje šulskeje hwězdarnje Rüdigerej Hackelej přepodał. To je wunošk z loterije na sobotnym dnju wotewrjenych duri a ze zarjadowanja z kupcami, kotryž je zawod na mjenowanu sumu zwyšił.

Pólska jama a čěska woda

Liberec. Z rozšěrjenjom pólskeje brunicoweje jamy Turów hač k njeposrědnjej bliskosći čěskeje mjezy w Frýdlantskim wuběžku hrozy dnowna woda z čěskeho teritorija masiwnje wotběžeć. Kaž ministerski prezident Bohuslav Sobotka zdźěli, ma hižo wutworjena čěsko-pólska skupina fachowcow přepytować, kak tam planowane hórniske dźěła wodowe hospodarstwo wobwliwuja.

Koparki SGB wuspěšne

wozjewjene w: Krótkopowěsće
štwórtk, 22 septembera 2016 14:00

Wojuja wo stejnišćo na starym městnje

Handrija Zejlerjowa šula su wrota do Wojerec

Wojerecy (SN/MiR). Wučba serbšćiny na Wojerowskej Handrija Zejlerjowej zakładnej šuli při Worjole je wěsta. Znajmjeńša tak dołho, kaž starši swoje dźěći tam sćelu. Přichodne šulske lěto chce ze 56 dotal přizjewjenych šulerjow noweho 1. lětnika 43 serbšćinu wuknyć.

wozjewjene w: Kubłanje
štwórtk, 22 septembera 2016 14:00

Po 80 lětach znowa na Kopšinjanskim hrodźišću

Kopšin (SN/CoR). Njewšědny podawk čaka na publikum 30. septembra na Kopšinjanskim hrodźišću: Po 80 lětach předstaja tam znowa hru „Paliwaka“ Jurja Wjele, a to w formje sceniskeho čitanja lajskeju dźiwadłoweju skupin Chrósćicy a Šunow-Konjecy jako zhromadny projekt župy „Michał Hórnik“ a gmejny Chrósćicy z podpěru Nukničanskeho kluba, Literarneho konopeja, NSLDź a SAEK Budyšin.

1936 běchu kruch „Paliwaka“ na poslednjej wulkej schadźowance serbskeho studentstwa na Kopšinjanskim hrodźišću pokazali. Jako historiski podawk je so předstajenje hłuboko do kolektiwneho pomjatka Serbow zapisało, dokelž bu lěto na to wšo serbske zjawne žiwjenje zakazane. Tak piše Jurij Młynk w knize „Stawizny serbskeho dźiwadła“: „Kopšinjanske předstajenje ‚Paliwaki‘ bě za tysacy Serbow poslednje wulke dožiwjenje žiwjenskeje wole naroda.“

wozjewjene w: Kultura
štwórtk, 22 septembera 2016 14:00

Myto dóstałoj

Hnašecy/Lichtenberg (SN). Statne ministerstwo za wobswět a ratarstwo je dwaj zawodaj Budyskeho wokrjesa w krajnym wubědźowanju wo družinje wotpowě­dne a wobswětoznjesliwe dźerženje skotu wuznamjeniło. Wubědźowanje bě lětsa na plahowanje dejneho skotu wusměrjene. Cyłkownje 18 zawodow je so wobdźěliło. Hnašečanske agrarne drustwo bu w kategoriji zawody z nowymi hródźemi jako předewzaće z wurjadnymi dźerženskimi wuměnjenjemi wuznamjenjene. W samsnej kategoriji móžeše so tež agrarna towaršnosć Lichtenberg nad mytom wjeselić a dósta nětko wopismo. Wubědźowanje přewjeduja wot 1992 kóždej dwě lěće.

wozjewjene w: Hospodarstwo
štwórtk, 22 septembera 2016 14:00

Skóržbu přećiwo statej zapodałoj

Budyšin. (SN). Dwě šwedskej młodźinskej organizaciji stej šwedski stat předanje łužiskeje brunicoweje sparty Vattenfalla čěskemu koncernej EPH dla wobskoržiłoj. Po informacijach organizacijow Fältbiologerna, kotraž je z 2 800 čłonami najwjetša młodźinska organizacija Šwedskeje, kaž tež Push Sverige su skóržbu tydźenja w Stockholmskim distriktnym sudnistwje zapodali. Młodostni wumjetuja šwedskemu statej, zo přećiwo Pariskemu klimoškitnemu zrěčenju jedna. Strowota a derjeměće přichodnych generacijow stej wohroženej. Šwedska wustawa zwjazuje wšitke zjawne institucije, zo trajne wuwiće spěchuja.

Komisija Europskeje unije předań łužiskeje brunicoweje sparty čěskemu předewzaću EPH tuchwilu pruwuje. Dźensa kónči so rozjasnjenski čas.

Šwedski koncern Vattenfall je mjeztym wozjewił, zo chce před lětom w Hamburgu wotewrjenu milinarnju Moorburg předać, dokelž ju dołhodobnje hižo njetrjeba. Tuchwilu pak nima hišće konkretne předstawy wo předani.

wozjewjene w: Hospodarstwo
štwórtk, 22 septembera 2016 14:00

Nowa čisćernja ma zerzawc z wody wufiltrować

Łužiska a srjedźoněmska towaršnosć hórnistwoweho zarjadnistwa (LMBV) dźěła z połnej paru na tym, wobstatk zerzawca ze Sprjejčanskeje hrjebje do Sprjewicy pomjeńšić. Wulku rólu hraje při tym bywša připrawa za čisćenje wody z wuhloweje jamy w Nowej Wsy.

Nowa Wjes (JoS/SN). Poprawom wšak chcychu připrawu ponowić, štož pak wysokich kóštow a časa dla cofnychu. 40 000 kubiknych metrow błóta měli so wotwozyć a předźěłać. Po nowych techniskich dopóznaćach je so LMBV w zhromadnym dźěle z předewzaćom LUG Engineering tzwr za twar modularneje wodočisćernje na stejnišću w Nowej Wsy rozsudźiła. Tajka ma wjele lěpšinow, wšako njeje hižo stacionarna. Nimo toho hodźi so přez najwšelakoriše module přetwarjeć. Nowowjesnjanska wodočisćernja leži wosrjedź lěsa. Přirodoškita dla su tam bywšu šaltowarnju spotorhali. Z toho nastata swobodna płonina 3 000 kwadratnych metrow je za natwar no­weje připrawy dosahała, tak zo njebě žana­ dalša lěsna płonina trěbna.

wozjewjene w: Hospodarstwo
štwórtk, 22 septembera 2016 14:00

Serbscy wuměłcy prašeni

Udine (smi/SN). Hač do 1. oktobra móža so zajimcy za festiwal jewišćoweho wuměłstwa w europskich mjeńšinowych rěčach SUNS EUROPE (Zwuki Europy) přizjewić. Wurisanje ma tři wobłuki hudźba, literatura/basnistwo a film. Finale bu­dźe wot 29. nowembra do 3. decembra w friauliskim měsće Udine w Italskej, kaž zamołwići zdźělichu. Dobyćerjo změja šansu, so po cyłej Europje předstajić. Zapodać ma so pak spěw (njetrjeba to doskónčna wersija być) z tekstom w serbšćinje a jendźelskim přełožku, pak ekspozej w serbšćinje a jendźelske zjimanje, pak trailer filma. Najlěpši dóstanu přeprošenje na finale. Dokładniše informacije namakaće na internetnej stronje festiwala www.sunseurope.com. Na wubědźowanju wobdźěleja so kóždolětnje hudźbnicy europskich mjeńšin w najwšelakorišich rěčach. Zastupjene běchu dotal mjez druhim walizišćina, bretonšćina, baskišćina, samišćina, karelišćina, iršćina, ladinšćina, frizišćina. Serbšćina njeje so donětka na festiwalu jewiła. Serbscy wuměłcy móža so tuž tam wo rěčnu premjeru starać.

wozjewjene w: Kultura
Reanimacija a prěnja pomoc steještej dźensa w srjedźišću akcije na Kamjenskim torhošću. Chorownja swj. Jana a wuchowanska słužba chcyštej wobydlerjow pohnuć, so zaso raz bliže z prěnjej pomocu zaběrać. Wšako bě wjetšina ludźi před wjele lětami tajki kurs wopytała. Tež Kamjenski wyši měšćanosta Roland Dantz (njestronjan) je składnosć wužił. Foto: SN/Maćij Bulank

wozjewjene w: Łužica
štwórtk, 22 septembera 2016 14:00

Započnu statnu dróhu wutwarjeć

Štóž dyrbi časćišo statnu dróhu S 100 přez Pančicy-Kukow wužiwać, njech so přichodne tydźenje na wobchadne poćežowanja nastaji. Dołho planowany wutwar dróhi so nětko započnje.

Pančicy-Kukow (SN/MWj). Na posedźenjach gmejnskeje rady Pančicy-Kukow su zašły čas husćišo wo tym rěčeli. Nětko tak daloko je, zo statnu dróhu S 100 na kromje wsy z Budyskeho směra kaž tež přez wjes samu wutwarjeć započnu a wosebje nowy móst nad Klóšterskej wodu natwarja. Tele kompleksne twarske předewzaće rozrjaduja do štyrjoch wotrězkow. Prěni z nich zahaji so póndźelu, 26. septembra, kaž nowinska rěčnica krajneho zarjada za dróhotwar a wobchad (LASuV) Isabel Siebert zdźěli.

wozjewjene w: Łužica
štwórtk, 22 septembera 2016 14:00

Krabat dóstanje nowu drastu

Wulke Ždźary (MFü/SN). Hordźe je Wolfgang Kraus jako předstajer Krabata tele dny pućowanskej skupinje z delnjosakskeho Oldenburga swoju nowu uniformu pokazał. Skupina bě pod nawodom Wolfganga Krausa wjacore dny na slědach Krabata we Łužicy po puću. Mjez druhim pozastachu na Wulkoždźarowskim wu­dworu, hdźež jim pućowanski nawoda swoju nowu garderobu předstaji.

wozjewjene w: Łužica

Serbska debata

nowostki LND