Pjatk 20.1. 19:00 Premjera ptačokwasneho programa SLA w Choćebuskim Delnjoserbskim gymnaziju
19:45 Čitanski wječork z Lipšćanskej awtorku Aniku Mehner w Chróšćanskej putniskej hospodźe
Sobotu 21. a 22. 1. Regionalne mišterstwa w nordiskim a alpinskim sněhakowanju kaž tež w biatlonje w Załomju
10:00 Dźeń wotewrjenych duri na wyšej šuli Kulow
18:30 Ptači kwas SLA w Hochozy
19:30 Wosebity koncert k nowemu lětu w Budyskim Serbskim muzeju
20:00 Započatk programa na jolka-swjedźenju w Nuknicy
Njedźelu 22.1. 10:00 Politiske rańše piwko na temu „Móc nowych medijow“ w Kamjenskim měšćanskim dźiwadle
11:00 Narodninski swjedźeń za Lessinga w Kamjenskim měšćanskim dźiwadle
16:00 Předstajenje „Jědźk a lěnjoch“ lajskeje dźiwadłoweje skupiny Kulowskeho Bratrowstwa pola Dinarjec w Nowoslicach (wot 15 hodź. kofej)
16:00 Wosebity koncert k nowemu lětu na Wojerowskim hrodźe
16:00 Ptači kwas SLA w Nowej Niwje
18:00 Dźakny koncert zwjazkarstwa Budyšin wostanje pisany ze skupinu Strom & Wasser w Budyskim zetkanišću TiK
19:00 Nóc musicalow we Wojerowskej Łužiskej hali
Póndźelu 23.1. 10:00 Wodźenje po Budyskej měšćanskej bibliotece
njedźelu, hornjoserbsce
11:00 Łužica tutón tydźeń, mjez druhim z powěsćemi tydźenja
11:20 Filmowc Toni Bruk
11:45 Hudźba k njedźeli
12:00 Nabožne wusyłanje
(farar Tomaš Dawidowski)
po tym zbožopřeća
delnjoserbsce
12:30 Aktualny magacin z powěsćemi a wo ptačokwasnym programje SLA „Dejmantne a druhe ptaški“
13:00 Tematiske wusyłanje: Do Pratyje 2017 hladane
13:30 Nabožne wusyłanje
(Bernd Pittkunings)
po tym gratulacije
Na jolka-swjedźeń
Nuknica. „Egyptowska – Kleopatra a horcy pěsk“ rěka hesło lětušeho jolka-swjedźenja, na kotryž NuPraKo a wjesny klub Nuknica hosći do wsy přeprošatej. Swjedźeń wotměje so jutře, 21. januara, w Brězanec bróžni. Zastup budźe wot 18 hodź., program započnje so w 20 hodź. Po zwučenym wašnju přizamknje so wohnjostroj. K rejam piska skupina SerBeat. Wo napoje a dobroty ze swinjorězanja staraja so tohorunja hosćićeljo.
Dźeń wotewrjenych duri
Kulow. Jutře, 21. januara, wita Kulowska wyša šula „Korla Awgust Kocor“ šulerjow přichodneho 5. lětnika a jich staršich w času wot 10 do 13 hodź. na dźeń wotewrjenych duri. W 10 hodź. je witanje we wulkej hali, a to z mnohimi poskitkami šulerjow: wólnočasne zaběry, sport, hudźba a dohlad do wšelakich předmjetow. Po tym móža so starši ze swojimi dźěćimi po fachowych kabinetach šule rozhladować. Rady witaja w kubłanišću tež šulerjow, kotřiž chcedźa so na serbskej wučbje wobdźělić.
Wosebity koncert
Turněr při wysokim saku
Kulowscy wólnočasni volleyballisća TSV Žołto-módrych Kulow zarjaduja póndźelu, 30. januara, w sportowej hali turněr ze šěsć prošenymi cyłkami. Přihladowarjo pak su lubje witani. Hry započnu so w 19.15 hodź.
Pawk přeproša na kopańcu
Serbske młodźinske towarstwo Pawk přeproša zajimowane mustwa na halowy koparski turněr, kotryž budźe sobotu, 4. februara, w Radworskej sportowej hali. Startowy pjenjez na mustwo wučinja 15 eurow, maksimalnje dźesać cyłkow smě so wobdźělić, dwě městnje hišće stej. Hrate budźe z jednym wrotarjom a štyrjomi pólnymi koparjemi. Hry nawjedować budu Lea Krječmarjec, Anna Richterec a Lukaš Kolca. Zakop budźe w 17 hodź.
W hali za bulom honić
Biskopičanske koparske towarstwo přewjedźe w zymskej přestawce wjacore halowe koparske turněry. Wone budu wot 17. do 19. februara a wot 24. do 26. februara w Biskopičanskej sportowej hali Wesenitz. Mustwa smědźa so hišće přizjewić, startowy pjenjez wučinja 30 eurow. Naprašowanja prošu Tinej Gottlöberei pod: abo pod tel. čo. 0152/27939516.
17.02. 18:00 młodźina A
18.02. 9:00 młodźina C
18.02. 15:00 młodźina B
19.02. 14:30 žónske cyłki
Zetkam jeho na žurli Serbskeho ludoweho ansambla w Budyšinje. Hromadźe z koleginu Kristinu Neradowej sćěhuje 51lětny Tobias Rucha probu za dohodowny program „Patoržica so bliži“. Chór SLA zwučuje runje z komornym orchestrom pod nawodom Dietera Kempy spěw „Přadła je Marja“. Na generalce dźiwa dirigent hišće raz na wšě móžne maličkosće, zo bychu chórisća a hudźbnicy pěseń wuměłsce korektnje přednjesli. Inspicient a čłon KBB – wuměłstwoweho zawodneho běrowa SLA – wobkedźbuje programowy wotběh a pisa sej wšelake noticy, na čož ma pozdźišo za jewišćom dźiwać a kedźbować.
Wjerch Herrmann Pückler-Mužakowski (1785–1871) słuša do najwuznamnišich wosobinow Łužicy, wšako bě wón sławny twórc parkow, rady čitany pućowanski spisowaćel a swětodundak. Rěkachu jemu tež „zeleny wjerch“, a wo nim bu tójšto knihow napisanych. Pückler bydleše w Mužakowje a pozdźišo w Rogeńcu pola Choćebuza wosrjedź serbskeho ludu, na čož pak awtorojo spisow wo nim njedźiwaja. Tohodla je z wulkej zasłužbu Choćebuskeho muzejownika Wernera Měškanka, zo je jara dokładnje a wobšěrnje wo poćahach wjercha a jeho prjedownikow k Serbam slědźił a wo tym tule předstajenu jara zajimawu knihu w delnjoserbšćinje spisał. Šula za delnjoserbsku rěč a kulturu Choćebuz wuda loni 114 stron wopřijacy wysokoformatny spis.
Mjeztym hižo sedma zběrka tekstow młodych awtorow Paternoster, kotraž je spočatk decembra w Ludowym nakładnistwje Domowina wušła, skići wospjet zajimawy kaž tež wjele lubjacy zarys tworjenja serbskeho pisaceho dorosta. W sydom tematisce, to pak njedogmatisce, potajkim skerje njekruće rjadowanych wotrězkach namaka so někotražkuli wuměłska chłóšćenka načasneje lyriki a krótkoprozy.
Pjeć lět w Syriskej mjeztym surowa wójna howri. Nimo hoberskeje ličby čłowjeskich woporow niča tam tež lěttysacy stare kulturne herbstwo. Kajke kulturne pokłady to su a čehodla to nas tak hnuje, wo tym je so młoda Chróšćanka Marija Suchec rozmołwjała z něhdyšim direktorom Muzeja za islamske wuměłstwo w Berlinskim Pergamonowym muzeju prof. dr. Clausom-Peterom Haasu, kiž je 15 lět archeologiske wurywanja w Syriskej nawjedował.
Čehodla je politiska situacija w Syriskej tak eskalěrowała?
Prof. Haase: W kraju přez lětdźesatki diktatura knježi, a jenož jednotliwcy z toho profituja. Z wulkim přirostom ludnosće wuwi so socialna a hospodarska njerunosć. Nětko so tež ekstremistiske skupiny nutř měšeja.
W medijach słyšimy, zo niča tam kulturne pomniki a rubja muzealne objekty?