Z wudaća: wutora, 14 februara 2017

wutora, 14 februara 2017 13:00

Dotal jara wuspěšnje hrali

Prěnje mustwo ST 1922 Radworja je sej z wuspěšnej a wobhladanjahódnej kopańcu nazymske mišterstwo we wokrjesnej lize-stafli II zaručiło. Jako nowačk sta so wone w swojej stafli z dominowacym cyłkom. Do hrajneje doby 2016/2017 bě ćežko posudźować, hač kwalita dosaha, zo móža Radworčenjo prědku sobu hrać. Zesylnili su so z Křesćanom Bejmakom, kiž bě wot Sokoła Ralbicy/Hórki přišoł, a z Paulom Zimmermannom, kiž wo­pušći za nich Budissu Budyšin.

wozjewjene w: Sport

W awstriskim Hochfilzenu wotměwaja so tuchwilu swětowe mišterstwa w bia­tlonje. Z cyłeho swěta přebywaja tam žurnalisća, zo bychu wo wubědźowanjach najwoblubowanišeje zymskeje sportoweje družiny rozprawjeli. Mjez wjacorymi stami ludźi, kotřiž wšědnje wo biatlonje rozprawjeja, je tež čěski žurnalist Petr Slavík­. Za Serbske Nowiny je so z nim Jan Hrjehor rozmołwjał.

Móžeće so čitarjam Serbskich Nowin prošu skrótka předstajić? Štó sće, što dźěłaće ...?

P. Slavík: Pochadźam z Uherskeho Hradiště, města we wuchodnym dźělu Čěskeje republiki. Třeću sezonu dźěłam jako teamowy fotograf čěskeho narodneho biatlonoweho mustwa. Připódla sym specializowany za jězdźenje z hórskimi kolesami a dyrdomdeje w přirodźe.

Biatlonowa sezona BMW IBU započina so w nowembrje a kónči so w měrcu. Sće Wy cyły čas po puću, abo maće tež raz přestawku doma?

P. Slavík: Sezona je do tak mjenowaneho trisemestra rozrjadowana. To rěka, zo sym tři tydźenje za sobu na swětowych cupach, potajkim tři njedźele z mustwom w hotelach a stadionach a jednu njedźelu doma. To mam chwile so wočerstwić (směje so).

wozjewjene w: Sport
wutora, 14 februara 2017 13:00

Merkel mytowana

Berlin (B/SN). Zwjazkowa kanclerka Angela­ Merkel je dóstała katolske Myto Eugena Bolza. Z wotewrjenjom hranicy za ćěkancow je wona „sadźiła wažne znamjo humanity a w politice přikład lubosće k druhemu“, rjekny předsyda Němskeje biskopskeje konferency, Reinhard kardinal Marx. Myto­ dopomina na statneho prezidenta Württembergskeje a katolskeho wojo­warja přećiwo fašizmej, Eugena­ Bolza (1881– 1945). Wón bu podpěry atentata na Hitlera dla wot nacionalsocialistow k smjerći zasudźeny.

Zawrjenje čary žane rozrisanje

Berlin (B/SN). „Chlěb za swět“ warnuje Europsku uniju před ćežkimi ranjenjemi čłowjeskich prawow, chce-li EU wutwarić zhromadne dźěło z Libyskej a Egyptowskej k zawrjenju srjedźomórskeje čary. „To drje by zalutowało hrozne wobrazy wo podnurjacych so čołmach, rjekny prezidentka pomocneho skutka Cornelia Füllkrug-Weitzel, „njezalutuje pak ćě­kancam žiwjenske strachi wo čłowjesku česć a čłowjeske prawa.“

Trump bliži so křesćanam

wozjewjene w: Cyrkej a swět
wutora, 14 februara 2017 13:00

Krótkopowěsće (14.02.17)

Přezmjeznu wzajomosć sylnić

Liberec/Žitawa. Radnicy w sewjeročěskim Liberecu a łužiskej Žitawje chcetej wjace němskich turistow do Libereca a nawopak čěskich do Němskeje wabić a zdobom we woběmaj městomaj zajim za rěč susodow šěrić. W zwisku z konceptom měli so tež někotři přistajeni radnicow na dwaj měsacaj wuměnjeć. Projekt je z europskich fondsow spěchowany.

Zhubjeneho mortweho našli

Zhorjelc. Zhubjeneho 24lětneho muža z Nišćanskeje kónčiny su w jednym Zhorjelskim bydlenju mortweho namakali. Policija z toho wuchadźa, zo bu wón morjeny. Mjeztym je podhladny porik zajała, kaž zdźěla. Muž bě wot 9. februara zhubjeny. Swědk bě zastojnikam rozsudny pokiw na podhladny porik dał.

Prócuja so wo EM 2024

Lipsk. Město Lipsk so oficialnje wo to prócuje, europske koparske mišterstwa (EM) w lěće 2024 sobu wuhotować směć. Wotpowědne podłožki je dźensa Němskemu koparskemu zwjazkej zapodało. Jako­ hrajnišćo poskića stadion zwjazkoweho ligista RB Lipsk, kotryž ma potom na 57 000 městnow wutwarjeny być.

Sokoljo bjez trenarja

wozjewjene w: Krótkopowěsće
wutora, 14 februara 2017 13:00

Prěni kurs wodźenja truta

Budyski SAEK z poskitkom jako pospyt za dalše zarjadnišća

Budyšin (SN/MiR). Po cyłej Němskej je mjeztym něhdźe 400 000 trutow (Droh­nen), lětanskich objektow bjez pilota. Tole­ trochuje towaršnosć Němske lětanske zawěsćenje (DFS). Mjeztym poćežuja wone přiběrajcy wobchad pod njebjom. Njekontrolowane wužiwanje tychle techniskich nastrojow dźě strachi w sebi chowa.­ „Tomu chcemy wobarać,“ rjekny medijopedagogiski­ sobudźěłaćer Budyskeho Sakskeho wukubłanskeho a wupruwowanskeho kanala (SAEK) Stefan Kutschke. Wot dźensnišeho do pjatka nawjeduje wón tam wotpowědny kurs wodźenja truta. Třinaće šulerjow w starobje jědnaće do třinaće lět wuknje w kursu z tajkim techniskim nastrojom wobchadźeć. „Starši su nas zazwonili a swoje dźěći přizjewili. Mějachmy pak tež wosobinskej přizjewjeni z telefonom a z mejlku“, Stefan Kutschke rozłoži.

wozjewjene w: Kubłanje

Franziska Kiedaisch z Lipska ma swoje doktorske dźěło wo předstajenju serbskeje mjeńšiny w němskorěčnej telewiziji zjawnoprawniskich sćelakow nimale dopisane. Cordula Ratajczakowa je so z kulturnej wědomostnicu wo wuslědkach rozmołwjała.

Kelko materiala sće analyzowała?

F. Kiedaisch: Sym sej něhdźe 1 200 přinoškow wot lěta 1992 do 2012 wobhladała. Běchu to krótke informacije, ale tež featury, w kotrychž Serbow na kromje tematizuja, na přikład, dźe-li wo Błóta abo wo město Budyšin.

Što sće wuslědźiła?

F. Kiedaisch: Wothladajo wot rozprawnistwa direktnje po přewróće wu­syłataj předewšěm sćelakaj MDR a RBB přinoški wo Serbach, štož zwisuje z jich sydlenskim rumom. Wonej negatiwne temy skerje zanjechatej – kaž su to hida na cuzych abo zakaz rěče. Hdys a hdys drje wo tym rozprawjatej, ale poprawom so wo problemach zrědka rěči.

Kak wuskutkuje so serbska telewizija na němsku?

wozjewjene w: Rozmołwa
wutora, 14 februara 2017 13:00

Chcedźa zawodnu radu wutworić

Hižo dlěje diskutuja w Kulowskim předewzaću Maja-meble wo tym, wutworić zawodnu radu. Kónc januara běchu so přistajeni zešli, zo bychu wólbne předsydstwo wuzwolili. Za nawodnistwo předewzaća pak njejsu woleni třo hišće dosahaca ličba kandidatow.

Kulow/Budyšin (SN/BŠe). Předewzaće Maja-meble w Kulowje ma něhdźe 600 sobudźěłaćerjow. „Za tajki wulki zawod je poprawom njewšědne, zo hišće žanu zawodnu radu nima. Na wuchodźe Němskeje pak to bohužel za mnohe přede­wzaća přitrjechi“, měni Uwe Garbe z dźěłarnistwa IG metal Budyšin. Wón wutworjenje tajkeje rady w Kulowskim zawodźe podpěruje. Hižo lěta 2013 běchu přistajeni zawoda dźěłarnistwo wo pomoc prosyli. Prěnjorjadnje bě jim wažne, zo dosć ludźi ideju podpěruje. Dokelž pak maja tam wjele pólskich sobudźěłaćerjow, bě so dźěłarnistwo rozsudźiło informaciske zarjadowanja tež w Mužakowje a Legnicy přewjesć. „Za to smy samo tołmačerku organizowali“, Garbe wujasnja. Přistajeni maja wědźeć, kajke prawa a móžnosće sobupostajenja maja.

wozjewjene w: Hospodarstwo
wutora, 14 februara 2017 13:00

Wosom předstajenjow wupředatych było

Budyšin (SN/CoR). Z trójnej „Sławu“ skónči so zawčerawšim, njedźelu, po­slednje předstajenje lětušeho ptačokwasneho programa SLA „Dejmantne a hinaše ptački“ w Budyšinje. Něhdźe 1 600 při­hladowarjow móžachu wuměłcy na dohromady jědnaće zarjadowanjach w Hornjej a Delnjej Łužicy witać. Předstajenja w Choćebuzu, Nowej Niwje, Slepom, Kulowje, Bukecach, Budyšinje a wječorne w Chrósćicach běchu wupředate.

Program je so přihladowarjam jara spodobał, wosebje „Cyganska reja“ a reja „Do pasa“ (wobě choreografowanej wot Juraja Kubánki). Chór přeswědči ze šlagromaj „Słónco a kwětki“ (Jurij Winar/Jurij Brězan) a „Prěnja lubosć“ (Beno Njekela/Ludwik Kola) kaž tež ze zabawnym spěwom „Europska jědźna karta“ (Willi Maertens/Karsten Sprenger, Milenka Rječ­cy­na). Wosebje so publikumej lubješe, zo chór tele spěwy tež scenisce na jewišću interpretowaše. Braška Jurij Šiman wjedźeše lóštnje po programje a wědźeše tež ze skečomaj Wita Bejmaka přeswědčić.

wozjewjene w: Kultura
wutora, 14 februara 2017 13:00

Ruska kupy pomjenowała

Tokio/Moskwa (dpa/SN). Rusko-japanska zwada wo wjacore pacifiske Kurilske kupy so dale přiwótřa, po tym zo je Ruska někotre z nich po ruskich generalach a politikarjach pomjenowała. Japanska je mjeztym oficialnje přećiwo tomu protestowała. Ruski ministerski prezident Dmitrij Mjedwjedew bě minjenu sobotu pomjenowanje wukazał. Tak rěka jedna z kupow přichodnje General Kuzma Derjewjanko. Tón bě 1945 kapitulaciju Japanskeje přiwzał. Jedna dalša kupa nosy nětko mjeno wjelelětneho sowjetskeho wonkowneho ministra Andreja Gromyka.

Bankownik financny minister

Washington (dpa/SN). Senat USA je dwělomneho bywšeho sobudźěłaćerja banki Goldman Sachs a bursoweho managera Stevena Mnuchina jako noweho financneho ministra kraja wobkrućił. 53 senatorow hłosowaše za njeho, 47 bě přećiwo jeho powołanju. 54lětny symbolizuje móc financneje lobby w Běłym domje. Fachowcy so boja, zo budźe z nim skutkowny bój USA přećiwo dawkowym oazam we wukraju njemóžny.

Tuneziski premier pola Merkel

wozjewjene w: Kraj a swět
NATO přepołoža dalšu wojersku techniku do wuchodneje Europy. Tele ameriske helikoptery typa Black Hawk su dźensa w Bremenskim přistawje startowali. Mašiny běchu kónc minjeneho tydźenja z USA na łódźach přiwjezli. Z operaciju Atlantic Resolve ma so wuchodna flanka NATO přećiwo Ruskej zesylnić. Foto: dpa/Ingo Wagner

wozjewjene w: Kraj a swět

Serbska debata

nowostki LND