To a tamne (23.08.23)

srjeda, 23. awgusta 2023 spisane wot:

Po přeprěčenju swětoznateho doła Monument Valley z impozantnymi skaliznami bliži so němski sportowc Jonas Deichmann na swojim pućowanju po USA horinam Rocky Mountains. 36lětnemu bě běh po sławnym dole w staće Arizona wosebity wjeršk dwójneho přeprě- čenja USA. Ekstremny sportowc bě so w juniju z kolesom na puć po kraju podał a je nětko pěši wróćo do New Yorka.

Pawk je w drogeriji w badensko-württembergskim Bietigheimje pola Karlsruhe zasadźenje policije zawinował. Njedźelu wječor dyrbješe so wobsadka policajskeho awta k wobchodej podać, po tym zo bě awtomatiski alarm zastojnikow wołał. Město paducha pak wuhladachu policisća pawka na alarmowej připrawje a pušćichu jeho do swobody.

To a tamne (22.08.23)

wutora, 22. awgusta 2023 spisane wot:

Třoch wurubjowarjow pjenježnych awtomatow zajała je policija w sewjerorynsko-westfalskim Alpenje – z pomocu policajskeho psa. Do toho běchu mužojo pjenježny awtomat w měsće rozbuchnyli a na to ze „sylnje motorizowanym awtom“ ćeknyli, policija zdźěla. Zo bychu jich zadźerželi, połožichu zastojnicy des­ku z hozdźemi na jězdnju. Najebać rozkałane wobruče skućićeljo dale ćěkachu, zrazychu do wobhrodźenja a ćěkachu ­pěši dale. Psyk jich skónčnje na pobrjoze jězora w kerčinje wučušli.

Na awtodróze A 4 zawróćiła je so 48lětna žona kónc tydźenja mjez Hornim Wujězdom a Słonej Boršću. Přičina bě haćenje wobchada palaceho so nakładneho awta dla. Po tym wužiwaše tež hišće wuchowansku šćežku mjez awtami, zo by přichodny wujězd docpěła. Policija žonu z Němskeje zadźerža a ju wobskorži.

To a tamne (21.08.23)

póndźela, 21. awgusta 2023 spisane wot:

Wowcka na zadnim sedle wosoboweho awta je na parkowanišću w awstriskim Salzburgu zasadźenje policije zawiniła. Wobsedźer z Berlina bě zwěrjeću w awće ze snadnje wočinjenym woknom jenož něšto syna wostajił, jako do dźiwadła dźěše. Pěškam bječace jehnjo napadny. Zastojnikam muž rjekny, zo su jemu wowcku na dowolu w Chorwatskej darili, dokelž bě je mać zastorčiła. Skótna lěkarka njeměješe žane zrozumjenje a dowjeze wowcu najprjedy raz do zwěrjatownje.

Najebać kruty zakaz so busowi šoferojo w Japanskej dale strowja, hdyž sej napřećo přijědu. To je wuslědk přepytowanja instituta mjez 600 šoferami kraja: Ni­male połojca šoferow ruku k postrowej po­zběhnje abo nimojěducemu koleze skrótka přinygnje. Zakaz strowjenja płaći po smjertnym njezbožu wot lěta 2003. W lěće 2021 bě znowa k njezbožu dóšło.

To a tamne (18.08.23)

pjatk, 18. awgusta 2023 spisane wot:

Pozdatny had je žona na třěše w sewjerorynsko-westfalskim Neussu wuhladała a nuzowe čisło zazwoniła. Policisća a wohnjowi wobornicy hnydom na městno přichwatachu a tež fachowcy za wulke hady běchu wo padźe informowani, policija wčera zdźěli. Jako sej eksperća hada wobhladachu, so wu­kopa, zo njejednaše so wo zwěrjo, ale twarsku maćiznu.

Swójba z Badensko-Württembergskeje je wčera ze swojim wupožčenym katamaranom na Müritz znjezbožiła. Tak su pytnyli, zo woda do čołma běži a tuž telefonisce wo pomoc prošachu. Mjeztym zo je wodoškitna policija startowała, je wobsadka dalšeho čołma nimale powróćeny čołm wuhladała a swójbu wuchowała. Katamaran pak su z powjazami zawěsćili, tak zo njemóžeše so podnurić. Na zbožo so při njezbožu nichtó njezrani.

To a tamne (17.08.23)

štwórtk, 17. awgusta 2023 spisane wot:

Wjacore pawki zawinichu, zo dyrbješe policija w Bosau w Šleswigsko-Holsteinskej do apartmentoweje chěže při Wulkim Plönjanskim jězoru přichwatać. ­Pěšcy zasłyšachu wutoru wječor paniske žónske wukřiki a zawołachu tuž policiju. Z pomocu klučika susoda dóńdźechu ­zastojnicy do bydlenja. Tam so wustaji, zo běchu pawki přičina za strach žony.

W Durinskej maja zaso muzej za kuli­narisku specialitu kraja: Za pražene kołbaski. Na kromje měšćanskeho lěsa w Mühlhausenje wotewrěchu po lěta trajacej přestawce muzej na nowym arealu. Towarstwo „Přećeljo durinskeje praženeje kołbaski“, kotrež muzej wobhospodarja, poda, zo su do noweho, štyri hektary wulkeho areala cyłkownje pjec milionow eurow inwestowali. Nowa wustajeńca pokazuje zajimawostki a kuriozity.

To a tamne (16.08.23)

srjeda, 16. awgusta 2023 spisane wot:

Žona w hessenskim Langenselboldźe je swojeho žiwjenskeho partnera z gumijowym kneblom honiła. Po słowach 30lětneho je wona jeho tež z njeznatej kapalinu popryskała a potom ze zapalakom přesćěhowała, zdźěli wčera policija w Offenbachu. Porik bě so zawčerawšim ­wječor při dwórnišću zetkało, dokelž njeběštaj sej přezjednaj, hač chcetaj poćah dale wjesć. Rozmołwa pak so po krótkim času přiwótři.

Štyri młode šupy su za cyrobu pytali a zasadźenje policije w Berlinje Prenzlauer Berg zawinowali. Zwěrjata zalězechu sej do wotpadkoweje tony, policija wčera na Facebooku zdźěli. Z połnym brjuchom spytachu šupy z tony wulězć, štož pak so jim njeporadźi. Zastojnicy zwěrjatam tuž pomhachu. Na to čampachu šupy směr ludowy park.

To a tamne (15.08.23)

wutora, 15. awgusta 2023 spisane wot:

Na zadnim kolesu a dwójce spěšnišo hač dowolene bě njeznaty wodźer motorskeho we westfalskim Hammje. Błyskač je jeho při akciji fotografował. Kaž policija wčera zdźěli, bu wón ze 143 kilometrami na hodźinu lepjeny. Chłostanje za to je dwaj měsacaj sćazanje jězbneje dowolnosće a dwaj dypkaj w Flensburgu kaž tež chłostanski pjenjez. Přiwšěm pak měła policija jeho najprjedy raz wuslědźić.

Po tym zo su w jendźelskim Lancasteru žonjace črije namakali, pytaja tam za wobsedźerku. Šewc Peter Cork je sandalety namakał a reparował. Přez socialne medije wón nětko za žonu pyta. Kupcy šewca su nětko jara wćipni a so wězo wobhonjeja, hač je wón hižo swoju „popjelawku“ namakał. Dokelž je pytanje wulki zajim w ludnosći zbudźił, je akcija mjeztym wuspěšne a darmotne wabjenje.

To a tamne (14.08.23)

póndźela, 14. awgusta 2023 spisane wot:

W durjach tčacy wostał je paduch w durinskim měsće Bad Langensalza. 25lětny pospyta pozdatnje so přez wokno do pincy wjaceswójbneho domu zadobyć. Při tym so wón wobsuny a zaklini so w durjach. Wobydlerjo wołachu policiju wo pomoc. Tuta přichwata a jeho wuswobodźi. Nětko ma so wón z jednanjom wosebje ćežkeho padustwa dla bědźić.

Jako wódna knježna zasłuži sebi 40lětna Andrea Wolfert swoje pjenjezy. Poprawom wšak chcyše so wona z babu stać, před lětami pak spjelni sej wona jako wódna knježna žiwjenski són. Cyłe lěto wustupuje mać třoch dźěći w kupjelach abo na dźěćacych narodninach. Trend, kotremuž sćěhuje tež Wolfert, mjenuje so mermaiding (mermaid=wódna knježna). Přiwšěm njeje powołanje jeno wje­selo, Wolfert wuzběhny. Powołanje je ­ćělnje napinace a strašne.

To a tamne (11.08.23)

pjatk, 11. awgusta 2023 spisane wot:

Hoberski had je w małym šwicarskim městačku Kriens pola Luzerna po chódniku łazył a njeměr mjez ludźimi zbudźił. Přiwołana policija móžeše nimale dwaj metraj dołhu Woma Python popadnyć. Had, kiž bě z priwatneho terarija twochnył, je mjeztym zaso pola swojeho wobsedźerja. Tomu hrozy skóržba ranjenja zakonja za škit zwěrjatow dla.

Swojeho zajateho syna z rukow policije wuswobodźić spytała, je žona w badensko-württembergskim Achernje. 21lětneho běchu po zwadźe ze žonu zajeli. Při tym bě so muž masiwnje wobarał. Po tym zo běchu jeho zastojnicy do policajskeho awta tyknyli, přińdźe nadobo mać, zo by syna wotewzała, podarmo. Po dopóznaću policije je 21lětny předchłostany z drogami wikował. Zo by so jastwu wuwinył, je so muž za drogowu terapiju přizjewił. Statne rěčnistwo to pruwuje.

To a tamne (10.08.23)

štwórtk, 10. awgusta 2023 spisane wot:

Šok w připołdnišej hodźinje: Staršej staj so w sewjerorynsko-westfalskim Milspe samaj z bydlenja wuzamknyłoj, w kotrymž ležeše runje narodźeny ćěšenk. Wobaj prošeštaj wohnjowu woboru wo pomoc. Wobornicy wotewrěchu z pomocu wjerćateho rěbla nachilene wokno w prěnim poschodźe a po tym durje bydlenja. Wšitcy wobdźěleni wuńdźechu ze stróželemi, wohnjowa wobora zdźěla.

1 800 lět stary pjenjez z časa Romjanow namakał je wosom lět stary hólc w Bremenje při hrajkanju njedaloko horta. Hólc bě pjenježk hižo loni w lěću našoł a so z fotami wo nim na krajnu archeologowku wobroćił. Ta jeho prošeše, namakanku na dźeń wotewrjeneho pomnika sobu přinjesć. Fachowča při přepytowanju zwěsći, zo jedna so wo slěborny dinar z časa romskeho kejžora Marca ­Aurela před wjace hač 1 800 lětami.

Serbska debata

nowostki LND