Zapósłane (16.09.22)

pjatk, 16. septembera 2022 spisane wot:

W tymle zwisku piše Rebecca Haertel z Berlina nawjazujo na přinošk „,Wukrawjenje‘ strachi wubudźa“ we wudaću SN 19. awgusta:

Z wobžarowanjom sym čitała, zo hrozy strach, zo Serbske Nowiny personelnych problemow dla zańdu. Wot kónca lěta 2021 čitam tute wulkotne nowiny. Wone pomhaja mi jara při nawuknjenju serbšćiny. Sym za wosom měsacow přez nje telko přinawuknyła – gramatisce a při polěpšenju słowoskłada.

Abonowanje SN běše za mnje spočatnje wulke wužadanje, wšako sej dołhi čas njemyslach, zo je moja serbšćina dobra dosć, zo bych Serbske Nowiny rozumiła. Tola k změnje do lěta 2022 bě skónčnje tak daloko: sym Serbske Nowiny abonowała a zwěsćiła, zo móžach ju wjele lěpje rozumić, hač sej myslach. A mjeztym móžu je tak derje čitać, zo pola najwjace artiklow hižo přełožowansku pomoc njetrjebam. Wužiwam Soblex jenož hišće, zo bych teksty analyzowała a tak swoju serbšćinu polěpšała.

Sym Wam woprawdźe dźakowna, zo sym so přewinyła a tak za mnje to dotal njemóžne docpěła. Nadźijomnje so Wam to tež ze Serbskimi Nowinami poradźi. Ja tłóču Wam palcy!

Su husćišo ze „zjawnymi“ jěli

wutora, 23. awgusta 2022 spisane wot:

Kónc awgusta skónči so doba 9eurowskeho tiketa za wužiwanje regionalnych busow a ćahow po cyłej Němskej. Kak posudźujeće tutu móžnosć? Naši redaktorojo su so k temje naprašowali.

Michał Donat z Chrósćic: Lipšćanscy studenća płaća kóždy semester přinošk za wužiwanje regionalneho wobchada w měsće a kołowokoło njeho. Spočatk junija bu płaćiwosć studentskeho tiketa na cyłu Němsku rozšěrjena. Tuž njetrjebach sej tiket ani kupić. W zašłych třoch měsacach sym husćišo hač hewak z ćahom jězdźił.

Weronika Žurowa z Lejna: Na tajki poskitk sym hižo dołho čakała, a to wosebje, dokelž leži mi škit klimy na wutrobje. Wobstaranje a wužiwanje tiketa bě bjez problemow. Busy njeběchu přepjelnjene, wšo je derje fungowało, znajmjeńša na mojej čarje. Po mojim zdaću su tajke poskitki dobry puć, mnóstwo awtow na pućach a tak škódne wotpłuny redukować.

Zapósłane (29.06.22)

srjeda, 29. junija 2022 spisane wot:

Krótke přispomnjenje k wosadnemu swjedźenjej we Wotrowje poda tule Wórša Šołćina z Róžanta:

Dosć wobšěrnje rozprawjachu Serbski rozhłós a Serbske Nowiny wo wosadnym swjedźenju kónc zašłeho tydźenja we Wotrowje. Jara pak je mje zadźiwało, zo ani jedyn z njeju w naličenju wšelakich bjezdwěla připóznaća hódnych „programowych dypkow“ njedźelnišu swjatočnu Božu mšu ze starobiskopom Reineltom njenaspomni. W rjenje ponowjenej Wotrowskej cyrkwi swj. Bena, kotrehož patronat hakle před krótkim swjećachmy, bě so syła ludźi zhromadźiła, a tež hišće před cyrkwju běchu ławki derje pjelnjene, někotři samo stejachu. Přichwatali běchu tež z druhich wosadow dźakownje sobu swjećić wjesoły podawk 250lětneho wobstaća Wotrowskeje wosady. Starobiskop Reinelt sej ze swojim přećelnym a wotewrjenym wašnjom znowa wutroby přitomnych zdoby.

Měnju, zo je runje žro tajkeho wosadneho swjedźenja dźakna Boža mša – a ta njeměła naspomnjenjahódne być?

Sylne wuprudźenje dožiwili

srjeda, 22. junija 2022 spisane wot:

Po premjernym předstajenju „Pink Guerilla“ w Budyskim dźiwadle na Hrodźe je so SN wobhoniła, kak je so publikumej kruch lubił.

Měrana Cušcyna z Budyšina: Sarah Cyžec je talentowana hrajerka. Bě pytnyć, zo je sej w běhu swojeho wukubłanja w dźiwadle tójšto přiswojiła. Wona je so do róle zanuriła a čućiwje z hłosom a ćěłom agěrowała. Tež pantomima jej wočiwidnje wjeselo čini. Scyła ma wona při hraću sylne wuprudźenje. A tute wuprudźenje smy dźensa dožiwili w koncentrowanym předstajenju róle 16 lětnjeje Sunny. Sama na jewišću stać słuša zawěsće k najwjetšim wužadanjam dźiwadźelnikow a Sarah Cyžec je wužadanje suwerenje zmištrowała. Přeswědčiwje je elewka z monologa dialog tworiła a tak tamne róle – sobušulerjow, wučerki, staršeju – zapletła. Ale tež wšelakorosć młodeje duše – jako pěkna dźowka, rebelowaca abo njewěsta – je zamóhła derje předstajić.

Zapósłane (10.06.22)

pjatk, 10. junija 2022 spisane wot:

Eduard Luhmann ze Smjerdźaceje wěnuje so centrumej za astrofyziku, kotryž móhł pola Konjec nastać a měni:

Při wšěm wjeselu nad projektom, kotryž zwjazujemy w našim regionje z wulkej nadźiju, měli pak tež strachi a wobmyslenja ludnosće w naležnosći chutnje brać. Na to skedźbni gmejnski radźićel Ralbic-Róžanta Tilo Žur a pokaza, zo móhł w padźe zwrěšćenja astrofyziskeho centruma za to atomarny kónčny skład nastać abo zo móhli tam potom kaolin wudobywać. Z teje přičiny prošeše Žur prof. Hasingera wo bórzomne informaciske zarjadowanje předewšěm tež za wobydlerjow Šunowa a Konjec.

Wo Budyšinje ze serbskimi klišejemi

srjeda, 13. apryla 2022 spisane wot:

Telewizijny sćelak MDR je sobotu, 9. jutrownika, nawječor, połhodźinski přinošk wo Budyšinje jako „Pućowanje po Sakskej“ wusyłał. Moderatorku wočakowaše bywši wuspěšny sportowc a rodźeny Budyšan Maik Petzold jako přewodźer. Přihladowarjo zhonichu tak, zo ma Budyšin 17 wěžow, 80 hosćencow a wjace hač tysac twarskich pomnikow.

Z wěžow bu Stara wodarnja k wobhladanju wupytana. Moderatorka a přewodźer podaštaj so 115 schodow horje hač na wuhladnišćo techniskeho pomnika. Pohlad na křiwu Bohatu wěžu, na tachantsku cyrkej swj. Pětra a někotre swojorazne blečki stareho Budyšina so skrótka pokazowachu. Wězo njepobrachowaše Budyske jastwo jako wosebitosć města. Tule pak jasnje na to njepokazachu, zo běštej w měsće dwě jastwje. Spočatk 20. lětstotka twarjena wulka chłostarnja, w ludźe „Žołta běda“ mjenowana, a wot lěta 1956 mjeńše „stasijastwo Budyšin II“. Tele nětčiše wopomnišćo bu pak jenož pokazane.

Dr. Jan Brězan z Drježdźan piše pod nadpismom „Putin – hańba Słowjanstwa“:

Nimale wšě demokratiske staty swěta a samo bamž zasudźa politiku ruskeho prezidenta Putina z jeho inwaziju w Ukrai­nje. Wosebje nas boli, zo tutón diktator, kiž so jako bratr Ukrainy wudawa, so na druhej stronje so jako złóstnik wopokazuje. Kak móžemy tutomu čłowjekej dowěrić, kiž swoje počinki ze łžemi wopodstatnja. Na jeho agendźe steji wožiwjenje Sowjetskeho zwjazka w swojich prjedawšich hranicach a za to jemu kóždy njeskutk prawy je. Čłowjeske prawa wjace njeeksistuja, hdyž so jeho­ ideje njezwoprawdźa. Kóždy pospyt, demokratiske ideje zeskutkownić, je zwjazany z wjele lětami jastwa. Samo zamordowanje a zajědojćenje njelubych wosobow so z Putinowym přihłosowanjom přewjedu. Samo kóžda diskusija wo njesprawnej wójnje so z wjelelětnym jastwom chłosta.

Kóždy dźeń slěduju w našich medijach, kak so wjeski a města bombarduja bjez swědomja hladajo na žiwjenje wobydlerstwa. Ludźo pytaja w pincach škit pod njemóžnymi wumjenjemi abo ćěkaja do susodnych krajow.

Hódny měznik

štwórtk, 31. měrca 2022 spisane wot:

Što waža sej prěni sobuwojowarjo Jana Bar­ta na jeho skutkowanju? Andreas Kirschke je so někotrych prašał.

Jan Nuk, wot lěta 2000 do 2011 předsyda Domowiny: Jan Bart je njesprócniwje ludźi za Witaj we Łužicy přeswědčił a tak sobuwojowarjow na­de­šoł, mjez druhim w Serbskim šulskim towar­stwje, pola Domowiny a mjez serbskimi pedagogami. Jeho retoriske kmanosće a zamóžnosć přeswědčić kaž tež jeho fachowa wěda wjedźechu tomu, zo mnozy starši jeho ideju slědowachu. Za to je wón w lěće 1999 přijał Myto Domowiny. Wosobinsce čuju so z nim zwjazany, dokelž­ je wón relatiwnej bjezmócnosći z widom na wotemrěće našeje maćeršćiny škričku nadźije dał.

Zapósłane (23.03.22)

srjeda, 23. měrca 2022 spisane wot:

Pod hesłom „Serbja, w kotrym lětstotku sće žiwi?!“ piše Maximilian Gruber z Worklec k tuchwilnej diskusiji wo změnje serbskeje hymny:

Athelstone/Awstralska, Giddings/Texas (SN/CoR). W srjedźišću měrcowskeho wudaća časopisa awstralskeho serbskeho towarstwa Wend/Sorb Society of South ­Australia steji spožčenje Myta Ćišinskeho Trudli a Janej Malinkec. Pod hesłom „Trudla receives Honour“ (Trudla počesćena) informuja wo tym, zo staj Malinkec mandźelskaj loni najwyše wuznamjenjenje serbskeje towaršnosće za swój wjelelětny angažement za nju wot Załožby za serbski lud dóstałoj. Dale dopominaja na wopyt Trudle Malinkoweje w Južnej ­Awstralskej, Victoria a New South Wales 2018, hdźež bě so wona z mnohimi serbskimi potomnikami rozmołwjała. Zdobom skedźbnjeja na to, zo je Trudla Malinkowa znata jako awtorka knihi „Shores of Hope“ wo serbskich wupućowarjach do Ameriki a Awstralskeje. Slěduje połdrastronski wobšěrny portret Trudle a Jana Malinkec wot Andreasa Kirschki z detailowymi informacijemi wo jeju žiwjenskich stacijach, angažemenće a zasłužbach. Artikl kónči so z dźakom a gratulaciju „tež wot nas wšitkich w Awstralskej“.

Serbska debata

nowostki LND