×

Nachricht

Failed loading XML...

Pjećina přećiwo šćěpjenju

Montag, 28. Dezember 2020 geschrieben von:
Drježdźany (dpa/SN). Kóždy pjaty zawěsćeny (22 procentow) chorobneje kasy Barmer nochce so přećiwo koronawirusej šćěpić dać. Při tym su dwěle na wěstoće seruma (68 procentow), strach před njeluboznymi pódlanskimi wuskutkami (60 procentow) a dwěle na skutkownosći lěka (52 procentow) najwjetše zadźěwki, chorobna kasa zdźěla. Tute dwěle hodźeli so jenož ze spušćomnymi informacijemi wotstronić, rjekny šef sakskeje wotnoži Barmer Fabina Magerl. „Koronapandemiju jenož přewinjemy, hdyž je tak wjele ludźi kaž móžno šćěpjenych. Rozswětlenje je najlěpši srědk za wysoku akceptancu a zwólniwosć k šćěpjenju mjez wobydlerjemi.“ Barmer je mjeztym prašenja a wotmołwy k tutej temje na swoju internetnu stronu stajiła.

Kak dale ze šulemi?

Montag, 28. Dezember 2020 geschrieben von:
Berlin (dpa/SN). Kultusowi ministrojo zwjazkowych krajow chcedźa přichodne dny wo tym wuradźować, kak ma po lock­downje w šulach dale hić. „Ministerscy prezidenća zwjazkowych krajow zetkaja so 5. januara ze zwjazkowej kanclerku Angelu Merkel (CDU). Do toho chce pak konferenca kultusowych ministrow zwjazkowych krajow hišće raz wo tym wuradźować“, zdźěli rozžohnowaca so prezidentka konferency kultusowych ministrow Stefanie Hubig (SPD) nowinarjam. Při tym póńdźe hłownje wo wuwiće ličby infekcijow z koronawirusom w Němskej. Ministerstwa, zarjady a šule su so w lěće koronakrizy „hobersce napinali“. Perfektny pak nichtó być njemóže.

Přećiwo wirusej šćěpić započeli

Montag, 28. Dezember 2020 geschrieben von:

Drježdźany (dpa/SN). We wšitkich 16 zwjazkowych krajach Němskeje su wčera započeli, ludźi přećiwo koronawirusej šćěpić. K zahajenju akcije w Sakskej je ministerka za strowotnistwo Petra Köpping (SPD) hladarnju w Lichtentanne w Zwickauskim wokrjesu wopytała. Tam su 85lětnu wobydlerku jako prěnju šćěpili. Köpping mjenowaše seniorku „přikład“ a šćěpjenja „škričku nadźije“. Jej je wažne, zo móža zamołwići nětko „aktiwnje přećiwo wirusej“ postupować. „Nětko mamy skónčnje móžnosć, něšto činić.“

K zahajenju šćěpjenja ma Sakska najprjedy raz 10 000 dozow seruma k dispoziciji. Dalšich 24 000 dozow wočakuja přichodne dny. Šćěpiwo běchu sobotu pod škitom policije do tajneho składa w swobodnym staće dowjezli.

Tež w susodnej Čěskej a Pólskej su wčera přećiwo koronawirusej šćěpić započeli. Čěski ministerski prezident Andrej Babiš je so před kamerami we wojerskej chorowni šćěpić dał. W Pólskej dósta chorobna sotra jedneje z Waršawskich chorownjow prěnju injekciju.

Hospodarstwo: Budźe lěpje

Montag, 28. Dezember 2020 geschrieben von:

Kedźbliwy optimizm w najwjetšim dźělu branšow za nowe lěto 2021

Köln/Drježdźany (dpa/SN). W hospodarstwje Němskeje knježi po masiwnych konjunkturnych stratach koronakrizy dla hladajo na přichodne lěto zaso kedźbliwy optimizm. Po woprašowanju Instituta němskeho hospodarstwa wočakuja zamołwići w 26 z cyłkownje 43 branšow klětu lěpše wuwiće hospodarstwa hač 2020. Nadźijepołne wuhlady pak njewo­znamjenja, zo móža so předewzaća a cyłe branše na niwow wróćić, kiž knježeše do wudyrjenja krizy, zdźěla dźěłodawarjam přichileny institut.

Dołhi puć k normaliće

Montag, 28. Dezember 2020 geschrieben von:
Poprawom wšak zamołwitym w našim kraju ničo druheho njezwostanje, hač po tutym katastrofalnym lěće koronakrizy dla „kedźbliwje optimistisce“ na přichodne lěto zhladować. Zahajace so šćěpjenja přećiwo wirusej tomu bjezdwěla polěkuja. To zdawa so mnohim wone swětło na kóncu tunla być, hačrunjež nichtó njewě, kak serum w ćěle skutkuje a kak dołho wón potrjechenym škit před wirusom skića. We wšelakich wobłukach hospodarstwa pak so lětuša kriza tež klětu dale wuskutkuje. Njedawno mi twarski inženjer rozprawješe, zo to hižo nětko widźa. Předewšěm mjeńše nadawki w komunalnym wobłuku su wotpadnyli: Tule nowa dróha, tam nowy móst abo nowe busowe zastanišćo. Komunalne etaty su pobrachowacych dochodow dla tak wučerpane, zo klětu za inwesticije prosće žane pjenjezy nimaja. A byrnjež wša ludnosć w běhu lěta 2021 woprawdźe šćěpjena była a so połoženje zaso změrowało, traje drje hišće ­dołho hač k normaliće. Marko Wjeńka

Předewzaćam pomoc wupłaćili

Montag, 28. Dezember 2020 geschrieben von:

Podstupim (dpa/SN). Zo móhli sćěhi zawrjenjow koronapandemije dla lěpje zmištrować, je Inwesticiska krajna banka Braniborskeje (ILB) wjace hač 6 000 předewzaćelam w kraju podpěru wupłaćiła. Mjez nimi je 1 500 tak mjenowanych solo-samostatnych, kotřiž dóstachu hač do 5 000 eurow. Podźěl nowemberskeje pomocy dósta nimo toho 4 300 předewzaćelow, kotřiž běchu próstwu wo podpěru přez portal Zwjazka wotedali.

Cyłkownje je ILB 33 milionow eurow na dobro samostatnych a předewzaćelow přepokazała, najwjace 10 000 eurow. Mjeztym su sumu na 50 000 eurow zwyšili a chcedźa ju woprawnjenym firmam dopłaćić, z čimž chcedźa hišće lětsa započeć. Spočatk januara budźe wobdźěłanje tež internetnje móžne. Šef předsydstwa banki Tillmann Stenger prosy předewzaća wo sćerpnosć. Ručež Zwjazk techniske wuměnjenja wutwori, chcedźa nakopjene próstwy spěšnje wotdźěłać.

Tak mjenowanu nowembersku pomoc wupłaća předewšěm gastronomiskim zawodam, kotrež dyrbjachu zawrěć. Jim zarunaja 75 procentow wobrota, kotryž mějachu w nowembru 2019.

To a tamne (28.12.20)

Montag, 28. Dezember 2020 geschrieben von:

Pilneho „hodowneho palčika“ su policisća w braniborskim Werderu nad Habolu patoržicu wječor wustróžili. Wobydlerka bě zastojnikow alarmowała, dokelž bě w parkowacym transporteru elektriski šrubowak słyšała. Tukajo na padustwo chwatachu zastojnicy k městnu a nańdźechu w awće 27lětneho, kiž w poslednim wokomiku dary za swójbu pasleše. Zasadźenje skónči so z posměwkom.

Dźesaćlětny hólc je prěni dźeń hód z awtom přiwuzneho po Rotterdamje jězdźił, doniž jeho policist njezadźerža. Zastojnikej bě mały šofer napadnył, kotrehož hłowa lědma nad wodźidło sahaše. Wobsedźer awta na pódlanskim sedle rozłoži, zo je hólc přez hody z Rumunskeje přijěł. Dokelž hižo derje z awtom jědźe, bě wón dźěsću jězbu po měsće popřał. Policija piše, zo so „ničemu wjace njedźiwa“ a zo płaći akcija wobsedźerja 280 eurow.

Trump dojednanje blokuje

Mittwoch, 23. Dezember 2020 geschrieben von:

Washington (dpa/SN). Amtěrowacy prezident USA Donald Trump je sej polěpšenje na z wulkej wjetšinu w kongresu wobzamknjenym konjunkturnym pakeće koronapandemije dla žadał. Schwalene naprawy mjenowaše wón „hańbu“ a hrožeše, zo zrěčenje we wobjimje 900 miliardow dolarow njepodpisa. Jónkrótne wupłaćenje 600 dolarow na wosobu měło so na 2 000 dolarow zwyšić, sej Trump žadaše. Republikanojo a demokraća běchu so po wobćežnych jednanjach na konjunkturny paket dojednali.

Šoferojo přiběracy hněwni

Dover (dpa/SN). W jendźelskim přistawnym měsće Doveru je k rozestajenjam mjez čakacymi šoferami nakładnych awtow a policiju dóšło. Hněwni šoferojo běchu zastojnikow wuhwizdali a do nich storkali, medije rozprawjeja. Do toho bě Francoska Wulkej Britaniskej zdźěliła, zo smědźa nakładne awta zaso do Francoskej přijěć, maja-li šoferojo negatiwny test na koronu při sebi. Francoska bě njedźelu noweje formy koronawirusa w Jendźelskej dla mjezy zawrěła.

Žane přechwatane šćěpjenje

Něhdźe 50 000 protestowacych je sej wčera w armenskej stolicy Jerewanje wotstup ministerskeho prezidenta Nikola Pašinjana žadało. Demonstranća, kiž běchu ze wšeho kraja přijěli, blokowachu dróhi a wobstupichu twarjenja knježerstwa. Ludźo su hněwni, dokelž je kraj po přiměrje z Azerbajdźanom wo Hórskim Karabachu tójšto kónčin přisadźił. Foto: dpa/Asatur Jesajants

Přidatne pjenjezy za kulturu

Mittwoch, 23. Dezember 2020 geschrieben von:

Berlin (SN). K zesylnjenju kulturneho spěchowanja wot skónčenja zmilinjenja brunicy potrjechenych kónčin chce zwjazkowe knježerstwo 20 wot Zwjazka spěchowanym institucijam a projektam klětu wjace hač 21 milionow eurow přidatnje přewostajić. Hač do lěta 2038 su cyłkownje wjace hač 200 milionow eurow za spěchowanje cyłostatnje wuznamnych předewzaćow we wobłuku zakonja k sylnjenju strukturow we wuhlowych kónčinach zaplanowali.

K tomu rjekny kulturna statna sekretarka Monika Grütters (CDU): „Při kóždej wuspěšnej strukturnej změnje hraje wobchadźenje z kulturu rozsudnu rólu. Wona je wažny faktor za region, přinošuje k žiwjenskej kwaliće a polěkuje regionalnej identiće w časach přewróta.“ Minis­terce je wažne, zo wot wšeho spočatka sylnje do kulturnych poskitkow inwestuja. „Tohodla je kulturne spěchowanje wažny wobstatk zakonja k sylnjenju strukturow we wuhlowych kónčinach.“

Neuheiten LND