Sabinu Schubert z Połčnicy su předwčerawšim, póndźelu, w sakskej statnej kencliji w Drježdźanach z počesćenjom Maecenasa 2020 Dźěłoweho kruha samostatnych kulturnych institucijow (AsKI) za spěchowanje kulturneho žiwjenja w Hornjej Łužicy wuznamjenili. Je to prěni raz, zo hódnoći jury AsKI „wusahowacy kulturny angažement, kotryž bjez wulkeho zamóženstwa jónkrótne wukonja a wuskutkuje“. Zdobom su prěni raz wosobinu z wuchodoněmskeho zwjazkoweho kraja resp. Sakskeje počesćili.

Serbskej wustajeńcy w Liberecu

Dienstag, 11. Mai 2021 geschrieben von:
Wustajeńca „Lužičtí Srbové, neznámí sousedé / Łužiscy Serbja, njeznaći susodźa“ je hišće hač do 28. meje w Regionalnej wědomostnej bibliotece (na wobrazu) w čěskim Liberecu přistupna. Na iniciatiwu towarstwa Societas Amicuum Liberec (SAL) bě Serbski muzej přehladku zestajał. Z pomocu srědkow Němsko-čěskeho fondsa přichoda wuńdźe k tomu wosebita publikacija. Dalša serbska wustajeńca we wo­błuku Serbskeho lěta w Liberecu je tuchwilu personalna wuměłče Maje Nageloweje „na okraji- na kromje“ w Galerie Lázně, kotruž su hač do kónca meje podlěšili. Wobě zarjadnišći stej přistupnej. Dalše informacije pod Foto: SAL/Libuše Vitová

Geografojo so wirtuelnje zešli

Montag, 10. Mai 2021 geschrieben von:

Dźěłowe koło „Wjesne rumy“ Němskeje towaršnosće za geografiju a Johanna Heinricha Thünenowy institut stej swoje 22. lětne zetkanje wirtuelnje w Budyšinje wuhotowałoj. Hosćićel bě Serb­ski institut. Zdobom wotměštej 8. dźěłarničku za wědomostny dorost.

„Nahladnje pokazuja, što je móžno“

Freitag, 07. Mai 2021 geschrieben von:

Budyšin/Bad Kötzting (SN/JaW). Hinak hač křižerske procesiony w Serbach lětuše swjatkowne jěchanje w Bad Kötztingu wospjet njepřewjedu. To zdźěli našemu wječornikej na naprašowanje tamniši kurowy direktor a sobuorganizator jěcharskeho procesiona we wuchodobayerskim městačku Sepp Barth. Jako přičinu mjenuje wón „aktualne zakonske postajenja“.

Kaž Barth wuwjedźe, Swobodny stat Bayerska w swojich hygienowych postajenjach wo škiće před koronu tež swobodu wěry wobtřihuje. Po jeho informacijach je swjatkowne jěchanje w swojej dotal zwučenej formje z něhdźe 800 wobdźělnikami a tysacami přihladowarjemi podłu sydom kilometry dołheje čary tuž „jako wulkozarjadowanje zakazane. Dyrbimy to bohužel tak akceptować a móžemy so jeno nadźijeć, zo směmy klětu swoje swjatkowne jěchanje zaso jako wulke wuznaće wěry přewjesć.“

Pawoł Jenka

Freitag, 07. Mai 2021 geschrieben von:
6. meje 1971 zemrě w Budyšinje wjelelětny načolnik Domu za serbske ludowe wuměłstwo (DSLW) Pawoł Jenka. Narodźił bě so wón 16. februara 1907 jako syn chěžkarja a kobjelerja w Mikowje. Wukubławši so na Budyskim Krajnostawskim wučerskim seminarje wučerješe Jenka w Nowej Wsy nad Sprjewju, Hućinje a Malešecach, bu pak 1936 wot nacijow z Łužicy wupokazany. Bě nawoda Serbskeho towarstwa a jeho chóra Zernička w Lichanju, šulskeho chóra w Hućinje a solo­spěwar w Lumirje. Po wójnje bě wučer na Serbskej rěčnej šuli w Chrósće, w Barće, dźesać lět docent na Serbskim wučerskim wustawje a dirigent jeho chóra. Wot 1963 nawjedowaše DSLW a staraše so wo prezentaciju ludoweho wuměłstwa na dźěłaćerskich festiwalach kaž tež na třoch Festiwalach serbskeje kultury. Měješe wulke zasłužby na polu wuwića serbskeje hudźby. Z jeho pjera su spisy „Běda Bartskich roboćanow“, wo šulstwje w Mužakowskej holi, „Wuwiće serbskeho ludoweho wuměłstwa“, serbske wučbnicy, „Hdźež so módrja, zelenja“, „Z młodej mocu“ a jědnaće dalšich serbskich spěwnikow, předewšěm za šulsku wučbu. Manfred Laduš

Són zbožowneho sonjerja so spjelnił

Donnerstag, 06. Mai 2021 geschrieben von:

Serbski spěwar, hudźbnik, komponist a spěchowar młodych talentow Měrćin Weclich mjeztym połsta lět na jewišću steji

Jako so 17. apryla 1971 młody hólčec ze swojim akordeonom na puć ke kwasej Hańže Bruskec a Pětra Mildnera na Blochec žurli w Pančicach-Kukowje nastaji, hdźež měješe so jako swjedźenski muzikant wo dobru naladu starać, spjelni so za njeho són. Hižo wot najzažnišeho dźěćatstwa njemóžeše sej Měrćin Weclich ničo rjeńšeho předstajić, hač na jewišću stać, spěwać a hudźić.

Hač pak by tehdom 13lětny hdy z tym ličił, zo z toho pjeć lětdźesatkow trajaca karjera wurosće? Zo jeho něhdy „najwuspěšnišeho a najwoblubowanišeho protagonista serbskeje popularneje hudźby“ mjenuja? Titul „Sym sonjer zbožowny“, kaž jedna z CDjow Weclicha rěka, zynkonošak zawěsće podarmo nima.

Wuběžacy model?

Mittwoch, 05. Mai 2021 geschrieben von:
Čehodla je žurnalizm njeparujomny, to njeje jenož akademiska tema, kotraž hodźi so na Mjezynarodnym dnju nowinarskeje swobody rozjimać. Za mały serbski kosmos pak prašenje skerje rěka, hač wobstejace maćernorěčne printmedije scyła přetraja a kotru rólu wone w fungowacej nutřkoserbskej demokratiji hraja. W prócowanjach a naprawach wo zachowanje a dalewuwiće serbskeje rěče njeje wuwiće printmedijow na digitalne wobkedźbowane. Druhdy maš zaćišć, zo su při wšej prócy wo digitalizaciju ćišćane nowiny model, kotryž měł wuběžeć. Problem zasadneho razu pak njeje, ćišćane wobsahi přichodnje digitalnje poskićeć, ale tajke w trěbnej kwaliće produkować. Kaž w tak mnohich wobłukach našeje towaršnosće płaći to tež za dźěło w serbskich redakcijach: Atraktiwnosć dźěłoweho městna rjaduje so hłownje přez mzdu. Narodny zapal sam dawno wjace njedosaha. Dotalne printmedije digitalnje jenož přetraja, hdyž budźe dźěło tam powabne. Axel Arlt

Medije su wažny dźěl demokratije

Mittwoch, 05. Mai 2021 geschrieben von:

UNESCO je Dźeń mjezynarodneje no­winarskeje swobody 2021 mysli wěnowało, zo su informacije „zjawny mětk“. Čehodla tomu tak je a žurnalizm wažny za (pře)traće, bě předwčerawšim tema webinara Medijoweje załožby Lipšćanskeje lutowarnje, Sakskeje krajneje centrale za politiske kubłanje a Europskeho centruma za swobodu nowinarstwa a medijow.

Budyšin/Lipsk (SN/at). Hosćom na wirtuelnym podiju bě zwisk mjez koronapandemiju a w njej skutkowacymi zjawnymi medijemi płódne wuchadźišćo diskusije. Tak skonstatowa žurnalistka pólkeho dźenika Gazeta Wyborcza Adriana Rozwadowska, kotraž je tudyšim přihladowarjam znata z magacina RBB „Kowalski & Schmidt“, rozšěrjacy so koronaskepticizm w medijach swojeho kraja. Medijowa krajina w Němskej so wot pólskeje rozeznawa. „Wobsahi dyrbja popularne być, produkuja to, štož ludźo rady nakliknu“, rjekny žurnalistka.

Wobrazowka jako dźiwadłowe jewišćo

Dienstag, 04. Mai 2021 geschrieben von:

Budyšin (SN/bn). Digitalizacija a inowacija stej hesle, kotrejž so w zwisku z pandemiju často jewitej. Tójšto zarjadowarjow kultury je w minjenych měsacach alternatiwne formaty wuwiło a tak spytało, swoje poskitki dale spřistupnjeć. Minjenu sobotu dožiwi něhdźe 70 za­jimcow na Youtube-kanalu Budyskeho Kamjentneho domu dalšu, zajimawu wariantu. „Kak lodowu horu zapalich a tak nawuknych so nadźijeć“ rěka dźiwadłowa hra młodeje Zhorjelčanki Henrietty Ritz, kotruž bě na zakładźe zběrki poezije samsneho mjena z pjera Hamburgčanki Niny Ers spisała. Kaž Ritz po předstajenju přeradźi, trjebaše za to „tři dny, po tym zo běch mysličku w karantenje zrodźiła“. Na třoch runinach powěda sylnje alegorisce zapołoženy kruch stawiznu holčki, kotraž dyrbi swój strach před přichodom přewinyć. Byrnjež aktualne poćahi a po­dawki připódla rólu hrali, je žro scenarija uniwerselne a wotbłyšćuje najstaršej prašeni, kotrež sej wotrostowaca mło­dźina – a nic jenož wona – prawidłownje staja: Zwotkel sym a dokal du?

Stara tema, nowa šansa

Dienstag, 04. Mai 2021 geschrieben von:
Orchester dyrbiš sej dowolić móc – tomu dźensa hinak njeje hač za čas wjerchow a krajnych knjezow, kotřiž běchu so hižo z hudźbnymi ćělesami pyšili. Tež w socia­lizmje mějachu narodne folklorne ansamble system chwalacu funkciju – za Serbow pak bě­ SLA zdobom spočatk noweje doby, w kotrejž dósta hudźba jako bytostny dźěl kultury wotpowědne městno w kruhu profesionelnych institucijow. Dźensa zaběra ansambl z wjace hač pjeć milionami eurow kóštow něhdźe štwórćinu serbskeho etata, a hižo wot časa přewróta su diskusije wo profilu a strukturje institucije na zakładźe posudkow a namjetow. Nětko mamy nowy (njezjawny) posudk, kotryž njepyta jenož financne rozrisanje za Zhorjelske hudźbne dźiwadło, ale praša so zdobom za zmysłapołnej a nošnej strukturu łužiskich jewišćow. Nimam to jeno za legitimne, ale tež za šansu, serbsku hudźbnu instituciju znowa nastajić. Što wot njeje přichodnje wo­čakujemy, wo tym ma so towaršnostny konsens tworić. Cordula Ratajczakowa

Serbska debata

Neuheiten LND