Kwasne hrónčka
Kak błyšćitaj we čestnej pyši
so młodaj zwěrowanaj tu!
Hdyž jeju zwjazk je Bóh Najwyši
dźens přijał z wěčnej lubosću.
Hlej, z kajkej radosću so směje
tu młody muž a mandźelski!
Dźens jom najrjeńše zbožo kćěje
we njewjesćinskej lubosći.
Haj, Kralec Jurij je sej zhladał
a pytał młodu mandźelsku;
je za njej hižo dawno žadał
a k njej so chilał z wutrobu.
A Hanka kruće při nim sedźi
a zboka přeco zhladuje,
kak mika wón a što wón slědźi,
so nihdźe wot njoh njehibnje.
Hdyž lědma padachu nam směrki,
hlej, ze Sulšec do Němcow tu
přez wšitke pola a přez kerki
je Jurij chwatał na žeńtwu.
Tak wón tu rady z kołom dojěł
drje husto k swojej Hance je.
A Hanka, doniž njebě přijěł,
na njeho dawno čakaše.
Hdyž mać tež druhdy tróšku swari:
„Što jenož mysliš, Hanka sej?
Ta wěc pak při wšěm lari-fari
so zbóžnje tola pleće z njej.
Tak jědźeše tón čołmik chětře
hač do wěsteho přistawa;
dźens ruce zawdaštaj na přece
sej k zwjazkej swjatoh mandźelstwa.
Tuž swjećtaj dźensa prawje rjenje
swój zbožowny a čestny kwas.
Wój njebudźetaj kać so ženje,
hdyž derje trjebataj swój čas.
Budyšin (SN). Mnohim ludźom w Delnjej Łužicy je młoda awtorka a redaktorka Noweho Casnika Jill-Francis Ketlicojc mjeztym znata. Nětko je w Ludowym nakładnistwje Domowina jeje prěnička wušła, a to za dźěći w starobje wot wosom lět pod hesłom „Wuchack głupack a druge tšojeńka“. Thomas Binder je čitanku barbnje wuhotował.
Čehodla płaći zajac jako hłupak? Na tajke a hinaše dźiwne prašenja nadeńdźeš w knize překwapjace žortne wotmołwy a zeznaješ hišće dalše lóštne figury.
2. awgusta 1945 skónči so konferenca „wulkich třoch“ – reprezentantow USA, Sowjetskeho zwjazka (ZSSR) a Wulkeje Britaniskeje – na Podstupimskim hrodźe „Cecilienhof“. Započeli běchu so historisce wuznamne jednanja 17. julija 1945 (hlej Róčnicu w SN ze 16. julija). Hłowna tema konferency bě dojednanje wo połoženju we wobsadźenej Němskej, wo jeje přichodźe, kaž tež wo rjadowanju powójnskeje Pólskeje, Awstriskeje a dalšich krajow Europy, kotrež běchu poboku němskeho fašistiskeho stata wojowali. Jednanje w Podstupimje bě zdobom prěnja kročel k zymnej wójnje, kotraž so hakle lěto pozdźišo zahaji.
Zhorjelc (SN/bn). Sakski krajny centrum za rěče susodow w Zhorjelcu zdźěla, zo je wotnětka zaso móžno sej wosebitu pućowansku wustajeńcu „Nachbar?Sprache! – Podawizny z namjezneho regiona“ knihować. Přehladka, kotruž njejsu zarjadowarjo minjene tydźenje pandemije dla spřistupnić móhli, wopřijima dwanaće plakatow we wulkim formaće. Na nich předstajeja ludźi wot šulerja hač k wuměnkarjej cyle wosobinske nazhonjenja z rěču a kulturu čěskich resp. pólskich susodow.
Ekspozicija ma po słowach krajneho centruma „impuls kaž tež inspiracija być so z prašenjom rozestajeć, kajku hódnotu móže wobknježenje susodneje rěče w namjeznym regionje skićić“. Zdobom chcedźa tak wopytowarjow motiwować, pólšćinu abo čěšćinu nawuknyć a „hranicy překročacej wuměnje“ polěkować.
Wustajeńca hodźi so do zjawnych zarjadowanjow na přikład w kulturnym abo kubłanskim wobłuku zapřijeć. Poskitk je darmotny. Nadrobniše informacije kaž tež za knihowanje trěbne kontaktowe daty nańdu zajimcy na internetnej stronje nachbarsprachen-sachsen.eu.
16. pražnika swjećachmy po dołhim času zaso knižnu premjeru, nic w Smolerjec kniharni, kaž bychmy to w „normalnych“ časach činili. Ně, časy su njenormalne, a tak dyrbjachmy druhdźe za kmanym městnom pytać. Swjećili smy w „Čerwjenej korčmje“ w Splósku, nic pod hołym njebjom na jeje piwowej zahrodźe, kaž běchmy sej to wusonili, zo njebychmy, wšako to zabawnosći njetyje, trjebali z wotstawkom połdra metra za blidami sedźeć. Ně, dokelž tón dźeń sylne šwihele Łužicu pospochi krjepjachu, dyrbjachmy nochcyjo chcyjo nutřka swjećić.
Hosći bě sej tójšto do Splóska dojěło, wjace hač běchmy wočakowali, štož by w „normalnych“ časach jara zwjeselace było, ale časy su ... Přičina nawala bě kniha, kotrejež wuńdźenje směm – bjez přehnawanja! – wulki podawk mjenować, kniha Jana Krala, wučerja a lektora na wuměnku w Boranecach, „Zelena radosć“.
Mišterski detektiw přepytuje w Budyšinje. Sherlock Holmes sedźi na dźiwadłowej zahrodźe a dopokazuje swój duchowny talent. Jemu poboku je dr. Watson, kiž jeho rady raz „naduteho facku“ mjenuje. Jeju dyrdomdej započina so w Londonje z mysterioznym padom, wjeducym jeju naposledk do Łužicy.
Z programom „Sherlock Holmes 1 – Paski Beatlesow“ podawa Němsko-Serbske ludowe dźiwadło prěni zaćišć wulkeho lětnjeho spektakla pod hołym njebjom, kotryž dyrbješe lětsa korony dla wupadnyć. Klětu chcedźa inscenaciju po zwučenym wašnju na Budyskim hrodźe předstajić. Program je skerje čitanje dyžli činohra. Přiwšěm wopřijima derje hrate sceny, spěwy Beatlesow a na klawěrje wot komponista samoho interpretowanu rjanu hudźbu Tassa Schille. Intendant NSLDź Lutz Hillmann přeradźa z wječorom někotryžkuli detail scenarija, kiž je swobodnje po knihach Arthura Conana Doyla spisał, a wukonja sam rólu powědarja na jewišću.