Aus der aktuellen Ausgabe vom Mittwoch, 17 Juli 2019

Mittwoch, 17 Juli 2019 14:00

Krótkopowěsće (17.07.19)

Łužiske jězory nimale połne

Rań. Wjetšina bywšich brunicowych ja­mow­ we Łužicy je k 88 procentam z wodu pjelnjena. To rjekny jednaćel Łuži­ske­je a srjedźoněmskeje towaršnosće hór­­nistwoweho zarjadnistwa Klaus Zschied­rich na kromje wopyta wobswětoweje ministerki Svenje Schulze (SPD) minjeny tydźeń w Ranju (Großräschen). Pławjenje chcedźa za tři lěta wotzamknjene měć. Zahajili běchu je před 23 lětami.

Městnje wupisanej

Zły Komorow/Lubin. Wokrjesaj Hornje Błóta-Łužica a Dubje-Błóta stej městnje zamołwiteju za serbske naležnosće na swojich internetnych stronach wupisałoj. Nadawk zamołwiteho je we wšěch naležnosćach komuny zajimy Serbow zastupować. Požadać móža so zajimcy w Złym Komorowje (Senftenberg) hač do 8. awgusta, w Lubinje (Lübben) hač do 10. awgusta.

Sydlišćo na jězorje dźesać lět

Veröffentlicht in Krótkopowěsće
Wjacorych zajimcow je wčera dźělne zaćmiće měsačka do Budyskeje hwězdarnje wa­bi­ło. Tam móžachu je z teleskopom wobkedźbować. Dokładnje wot 22 do 0:30 hodź. dźělne zaćmiće traješe a mnohim přitomnym bě chětro fascinowace, sej podawk přez teleskop cyle zbliska wobhladać. Fotomontaža: SN/Maćij Bulank

Veröffentlicht in Łužica

Štó a što tči za serbskimi projektami, kotrež buchu we wobłuku wubědźowanja Sakskeho fondsa „Čiń sobu!“ mytowane? W lětušim lětnim serialu Serbskich Nowin wam projekty předstajamy.

Veröffentlicht in Łužica
Mittwoch, 17 Juli 2019 14:00

Ličić z Łuskačom

Budyšin (SN/MiR). Serbscy šulerjo zahaja šulske lěto 2019/2020 z nowymaj wuč-bnicomaj za matematiku. Rěčny centrum WITAJ je přihotował licencnej wudaći nakładnistwa KLETT z rjada Łuskač (Nussknacker) za 1. a 4. lětnik. Runo­časnje wušłoj stej tež dźěłowej zešiwkaj. Přewidna a samorozjasnjowaca struk­tura knize wuznamjeni. Šulerjam zmóžnja tole starobje wotpowědnu zaběru z wučbnej maćiznu. Rapak Trax přewodźa dźěći po knihomaj, pomha jim ćeže zmištrować a motiwuje k stajnemu wuknjenju. Łuskač zmóžnja indiwiduelnu a z tym wuspěšnu wučbu matematiki.

Veröffentlicht in Kubłanje
Mittwoch, 17 Juli 2019 14:00

Tajku domiznu chcyli tež měć

Wučomnicu kaž ju móže sej serbske nakład­nistwo jenož přeć: „Powšitkownje so zajimuju za nakładowanje, wosebje pak tute městno mje wabješe. Wšako je Ludowe nakładnistwo Domowina jeničke serbske nakładnistwo. Chcych wědźeć, kak serbskorěčna literatura nastanje, na kotre wašnje so cilowe skupiny narěča a tak dale. Tu sy zamołwity, zo so serbska rěč dale dawa. A to mam za wažny nadawk“, rozłožuje Jadwiga Šnajdrec.

Veröffentlicht in Hospodarstwo
Mittwoch, 17 Juli 2019 14:00

Dwanaće předstajenjow hišće budźe

Budyšin (SN/CoR). Nimale 23 000 přihladowarjow je 24. lětnje dźiwadło Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła (NSLDź) dotal na hrajnišćo pod hołym njebjom na Budyskim Hrodźe přiwabiło, a tež předstajenje dźens wječor je wupředate. Lětuša hra „Na krótšim kóncu Słónčneje aleje“ po romanje we wuchodnym Berlinje wotrostłeho awtora Thomasa Brussiga a wot intendanta a režisera Lutza Hillmanna po wašnju musicala zwoprawdźena inscenacija je po zdaću zaso do čor­neho trjechiła. „Wopytowarjo nimale třiapołhodźinsku produkciju jara chwala. Ludźo su cyle zahorjeni, a to wězo tež nas wjeseli. ,Słónčna aleja‘ je po ,Olse­nowej cwólbje‘ woprawdźe wulke zbožo“, rozłoži za medijowe dźěło zamołwita sobudźěłaćerka NSLDź Gabriele Suschke.

Veröffentlicht in Kultura
Mittwoch, 17 Juli 2019 14:00

Paris so njepodwoli

Paris (dpa/SN). Najebać hroženjow z USA chce Francoska digitalny dawk přesadźić. Tón měri so na internetnych gigantow kaž Google, Amazon, Facebook abo Apple.­ „Francoska njebudźe so při zawjedźenju narodneho dawka nikomu podwolić“, rjekny financny minister Bruno Le Maire dźensa w Parisu do zetkanja financnych ministrow wulkich industrijnych statow G 7. Němsku zastupujetaj financny minister Olaf Scholz (SPD) a šef Zwjazkoweje banki Jens Weidmann.

Nadpady Trumpa zasudźene

Washington (dpa/SN). Wot demokratow wobknježeny Dom reprezentantow USA je werbalne nadpady prezidenta USA Donalda Trumpa přećiwo štyrjom demokratiskim zapósłančam jako rasistiske zasudźił. Za wotpowědnu rezoluciju hłosowaše 240 zapósłancow, mjez nimi štyrjo z rjadow republikanow. Trump bě jemu kritisce nastajenym žonam radźił, zo móhli so do swojich domizniskich krajow wróćić, jeli so jim w USA njelubi. Tři z nich su w USA rodźene.

Za spěšny nowonatwar cyrkwje

Veröffentlicht in Kraj a swět
Zwjazkowa kanclerka Angela Merkel (CDU) je do zahajenja dźensnišeho posedźenja zwjazkoweho knježerstwa w Berlinje zbožopřeća k swojim 65. narodninam přijała. Wulki kwěćel přepoda jej zwjazkowa justicna ministerka Christine Lambrecht (SPD, nalěwo), po njej gratulowaše dotalna zakitowanska ministerka Ursula von der Leyen (CDU, w pozadku). Foto: dpa/Wolfgang Kumm

Veröffentlicht in Kraj a swět
Mittwoch, 17 Juli 2019 14:00

To a tamne (17.07.19)

Blido na třěše awta transportował a jenož z ruku dźeržał je 66lětny šofer w porynsko-pfalcowskim Wörrstadće. Zastojnikam bě Smart na wjele wužiwanej zwjazkowej dróze napadnył, dokelž saha­štej duri kamora z koferoweho ruma. Na třěše ležeše blido. Te pak njebě přiwjazane, ale ležeše na přikrywje. Šofer je z lěwej ruku přez wokno dźeržeše. Tón njebě sej ani winy wědomy. „Kak hewak by to činić dyrbjał?“, so wón prašeše. Wón dyrbješe blido dele wzać a pokutu płaćić.

Pjećlětny hólc je so w delnjosakskim Celle pola policije požadał. Zhromadnje ze staršimaj přińdźe na stražu, zo by swoje powołowanske přeće wosobinsce přednjesł. Zastojnicy jemu rewěr pokazachu a rozłožichu, zo ma hišće trochu chwile. Přiwšěm sej jeho mjeno hižo raz napisachu. Ze wšelakimi maličkosćemi wobdarjeny hólc stražu zaso wopušći.

Veröffentlicht in To a tamne

Berlin (dpa/SN). Wuzwolenje Ursule von der Leyen za nowu prezidentku Komisije Europskeje unije a powołanje Annegret Kramp-Karrenbauer za nowu zakitowansku ministerku Němskeje stej rozdźělne reakcije zbudźiłoj.

Baltiske staty su němskej politikarce k wuzwolenju do zastojnstwa prezidentki komisije EU gratulowali. Ministerskej prezidentaj Estiskeje a Lettiskeje, Jüri Ratas­ a Krišjānis Kariņš wjeselitaj so na zhromadne dźěło z bywšej zakitowanskej ministerku Němskeje, zo bychu Europu sylnišu a jednotnišu činili. Von der Leyen sej w baltiskich krajach jara waža, dokelž je jej wěstota baltiskich krajow při mjezy k Ruskej jara wažna.

Veröffentlicht in Kraj a swět

Serbska debata

Neuheiten LND