Aus der aktuellen Ausgabe vom Montag, 21 Oktober 2019

Montag, 21 Oktober 2019 14:00

Krótkopowěsće (21.10.19)

Mjeńšiny tema byli

Frankfurt n. M. Situacija słowjanskich a němskich mjeńšin bě tema podijoweje diskusije na lětušich knižnych wikach w Frankfurće nad Mohanom. Sobotu dopoł­dnja rěčeštaj tam mjez druhim dr. Günther Rautz, nawoda Instituta za mjeńšinowe prawo w Bozenje, a nawodnica Budyskeho rozhłosoweho studija MDR Bogna Korjeńkowa.

Njepřiwozmje myto

Mnichow. Spožčenje Myta Rolanda Bergera za čłowjesku dostojnosć dyrbja přestorčić. Dźensa planowane přepodaće wupadnje, dokelž je Adam Bodnar, nawoda pólskeho běrowa za wobydlerske prawa, kotremuž su wuznamjenjenje lětsa­ připóznali, připowědźił myto nje­při­wzać. Přičina wotprajenja je po jeho słowach „njejasna róla nana Rolanda Bergera za čas nacionalsocializma“.

Hotuja so na festiwal DOK

Veröffentlicht in Krótkopowěsće
Montag, 21 Oktober 2019 14:00

Za wobaranje wuznamjenjena

Spožčenje Myto Ćišinskeho prěni raz bjez wyšeho zastupjerja Sakskeje

Pančicy-Kukow (SN/CoR). Prěni raz w nowej dobje Myta Ćišinskeho po nowych wustawkach 1994 njeje najwyše serbske wuznamjenjenje ministerski pre­zident abo dalši wysoki zastupjer Sakske­je přepodał. Serbja sami su tuž sobo­tu na Čerwjenej žurli klóštra Ma­rijineje hwězdy w Pančicach-Kukowje zamoł­witosć přewzali. Tak spožči předsydka rady Załožby za serbski lud Susann Šenkec najprjedy Spěchowanske myto Ćišinskeho teamej Radija Satkula a tak młodźinskej redakciji Serbskeho rozhłosa w MDR. Skupinu zastupujo přewzachu wuznamjenjenje nawodaj Handrij Špitank a Andreja Chěžcyna a za młodych redaktorow Katka Pöpelec a Matej Cyž. Hłowne myto přepoda Šenkec na to delnjoserbskej wučerce a žurnalistce Mari Elikowskej-Winklerowej.

Veröffentlicht in Kultura
Montag, 21 Oktober 2019 14:00

Awkcija na dobro wuměłstwa

Na mjeztym 11. awkciju twórbow tudy­šich­ wuměłcow přeproša Załožba za wu­měłstwo a kulturu w Hornjej Łuži­cy 26. oktobra do Biskopičanskeje radnicy kaž tež do tamnišeje galerije Carla Lohsy, w kotrejž móža sej zajimcy 90 poskićenych twórbow do toho wob­hladać.

Biskopicy/Zhorjelc (UM/SN). Město Bi­sko­­picy nadźija so wjac kedźbnosće za swo­ju galeriju Carla Lohsy, z kotrejž česća wuměłca, kiž bydleše tu wot 1926 hač do smjerće 1965. Stajna wustajeńca předstaja mnohe twórby z jeho namrěwstwa. „Smy 2020, lěto jeho 125. narodnin a 65. posmjertnin, jako lěto­ Carla Lohsy wozjewili“, praji Biskopičanski wyši měšćanosta prof. dr. Holm Große (njestronjan). Składnostnje toho chcedźa tež twórby ze zdalenišeje wokoliny zaso „domoj“ do Biskopic přinjesć.

Veröffentlicht in Kultura
Montag, 21 Oktober 2019 14:00

Za digitalne ratarstwo

Berlin/Drježdźany (SN). Třom sakskim zarjadnišćam je zwjazkowe ministerstwo za zežiwjenje a ratarstwo přepodało spěcho­wanske srědki dohromady 7,6 milionow eurow z projekta „Wjesne syće“. Wědomostnicy Techniskeje uniwersity Drježdźany slědźa zhromadnje ze Sakskim zarjadom za wobswět, ratarstwo a geologiju kaž tež z Fraunhoferskim insti­tutom za wobchadne a infrastrukturne systemy na digitalnych ratarskich naprawach. Wobdźělene na projekće Drježdźanskeje TU su institut za techniku přirodnych maćiznow a powěsćowu techniku kaž tež profesura za techniku agrarnych systemow a profesura załožby Vodafone mobilne powěsćowe systemy.

„Projekty přepytuja inteligentnu podpěru dźěłowych kročelow w ratarstwje a je dale wuwiwaja. Digitalizacija budźe nam pomhać transparentnišo, skotej přimě­rjenišo a w resursach eficientnje hospodarić, wysokohódnotne žiwidła trajnje produkować a dźěłowe procesy wolóžić. Inwesticije do digitalneho ratarstwa su zdobom inwesticije do wob­swětoškita“, podšmórny sakski ratarski minister Thomas Schmidt (CDU).

Veröffentlicht in Hospodarstwo
Montag, 21 Oktober 2019 14:00

Originelne mysle do přichoda

729 wobchodniskich idejow su jurorojo we wobłuku wubědźowanja Łužiskich załožerjow eksistency (LEX) wot lěta 2004 posudźowali. Nastało je z nich 334 firmow z wjace hač 1 100 dźěłowymi městnami. Za lětuše myto LEX nominowanych pjeć wobchodniskich idejow předstaji Łužiska hospodarska iniciatiwa (WiL) minjeny pjatk w Choćebuzu.

Choćebuz (AK/SN). Nominowane koncepty su z wobłukow industrija, digitalne, rjemjesło a gastronomija. Dohromady 28 wobchodniskich idejow bu zapodatych, mjez nimi je dźesać požadanjow wo wosebite myto „Najlěpši łužiski koncept za šulersku firmu“. Z 18 konceptow dorosćenych pochadźa 16 z Braniborskeje, jenož dwaj ze Sakskeje.

Veröffentlicht in Hospodarstwo
Montag, 21 Oktober 2019 14:00

Wulki zajim na čitanju knježił

Wulki bě zajim na knižnej premjerje třećeje dwurěčneje čitanki Marka Grojlicha (2. wotprawa) wo serbskich ewangelskich kónčinach z titlom „A srjedźa Kaponica – Mittendrin der Hahneberg“ minjeny pjatk w farskej bróžni ewangelskeje wosady w Rakecach. Nimale połsta ludźi wabjachu historiske powěsće a stawiznički wo žiwje­nju na wsach wosadow Rakecy, Njeswačidło a Minakał-Łupoj na čitanju, kotrež staj awtor zhromadnje z lektorom Pětrom Thiemannom serbsce a němsce wuhotowałoj. Bě to zhromadne zarjadowanje Ludoweho nakładnistwa Domowina, Rakečanskeje Bjesady a Domowinskeje skupiny Komorow/Trupin/Rakecy. Foto: Feliks Haza

Veröffentlicht in Kultura
Montag, 21 Oktober 2019 14:00

Maas: Ofensiwa rani prawo

Berlin (dpa/SN). Turkowska wojerska ofensiwa přećiwo Kurdam na sewjeru Syri­skeje njewotpowěduje po słowach němskeho wonkowneho ministra Heika Maasa mjezynarodnemu prawu. Hladajo na argumentaciju, zo ma Turkowska mje­zynarodne prawo na swojim boku, Maas rjekny: „Po wšěm, štož wěmy, a po wšěm, štož Turkowska sama jako prawniski zakład podawa, njemóžemy tomu wotpowědować.“ Zdobom wón Turkowsku warnowaše, zo móhła EU srědki we wobłuku zrěčenja wo ćěkancach blokować.

Chcedźa dźěło bilancować

Berlin (dpa/SN). Wodźacy zastupnicy koalicije CDU a SPD w Berlinje su so na ča­sowy plan dojednali, po kotrymž chcedźa bilancu prěnjeho połčasa wólbneje doby předpołožić. Pječa je plano­wane spočatk nowembra dotalne dźěło wuhódnoćić, powěsćernja dpa zdźěla, powołujo so na wobdźělnikow wčera­wšeho koaliciskeho wuběrka. Tak su so mjez druhim na to dojednali, zo maja dźěle noweho klimoweho zakonja hač do kónca lěta płaćiwosće nabyć.

Zaso demonstrowali

Veröffentlicht in Kraj a swět
Najebać zakaz su wčera w centrumje chinskeje zarjadniskeje cony Hongkonga zaso dźesaćitysacy ludźi měrniwje přećiwo knježerstwu a přećiwo policajskej namocy demonstrowali, žadajo sej wotstup ministerskeje prezidentki Carrie Lam a swobodne wólby. Samsny čas dóńdźe w nakrom­nych dźělach Hongkonga k namócnosćam a zražkam z policiju. Foto: dpa/ Jörn Petring

Veröffentlicht in Kraj a swět
Montag, 21 Oktober 2019 14:00

To a tamne (21.10.19)

Chětro agresiwna kruwa je w delnjofrankskej gmejnje Sand nad Mohanom policiju štyri hodźiny dołho zaběrała. Ćěkajo před policiju bě howjado rostlinarnju skóncowało a policajske awto wobškodźiło. Hakle narkozowe kłoki skót­neho lěkarja móžachu njemdre skoćo zadźer­žeć. Přesćěhali běchu je wjacore policajske jězdźidła a helikopter.

Zhubjena luksusowa jachta je kónc tydźenja w Mecklenburgsko-Předpomorskej při Müritzskim jězoru rozhorjenosć zbudźiła. Muž bě policiji zdźělił, zo je jeho dwanaće metrow dołha a sydom tonow ćežka łódź w hódnoće 120 000 eurow pokradnjena, byrnjež w přistawje porjadnje přiwjazana była. Hodźiny po tym wuhlada čołmikar wosamoćenu łódź na tamnym boku hoberskeho jězora. Policija nětko pruwuje, hač je něchtó klubu činił a powjazy snano rozwjazał.

Veröffentlicht in To a tamne
Montag, 21 Oktober 2019 14:00

Jednaja nětko wo koaliciji

Drježdźany (dpa/SN). W sakskej krajnej stolicy zeńdźechu so dźensa dopołdnja CDU, SPD a Zeleni ke koaliciskim jednanjam, zo bychu zhromadne knježerstwo w Sakskej wutworili. Tajki zwjazk třoch stron w Sakskej dotal hišće njebě. Po po­litiskim přewróće bě CDU trójce za sobu sama knježić móhła. Po tym dyrbješe sej tři legislaturne doby móc pak z SPD pak z FDP dźělić. Tak mjenowany čorno-zeleny-čerwjeny keniaski zwjazk eksistuje dotal jenož w Saksko-Anhaltskej. Tež w Braniborskej aktualnje wo tajkim jednaja. W Sakskej běchu třo móžni partnerojo při sonděrowanjach hižo zhromadne zaměry formulowali, zdobom pak tež rozdźělne pozicije zwěsćili. Sakska unija bě při wólbach krajneho sejma 1. septembra z 32,1 procentom před AfD (27,5 procentow) jako najsylniša politiska móc wušła. Po tym přińdu Lěwica (10,4), Zeleni (8,6) a SPD (7,7). CDU bě hižo do wólbow koaliciju z AfD a Lěwicu kategorisce wuzamknyła.

Veröffentlicht in Kraj a swět

Serbska debata

Neuheiten LND