Aus der aktuellen Ausgabe vom Montag, 14 September 2020

Montag, 14 September 2020 14:00

Krótkopowěsće (14.09.20)

Z nowym kandidatom

Zhorjelc. Florian Oest je direktny kandidat CDU Zhorjelskeho wólbneho wo­krjesa 157 za klětuše wólby zwjazkoweho sejma. 79,5 procentow čłonow wokrjesneho zwjazka je jemu sobotu dowěru wuprajiło. Oest přewozmje wot Michaela Kretschmera wokrjes, kotryž chcedźa klětu wot AfD wróćo zdobyć. Jej bě tuchwilny ministerski prezident Sakskeje lěta 2017 ze 26,7 procentami hłosow podležał, AfD dósta tehdy 32,9 procentow.

Karpowa sezona zahajena

Rakecy. Sakscy ratarjo su sobotu w Rakecach saksku karpowu sezonu zahajili. Hladajo na suchotu liča skerje ze snadnym wunoškom. Wšako bě znowa wulke wužadanje, haty wobhospodarjeć. Loni žnějachu sakscy rybarjo 1 700 tonow karpow, štož budźe lětsa zawěsće mjenje. Sezonu z publikumom zahajić njebě koronapandemije dla móžno.

Serbskej filmaj pokazali

Veröffentlicht in Krótkopowěsće
Montag, 14 September 2020 14:00

Prěnja katolska kěrlušerka

Ministerka Barbara Klepsch Chrysće Meškankowej Myto Zejlerja spožčiła

Kamjenc (SN/CoR). Sakska statna ministerka za kulturu a turizm Barbara Klepsch (CDU) je minjeny pjatk w Kamjenskim sakralnym muzeju cyrkwje swj. Hany bibliotekarce a awtorce Chrysće Meškankowej Myto Zejlerja spožčiła. Bě to štwórty raz po lěće 2014, zo přepodachu wosobinje z 5 000 eurami dotěrowane wuznamjenjenje za wusahowace wukony na polu wukmanjenja, nałožowanja a posrědkowanja serbskeje rěče. „Chrysta Meškankowa je so nimale cyłe žiwjenju tym naležnosćam wěnowała. Wona wobchadźa tak preciznje a kmanje ze serbšćinu kaž lědma něchtó. Zwjazuje rěč z elementom, kotryž nam dale pomha, hdyž njemóžemy něšto w słowach zwuraznić – z hudźbu. Dźakuju so Chrysće Meškankowej za wulki angažement jako hudźbna wědomostnica a za serbsku cyrkwinsku hudźbu“, Barbara Klepsch rozłoži.

Veröffentlicht in Kultura

Drježdźany (SN/BŠe). Wobswětowa syć Zelena liga so zaměrnje za to zasadźa, wohrožene wsy a přirodu rozpřestrěwacych brunicowych jamow dla zachować. K tomu su iniciatorojo minjeny tydźeń w Drježdźanskej cyrkwi nadźije fotowu přehladku z mjenom „Njepředajomny“ wotewrěli, při čimž dźe wo wohroženy lěs blisko Wochožanskeje jamy. „Lěsna ležownosć, kotruž wobsedźerjo koncernej Łužiska energija a milinarnje (LEAG) předać nochcedźa, smě Choćebuska wobswětowa skupina hač do lěta 2037 wotnajeć“, rozłoži Renej Šuster ze Zele­neje ligi pozadk přehladki.

Přestrjeń, wo kotrejž je rěč, leži na polu čisło jedyn Wochožanskeje jamy. Zo móhli areal wotbagrować, ma LEAG wotpowědne jednanje zahajić, za kotrež dybjeli wobsedźerjo lěs předać. „Dobrowólnje lěs njewotedam, zo bychu jón zničili. Hač je wuswojenje za brunicowe jamy hišće zwoprawdźomne, to maja zarjady a sudnistwa rozsudźić“, Šuster připowědźi. „Zachowany lěs pak by pomhał susodne wsy před haru a prochom jamy škitać.“

Veröffentlicht in Hospodarstwo

Koslow (SN/MiR). Spěwajo serbsku hymnu „Rjana Łužica“ su jimacu swjatočnosć wčera popołdnju w Koslowje zakónčili. Wjace hač sto ludźi – něhdyšich a dźensnišich wobydlerjow Koslowa, jich přiwuzni a dalši zajimcy – bě so před towarstwowym domom „K žorawjej“ zhromadźiło. Projektowa skupina „Pomnik“ bě před štyrjomi lětami mysl zrodźiła, stajić w Koslowje pomnik za 13 Koslowčanow, kotřiž so z Druheje swětoweje wójny nawróćili njeběchu, a za dweju nućeneju dźěłaćerjow, kotrajž w Koslowje zahinyštaj. Kulisa zarjadowanja wuwabi začuće, zo su wšitcy přitomni zawjazani do kruha, kotryž ma swój centrum we wuměłskim pomniku „Nawrót do Koslowa“. Józef Kupka a Jurij Kubica – wonaj staj swoje dopomnjenki na struchły apryl 1945, jako steješe Koslow mjez rusko/pólskej a němskej frontu, na CDji zwěčniłoj, staj wčera popołdnju zhromadnje z Caroline Měršowej na Koslowskej nawsy wotkryłoj twórbu Roberta Algera, kotraž „je wotnětka schow za zhubjene a nětko do Koslowa nawróćace so 15 dušow“, kaž to čěsko-ameriski wuměłc w swojej narěči zwurazni.

Veröffentlicht in Łužica
Montag, 14 September 2020 14:00

Štyrjo nastupja

Wojerecy (SN/JaW). Njewotwisny kandidat Dirk Nasdala 20. septembra k dal­šemu kołu wólbow wyšeho měšćanosty we Wojerecach jako jenički z dotalnych kandidatow njenastupi. To je našemu wječornikej na naprašowanje wobkrućił. Přiwšěm wón Wojerowčanow hišće raz namołwja, tón dźeń „swoje prawo wužić a wolić hić“. Nasdala je w prěnim wólbnym přechodźe, 6. septembra, 10,2 procentaj hłosow docpěł. Druhe koło wólbow wyše­ho měšćanosty lěta 2013 bě jemu­ 33,1 procent hłosow wunjesło. Jeničce Stefan Skora žněješe tehdy ze 36,3 procentami wjac přihłosowanja.

Dalši štyrjo kandidaća Dorit Bau­meister (Zwjazk Lěwicy, Zwjazka 90/Ze­le­nych a zwjazka Aktiwne Wojerecy), Clau­dia­ Florian (CDU), Torsten Ruban-Zeh (SPD) a Marco Gburek (AfD) su na wše­lakich kanalach wobkrućili, zo 20. septembra k 2. wólbnemu přechodej nastupja. Dorit Baumeister bě to hižo na prěnim wólbnym wječoru připowědźiła a pozdźišo we wideju na swojej internetnej stronje wobkrućiła. Claudia Florian rjekny, zo „je winowata k 2. wólbnemu přechodej nastupić. Torsten Ruban-Zeh wolerjow namołwja, „zhromadnje na tym dale dźěłać, zo so přichod stanje“.

Veröffentlicht in Łužica
Montag, 14 September 2020 14:00

Lukašenko zetka so z Putinom

Minsk/Soči (dpa/SN). Pod ćišćom masowych protestow w swojim kraju poda so běłoruski prezident Aleksander Lukašenko dźensa na krizowu rozmołwu z ruskim prezidentom Wladimirom Putinom do čornomórskeje metropole Sočija. Je to prěnje wosobinske zetkanje wobeju politikarjow po prezidentskich wólbach 9. awgusta w Běłoruskej – a prěni króć po wólbach, zo Lukašenko kraj wopušći. Ruska je wuski zwjazkar Běłoruskeje.

EU wuradźuje z Chinu

Brüssel/Peking (dpa/SN). Zwjazkowa kanclerka Angela Merkel (CDU) je dźensa zhromadnje z druhimi wodźacymi politikarjemi Europskeje unije na widejokonferency z chinskim prezidentom Xi Jinpingom wo spěšnym wotzamknjenju inwesticiskeho plana wuradźowała. Zaměr je, jednanja hač do kónca lěta zakónčić. Z wida EU dyrbjała China za to wšelake wuměnjenja spjelnić a na přikład europskim předewzaćam lěpši přistup k chinskim wikam zmóžnić.

Nowy rekord infekcijow

Veröffentlicht in Kraj a swět
Dospołnje wotpalił je so tónle statok w Kaliforniskej w USA, po tym zo běchu jón płomjenja docpěli. Při najhóršich lěsnych wohenjach w stawiznach je dotal 33 ludźi žiwjenje přisadźiło. Wjace hač 20 000 kwadratnych kilometrow lěsa je spalenych. Dźensa chcyše prezident Donald Trump potrjechenu kónčinu a tamnišich wohnjowych wobornikow wopytać. Foto: dpa/Noah Berger

Veröffentlicht in Kraj a swět
Montag, 14 September 2020 14:00

To a tamne (14.09.20)

Njewšědnje fałdowane wólbne lisćiki za komunalne wólby w Sewjerorynsko-Westfalskej su w Bochumje zasadźenje fachowcow za znješkódnjenje bombow zawinowali. Pomocnicy wuhladachu w listowym wólbnym centrumje dwě podhladnej wobalce, kotrejž běštej widźomnje tołšej hač normalna wobalka. Na to wšón centrum z 800 pomocnikami ewakuowachu. Spěšnje wšak so wukopa zo jedna so wo wosebje kreatiwnej fałdowance.

Z mortwej kokošu chcedźa w Durinskej krokodila přiwabić, kotryž so pječa w rěce Unstrut chowa. Kokoš leži direktnje před fotopaslemi, do kotrychž měł sej reptil zalězć. Swědcy stajnje zaso rozprawjeja, zo su něhdźe dwaj metraj dołheho krokodila widźeli. Dotal pak bjez wuspěcha za nim pytaja. Nětko chcedźa jeho z picu z wody wabić.

Veröffentlicht in To a tamne
Montag, 14 September 2020 14:00

Europa trjeba jednotnu politiku ćěkancow dla

Berlin/Athen (dpa/SN). Po přizwolenju Němskeje a Francoskeje, krótkodobnje wjace njepołnolětnych ćěkancow z wotpaleneho grjekskeho lěhwa Moria při­wzać, nadźija so zwjazkowy minister za wuwićowu pomoc Gerd Müller solidarity we wobłuku Europskeje unije. Nětko dyrbjeli tež druhe europske kraje a komisija EU rozsudźene jednać, rjekny politikar CSU Passauskim nowinarjam. „Dramatiske podawki w Moria měli signal być, wobstejnosće změnić a skónčnje zhromadnu europsku politiku ćěkancam napřećo wuwić. W lěhwje njejsu grjekscy ćěkancy. To su ćěkancy Europy“, minister zwurazni.

Veröffentlicht in Kraj a swět
Montag, 14 September 2020 14:00

Zeleni z najlěpšim wuslědkom

Düsseldorf (dpa/SN). Po dobrych wuslědkach w mnohich městach a wokrjesach při wčerawšich komunalnych wólbach w Sewjerorynsko-Westfalskej sej Zeleni žadaja, zo směli sobu knježić. „My smy ći, kotřiž su dobyli a mamy z toho narok, nawodnistwo přewzać“, rjekny krajna předsydka Zelenych Sewjerorynsko-Westfalskeje Mona Neubaur powěsćerni dpa. Neubaur skedźbni na to, zo je so na komunalnej runinje hižo tójšto koalicijow Zelenych z druhimi stronami wuwiło. „Tak to tež wostanje.“

Po dotalnym wólbnym wuslědku su Zeleni wčera z 20 procentami swój dotal najlěpši wuslědk při komunalnych wólbach w Sewjerorynsko-Westfalskej docpěli. Woni móžachu so porno komunalnym wólbam 2014 wo 8,3 procenty stopnjować. W městach kaž Kölnje, Bonnje a Aachenje su zdobom najsylniša politiska móc. CDU je wólby najebać straty ze 36,2 procentomaj dobyła, před SPD z 23,7 procentami. Socialdemokraća su porno minjenym wólbam wjace hač sydom procentow přisadźili.

Veröffentlicht in Kraj a swět

Serbska debata

Neuheiten LND