Łužiske wuměłstwo w dźěłarni

Dienstag, 16. Februar 2021 geschrieben von:

Budyšin (SN/bn). Za dźěłarnju „Tagwerk“ na Budyskej Sukelnskej chowa so multifunkcionalna městnosć za wuwiwanje, design a zhotowjenje najwšelakorišich produktow. Po koncepće „coworking space“ rumnosće wobhospo­darjace towarstwo „Tagwerk – Dźěłań dźeń“ zajimcam zmóžnja, swoje ideje zwoprawdźić a so rjemjeslnisce wuspytać (SN rozprawjachu).

Najwjetša rumnosć je planowanski běrow­ runje tak kaž dobra stwa a biblioteka. Wotnětka słuži přidatnje jako wustajenišćo. „Hdźe je hranica mjez wuměłstwom a dźěłom wšědneho dnja?“, so čłonojo towarstwa na internetnej stronje tagwerk.space prašeja – a hnydom tež wotmołwja: „Tajkeje hranicy njeje!“

Aktualnje wustaja tam Biskopičanska tworjaca wuměłča Anja Herzog wjacore wolijowe a akrylowe mólby. Za nju je přehladka móžnosć, ze swojim skutkowanjom so prezentować a zdobom za swoje posłužby wabić, wustawkam a zasadźe „Tagwerk“ cyle wotpowědujo. Na naprašowanje zhotowja wona indiwiduelne, přećam kupcow přiměrjene twórby.

Wo chlěwje w bašće a ptačim kwasu

Montag, 15. Februar 2021 geschrieben von:

Wobstejnosće w zwisku z aktualnej pandemiju a wokomiknje njemóžne wustupy su kreatiwitu w Serbskim ludo­wym ansamblu pohonjeli. Wčera pokazachu prěni raz „Kofej w blidarni“, digitalnemu swětej přiměrjenu dokumentarisku retrospektiwu.

Poprawom sym so nadźijała, zo jeho loni,­ w meji 2020, na Praskich knižnych wikach „Svět knihy“ zetkam. Chcych so z nim ­jako jednaćelka Ludoweho nakładnistwa Domowina słužbnje rozžohnować. Koronapandemije dla pak su wiki na nazymu přestorčili, potom je cyle wotprajichu. Nětko dyrbimy so z Petrom Čačkom, słowakskim přećelom Serbow, na přeco rozžohnować. W 85. žiwjenskim lěće je 6. februara w Bratisławje zemrěł.

Słownik frizišćiny online

Freitag, 12. Februar 2021 geschrieben von:

Bräist/Bredstedt (SN/CoR). Sewjerna frizišćina rěkaja dialekty frizišćiny, kotrež na pobrjoze sewjerneje Friziskeje, na kupach Feer/Föhr, Öömrang/Amrum, Söl’/Sylće, na halligach kaž tež na Helgolandźe nałožuja. Nětko móžeš prawy přełožk tež online pytać a namakać. Friziska rada sekcija sewjer je online-słownik do interneta stajiła, a to pod adresu https://www.friesisch.net.

Sewjernofriziski online-słownik wobsahuje zběrku něhdźe 36 000 słowow, zapřijećow a rozjasnjenjow pobrjožneje friziskeje rěče (Mooringowy frasch). Je to wuslědk dołhych a intensiwnych prócowanjow. Projekt je Zwjazk financnje spěchował. Mały redakciski team chce nětko online-słownik stajnje polěpšeć. Pokiwy a namjety za polěpšenja su witane. Srjedźodobnje je planowane, dalše dialekty předstajić.

„Wjeselimy so, zo móžemy skónčnje friesisch.net zjawnosći spřistupnić. Přejemy wšitkim wjele wjesela při tym, sej frizisku rěč wotkrywać a ju wuslědźić“, praji předsydka friziskeje rady sekcije sewjer/Frasche Rädj Ilse Johanna Christiansen.

Wo knihach a kniharni (12.02.21)

Freitag, 12. Februar 2021 geschrieben von:

Lube čitarki, lubi čitarjo, kiž, byrnjež naša kniharnja dale nochcyjo zawrjena była, swěru serbske knihi kupujeće, hdy sće popra­wom posledni raz baseń Ćišinskeho čitali? Ow, njewěm so dopomnić, drje wjetšina z Was nětkle sćicha přiznaje. A ta abo tamny budźe stonać: Ach, toh‘ Ći­šinskoh tla njezrozumiš. Ale to njetrjechi, kaž nam znazornjeja sćěhowace štučki z basnje „W zymje“ z cyklusa „Za ćichim“:

Zemja błyskoce so w čistej pyše,

hdyž so hwězdy z njebjes saja běłe.

Kerki, štomy jako w meji kćěja,

zasłyšeć pak njeje mejskich pěsni.

Sněh so wodnjo, w nocy saje, saje –

we wsach, na pućach so knjejstwa přima.

Sankow, smykawow so hólčec přima,

běha, brodźi po sněhowej pyše.

Njech tež wječor doma swar so saje,

přeměrić te sepje dyrbi běłe;

a móc w lodowej so hrěje pěsni,

módre, čerwjene zo lica kćěja.

Połne běłych róžow wokna kćěja,

hdyž do běłych barbow zyma přima.

Wonka na sanjach so lubi pěsni,

k lóštnej rejce spěwa běłej pyše.

Zajac za włosy so drapa běłe,

hdyž na kožušk hońtwjer z třělby saje.

Hdyž so saje sněh a běłe wonka

wšo a wokna kćěja w zymnej pyše,

stwička přima mje, sym dobry pěsni.

Wuraz zwjazanosće

Donnerstag, 11. Februar 2021 geschrieben von:

Wjacore lěta hižo pućuje Konječan Markus Bjeńš mjez Łužicu a Južnej Afriku. Tuchwilu je wón zaso tam a přebywa w měsće Durban. W sćěhowacym rozmysluje Markus Bjeńš wo motiwach čłowječeho jednanja. Z tym zahaja Serbske Nowiny rjad přinoškow k socialnym temam, kotrymž so wón wěnuje.

Jako so loni krótko po wudyrjenju korony ludźo do kupnicow nawalichu, zo bychu hoberske mnóstwa nuznikoweje papjery a zežiwidłow nakupowali, bě stajnje zaso słyšeć namołwa k solidariće. Pomhało to njeje. Kupcy, kotřiž njeběchu spěšni dosć stejachu před prózdnymi polcami. Jich bě koza liznyła.

Nowa Youtube-mediateka serbskiTV

Mittwoch, 10. Februar 2021 geschrieben von:
Budyšin (SN/CoR). Mediateka ze serbskej literaturu je wot dźensnišeho na nowym Youtube-kanalu serbskiTV přistupna. K zazběhej předstaja so šěsć awtorkow a awtorow w cyłkownje 22 krótkich filmach. Čitane teksty, kotrež su wuwzate z knižnych wudaćow Ludoweho nakładnistwa Domowina, su rozrjadowane po jednotliwych žanrach a po starobje čitarstwa. Dokelž njeje pandemije dla móžno zjawne čitanja přewjesć, je Zwjazk serbskich wuměłcow mysličku zrodźił, přewjesć online čitanja. Z podpěru Załožby za serbski lud je w minjenych měsacach nastało nowe „woknješko“ k zetkawanju ze serbskej literaturu. Wotewrjenje mediateki je zazběh natwara žiweho, generacije překročaceho archiwa. Mediateku chcedźa krok po kroku – tak zwurazni iniciator předewzaća Jan Bělk – z filmami, předstajace tež twórče a twórcow dalšich wuměłskich žanrow, rozšěrić.

Choćebuz (WeM/SN/bn). W lěće 1994 w Dešnje załožene Spěchowanske towarstwo za serbsku rěč w cyrkwi smě horde być, a jeho předsyda dr. Hartmut Leipner je nimoměry zradowany: Dźens tydźenja je nakładne awto do Choćebuza při­wjezło paletu z delnjoserbskimi knihami. Dołho wočakowany nowy ćišć biblije w načasnej delnjoserbšćinje je dóšoł. ­Dohromady 563 eksemplarow bu dodawanych. Z tym so wudani wjelelětne prócowanje Serbskeho instituta a čłonow ­towarstwa.

Hišće w lěću 1997 bě delnjoserbski tydźenik Nowy Casnik rozprawjał z hłowneje zhromadźizny Maśicy Serbskeje, zo „bu w diskusiji na hłownej zhromadźiznje namjetowane, hišće jónu znowa wudać a ćišćeć bibliju w delnjoserbskej rěči. Měnjenja su byli wšelake. Za cyłu bibliju tak prawje njejsu so móhli rozsudźić.“

Retro doprědka

Mittwoch, 10. Februar 2021 geschrieben von:
Serbski digitalny swět bu dźensa z nowej mediateku za serbsku literaturu rozšěrjeny. Derje, zo je so tež Zwjazk serbskich wuměłcow (ZSW) – runja druhim z nuzy, dokelž swoje klasiske formaty koronapandemije dla přewjedować njemóže – zwažił, nowe puće kročić a sej načasny medij wotkrył. Nowy Youtube-kanal serbskiTV pak njeje jenož jako narunanje čitanja mysleny, ale chce wjace być, mjenujcy forum za „trajne dokumentowanje serbskich kreatiwnych procesow, mnohotnosć dźensnišeho kulturneho žiwjenja“, kaž w zdźělence ZSW dale rěka. Dotal namakamy tam na přikład žanry „Krótke stawiznički a basnje za dźěći“, „Literaturu za młodźinu“, „Delnjoserbsku lyriku“ a tež „Přirodowědnu literaturu“. Móžemy wćipni być na dalši rozrost. Jenička wěcka pak mje tróšku zamyli, a to je logo digitalneho projekta. Snano pak jenož dosć up to date njejsym, zo bych rozumiła, zo retro-design k digitalnemu swětej słuša kaž headset ke komunikaciji. Cordula Ratajczakowa

Mjezynarodne fachowe knihi w Choćebuzu

Dienstag, 09. Februar 2021 geschrieben von:

Dźakowano knižneho dara hodźi so wotnětka tež mjezynarodna fachowa lite­ratura wo rěčnym planowanju, rewitalizaciji mjeńšinowych rěčow kaž tež jich posrědkowanja w Choćebuskej Delnjoserbskej bibliotece wupožčić. Wčera je Měto Nowak prěnje knihi ze swojeho priwatneho wobsydstwa přepodał.

Serbska debata

Neuheiten LND