Wustajeńca cyłe swójby wabi

Montag, 27. November 2017 geschrieben von:

Wustajeńca „KRABAT – Muž. Mytos. Marka“ w Budyskim Serbskim muzeju wabi. Milenka Rječcyna je so z wolontarku Móniku Ošikowej rozmołwjała.

Z kotreje přičiny so wosebje dźěći a młodostni za wustajeńcu zajimuja?

M. Ošikowa: Třećina časa wustajeńcy je zašła a mnozy su so za wodźenje přizjewili. Myslu sej, zo ideja, so z Krabatom rozestajeć, wšitke generacije puta. Zdobom je to tema, kotrejež móžemy so takrjec dótknyć. Starši zwjazuja z njej swójske dopomnjenki na dźěćatstwo. Wšitcy něšto zhonja, temowy poskitk kaž tež ramikowy program stej dosć wobšěrnej. W šulskej wučbje tematiku tohorunja wobjednawaja, to so wězo derje hromadźe hodźi.

Sće wobšěrny katalog poskitkow přihotowali. Kak jón młodźi ludźo přiwozmu?

M. Ošikowa: Jara rozdźělnje, cyle po starobje. Wšako přińdu k nam pěstowarske dźěći runje tak kaž wuknjacy wšitkich šulskich schodźenkow. Naroki na program a na nas jako sobudźěłaćerjow su tuž wšelakore. Jónu zwobraznjamy wustajeńcu a jeje eksponaty skerje na bajkojte wašnje, druhi raz zaso tči za tym wědomostny pozadk.

Sće překwapjeni z wulkeho zajima?

A zaso faluje „serbska nota“

Freitag, 24. November 2017 geschrieben von:
Měrćin Weclich

Njedawno je Wojerowska hudźba šula, kotruž tež serbske dźěći wopytuja, swoju nowu internetnu stronu předstajiła a medijam prezentowała. Bohužel pak tam wopytowarjow z ani jeničkim serbskim słowčkom njewitaja, byrnjež na nowej stronje tematiske poskitki a dalše informacije w našej maćeršćinje posrědkować móhli. Wot za hudźbnu šulu zamołwiteho zarjadnistwa, Wojerowskeje Coowoweje kultury, wšak zhonichmy, zo jim jeno serbske witanje njedosaha, ale za wobšěrniše němsko-serbske pojednanja tuchwilu žane pjenjezy nimaja. Prašam so, čehodla serbske institucije kaž Domowina a naši starši runje na tajke kubłanišćo wjetši wliw njewukonjeja. Wšako so cyle jednorje słuša swojich „hosći“ tež w jich maćeršćinje witać, abo? Prašam so, hač dosaha, hdyž předsyda Domowiny Dawid Statnik na moje naprašowanje „njejsu to prosće přeco zaso zapasene šansy za Serbow“ wotmołwi. „Wězo je škoda, zo so na serbske wustupowanje husto zabywa. Njejedna so jenož wo dobrowólny nadawk, ale wo winowatosć serbskich a němskich institucijow a zarjadow w serbskim sydlenskim rumje.

Zajimy młodych zastupować

Donnerstag, 23. November 2017 geschrieben von:

Beno Hojer z Chrósćic je nowy čłon předsydstwa Serbskeho šulskeho towarstwa. Milenka Rječcyna je so ze 27lětnym wučerjom Worklečanskeje wyšeje šule „Michał Hórnik“ rozmołwjała.

Što je Was pohnuło so w předsydstwje SŠT angažować?

B. Hojer: Su so mje prašeli, hač no­chcył zamołwitosć přewzać. Wěm, zo trjeba předsydstwo SŠT młodych ludźi, kotřiž zajimy młodych zastupuja a do srjedźišća staja. Młody duch a ideje předsydstwu pomhaja.

Na lětušej čłonskej a wólbnej zhromadźi­znje SŠT bě jenož mało wučerjow. Budźe to Was zaběrać?

B. Hojer: Cyle wěsće, SŠT je jeničke serbske fachowe towarstwo na polu kubłanja, kotrež so za zajimy wučerjow zasadźa. Sym zrudny, zo jeho poskitk jenož mało wučerjow zajimuje. Mam tuž za sebje nadawk, wučerjow zaso za aktiwne sobudźěło w SŠT wabić. Chcu jim lěpšiny wotkryć a rjec, zo njerěka angažement w nim jenož dźěło, ale zo towarstwo zdobom zajimy wučerjow zastupuje.

Kotre nadawki widźiće nimo toho za šulske towarstwo we wobłuku serbskeho šulstwa a kubłanja dźěći?

Pochadźeja Serbja z Turkowskeje?

Montag, 20. November 2017 geschrieben von:

Wot přichodneho štwórtka hač do soboty wotměje so w Budyšinje mjezynarodna konferenca „Reformacija a etniskosć – Serbja, Letojo a Estojo w 16. a 17. lětstotku“. Cordula Ratajczakowa je so ze sobuorganizatorku dr. Madlenu Malinkec rozmołwjała.

Serbski institut a Baltiska historiska komisija konferencu zarjadujetej – kak tomu?

M. Malinkec: Serbski institut měješe wotpohlad, składnostnje reformaciskeho jubileja wosebitu konferencu wuhotować. Sym čłonka Baltiskeje historiskeje komisije, dźěłam tuchwilu na projekće wo Baltiskej a Łužicy a kontakty k institutej tež su. Tak smój z Friedrichom Pollackom ideju zrodźiłoj, to tematisce zwjazać. Historiska komisija je namjet pozitiwnje přiwzała. Budźe to prěni raz, zo so regionaj přirunujetej.

Što sće sej wobsahowje předewzali?

Předsydstwo SŠT womłodźić

Freitag, 17. November 2017 geschrieben von:

Na swojej lětušej čłonskej a wólbnej zhromadźiznje sobotu w Chróšćanskej „Jednoće“ chce Serbske šulske towarstwo rozjimać docpěte wuslědki a dalše nadawki. Milenka Rječcyna je so z předsydku SŠT Ludmilu Budarjowej roz­mołwjała.

Kotre nadawki je Serbske šulske towarstwo minjene tři lěta w swojim dźěle za bytostne měło?

L. Budarjowa: Zaručić kwalitu serbskorěčneho a fachoweho kubłanja dźěći w žłobikach, pěstowarnjach a hortach w nošerstwje SŠT a wabić za kubłanski a wučerski dorost wobhladujemy dale jako bytostny nadawk. Wosebje wažne su tež naše projekty kaž rěčne prózdninske lěhwo, lětsa z rekordnym wobdźělenjom, olympiada hornjo- a delnjoserbšćiny, kóždolětny swójbny swjedźeń, fachowe konferency za kubłarki a kubłarjow, swójbne kubłanje, fachowe poradźowanje, kubłanske wuprawy wuměnkarjow, poradźowanje studentow wučerstwa, zarjadow a dalšich, kotřiž so za serbske šulstwo zajimuja.

Kotre nadawki w přichodnych lětach na serbske fachowe towarstwo za naležnosće kubłanja čakaja?

Našu maćeršćinu bytostnje sobu spěchował

Freitag, 17. November 2017 geschrieben von:

Baćoński wosadny farar Gerat Wornar, bywši wjelelětny šefredaktor tydźenika Katolski Posoł, awtor a prěni lawreat Zejlerjoweho myta, swjeći dźensa pjećasydomdźesaćiny. Jubilar je 39 lět z jara woblubowanym duchownym w swojej prěnjej farskej wosadźe, w kotrejž bu 1978 do dušepastyrskeje słužby zapokazany.

Jubilar narodźi so 17. nowembra 1942 jako najmłódši z dźesać dźěći pobožnej žiwnosćerskej swójbje w Starej Cyhelnicy. Na Budyskej Serbskej wyšej šuli rozsudźi so za studij katolskeje teologije a bu 1968 w Drježdźanach na měšnika wuswjećeny. W domjacej Chróšćanskej cyrkwi swje­ćeše primicu. Jako kapłan słužeše najprjedy šěsć lět w Ralbicach, po tym dwě lěće w Chrósćicach a dalšej lěće w Kulowje. Zdobom bě w tym času młodźinski dekanatny dušepastyr, skutkowacy w zmysle nastorkow Druheho Vatikanskeho koncila.

Akciski dźeń ze staciju młodych technikarjow, na kotrejž wobdźělištej so tež Weronika a Aleksandra (wotlěwa) z Bogatynje, su šu­lerki a šulerjo tamnišeho gymnazija a Běłowodźanskeje Bruna Bürgeloweje wyšeje šule tón tydźeń w Běłej Wodźe přewje­dli. Wón bě zdobom zazběh dwulětneho projekta na temje wobswět a energija. Z nim młodostnym jenož wědu njeposrědkuja, ale spěchuja zdobom mjezsobnu tolerancu a akceptancu. Foto: Constanze Knappowa

Serbow hudźba stejo njewostała

Mittwoch, 15. November 2017 geschrieben von:

Gerold Gnausch, solowy basowy klarinetist a saksofonist Komiskeje opery w Berlinje, słušeše hižo před lětami sobuiniciatoram projekta „musica nova sorabica“. Lětsa bě wón wospjet na přewjedźenju wšěch třoch koncertow wobdźěleny. Chrysta­ Meškankowa je so z nim rozmołwjała.

Zwotkel přińdźe Waš dobry a dosć wuski poměr k hudźbje Serbow?

G. Gnausch: Pochadźam z Lubija. Swoje zakładne wukubłanje dóstach na Budyskej wokrjesnej hudźbnej šuli. Z Janom Cyžom hrajachmoj tam w samsnym orchestrje. W centralnych pioněrskich lěhwach tele kontakty rozšěrjach. Přede- wšěm přez Koło serbskich hudźbnikow pak zeznach pozdźišo Jura Mětška, Detlefa Kobjelu kaž tež Klětnjana Hinca Roja. Wón spisa za legendarneho wirtuozu Oskara Michallika, čłona našeho Berlinskeho kwarteta, kompoziciju za klarinetu a pišćele, tak zo přińdźech z teje strony z načasnym kompozitoriskim tworjenjom Serbow do hišće wušeho zwiska. Přez Załožbu za serbski lud so zhromadne dźěło dale zesylni a skonkretizowa.

Hornjołužisku domjacu protyku dale wjedu

Dienstag, 14. November 2017 geschrieben von:

Přichod Hornjołužiskeje domjaceje protyki bě po smjerći dr. Franka Stübnera a rozpušćenju nakładnistwa Lusatia wohroženy. Nětko chce wicepřed­syda Hornjołužiskeje towaršnosće wědomosćow dr. Lars-Arne Dannenberg publikaciju dale wjesć. Cordula Rataj­czakowa je so z nim rozmołwjała.

Što bě Was přeswědčiło, Hornjołužisku domjacu protyku dale wudawać?

L.-A. Dannenberg: Mnozy awtorojo stareje domjaceje protyki kaž tež dalši ludźo su so mje wospjet prašeli, hač nochcu z njej na někajke wašnje pokročować. Wšako znaja mje jako wudawaćela Sakskich domizniskich łopjenow kaž tež Hornjołužiskich domizniskich łopjenow, kotrež w Kinsporskim nakładni­stwje Via Regia wuchadźeja. Tele nakładnistwo hromadźe z mandźelskej wjedu. Wudam Hornjołužisku domjacu protyku zhromadnje z historikarjomaj-kolegomaj dr. Matthiasom Donathom a Janom Bergmannom. Rozsudny argument za dalewjedźenje běchu potom přinoški awtorow za wudaće 2018.

Njekusa so Hornjołužiska domjaca protyka z tamnymi publikacijemi?

Z modlitwu wopory wopominali

Freitag, 10. November 2017 geschrieben von:
Na wjacorych městnach we Łužicy su wčera składnostnje 79. róčnicy pogromoweje nocy wopory nacionalsocializma wopominali. Něhdźe 20 Budyšanow spominaše při kopolakach před Serbskim domom na zamordowanu židowsku swójbu Sabat, kotraž běše w domje na róžku k Arnošta Mukowej hasy bydliła. Jich běchu nacio­nalsocialisća w Auschwitzu zamordowali. 9. nowembra před 79 lětami běchu tež w Budyšinje židowskich sobuwobydlerjow po měsće honili a je hanjeli. Přitomni połožichu kwětki a modlachu so z fararjom Christianom Tiedu. W Hórkach su wčera na zamordowanu židowku Hanku Šěrcec spominali. Foto: Carmen Schumann

Serbska debata

Neuheiten LND