Po cyłym kraju swěcu hasnyli

Mittwoch, 27. März 2024 geschrieben von:

Marek Krawc rozprawja wo aktualnje rozjimanych temach w Čěskej

Praha. Minjenu sobotu měješe kóždolětne wobswětowe zarjadowanje Čěskeho přirodoškitneho zwjazka (ČSOP) „Ukliďme svět“ (Wurjedźmy swět) swój zazběh. W přichodnych tydźenjach budu tysacy dobrowólnych w přirodźe, w městach a wsach po puću, zo bychu je wot wotpadkow „wuswobodźili“. Minjene lěto wobdźěli so wjace hač 22 000 čestnohamtskich pomocnikow, kotřiž nazběrachu na 170 tonow smjećow, na mjeztym hižo tradicionalnym nalětnim rjedźenju. Swětowa akcija za škit klimy „Earth hour“ (hodźina zemje), kotraž wotmě so zašłu sobotu, ma tež w Čěskej swojich přiwisnikow. Tak hasnychu wječor napoł dźewjećich we wjele bydlenjach po cyłym kraju swěcu a tež historiske twarjenja wostachu hodźinu njewobswětlene. Wuznamny podźěl za přirodoškit přinošuje tež Praska coologiska zahroda, hdźež zahaji zašłu sobotu čěski prezident Petr Pavel zhromadnje z mongolskim ministrom za wobswět Bat-Ulzii Bat-Erdene nowy areal „Gobi“ za dźiwje konje Przewalskeho.

Kaczyński „pomjatk zhubił“

Freitag, 22. März 2024 geschrieben von:

Pólski ministerski prezident Donald Tusk swoje přilubjenja zwoprawdźa

Waršawa. Runje sto dnjow je nowy pólski ministerski prezident Donald Tusk dźensa w zastojnstwje. Dnja 13. decembra 2023 běchu jeho po wólbach parlamenta za premiera wuzwolili. Medijam je tole składnosć, hesło Tuska pruwować, kotrež bě wón we wólbnym boju stajnje zaso wospjetował: „Sto předewzaćow na sto dnjow.“ Tónle program je wón hnydom po nastupje zwoprawdźeć započał. Mjeztym wšak je jasne, zo běchu přilubjenja chětro naročne. Spokojom pak ludźo su, zo je Tusk jako nowy premier hnydom do Brüssela jěł a so tam wo blokowane pjenjezy Europskeje unije za Pólsku starał. Srědki běchu za čas knježerstwa narodnokonserwatiwneho knježerstwa PiS „zamjerznjene“. Medije rozprawjeja wo 600 miliardach złotych. Tusk rěči wo „wulkim ciwilizaciskim skoku za Pólsku“. Najebać wšě problemy sej 61 procentow Polakow waži, zo je ministerski prezident srědki wobstarał, kotrež dyrbi kraj po směrnicach EU nětko w běhu dweju lět wudać.

Čěska ma Rusku za najwjetši strach

Donnerstag, 21. März 2024 geschrieben von:

Praha (dpa/SN). Čěski parlament ma Rusku za najwjetši strach hladajo na wěstotu swojeho kraja, kiž je z čłonom EU a NATO. We wčera wječor wobzamknjenej deklaraciji rěka, zo spyta – kaž po słowje rěka – „teroristiski režim w Ruskej“, swój wliw na Ukrainu a dalše kraje Europy rozšěrić. Tole stanje so tež z wójnskimi złóstnistwami. Tuž je w rozsudnym zajimje Čěskeje, Ukrainu při wotwobaranju ruskeje agresije podpěrować.

„Kónc dodawanja wojerskeho materiala by porno tomu k tomu wjedło, zo ruski teroristiski režim Ukrainu zdobudźe a zapusći“. Čěska bě minjeny čas Kijewej mjez druhim bojowe tanki, wojerske helikoptery a mjetaki raketow přepodała.

Za deklaraciju hłosowaše 84 zapósłancow liberalneje konserwatiwneje koalicije ministerskeho prezidenta Petra Fiale. 17 zapósłancow hłosowaše přećiwo tomu, 42 so hłosa wzda.

Praha bě naposledk iniciatiwu nastorčiła, 800 000 artilerijowych granatow w krajach zwonka EU za Ukrainu wobstarać. Němska chce tole sobu financować.

Bill Clinton wuznamjenjeny

Mittwoch, 20. März 2024 geschrieben von:

Marek Krawc rozprawja wo aktualnje rozjimanych temach w Čěskej

Praha. Składnostnje 25. róčnicy čěskeho čłonstwa w NATO spožči prezident Petr Pavel bywšemu prezidentej Zjednoćenych statow Ameriki Billej Clintonej wutoru tydźenja rjad Tomaša Garrigue Masaryka. „Clinton je sej tutón statny rjad wosebje zasłužił, dokelž zasadźuje so njesprócnje za demokratiju. Wón bě přeco přistup Čěskeje, Pólskeje a Madźarskeje k sewjeroatlantiskemu zakitowanskemu zwjazkej podpěrował a k tomu při­nošował, stabilitu w srjedźnej a wuchodnej Europje zaručić“, podšmórny Petr Pavel po spožčenju rjadu na nowinarskej konferency. Nimo toho pochwali čěski prezident Clintonowu zmužitosć při rozšěrjenju NATO. Rjad Masaryka je druhe najwyše statne wuznamjenjenje w suso­dnym kraju. „Čěska je nam jara wažny partner nastupajo zakitowanje demokratije“, zdźěli Clinton. Nimo toho je hordy na čěskich politikarjow, kotřiž wot spočatka podpěruja Ukrainu w boju přećiwo Ruskej. „Češa běchu prěni, kiž pomhachu Ukrainjanam bjez komdźenja po ruskim nadpadźe“, podšmórny ameriski politikar.

Chutne rozmołwy z Bidenom

Freitag, 15. März 2024 geschrieben von:

Pólski prezident Andrzej Duda a premier Donald Tusk we Washingtonje

Waršawa. Zhromadny wopyt pólskeho statneho prezidenta Andrzeja Dudy a ministerskeho prezidenta Donalda Tuska minjenu wutoru w stolicy USA Washingtonje je w pólskich medijach wězo wulki wothłós zbudźił. Bě to prěni króć scyła, zo běštaj wobaj politikarjej zhromadnje přeprošenaj. Pječa bě prezident USA Joe Biden na tym wobstał, tež šefa noweho pólskeho knježerstwa zeznać. Wopyt organizowali běchu składnostnje 25. róčnicy přistupa Pólskeje k NATO 12. měrca 1999. Z wěstotnych přičin lećeštaj Duda a Tusk we wšelakimaj lěta­dłomaj do USA. Prezidenta přewodźeše mjez druhim šefredaktor bulwarneho dźenika Fakt Michał Wodziński, kiž wo přebytku přewšo wobšěrnje rozprawja. Wón smě­dźeše so z Dudu samo na rańši jogging po Washingtonje podać.

Čakamy na jutry, ale moja hłowa mjeztym hišće w hodowničce wostawa – dokelž zašłej měsacaj stej mjenujcy za mnje nimale zhubjenej. Mějach njezbožo a po tym dosć chwile, přemyslować wo wšelakorych temach. Potajkim móžu wam předstajić, što sym sej w minjenych njedźelach wumyslił.

Na přikład zo sym was zaso lěpje zrozumił a zo so zaso bóle kaž Serb čuju. A zo dyrbju was wo wodaće prosyć. Dokelž čěske Towarstwo přećelow Serbow ma dźeń a wjac serbskich čłonow, ale poprawom smy zabyli na nich myslić. To rěka, zo pisamy wšitke swoje mejlki, newslettery, wozjewjenja, přeprošenja jenož čěsce a njedźiwamy na to, hač naši serbscy čłonojo to zrozumja. Widźiće tón paradoks? Češa so husto rady mjerzaja na Serbow, kak mało serbšćiny w zjawnej komunikaciji wužiwaja a zo so wšo oficialne jenož němsce wotměwa. A što sami činimy? To samsne! Serbšćina bě zabyta.

Prezidenta derje posudźuja

Mittwoch, 13. März 2024 geschrieben von:

Marek Krawc rozprawja wo aktualnje rozjimanych temach w Čěskej

Praha. 9. nalětnika 2023 bu Petr Pavel na Praskim hrodźe do zastojnstwa čěskeho prezidenta zapokazany. Składnostnje tejele róčnicy je Čěski rozhłós z bywšimi sydom konkurentami wo najwyše zastojnstwo prěnje dźěłowe lěto noweho prezidenta pohódnoćił. „Wot 9. měrca 2023 knježitej zaso měr a porjadk na Praskich Hradčanach. Měr a porjadk běštej tež najwažnišej hesle Petra Pavela we wólbnym boju. Ćežki bój, kotryž pačeše z kóždym dalšim zarjadowanjom samo čěske swójby. Nětko, lěto po wólbach, je woprawdźe widźeć, zo prócuje so nowy prezident, towaršnosć zaso hromadu zwjesć a swojej bojowej hesle po cyłym kraju do skutka stajić“, chwali Petr Hartman, redaktor Čěskeho rozhłosa Pavelowe dźěło. Kotry zaćišć pak je prěnje lěto prezidentskeho zastojnstwa w sydom bywšich kandidatach zawostajiło? Naj­bóle spokojom je Danuše Nerudová, aktualna načolna kandidatka strony Stan za europske wólby. Wona docpě loni po prěnim kole prezidentskich wólbow třeće městno.

Afera tola mjezynarodna była

Freitag, 08. März 2024 geschrieben von:

Komisija pólskeho sejma přepytuje dźěło bywšeho knježerstwa PiS

Waršawa. Nowe pólske knježerstwo ministerskeho prezidenta Donalda Tuska nima jeničce přichod kraja na starosći, ale chce tež – kaž bě to hižo do wólbow parlamenta připowědźiło – dźěło bywšeho narodno-konserwatiwneho knježerstwa strony Prawo a sprawnosć (PiS) přeslědźić. Za to su mjeztym tři komisije wutworili. Prěnja zaběra so z aferu wizumow dla, kotrež běchu pólske konsulaty w aziskich krajach na dubiozne wašnje wudawali. Dalša komisija přepytuje wobčušlenje opozicije za čas knjejstwa PiS z pomocu programa „Pegasus“ israelskeje tajneje słužby. Wobčušlili wšak njeběchu jenož opoziciju wokoło Tuska, ale samo swójskich ludźi. Třeća skupina rozestaja so z wólbami prezidenta lěta 2020, jako běchu koronakrizy dla krótkodobnje listowe wólby přihotowali a za to wjace hač 70 milionow złotych wudali. Na kóncu přewjedźechu wólby na tradicionalne wašnje. Listowe wobalki wostachu ležo, a pjenjezy su fuk.

Sudnistwo wusud přesunyło

Donnerstag, 07. März 2024 geschrieben von:

Waršawa/Žitawa (dpa/SN). Zarjadniske sudnistwo wojewódstwow we Waršawje chce wusud w padźe horco diskutowaneje Turówskeje brunicoweje jamy hakle 13. měrca wozjewić. Přičina přesunjenja je chorosć jedneje sudnicy, město Žitawa wčera zdźěli. Tute kritizuje ze swojej skóržbu pruwowanje znjesliwosće za wobswět za planowane rozšěrjenje jamy blisko Žitawy na pólskim teritoriju.

Žitawa móhła hač do metra zapadnyć, wjedu-li jamu podłu Nysy dale. To z přepytowanja wuchadźa. Při pruwowanju znjesliwosće za wobswět we wobłuku procedury přizwolenja w Pólskej njejsu nimo toho wobmyslenja nastupajo poćeženje wody, z drobnym prochom a haru wobkedźbowali, město argumentuje. Tež saněrowanje zbywaceje jamy po kóncu wudobywanja brunicy paruja. „Prawidła su, kotrež maja dodźeržeć. A jedne z nich je: Swojemu susodej nješkodźiš“, rjekny wyši měšćanosta Žitawy Thomas Zenker (njestronjan) tehdy w zwisku ze skóržbu.

Plany běchu tež mjez Čěskej a Pólskej napjatosće wubudźili. Čěska skoržeše na Europskim sudnistwje. W februarje 2022 stej so krajej překwapjace dojednałoj.

200. narodniny Smetany

Mittwoch, 06. März 2024 geschrieben von:

Marek Krawc rozprawja wo aktualnje rozjimanych temach w Čěskej

Praha. Tež w Čěskej je miłe wjedro kónc tydźenja někotre stare rekordy přetrjechiło. 22 z 166 měrjenskich stacijow, kotrež słuža hižo wjace hač 30 lět, naměri minjeny pjatk nowu najwyšu hódnotu za 1. měrc scyła. We Vidnavje na sewjernej Morawje blisko pólskich mjezow wjeselachu so samo nad 16,3 stopnjemi. Wosebje na wuchodźe Čěskeje bě prěni dźeń třećeho měsaca z temperaturami nad 15 stopnjemi rjenje ćopły.

Serbska debata

Neuheiten LND