Hejata kóčka je w Sewjerorynsko-westfalskej zasadźenje wohnjoweje wobory zawiniła. Wobydlerjo domu w Grevenbroichu běchu jim njeznate zwěrjo w sušaku wuhladali. Dokelž so wone raznje wobaraše, njewědźachu sej hižo pomhać a wołachu wohnjowu woboru. Tola tež wobornicy mějachu swoju nuzu, byrnjež přez rukajcy škitani byli. Skónčnje sušak powalichu a chětro agresiwnu kóčku do sudobja tyknychu. Wzachu ju sobu a přepodachu ju porjadowemu zarjadej.
Z třomi promilemi alkohola w kreji je muž w sewjerorynsko-westfalskim Hagenje k awtowemu domej přijěł, zo by so za luksusowym wozom wobhonił. Předawarjej „chorhojčka“ muža hnydom napadny. Přiwołani policisća naměrichu tři promile a namakachu w awće prózdnu blešu wina. Muž drje prěješe, zo bě z awtom jěł, natočene wideojo pak to dopokaza.
Policistam swoje hrajki pokazać chcył je štyrilětny hólc w Nowoseelandskej a je za to nuzowe čisło 111 wolił. Słužbu wukonjacy zastojnik bě hnuty a so k hólčkej domoj nastaji. Po tym zo bě sej hrajki wobhladał a pachołkej policajske awto z módrej swěcu předstajił, pak wón pjerachej a jeho staršimaj w „pedagogiskej rozmołwje“ rozłoži, zo je nuzowe čisło 111 jeno za nuzowe pady myslene.
Na wšě 159 000 eurow wunjesł je 505 kilogramow ćežki, jědnaće měsacow stary byk při přesadźowanju skotu w hornjobayerskim Weilheimje. Je to druha najwyša suma, kotruž su hdy w Němskej a Awstriskej za byka płaćili. Kupiło je jeho sewjerošwabske nasymjenjenske towarstwo w nadźiji, zo so inwesticija ze symjenjom byka Senatora zaso wupłaći. Toho geny lubja po dotalnym přepytowanju „strowe a płódne potomnistwo“.
W hoberskim kuchinskim horncu na kwas přijěł je młody porik w Indiskej. Dny trajace zliwki běchu dróhi zapławili. Tuž so porik rozsudźi, w horncu do něhdźe poł kilometra zdaleneho templa jěć. Swójbni a přećeljo jimaj pomhachu a stajichu wideja a wobrazy wo tym do interneta. Poprawom chcyštaj sej čołmik wobstarać, štož pak so njeporadźi. W tohorunja zapławjenej hali templa jeju duchowny wěrowaše. Tajke hoberske horncy wužiwać wšak njeje w Indiskej njewšědne. Při zapławjenju lěta 2018 běchu mnohich na te wašnje wuchowali.
Swojeho handyja dla z woknom padnyła je młoda žona w Essenje. Wona steješe minjenu nóc při woknje na prěnim poschodźe domu, jako so jej telefon z ruki wusuny. Jako chcyše za nim hrabnyć, zhubi runowahu a padny z bydlenja. Na zbožo je so jeno snadnje zraniła.
Wobdźiwajomna sprawnosć je 19lětnemu w zapadoafriskej Liberiji wulku česć jako narodny rjek kraja wunjesła. Emmanuel Tuloe, kiž so jako taksijowy šofer na motorskim přez wšědny dźeń drěje, bě plastowu titu z 50 000 dolarami (43 100 eurow) namakał a wobsedźerce wróćił. Předewzaćelka bě pjenjezy zhubiła a w rozhłosu myto přilubiła. Nětko je prezident George Weah młodostneho wosobinsce z najwyšim mytom kraja wuznamjenił – su to kubłanski stipendij, dwě motorskej a pjenježna premija.
Wosrjedź dróhi spać lehnył je so 21lětny pola hessenskeho Waberna na dompuću z kermuše. Šofer awta jeho njedźelu rano při kurjawojtym wjedrje runje hišće w prawym času wuhlada a informowaše policiju. Wšako muž wobě jězdni blokowaše. Zastojnicy dospołnje pjaneho wubudźichu a domoj dowjezechu.
Wjace hač šěsć centnarjow, dokładnje 307 kilogramow, waži kirbs, z kotrymž je plahowar Andreas Kiefel tradicionalne wubědźowanje wo najćeši kirbs w mecklenburgsko-předpomorskim Alt Schwerinje dobył. Ze swojim „kirbsowym gigantom 2021“ ležeše 42lětny fachowc na polu IT wčera 30 kilogramow před druhim najćešim kirbsom. Wjace hač 2 000 hosći bě do ratarskeho muzeja pod hołym njebjom přichwatało.
Z nowymaj wjewjerčkowymaj mostomaj chcedźa w Trieru tomu zadźěwać, zo stawaja so tele hrymzaki zas a zaso z woporom nadróžneho wobchada. Něhdźe wosom centimetrow tołstej powjazaj mjez štomami nad jězdnju wabitej zwěrjata z picu. Po informacijach organizatorow su so wjewjerčki mjeztym na mosty zwučili a tež picu rady wužiwaja.
Dokelž nochcyše bjezdomny dlěje pod hołym njebjom spać, wón nětko mordarstwo přizna, kotrež bě před nimale 38 lětami skućił. W decembru 1983 bě wón 50lětneho z marmorowym popjelnikom na hrózbne wašnje zabił, jenož dokelž bě so přispomnjenja muža dla chětro rozhněwał. Londonske sudnistwo je mjeztym 59lětneho skućićela nětko na 15,5 lět do jastwa tyknyć dało.
Mjezwočo a ruce „staruški“ w kófrowym rumje awta wuhladałoj staj žona a jeje bratr wčera dopołdnja na parkowanišću kupnicy w Bielefeldźe. Tuž hnydom policiju informowaštaj. Nimo diwersnych wudźěłkow wšak nańdźechu zastojnicy w awće jeničce wulkeho palčika za zahrodku.
Tež měšćenjo móhli so tak kaž w znatych bajkach bratrow Grimm čuć a nětko hdys a hdys wjelka wuhladać. Němski hońtwjerski zwjazk znajmjeńša z toho wuchadźa. Wiceprezident zwjazka Helmut Dammann-Tamke, kiž wjelka z dźiwim swinjećom přirunuje, měni, zo stej wobě podobnje inteligentnej. A dźiwje swinje dźě mjeztym tež hižo wodnjo w městach wuhladaš, dokelž wědźa, zo so ludźi bojeć njetrjebaja.
Kotra kóčka je mortwu myšku před chěžne durje połožiła? Prašenje dyrbješe nětko policija w Stockstadće nad Mohanom pola Aschaffenburga rozrisać. Myška ležeše předwčerawšim před domom wjaceswójbneje chěže. Dokelž maja wjacori wobydlerjo domu kóčku, dóńdźe mjez nimi k rozkorje. Tak móžachu jich jeno přiwołani zastojnicy změrować.
Dokelž nochcyše 50lětny muž předołho na chorobne awto za swojeho wuja čakać, wudawaše so wón wčera jako mordar a praji policiji při telefonje, zo je wuja zakłół. Wjacore policajske awta, nuzowy lěkar a wuchowanske awto jědźechu tuž do Steinheima nad rěku Murr. Tam wšak nańdźechu jenož muža, kotrehož chribjet boleše. 50lětny ma nětko z chłostanskim jednanjom ličić.
Hudźbnicy wosom orchestrow z wjacorych zwjazkowych krajow pokazachu njedźelu wulku solidaritu ze swojimi kolegami w bayerskim Bad Kissingenje a wuhotowachu flashmob-koncert. Něhdźe 50 hudźbnikow je so na zarjadowanju wobdźěliło. Hižo dlěje wojuja přistajeni kuroweho orchestra w Bad Kissingenje wo tarifowe zrěčenje a lěpše dźěłowe wuměnjenja, město pak dotal k rozmołwam zwólniwe njeje.
Tež kompjuter móže so z popstarom stać. To dopokazachu wědomostnicy, kiž su program z informacijemi Beethovenskeje hudźby pjelnili, a tón je 10. sinfoniju skomponował. Ludwig van Beethoven dźě bě swój čas dźewjeć sinfonijow stworił. Wuslědk eksperimenta bě kónc tydźenja na Bonnskim Telekom-forumje słyšeć. Kompoziciju móža sej zajimcy tež na cejdejce z mjenom „Ludwig van Beethoven X – The Al Project“ naposkać.
„Horcy“ hudźbny widejo w katedrali města Toledo – tu porik jara erotisce rejuje – zbudźa w katolskej cyrkwi Španiskeje wulku kritiku. Mjeztym je samo rěč wo „wójnje“. Arcybiskop z Toleda Francisco Cerro Chaves prosy wo zamołwjenje. Dekan katedrale Juan Miguel Ferrer Grenesche pak ma twórbu za wuraz čłowjeskeje lubosće. Po wozjewjenju wideja je sej 3,7 milionow ludźi w běhu 48 hodźin twórbu wobhladało a pozitiwnje hódnoćiło.