W Drježdźanskej Wulkej zahrodźe je tuchwilu jónkrótna wustajeńca přistupna. Wot 6. awgusta wabi wona wopytowarjow do tamnišeho palaisa, a to hišće hač do klětušeho 8. januara. Tele dny je takrjec połčas přehladki „Notre-Dame de Paris – katedrala pućuje po swěće“. Drježdźany su jeje prěnja stacija w Němskej. Po tym zo měješe premjeru na swětowej wustajeńcy Expo w Dubaiju, bě wona w Parisu, we Washingtonje a dalšich dźewjeć městach na štyrjoch kontinentach widźeć.

Nětko Drježdźany. W palaisu we Wulkej zahrodźe kročiš po přestrjencach, kotrež runaja so špundowanju hrodu. Z tak mjenowanym „histoPadom“ w ruce wotkrywaš sej wot jedneje stacije k dalšej stawizny wu­znamneje katedrale w francoskej stolicy. Słyšiš rjemjeslnikow z 12. lětstotka, kak woni štomy za jeje twar wobdźěłuja. Sy pódla na krónowanskej swjatočnosći Napoleona a dyrbiš bohužel tež přihladować, kak so wulkotne twarjenje pali.

Wo wulěćedo čěskeho Cvikova

Freitag, 14. Oktober 2022 geschrieben von:

Njedawno přeprosychu nas naši čěscy přećeljo na wopyt škleńčernje do Kunratic pola Cvikova. Za dobru hodźinu sej tam dojědźechmy. Wustupiwši z awta njewědźachmy, hdźe najprjedy hladać. Krasna „škleńčana zahroda“ so zboka nas wukuli. Kaž w Alicinym dźiwotwornym swěće: štomy z wijatymi so hałuzami a pisanymi płodami, škleńčane kerki kaž w zymskim raju, fantastiske rostliny, raki a rački, kraki, na flamingow podobne twórby a wjele wjace. Wšitke tute wuměłske dźěła steja mjez přirodnymi rostlinami, tak zo jedne to druhe wudospołnja a wuběrnu jednotu twori. Po šćežkach dundajo dachmy bajkojty swět na so skutkować.

Pohlad do škleńčernje

Wulět studentkow a studentow SorabijeLipsk do Kytlic

Freitag, 07. Oktober 2022 geschrieben von:

Njezapomnity to kónc tydźenja, kotryž dožiwi cyłkownje 28 studowacych towarstwa Sorabije Lipsk spočatk septembra. Zhromadnje po­dachu so mjenujcy na swój prěni wulět do čěskich Kytlic (němsce: Kittlitz). Z wjacorymi awtami sej tam pjatk popołdnju do pensije ­„Olivín‟ dojědźechu. Po tym zo běchu so studowacy mjez sobu witali a swoje wačoki w ferialnych budkach wotstajili, dachu so do zhromadneje wje­čerje. Scyła běše jědź tón kónc tydźenja jara mnohostronska, dokelž běše kóždy jednotliwc něšto wot doma sobu přinjesł. Někotři napječechu tykanc, tamni běchu wose­bitu solotej spřihotowali a zaso tamni nahromadźichu płody a zeleninu ze swój­skeje zahrody.




Rejujo sćoplichu so młodostni w skupinkach za dźiwadźelniske zwučowanja pod nawodom Clemensa Bobki (nalěwo). Čěski awtor Jindřich Vacek čitaše sobotu wječor ze swojeje knihi wo tym, kak je Serbow we Łužicy dožiwił. wobraz 2: Dźakny dar serbskich studowacych

z łužiskim mjedom a drjewjanym lipowym łopješkom za Společnost přátel Lužice. Pod nawodom Michała Donata a Theje Čórlichec přewjedźe studentski chór w Praze swoje prěnje proby za schadźowanku.

Fota: Lukáš Novosad (1), Pětr DźisławkPo Božej mši ze serbskim podźělom so łužiska skupina před cyrkwju k fotu zestupa.

So w Praze

na schadźowanku přihotowali

Brankatschkina wikach piskali

Freitag, 07. Oktober 2022 geschrieben von:
Pjatk, 7. oktobra 2022
 SERBSKE NOWINY – KÓNCTYDŹENSKA PŘIŁOHA

Serbska hudźbna skupina

Brankatschki

je minjeny kónc tydźenja we Wojerecach na Krabatowych wikach wustupiła. Druhi raz su so tute w Zusowym měsće wotměli. Nimo serbskeje hudźby ­pokazachu tam tež serbsku narodnu drastu z Wojerowskeje kónčiny kaž tež nowu, modernu drastu. Na wobrazu widźimy dźěl wobsadki Brankatschkow: Wotlěwa su to Krystof Cyž, Syman Hejduška a Dawid Cyž. Tekst a foto: Krystof Cyž

Tež syłamłodostnychso wobdzeliła

Freitag, 07. Oktober 2022 geschrieben von:
´
^

Běh wo pokal Alojsa Andrickeho njeje póndźelu jenož kopicu dźěći do Radworja přiwabił, ale tež syłu młódšich a staršich młodostnych. Na najwšelakorišich distancach běchu dobyćerjo w starobnej skupiny młodostnych Ben Grubert z Chasowa (4 000 m, hólcy, U18), Emelie Wagnerec z Pěskec (2 000 m, holcy, U16), Anika Zarjeńkec z Hórkow (4 000 m, holcy, U18), Damian Jurk z Hórkow (2 000 m, hólcy, U16) a Nick Kutschke z Wulkeje

Dubrawy (6 000 m, mužojo, U20). Tekst a foto:

Konstantin Hrjehor

Nowy semester zahajeny

Freitag, 07. Oktober 2022 geschrieben von:
foto: gloria žurecfoto: matej dźisławk

W Drježdźanach zahajichu serbscy studen­ća nowy zymski semester z měšćanskej rallye,

w Lipsku su so młodźi Sorabisća zaso k tradicionelnemu wobrazej zestupali. Profesor ­Edward Wornar, direktor Lipšćanskeho ­Instituta za sorabistiku, je tónkróć nimo dweju noweju studentow wučerstwa tež ­studenta a studentku ze słowjanskeho ­wukraja jako stipendiatow Załožby za serbski lud witał.

Matej Dźisławk

´

Čłonojo Młodźinskeho

zetkawanskeho centruma

w Serbskich Pazlicach su po wjesnym swjedźenju w juliju tež zaso party při wjesnym haće na nohi stajili. Na dwěmaj dnjomaj přichwatachu zaso wjacore sta młodostnych do serbskeje wsy. Pjatk wječor piskachu tam hłownje party-hity z 1990tych a 2000tych lět, sobotu potom hnydom wjacori tačelowjerčacy

aktualnu techno- a party-hudźbu wotpiskachu. Młodostni ze Serbskich Pazlic, kotřiž zestupachu so do swjedźenja k zhromadnemu skupinskemu wobrazej, běchu znowa chětro spokojom z kóncom

tydźenja! Tekst a foto: Lea Kralec

Złota Praha

Freitag, 07. Oktober 2022 geschrieben von:

Foto: Jana Štillerová

My čěšćinarjo 9. lětnika podachmy so w juniju do ­čě­skeje stolicy. Rano zetkachmy so wšitcy při Budy­skim dwórnišću. Po dwěmaj hodźinomaj do­jědźechmy do Libereca. Tam mějachmy chwile, sej wulkotne čěske město bliže wobhladać. Z luksusowym busom po­dachmy so dale do Prahi. Prjedy hač so prěnim přednoškam wěnowachmy, kotrež dyrbjachmy našim sobušulerjam wo zajimawostkach města prezentować, móžachmy sej wšitcy něšto k wobjedu popřeć. Po přednoškach na Wjac­ławskim na­měsće a před starej operu započinaše so hrimać a dešćować. Podachmy so do studentskeho internata a tam rozdźělichmy stwy. Ćmowe mróčele nad Prahu so zhubichu a z dobrej naladu a motiwaciju nawróćichmy so do centruma. Tam pokročowachmy z wuskušowanjom „Kralowskeho puća‟. Slědowachu přednoški wo časniku Orloju, Karlowym mosće, ­Narodnym dźiwadle a Hrodźe. Puć na Hradčany běše tróšku napinacy, ale wulkotneho wuhlada dla so próca wudani. Wječor dachmy sej tradicionalnu čěsku jědź, potajkim „smaženy sýr z bramborem a tatarskej omačku‟ zesłodźeć. Wučerpani nawró­ćichmy so do internata.

Na kromje sprjewineho města ducy

Freitag, 30. September 2022 geschrieben von:

Po něhdźe 3,5 kilometrach mjez sydlišćom, lěsom a łuku dožiwja pućowar wotměnjawu šćežku

„Raz, dwaj, tři – wzmi sej kij“ – z kijemi abo na wozyčku dźěći štyrikilometrowske pućowanje lochko zmištruja.Nóžkujo po slědach bywšeje železniskeje čaryTřělany maja dołhe a najebać bliskosć k městu samostatne stawizny. Hakle 1913 bu wjes Budyšinej při­rjadowana. Tež w serbskich powěsćach je wjes swoje mjeno zwěčniła: hober Sprjewnik, kiž chcyše kłok a prok, kotrež běchu ­stari Serbja jemu zdźěłali, raz wuspytać, třěli kłok daloko na juh. A městno, z kotrehož bě třělił, rěka dźensa hišće Třělany.
Připódla
W 2020 naćisnjenym koncepće města Budyšina za zelenišća a swo­bodne přestrjenje je předwidźane, zo so wokomiknje tróšku zanjechana kónčina něhdyšeje železnicy jako zelene pasmo nahódnoći. Tak chcedźa je mjez druhim bliskowočerstwjenišću Sprjewineho doła při­zamknyć a kolesowarjam zwonka abo na kromje města zdobom wěsty a přijomny puć skićić.
Připódla

Myslimy-li na pućowanja, jewja so w myslach hnydom hory, doły abo łuki. Na kóždy pad njeskónčna při­roda.

Neuheiten LND