2017 hrajachu Wotrowčenjo z klubom ze Serbskich Pazlic
paintball.
W lěće 2018 pobyštej
klubaj na Sputnik-springbreak-festiwalu.
wotrowWotrowski młodźinski klub 02 z.t. sta so minjene lěta jedyn z najwjetšich a najpopularnišich serbskich klubow. Štó pak jemu přisłuša a što tam tak wšitko
na nohi stajeja, to chcyše Jakub Langa wot nawody kluba Corneliusa Měrćinka wědźeć.
Kelko čłonow tučasnje we Wotrowje sće, a kajka je konstelacija mjez holcami a hólcami?
C. Měrćink: Nas je tučasnje něhdźe 60 čłonow w přerěznej starobje 18 lět. Podźěl holcow leži pola někak 40 procentow a je tuž jara wulki. Do našeho kluba słušeja młodostni z Wotrowa, Kašec, Jawory, Žuric, Swinjarnje a Kanec.
Štó twori předsydstwo, a kak husto je woliće?
Sněhakowarska tura
po Alpach
Dalše
informacije
Wo jeho błudnym kolesowarskim wubědźowanju wot Wiena přez Alpy hač do francoskeho města Nizzy, abo wo tak mjenowanym krosnowanju na sydom „summitarow“, potajkim na najwyše wjerški Alpow w sydom wšelakich krajach, smy tu w młodźinskim wudaću hižo rozprawjeli. Nětko ma serbski ekstremny sportowc Elias Bětka z Drježdźan přichodny highlight planowany. Hdźe, što
a kak, to tule čitaće.
„Lětsa chcu so do horin Pamir a Tienšan podać a tam w běhu štyrjoch měsacow tři hory, wyše hač 7 000 metrow, přewinyć. Dohromady smy pjećo přećeljo (štyrjo młodźi mužojo a jedna młoda žona). Třo z nas chcedźa wjeršk horow docpěć, tamnaj budźetaj nam k pomocy a nas tak derje kaž móžno podpěrać. Ze sakskeje stolicy póńdźe na tak mjenowanu „pamirsku ekspediciju“. Serbski ekstremny sportowc Elias Bětka z Drježdźan tule powěda, što zahorići krosnowarjo planuja:
„Serbja potajkim tež online najlěpše póstnicy zmištruja!“ „Episke emocije!“ „Sorabija = hudźba!“ „Sy da něšto hinaše wočakował?“
W Langenwolmsdorfskim zawodźe RATAGS tele dny z połnej paru dźěłaja, tola jenož w běrowach. Kaž stajnje spočatk lěta je inwentura. „Tež w časach pandemije ma so lěto dokładnje wotličić“, wuswětla Johannes Dose. Wón je w znatym předewzaću, kotrež ma tež wobchod na Budyskej Bohatej, za grafiku, rozšěrjenje a medijowe dźěło zamołwity.
Druhi lockdown mocy rubi
Inwentura wutworja trochu normality w nic runjewon normalnych časach. Tež w firmje wuměłskeho rjemjesła RATAGS-Heipro tzwr wojuja ze sćěhami pandemije a z njej zwisowacymi wobmjezowanjemi. „Prěni lockdown smy hišće derje přetrali“, zhladuje Johannes Dose na lońši měrc a apryl. Tuchwilny lockdown pak „mocy rubi, dokelž so do njeskónčnosće ćehnje.“
Slěborny jězor wosebje w lěću wjele hosći přiwabja. Přenocować móža woni na campingownišću, ale tež w Lěsnej korčmje su tři dwójne stwy spřihotowane. Nimo toho poskićeja w hosćencu jědźe a napoje. Tuchwilu wšak při jězorje hišće wšitko spi. Wšudźe knježi měr před nadźijomnje wulkim hołkom a tołkom w lěću.
Mytologija a z njej zwjazane postawy Łužiskich Serbow su chětro wšelakeho razu, a kaž w kóždej bajce abo powěsći – to je mjenujcy přełožk starogrjekskeho słowa mytos – je splah tajkeje přemócneje a/abo nadpřirodneje figury žónski abo muski. Najznaćiši serbski kuzłar je wězo Krabat. Nochcu pak na tym městnje serbsku mytologiju dale pohłubšeć. Zajimawši je w tym zwisku wěk, w kotrymž bě žiwy Janko Šajatović. Tale wosobina twori dźě bytostny pozadk najznaćišeho serbskeho kuzłarja. W 16. a 17. lětstotku běše poćah na magiski swět cyle hinaši hač na přikład w 19. lětstotku. Za našich prjedownikow běchu kuzłarjo a móžne formy činkarstwa tak realne kaž za nas dźensa atomy. Njemóžemy je widźeć, ale wěmy, zo eksistuja.
W serialu „Na serbskich slědach po Praze“ wjedźe Pražan Marek Krawc čitarjow na městnosće w čěskej stolicy, kotrež maja za nas Serbow wulki wuznam.
W dźensnišim dźělu serbskich slědow w čěskej stolicy zaběramy so z kubłanjom a ćělnym derjeměćom našich serbskich prjedownikow w Praze.