Nowy zakład za financy nańć

Mittwoch, 03. Januar 2018 geschrieben von:

Před dobrymaj lětomaj běchu w Rakečanskej gmejnje Swena Nowotneho (CDU) za wjesnjanostu wuzwolili. Heinz Noack je so ze 46lětnym rozmołwjał.

Knježe Nowotny, kak swój dotalny čas jako wjesnjanosta posudźujeće?

S. Nowotny: Čas je so jara spěšnje minył. Po mojim měnjenju smy hromadźe z wobydlerjemi, z radu a ze zarjadnistwom gmejny Rakecy něštožkuli docpěli. Najwažniši zaměr bě a wostanje, naše gmejnske financy hospodarsce konsolidować. W tym nastupanju naš zaměr hišće docpěli njejsmy, smy pak na dobrym puću. Zadołženje je so wot 2,3 milionow eurow kónc lěta 2013 na 1,6 milionow eurow kónc lěta 2017 pomjeńšiło. Tež naša­ likwidita ma zaso solidny zakład, tak zo móžemy z wuwićom zasadnje spokojom być.

Kotre wjetše předewzaća w gmejnje su?

S. Nowotny: Rakečanska gmejnska rada stara so wo dwaj klučowej projektaj. Stej to naša zakładna šula, hdźež smy loni wšitke sanitarne připrawy dospołnje ponowili. Tamny projekt je přemysłowa přestrjeń. Tam smy loni nadróžne wobswětlenje sporjedźeli.

Na serbskosć njezabyć

Dienstag, 02. Januar 2018 geschrieben von:

Lěto 2017 je nimo a mnozy su swoju dźěławosć w minjenych dwanaće měsacach bilancowali. Janek Wowčer je so z předsydu Domowiny Dawidom Statnikom wo skutkowanju třěšneho zwjazka loni kaž tež wo najwažnišich nadawkach za nowe lěto rozmołwjał.

Kak hódnoćiće lońše skutkowanje Domowiny, što bě w tym lěće jeje wjeršk a najwjetši wuspěch?

D. Statnik: 2017 bě lěto mnohich aktiwitow,­ kotrež wužadachu sej tójšto prócy. Bjezdwěla bě hłowna zhromadźi­zna najwažniše zarjadowanje třěšneho zwjazka. Na njej stajichmy sej z dźěłowymi směrnicami nowe měritka. Wólby wunjesechu nowu zestawu zwjazkoweho předsydstwa. Najwjetši wuspěch bě změna šulskeho zakonja. Dyrbjachmy wjele mocy nałožić a rozmołwy wjesć, zo bychmy swoje namjety do zakonja dóstali.

Kak hódnoćiće aktualny staw europskeje wobydlerskeje iniciatiwy Minority SafePack, kotruž Domowina sylnje podpěruje?

Dorost wostanje wažna naležnosć

Mittwoch, 27. Dezember 2017 geschrieben von:

Na nachilace so lěto zhladuje jednaćelka Budyskeho wokrjesneho rjemjeslnistwa Sabine Gotscha-Schock w rozmołwje z Axelom Arltom. Wukubłanska tematika­ ju dale jara jima.

Kajka je bilanca Budyskeho wokrjesneho rjemjeslnistwa w lěće 2017?

S. Gotscha-Schock: Naše rjemjeslniske zawody zhladuja přewažnje pozitiwnje na lěto 2017. Wjetšina z nich wuchadźa z dobreho połoženja nastupajo nadawki, mnohe su derje wućežene. Na čole steja, kaž hižo loni, twarske a wutwarne přemysła a nětko tež wozydłowe rjemjesło.

Ćerpja zawody pod zwyšenymi płaći­znami za surowizny a w nakupje?

S. Gotscha-Schock: Wjace hač połojca rjemjeslniskich zawodow bě wot toho potrjechena. Wone pak su tele zwyšenja jeno zdźěla kupcam nabrěmjenili.

Kak posudźujeće ličbu zawodow?

S. Gotscha-Schock: Wjeselimy so nad přirostom nowych zjednoćenstwowych zawodow. Runje tak njemóžemy woči před faktom zawrěć, zo přiběrajcy starobnych přičin dla zawody dale njewobsteja, dokelž njeje so poradźiło naslědnika namakać. To je lětsa wosebje elektrowobłuk potrjechiło.

Chorownje w zamołwitosći

Montag, 18. Dezember 2017 geschrieben von:

Zo by nuzowe medicinske zastaranje wobydlerjow přeco zawěsćene było, budu přichodnje chorownje hišće wjace nadawkow přewzać dyrbjeć. Měrćin Weclich je so wo tym z jednaćelom Kamjenskeje chorownje maltezow Florianom Ruppom rozmołwjał.

Kak wuwiće lěkarskich praksow na wsach posudźujeće?

F. Rupp: Za lěkarjow na wsach je dźeń a ćešo, naslědnikow za swoje praksy namakać. Hladajo na starobny přerězk domjacych lěkarjow w Sakskej budźe přichodnje přeco wjace z nich falować. To etab­lěrowanych lěkarjow přećežuje.

Što woznamjenja situacija za chorownju maltezow w Kamjencu?

F. Rupp: Za chorownju to rěka, zo wjace ludźi do nuzoweje ambulancy chorownje swj. Jana přichadźa. Tele wuwiće pak nowe njeje. Hižo někotre lěta mamy wobstajne stupace pacientowe kontakty w nuzowej ambulancy. Nimo toho jako maltezojo wo tym rozmyslujemy, kotre poskitki móžemy k zawěsćenju ambulantneho zastaranja rozšěrić.

Što měła politika rozrisać a změnić?

Struktury najprjedy tworić

Donnerstag, 07. Dezember 2017 geschrieben von:

Mjeztym dlěje hač lěto ma tež Budyšin tak mjenowany „House of Resources“, kotryž zwjazkowy zarjad za migraciju a ćěkancow spěchuje. Što za tym tči, wo tym je so Cordula Ratajczakowa z koordinatorku syće Corneliju Natusch rozmołwjała.

Móžeće nam prošu předstajić, što za wašim mjenom tči a kajki nadawk maće?

„Chcu harmoniski přechod“

Montag, 04. Dezember 2017 geschrieben von:

Lětuša 44. Choćebuska hudźbna nazyma bě po dźesać lětnej intendancy Bernda Weinreicha prěni festiwal jeho naslědnika prof. dr.-ing. Martina Neumanna. Cordula Ratajczakowa zhladuje z předsydu festiwal wuhotowaceho towarstwa Weinreicha wróćo a do přichoda.

Intendancu festiwala sće wotedał, kak wupada z nawodom towarstwa?

B. Weinreich: Jako běch před dwanaće lětami intendancu přewzał, připowědźich, zo wuhotuju dźesać króć Choćebusku hudźbnu nazymu, do čehož tehdy nichtó njewěrješe. Lětsa sym hišće 50 procentow festiwala sobu organizował, klětu přewozmje prof. Martin Neumann, kiž je mjeztym zapósłanc zwjazkoweho sejma za FDP, 90 procentow organizacije. Budu klětu 70 lět a chcu, zo přechod na čole festiwala měrnje a harmonisce wotběži. To je so mi hižo nastupajo předsydstwo Němskeje Chopinoweje towaršnosće poradźiło, kotrež sym jako 65lětny wotedał, a klětu chcu tež nawod Choćebuski hudźbny festiwal wuhotowaceho towarstwa přepodać.

Lětsa bě intendanta dla hižo nowe hrajnišćo. Što so hišće změni?

Za strowu snědań hudźić

Donnerstag, 30. November 2017 geschrieben von:

Pod hesłom „Swingin’ Santa“ wotměja so tónle kónc tydźenja tři hodowne beneficne koncerty w Budyskim Kamjentnym domje. Cordula Ratajczakowa je so z jeho jednaćelom Torstenom Wiegelom rozmołwjała.

Što je zmysł koncertow, na čeje dobro hudźiće­?

T. Wiegel: Za rjanej akciju tči socialny problem. Smy w našim młodźinskim dźěle zwěsćili, zo tež tu w Budyšinje njeje hižo z wašnjom, zo kóžde dźěćo abo młody čłowjek rano snědań dóstawa, prjedy hač do šule dźe. A jeli něšto dóstanje, je druhe prašenje, hač je to tež strowe. Tak smy hižo w lěću ideju zrodźili, k hodam beneficnu hudźbnu akciju z našimi młodostnymi na nohi stajić a tak nastorčić, zo so na tym polu něšto změni. Zakładnje chcemy strowu snědań na Budyskich šulach zawjesć. Započeć chcemy na Gottlieba Daimlerowej wyšej šuli, a za to chcemy na třoch koncertach pjatk a sobotu wječor kaž tež njedźelu popołdnju pjenjezy zběrać.

Sami pak njezběraće, sće sej partnerow zdobyli?

Transformacija šansa Serbow?

Mittwoch, 29. November 2017 geschrieben von:

Na Braniborskej techniskej uniwersiće Choćebuz-Zły Komorow (BTU) wotměje so sobotu, 2. decembra, konferenca wo transformaciji Łužicy „po wuhlu“. Měrćin Weclich je so sobuorganizatora a wědomostneho sobudźěłaćerja Serbskeho instituta dr. Fabiana Jacobsa za tym prašał.

Što bě nastork konferency?

Dr. Jacobs: W běhu krótkeho časa je so debata wo přichodźe Łužicy, wosebje nastupajo brunicu dospołnje změniła. Mjeztym zo stej sej hišće njedawno dwaj kontrowersnej nahladaj po zdaću njewujednajomnje napřećo stałoj, je so nětko dopóznaće přesadźiło, zo so doba wudobywanja brunicy nachila. Prašenje jenož je, kak dołho hišće hač do doskónčneho zastajenja traje. Zdobom přiwobroća so zjawna strukturna debata tež prašenju: Što přińdźe po brunicy?

Kotrym temam so wěnujeće?

Wustajeńca cyłe swójby wabi

Montag, 27. November 2017 geschrieben von:

Wustajeńca „KRABAT – Muž. Mytos. Marka“ w Budyskim Serbskim muzeju wabi. Milenka Rječcyna je so z wolontarku Móniku Ošikowej rozmołwjała.

Z kotreje přičiny so wosebje dźěći a młodostni za wustajeńcu zajimuja?

M. Ošikowa: Třećina časa wustajeńcy je zašła a mnozy su so za wodźenje přizjewili. Myslu sej, zo ideja, so z Krabatom rozestajeć, wšitke generacije puta. Zdobom je to tema, kotrejež móžemy so takrjec dótknyć. Starši zwjazuja z njej swójske dopomnjenki na dźěćatstwo. Wšitcy něšto zhonja, temowy poskitk kaž tež ramikowy program stej dosć wobšěrnej. W šulskej wučbje tematiku tohorunja wobjednawaja, to so wězo derje hromadźe hodźi.

Sće wobšěrny katalog poskitkow přihotowali. Kak jón młodźi ludźo přiwozmu?

M. Ošikowa: Jara rozdźělnje, cyle po starobje. Wšako přińdu k nam pěstowarske dźěći runje tak kaž wuknjacy wšitkich šulskich schodźenkow. Naroki na program a na nas jako sobudźěłaćerjow su tuž wšelakore. Jónu zwobraznjamy wustajeńcu a jeje eksponaty skerje na bajkojte wašnje, druhi raz zaso tči za tym wědomostny pozadk.

Sće překwapjeni z wulkeho zajima?

Zajimy młodych zastupować

Donnerstag, 23. November 2017 geschrieben von:

Beno Hojer z Chrósćic je nowy čłon předsydstwa Serbskeho šulskeho towarstwa. Milenka Rječcyna je so ze 27lětnym wučerjom Worklečanskeje wyšeje šule „Michał Hórnik“ rozmołwjała.

Što je Was pohnuło so w předsydstwje SŠT angažować?

B. Hojer: Su so mje prašeli, hač no­chcył zamołwitosć přewzać. Wěm, zo trjeba předsydstwo SŠT młodych ludźi, kotřiž zajimy młodych zastupuja a do srjedźišća staja. Młody duch a ideje předsydstwu pomhaja.

Na lětušej čłonskej a wólbnej zhromadźi­znje SŠT bě jenož mało wučerjow. Budźe to Was zaběrać?

B. Hojer: Cyle wěsće, SŠT je jeničke serbske fachowe towarstwo na polu kubłanja, kotrež so za zajimy wučerjow zasadźa. Sym zrudny, zo jeho poskitk jenož mało wučerjow zajimuje. Mam tuž za sebje nadawk, wučerjow zaso za aktiwne sobudźěło w SŠT wabić. Chcu jim lěpšiny wotkryć a rjec, zo njerěka angažement w nim jenož dźěło, ale zo towarstwo zdobom zajimy wučerjow zastupuje.

Kotre nadawki widźiće nimo toho za šulske towarstwo we wobłuku serbskeho šulstwa a kubłanja dźěći?

Serbska debata

Neuheiten LND