Lětarski sportowy centrum dožiwili

Mittwoch, 21. Oktober 2020 geschrieben von:
Kóždolětnu akciju „Pózdna słužba“ su minjeny pjatk tež w Kamjencu tójšto zajimcow wužili, zo bychu zawody a předewzaća wopytali a so wo jich dźěle informowali. W tym zwisku je něhdźe 20 ludźi lětarski sportowy centrum na Kamjenskim lětanišću wopytało. Nawoda centruma Gerd-Peter Kuhn rozłoži, kak tam ze štyrjomi sobudźěłaćerjemi ultralochke lětadła po přeću kupcow twarja, hladaja a porjedźeja. Hač do wosom mašinow tak wob lěto zhotowjeja. Lětarski sportowy centrum na Kamjenskim lětanišću eksistuje wot lěta 2011. Wón je z najmodernišej techniku wuhotowany, zo móhli dźěło w najlěpšej kwaliće zdokonjeć. Foto: Matthias Schumann

Wudobywanje brunicy w pólskim ­Turówje móhło so přichodnje sylnišo na Łužisku Nysu wuskutkować, hač ­běchu sej to fachowcy myslili. Nowa studija wotkrywa wuslědki, kotrež ludźi tež w Němskej chětro znjeměrnjeja. Předewšěm starosća so Žitawski wyši měšćanosta nastupajo sćěhi, kotrež móhło planowane rozšěrjenje wuhloweje jamy za jeho město přinjesć.

Wuhlowa jama w pólskim Turówje njedaloko Žitawy móhła wo wjele wjetše wuskutki na kwalitu wody w Nysy měć hač dotal myslene. K tomule dopóznaću dochadźa geologa dr. Ralf Krupp w swojim posudku, kotryž je wón w nadawku čěskeje Frank Bold Society kaž tež Greenpeace Němska zdźěłał.

Zežołtnjenje wody móhło Nysu chětro poćežować

Přiwótřenych problemow z wodu so boja

Dienstag, 20. Oktober 2020 geschrieben von:

Dowolnosć za Wochožansku brunicowu jamu 31. decembra 2026 wuběži. Energijowy koncern LEAG je próstwu wo podlěšenje stajił. Zelena liga, mějićeljo ležownosćow, BUND Sakskeje a Němska wobswětowa pomoc su kritiske znapřećiwjenja sakskemu wyšemu hórnistwowemu zarjadej w Freibergu zapodali.

Choćebuz (SN/at). Znapřećiwjerjo so boja, zo přiwótřeja so problemy z wodu w Sprjewinej kónčinje. A tež Frankfurtska wodowa a wopłóčkowa towaršnosć (FWA) je swoje wobmyslenja w tymle jednanju zapodała, nowinska rěčnica předewzaća Anne Silchmüller potwjerdźa. Wšako je Sprjewja w Bezkowskej kónčinje přehusto ze sulfatami poćežena. Z tamnišeho pobrjóžneho filtrata dobywaja pitnu wodu za Frankfurt nad Wódru.

Eksotiske jědźe ze wšeho swěta stejachu minjeny kónc tydźenja w srjedźišću street-food-festiwala we Wojerecach. Wulkeho ­wuběra dla bě ćežko, so za něšto rozsudźić. Něchtóžkuli bě hižo wot wobhladanja prěni raz syty. Cyle zmužići woptachu samo pražene insekty, kotrež ani tak špatnje njesłodźachu. Foto: Gernot Menzel

Klienća lutowarnje změja dlěši puć

Montag, 19. Oktober 2020 geschrieben von:

Dźeń a mjenje klientow přichadźa do filialow komunalnych kreditnych institutow. Wuwiće to, kotremuž dyrbi tež Budyska wokrjesna lutowarnja wotpowědować. Wuslědki aktualneje analyzy wujewjeja, zo budźetej kónc januara 2021 dwě wotnožce z dotal susodnymaj we wokolinje hromadu połoženej.

Budyšin (SN/at). 2 800 klientow filialow Budyskeje wokrjesneje lutowarnje w Porchowje a Steinigtwolmsdorfje změje přichodne tydźenje wosobinski list z Budyšina w póštowym kašćiku. W lisće woni zhonja, zo jich wotnožka na městnje klětu wot spočatka februara wjace přistupna budźe. Zo pak móhli swoje bankowe naležnosće dale w blišej wokolinje rjadować, njeje ze stron Budyskeje wokrjesneje lutowarnje rěč wo zawrjenju, ale wo hromadupołoženju „dweju swojich 23 filialow z přichodnej najblišej wotnožku“. Konsekwenca je samsna, ludźo w Porchowje a Steinigtwolmsdorfje dyrbja dlěše puće na so brać, zo bychu swoju dotalnu poradźowarku potom w Biskopicach resp. we Wjazońcy docpěli.

Žadaja sej wěstotu městnow

Donnerstag, 15. Oktober 2020 geschrieben von:
Drježdźany (SN). Přistajeni Drježdźanskeho stejnišća předewzaća Globalfoundries žadaja sej wěstotu swojich dźěłowych městnow. W jich mjenje je so industrijne dźěłarnistwo hórnistwo, chemija a energija ze zjawnym listom na nawodnistwo stejnišća wobroćiło a skedźbnja na starosće dźěłaćerjow. Po jich wobkedźbowanjach chcedźa wšelake wobłuki produkcije połwodźakow a jich hladanja wurjadować, štož ma struktury kóštow pomjeńšić. Zdobom nochcedźa nowych sobudźěłaćerjow přistajić. Wulki skandal pak je, zo nochce nawodnistwo žane tarifowe zrěčenje wotzamknyć. Njewěstosć je tuž jara wulka a nastajnosći so blady šěrja, dokelž njeje žanych konkretnych wuprajenjow. Přistajeni tukaja mjeztym na wěsty system, wšako chce předewzaće w lěće 2022 na bursu hić, a tak chcedźa „ličby prawdźepodobnje porjeńšić“, w pismje rěka. Drježdźanski zawod wot najnowšeho dr. Manfred Horstmann nawjeduje. Wón ma nětko zamołwiće jednać a sobudźěłaćerjam zawoda wěstotu zaručić.

Štyri nowe wjelče črjódy we Łužicy

Mittwoch, 14. Oktober 2020 geschrieben von:

Wjelk so w Hornjej Łužicy nadal derje čuje­. To je na tym pytnyć, zo wujewjeja wuslědki za monitoringowe lěto 2019/ 2020 za Swobodny stat Saksku tam wjaco­re nowe wjelče črjódy.

Drježdźany/Budyšin (SN/at). Ličba wjelčich črjódow je wosebje w srjedźnej a Hor­njej Łužicy přiběrała. Kaž fachowa městnosć wjelk Sakskeho krajneho zarjada za wob­swět, ratarstwo a geologiju wčera zdźěli, wujewja rozprawa wo wobkedź­bowanju rubježnika wot meje 2019 hač do apryla 2020 tam štyri nowe črjódy – Nowy Chołmc pola Čorneho Chołmca, Dubc (Daubitz) II, Rudej (Rauden) a Hohwald. Dohromady je w Sakskej 29 wobkrućenych wjelčich teritorijow, hdźež su 28 črjódow a jedyn porik žiwe. Wobstatk wjelkow w Sakskej njeje so jeno zhusćił, ale so zdobom rozšěrił. Mjeztym sydli dźiwje zwěrjo tež na sewjerozapadźe swo­bodneho stata. W Rudnych horinach bě wjele wjace pokazkow na nje hač w minjenych lětach. To pak we wobłuku sakskeho monitoringa njesćěhuja, dokelž leži ćežišćo na čěskej stronje.

Koronapandemija zawostaja tež slědy w rjemjesle južneje Braniborskeje. Spokojnosć předewzaćow je na najnišim stawje zašłych jědnaće lět. Přiwšěm su tež dobre powěsće. Tak rozprawja Choćebuski blidarski mišter Guntram Bialas (nalěwo), zo su w jeho ­zawodźe cyły čas dźěłali a nadawkowe knihi su połne. Tež twarska branša je pandemiju dotal derje přetrała. Foto: Michael Helbig

Pózdnja změna w předewzaćach

Dienstag, 13. Oktober 2020 geschrieben von:
Na předewzaćelskej akciji „Pózdnja změna“ je so minjeny pjatk tež Wojerowske Studijo­ 28 wobdźěliło. Něhdźe pjatnaće zajimcow přichwata do dentalneho studija, zo bychu sej rozkłasć dali, kak na městnje rjemjeslnisce tomu dopomhaja, „per­fekt­ny“ posměwk znowa wožiwić. Ludźo su zhonili, kotre maćizny tam wužiwaja, kak dołho zubni technikarjo trjebaja a kak wulce kumštne zuby konto wobćežuja. Bě tež móžno wukubłancam přez ramjo hladać, kak na zubnej protezy dźěłaja. Přichod­ny pjatk přeprosy šěsć Kamjenskich předewzaćow zjawnosć na „Pózdnju změnu“. Zajim­cy njech so w měšćanskim zarjadnistwje přizjewja. Foto: Gernot Menzel

Nowe stejnišćo Dräxlmaiera

Dienstag, 13. Oktober 2020 geschrieben von:
Lipsk (dpa/SN). Dodawar dźělow awta Dräxlmaier twari w Lipsku nowu twornju za baterijowe systemy. Wotsrjedź přichodneho lěta chce wón tam wosebje wukonliwe baterije za hódnotne jězdźi­dła zhotowjeć. Sakska natwarna banka inwestuje do produkciskeho stejnišća 48 milionow eurow, kaž předewzaće Dräxlmaier na wčerawšej zběhance wuzběhny. Něhdźe 180 nowych dźěłowych městnow ma tam nastać. „Rozsud hódnoći inowaciski potencial a nawodnu rólu Sakskeje nastupajo elektromobilitu“, rjekny tudyši ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU). Baterije tworja ćežišćo w awtowej industriji. Přiwšěm wostanje prašenje, hač njeměł tež wodźik přichodnje jako ćěriwo wěstu rólu hrać.

Serbska debata

Neuheiten LND