Serbske Nowiny

Dienstag, 28 April 2015 14:00

Rada załožby ma noweho předsydu

Budyšin (SN). Nowy předsyda rady Załožby za serbski lud je Jan Budar. Gremij je jeho na dźensnišim posedźenju w Budyšinje wuzwolił. Budar naslěduje Lejnu Theurichowu, kotraž je zamołwite zastojnstwo wot lěta 2007 wukonjała. Budyski krajny rada Michael Harig (CDU) je dale městopředsyda rady.

Dienstag, 28 April 2015 14:00

Krótkopowěsće (28.04.15)

Zjawny list EFA Domowinje

Brüssel/Budyšin. Ze zjawnym listom je so direktor Europskeje swobodneje aliancy (EFA) Günther Dauwen na předsydu Domowiny Dawida Statnika wo­broćił, zo by pozdatny konflikt mjez Domowinu a čłonku EFA, Łužiskej aliancu, tematizował. Mjez druhim porokuje EFA Statnikej njewobdźělenje na swojim njedawnym kongresu w Budyšinje. Statnik pak nima porok za woprawnjeny.

Konferencny zwjazk wušoł

Budyšin. Serbski institut je nětko cyłkow­ny zwjazk 62 swojeho Časopisa za rěč,­ stawizny a kulturu Łužiskich Serbow wudał. Prěni zešiwk Lětopisa 2015 wěnuje so zhromadnej konferency z Hornjołužiskej towaršnosću wědomosćow „Serbja a Němcy – domizna Łužica, cuza Łužica“, přewjedźeneje loni nazymu w Budyskim Serbskim muzeju.

Sakski lěs w srjedźišću

Kamjenica. Sakski ratarski minister Thomas Schmidt (CDU) je wčera w Kamjeničanskim lěsnym wobwodźe ze sadźenskej akciju zahajił lětuše Sakske lěs­ne­ tydźenje. Statny zawod Sachsenforst chce nětko na 1 300 hektarach sadźeć klimje­­ a stejnišćam wotpowědowace štomo­we družiny.

Montag, 27 April 2015 14:00

Pokiwaj (27.04.15)

Poradźuja darmotnje

Budyšin. Darmotne poradźowanje eksistencnych załožerjow wotměje so jutře, wutoru, wot 16 hodź. w Budyskich rumnosćach industrijoweje a wikowanskeje komory na Liebknechtowej 2. Hłownje póńdźe wo wosobinske wuměnjenja a wo spěchowanske móžnosće. Zajimcy njech přizjewja so pod telefonowym čisłom 03591/ 351 303.

Koncert chóroweje hudźby

Choćebuz. Zwjazk serbskich wuměłcow a Institut za přeslědźenje a spěchowanje łužiskeho hudźbneho tworjenja přeproša srjedu, 29. apryla, w 19.30 hodź. na koncert chórow Budyšin a Łužyca w Choćebuskim wuměłstwowym muzeju Dieselowa milinarnja. Pod nawodom Michała Jancy a Lubiny Žuroweje zaklinča tam chórowe twórby z Hornjeje a Delnjeje Łužicy. Program wuhotuja dale spěwni a instrumentalni solisća. Lubowarjo hudźby změja z koncertom prěni raz w Choćebuzu składnosć, serbsku wo­kaln­u a instrumentalnu hudźbu z třoch lětstotkow słyšeć. Zastupne lisćiki dó­stanu zajimcy w Choćebuskej Lodce a při wječornej kasy.

Montag, 27 April 2015 14:00

W maćeršćinje so poradźować dali

Koćinski zahrodniski mišter Pětr Čórlich (nalěwo) je so kónc tydźenja ze swojimi sobudźěłaćerjemi na cyłoněmskimaj dnjomaj wotewrjeneho zahrodnistwa wobdźělił. Tež z Chrósćic, Róžanta a Kamjenca kupcy přijědźechu. „Wosebje rady k nam serbscy kupcy přichadźeja, dokelž so w swojej maćeršćinje najlěpje zrozumjeni čuja“, praji zahrodowy fachowc. Nimo kwětkow za rabaty a balkon běchu zela a solotje prašane. Najpožadaniše pak běchu kórkowe a truskalcowe ample. Na te wašnje móžeš płody z hornca na balkonje žnjeć. Ulrike Herzger

Montag, 27 April 2015 14:00

Porěči wo lubosćinskich listach

Budyšin. Galantnje a samo zdźěla pikantnje prezentuje so Budyski klub wuchowarjow rěče na swojim přichodnym zarjadowanju jutře, 28. apryla, w 17 hodź. w Budyskej měšćanskej bibliotece na Hrodowskej. Čłonka kluba Reingard Böhmer je „Lubosćinske listy w běhu časa“ znosyła a je zajimowanemu publikumej předstaji. Wo hudźbne wobrubjenje budźe postarane. Zastup je darmotny.

Montag, 27 April 2015 14:00

Policija (27.04.15)

Po dźesatkach hromady zapaleli

Kamjenc. Njeznaći zapalerjo su wohnjowym wobornikam w Hornjej Łužicy kónc tydźenja njetrjebawše zasadźenja a přidatne dźěło nabrěmjenili, jako na mnohich městnach hromady za cho­dojtypalenje dočasnje zapalichu. Tak palachu so w nocy na sobotu hromady w Sernjanach, w Hlinje (Gleina) pola Malešec, w Chrósćicach, we Worklecach a w Sulšecach pola Kulowa. W nocy na njedźelu běchu skućićeljo znowa po puću a zapalichu hromady mjez druhim we Łomsku pola Njeswačidła, w Bukojnje pola Malešec, w Rakecach, Porchowje a Budestecach.

Montag, 27 April 2015 14:00

Krótkopowěsće (27.04.15)

Pegida po měsće kročiła

Budyšin. Prěni króć je so Budyska wotnožka islamokritiskeho hibanja Pegidy sobotu k tak mjenowanemu wječornemu wuchodźowanju zešła. Něhdźe sto wosobow so na tym wobdźěli. Do toho bě w měsće k wšelakim přećiwnym akcijam dóšło. Aktiwisća pomolowachu puće z wotpowědnymi hesłami. Při tym jich prawicarjo nadběhowachu.

Zaspane město wubudźić

Liberec. Nadróžni muzikanća, artisća a keklerjo maja wot najnowšeho w sewjeročěskim Liberecu najlěpše wuměnjenja. Tamniša radnica je wšitke běrokratiske zadźěw­ki, kotrež su jich aktiwity dotal haćili,­ wotstroniła. Za předstajenja nje­trjebaja městu ničo płaćić. Zaměr je, zo měli wuměłcy zaspane měšćanske srjedźišćo wubudźić.

Nagelowa wustaja w Ruskej

Montag, 27 April 2015 14:00

Bamž chceČěsku wopytać

Praha (ČŽ/K). Bamž Franciskus je přiwzał přeprošenje na wopyt Velehrada. To wozjewi čěski prezident Miloš Zeman, kiž běše z mandźelskej Ivanu na oficialnej awdiency pola njeho we Vatikanje. Přewodźał je jeho mjez druhimi Praski arcybiskop kardinal Dominik Duka. K wopytej swjateho wótca móhło hač do nalěća 2018 dóńć, rozprawjeja medije. „Diskutowali smy wo dwěmaj wariantomaj jeho wizity, wo pastoralnym pućowanju abo zetkanju z patriarchami prawosławnych cyrkwjow ze zaměrom ekumeny. A bamž je so za druhu wariantu rozsudźił“, prezident­ Zeman nowinarjam přeradźi. Velehrad­ je jedne z najwuznamnišich putniskich městnow Čěskeje a kóžde lěto 5. julija składnostnje swjedźenja swj. Cyrila­ a Metoda z cilom narodneho putnikowanja, na kotrymž wobdźěla so stajnje něhdźe 300 000 wěriwych. Wopyt bamža Franciskusa by po lěće 1990 był pjaty jednoho z pontifeksow w Čěskej. Tehdy, 1995 a 1997 poby Jan Pawoł II. w kraju a lěta 2009 Benedikt XVI. składnostnje róčnicy swj. Wjacława.

Freitag, 24 April 2015 14:00

Policija (24.04.15)

Wotpadkowe sudobja so palili

Radwor. Wulke zbožo mějachu wčera wječor wobydlerjo bydlenskeho domu na Radworskej nawsy. Tam bě z dotal njeznateje přičiny woheń we wotpadkowych sudobjach, stejacych bjezposrědnje při domje, wudyrił. Spočatnje to ani nichtó pytnył njeje. Hakle jako běchu wone wjetše, něchtó płomjenja wuhlada a wobornikow alarmowaše. Na to přichwata wjace hač 40 kameradow, dokelž njebě wěste, hač je woheń na dom přeskočił. Na zbožo pak tomu tak njebě, tak zo móžachu jón spěšnje zhašeć.

Na ležownosćach mjez Protecami a Miłoćicami, hdźež hižo wjacore milinowe wětrniki steja, ma nětko dalši k tomu přińć. Za to počachu wčera wulki kran twarić, kotryž ma 110 metrow wysoki być. Z nim jednotliwe dźěle wětrnika hromadźe zestajeja. Pozdźišo­ ma so kran zaso zhubić. Foto: SN/M. Bulank

Serbska debata

Neuheiten LND