Porjedźenka

Montag, 04. April 2022 geschrieben von:
W přinošku Serbskich Nowin z 31. měrca „Mysli dale na dobro Serbstwa“ jewi so njezbožownje přełoženy citat, skomolacy poprawne wuprajenje. Prawje ma rěkać: „Njemóžemy wuspěch Witaj-modela jenož měrić po docpětej rěčnej kwaliće dźensa, ...“. Redakcija prosy wo wodaće za misnjenje.

Wulka swójbna schadźowanka

Montag, 04. April 2022 geschrieben von:

Chrósćicy (SN/MiR). Něhdźe 400 dorosćenych a dźěći bě wčera popołdnju do Chróšćanskeje Jednoty přichwatało. Rěčny centrum WITAJ bě zhromadnje z Kamjenskej župu „Michał Hórnik“ přeprosył na mjeztym 11. swójbnu schadźowanku. Wulke bě wjeselo nad tym, so skónčnje zaso zetkać móc. Jenož mało přitomnych bě nahubnik wužiwał. Tohodla liča někotři přitomni z tym, zo přichodne dny ličba z koronu inficěrowanych w serbskich wsach zaso přiběra.

Prěnje wudaće Płomjenja jako dar

Freitag, 01. April 2022 geschrieben von:
W aprylu 1952 mějachu serbske dźěći prěnje wudaće Płomjenja w rukomaj. W minjenych 70 lětach su wjacore generacije ze serbskim dźěćacym časopisom wotrostli. W běhu lět je so tójšto změniło, wšelake wěcy pak čitaja šulerki a šulerjo dźensa hišće­ runje tak rady kaž tehdy: žorty, hódančka a krótkopowědančka. A dokelž maja so tajke narodniny porjadnje woswjećić, dóstanu čitarki a čitarjo k jubilejnemu wudaću małej daraj: nalěpki z comicowymaj figuromaj Feliksom a Florianom a reprodukciju prěnjeho Płomjenja z lěta 1952. Nimo toho planuje redakcija k jubi­lejej mału wustajeńcu wo časopisu, kotraž ma wot kónca apryla cyłe jubilejne lěto po serbskich šulach pućować, kaž redaktor Pětr Šołta přeradźi. Foto: SN/Hanka Šěnec

Budyšin (JKf/SN). W mjenje Rěčneho centruma WITAJ witaše dr. Beata Brězanowa nošerjow, wjednicy a kubłarki hornjołužiskich kubłanišćow ze serbskorěčnym kubłanjom na dźěłowe zetkanje „Serbskorěčne kubłanje dźěći – zhromadnje wjace docpěć“. Zaměr wčera na žurli Budyskeho Serbskeho domu wuhotowaneho zarjadowanja bě, interdisciplinarnu wuměnu a mjezsobnu podpěru na polu serbskorěčneho kubłanja dźěći w žłobiku, pěstowarni a horće nastorčić. W třoch diskusijnych kołach rozmyslowachu fachowcy, w kotrej formje a ke kotrym temam za to potrjeba wobsteji, kak hodźała so kwalita rěčneho kubłanja zaručić a identifikacija fachowych mocow z Witaj-konceptom sylnić.

Mysli dale na dobro Serbstwa

Donnerstag, 31. März 2022 geschrieben von:

Nestor serbskeho Witaj-hibanja – pod tymle mjenom je Jan Bart po wšej Łužicy a daloko ­za njej znaty. Dźensa před 90 lětami rodźeny je narodnje kubłany a je cyłe swoje powołanske žiwjenje wěnował serbskorěčnemu kubła­nju. A tež nětko dawa wón młodej generaciji pokiwy.

„Z Witaj sym sej žiwjenske přeće spjelnił“, spomina runje dźensa 90lětny Jan Bart. „Jako bě so wšitko započało, w lěće 1992, bě nas skupina bretonskich šulerjow a dweju wučerjow w Pančicach-Kukowje na šuli wopytała. Woni powědachu nam wo posrědkowanju bretonšćiny w pěstowarni a šuli po metodźe imersije, to rěka dospołnym zanurjenju do rěče.“

Jan Bart je dale a wjace wo modelowym projekće DIWAN zhonił, štož je breto­niske mjeno za „schadźenk“. 1977 běchu tam projekt zahajili, dokelž běše so bretonšćina sylnje zhubiła. Dźensa maja tam 20 pěstowarnjow, kotrež su bretoniskim zakładnym šulam přiwjazane. Šulerjo móža samo bretonsce maturować. Bart sej mysleše, zo móhł model być tež něšto za Łužicu. „Z małym busom sym 1993 ze šěsć šulerjemi a wu­čerku Sabinu Žurowej do Bretoniskeje jěł, zo bychmy wožiwjenje bretonšćiny na městnje dožiwili.“

Prěnje ze 750 štomow sadźili

Donnerstag, 31. März 2022 geschrieben von:
Šulerki a šulerjo Wyšeje šule „dr. Marja Grólmusec“ Slepo su wčera wulku sadźensku akciju zahajili. W běhu jubilejneho lěta 750 lět Slepo ma na šulskej ležownosći, w gmejnskim lěsu a nad rěku Strugu dohromady 750 nowych štomow rosć. Wo­srjedź wsy při cyrkwi su zhromadnje z wjesnjanostu Jörgom Fundu (CDU) mučnicu (Mehlbeere) sadźili. Wo dalšich 120 bukow, dubow a robinijow w šulskim lěsu sta­rachu so šulerki a šulerjo 6. lětnika. Štomy za wobswětowy projekt Slepjanskeho kubła­nišća je zjednoćenstwo Rotary z Běłeje Wody zapłaćiło. Družiny štomow je rewěro­wa hajnica Annette Hornschuh doporučiła. Foto: Jan Hrjehor

KiJu je požadana a zajimcam wotewrjena

Mittwoch, 30. März 2022 geschrieben von:

Biskopičanska syć za dźěći a młodźinu (KiJu) je najebać koronu wjele swojich zaměrow spjelniła. Zarjadnišćo za socialne a kubłanske wobsahi mysli stajnje tež na serbski aspekt.

Nałožk hajić a dale dawać

Mittwoch, 30. März 2022 geschrieben von:
Stare tradicije wobchować a dale dawać je šulerkam a šulerjam Slepjanskeje wyšeje šule „Dr. Marja Grólmusec“ wosebje na wutrobje ležaca naležnosć – předewšěm w jutrownym času. Debjenje jutrownych jejkow po starodawnym wašnju při tym pobrachować njesmě, kaž šulerce 7. lětnika Leni a Johanne (wotlěwa) na našim foće pokazatej. Wonej stej dwě z dohromady něhdźe 500 holcow a hólcow, kotřiž so ­tuchwilu w Slepjanskim kulturnym centrumje (SKC) intensiwnje z jednotliwymi ­debjenskimi technikami zeznajomjeja. Tón abo tamny pokiw sposrědkujetej sobudźěłaćerce SKC Stephanie Bierholdtec a Silwija Panošina. Foto: Joachim Rjela

Ukrainskich šulerjow witali

Freitag, 25. März 2022 geschrieben von:
Wučerki, wučerjo a wšitcy wuknjacy Serbskeje zakładneje šule „Michał Hórnik“ we Wor­klecach witachu wčera štyrjoch ćěkancow z Ukrainy. Margarita, Denis, Nazar a Bohdan chodźa nětko do 2. resp. 1. lětnika. Hłowny nadawk pedagogow najprjedy raz budźe jich do wšědneho šulskeho wotběha integrować a nowy alfabet nawučić, tak zo móža sami ručež móžno tež pismo tu w najwšelakorišich medijach sćěhować a so lěpje dorozumić. Worklečenjo přijachu dźěći z nadpadnjeneho kraja ze spěwčkom a přepodachu kóždemu cokorowu titu a šulsku tobołu, napjelnjenu ze zešiw­kami, pjerowku, napojowej blešu a tyzu za snědań. Šulerka a šulerjo z Ukrainy su so nad darom jara zwjeselili. Foto: Milenka Cyžowa

Zaso live hudźić

Dienstag, 22. März 2022 geschrieben von:

Wojerecy (SN/MiR). Wubědźowanje „Młodźina hudźi 2022“ přiwabja kóžde lěto wjele dźěći a młodostnych, kotřiž swoje hudźbne dokonjanosće dopoka­zuja. Jednaćelka towarstwa „Młodźina hudźi“ Sakska/Łužica z.t., kotrež ma swoje sydło we Wojerecach, Christiane Vogel zdźěli, zo wotměje so z wolóženjom korona­naprawow trochu zapoz­dźene zhromadne sakske regionalne a krajne wubědźowanje, a to prezentnje. Poprawom mějachu lětuše regionalne wurisanja hižo w januaru w Sakskej być. Z re­giona Sakska/Łužica je dotal 130 wobdźělnikow přizjewjenych. Hudźić budu dźěći a młodostni na pjeć městnosćach stajnje jenož we wuzwolenych kategorijach z wobdźělnikami, kotřiž hewak tež na instrumenće hudźić wuknu. Wot 26. do 27. měrca a wot 1. do 3. apryla přewje­du wurisanje w kategorijach duo klawěr­ a drjewjany instrument w sta­robnej skupinje III, cybadłowy kaž tež harfowy ansambl. Za to přijědu na wšě 140 dźěći a młodostnych z cyłeje Sakskeje do Wojerowskeje Łužiskeje hale.

Koncert dobyćerjow regiona Sakska/Łužica, na kotryž budźe tež publikum witany, budźe 21. meje 2022 w awli Lessingoweho gymnazija Wojerecy.

Serbska debata

Neuheiten LND