Dźensa swjeći we Łomsku pola Njeswačidła Měrćin Panach swoje 90. narodniny. Jubilar bě so do serbskeje burskeje swójby narodźił. Doma rěčachu stajnje serbsce. Dźensa je jubilar jenički tam rodźeny wjesnjan, kotryž hišće serbuje a „Pomhaj Bóh“ čita. Zhromadnje z mandźelskej Brunhildu, synom Manfredom, dźowku Ingrid, štyri wnučkami a pjeć prawnučkami swjeći wón strowy a zbožowny swój jubilej.

Łužicu na sebje skutkować dali

Montag, 22. Juli 2019 geschrieben von:

Ze 17 studentami geografije a jich profesorom z uniwersity w Celovecu je so projektowy sobudźěłaćer Serbskeho instituta Marcel Langer minjeny tydźeń na dnjowu kolesowarsku turu po Łužicy podał. Cordula Ratajczakowa je so z geografom Langerom rozmołwjała.

Bě to hižo druhi raz, zo sće ekskursiju pod hesłom „Łužica. Strukturna změna. Serbja – na slědach politiskeje ekologije“ přewjedł. Čehodla turu poskićujeće?

Serbska hudźba hišće načasna?

Freitag, 19. Juli 2019 geschrieben von:
Pětr Dźisławk

Žołma powšitkowneje woblubowanosće, tak mjenowany hype, wudyri wokoło Pětrohródskeje skupiny Nejromonach Fejofan po jeje wustupje na sobotnym nócnym festiwalnym programje w Chrósćicach. Na mnohich serbskich zarjadowanjach młodźinskeho razu słyšiš mjeztym jich hudźbu – kombinaciju ruskich ludowych spěwow z modernym elektroniskim drum’n’basom. To bě mi přičina trochu rozmyslować: Hdy mějachmy posledni raz w Serbach tajkile hype? Prawdźepodobnje běše to w lěće 2014, jako předstaji serbska skupina JANKAHANKA swój prěni a hač dotal nažel jenički album „Zbožo“.

Masterski plan zestajeć a pisać

Donnerstag, 18. Juli 2019 geschrieben von:

Měto Nowak je nastorčił diskusiju wo zestajenju masterskeho plana za rewitalizaciju delnjoserbšćiny. Milenka Rječcyna je so z koordinatorom za serbsku akcisku syć rozmołwjała.

Domowina je před lětami wobzamknyła, zdźěłać rěčny plan. Wy namjetujeće ze­stajeć masterski plan za přichod delnjoserbšćiny. Što wobzamknjenje a ideju zwjazuje?

M. Nowak: Fakt je, zo trjebamy w Serbach rěčne planowanje. Domowina hižo wjacore lěta wo tym rěči a w lěće 2014 su byli k tomu prěnje iniciatiwy. Před lětomaj je so rěčna rada z temu zaběrała. Na kóncu pak dale šło njeje. Mjeztym smy so jako syć z Domowinu, kotraž wšak je jeje čłonka, wothłosowali. Mamy nadźiju, zo zjawna diskusija tak daloko powjedźe, zo směrnicy Domowiny wo zestajenju rěčneho plana zwoprawdźimy.

Orientujeće so w swojich idejach na Delnju Łužicu a rěčiće z tym za přichod delnjoserbšćiny. Hdźe wostanjetej po směrnicach Domowiny potom hornjoserbšćina a slepjanšćina?

Cyrkej je žiwaa wotewrjena

Mittwoch, 17. Juli 2019 geschrieben von:

W meji a juniju je Slepjanska ewangelska wosada prěni raz na kulturne lěćo přeprosyła. Wo motiwach, wobsahach a wuslědkach je so Andreas Kirschke z fararku Jadwigu Malinkowej rozmołwjał.

Knjeni Malinkowa, kak bu ideja kulturneho lěća zrodźena?

J. Malinkowa: Nastorčiła je to wosadna cyrkwinska rada. Prajachmy sej, zo mamy wulke rumnosće a rjanu cyrkej, čehodla njesměli tole šěršej zjawnosći přewostajić. Poselstwo bě, zo je wjesna kónčina atraktiwna a žiwjenja hódna. Kubłanje a kultura słušatej dźensa do žiweje cyr­kwje a kóždy dyrbjał jej wužiwać móc.

Zahajili sće kulturne lěćo ze židowskim wuměłstwom.

J. Malinkowa: To bě srjedź meje. Heidelbergska molerka Judith Wetzka je swoje twórby židowskeho načasneho wuměłstwa w cyrkwi wustajała. Na to slědowaše koncert kapały Kula Bula ze swojim­ serbsko-němsko-jendźelskim programom. To bě jara rjany wječor na farskim dworje a mnozy měnjachu, zo dyrbjeli tajki koncert na kóždy pad wospjetować.

Dale je molerka Judith Wetzka dźěłarničku poskićiła.

Disciplina skupin falowała

Montag, 15. Juli 2019 geschrieben von:

Přihotowanski wuběrk Mjezynarodneho folklorneho festiwala „Łužica“ je so mjeztym zešoł a wot 4. do 7. julija wotměwace so zarjadowanja wuhódnoćił. Z předsydu gremija Markom Kowarjom je so Cordula Ratajczakowa rozmołwjała.

Ludźom je so lětuši mjezynarodny folklorny festiwal znowa lubił, kak spokojom pak sće jako organizato­rojo?

M. Kowar: Hdyž je so ludźom spo­­dobało, potom smy spokojom. Wothłós přihladowarjow je to jedne, tamne měritko je tón hosći. A rezonanca wšitkich našich wukrajnych skupin bě přewšo pozi­tiwna. Tajke něšto kaž na dworach njejsu hišće dožiwili. Hospodliwosć a pře­ćelnosć na wsach stej w nich hłuboki zaćišć­ zawostajiłoj. Wjeselimy so tež,­ zo mějachmy dwójce telko přihladowarjow při Budyskim swjedźenskim ćahu kaž hewak a 2 500 předawanych zastupnych lisćikow w Hochozy je tež dobry rezul­tat.

Su so nowostki jako dobre wopokazali?

Swjećić a přirodu škitać je móžno

Freitag, 12. Juli 2019 geschrieben von:
Janek Wowčer

Štyri dny połne kultury ze wšeho swěta a zdobom štyri dny předewšěm měr­­ne­ho swjećenja bjez rozestajenjow su nimo­. Festiwal pak njebě za wšěch hnydom njedźe­lu zakónčeny. Pomocnicy a dobrowólnicy wšak su hakle po njedźelnym final­nym programje w Chrósćicach a zawěsće tež w Hochozy hakle započeli pra­wje­ rumować, tak zo nimale ničo wjac na to njepokazuje, zo su tam tysacy ludźi hejsowali. Z wulkej dźakownosću zhla­duju na tónle poradźeny kónc tydźenja, předewšěm wšak tež, dokelž mějachu lětsa předewšěm wohnjowi wobornicy přidatnje mocy nałožić, zo bychu wšěm měrny swjedźeń zmóžnili. Runje tak słuša­ dźak tym, kotřiž su so direktnje na festiwalu wo porjad a wěstotu starali, a to zwjetša w pozadku. Su to woprawdźe profesionelnje zmištrowali. Wšako wo někajkich rozestajenjach ničo słyšeć njebě.

Što je wažne Miłoražanam?

Donnerstag, 11. Juli 2019 geschrieben von:

Přesydlenje wsow we Łužicy wudobywanja brunicy dla je tež zajim studenta architektury na Berlinskej uniwersiće za wuměłstwa zbudźił. Christof van Wyk wo tym tuchwilu swoje masterske dźěło pisa. Cordula Ratajczakowa je so z nim rozmołwjał.

Kak sće na tematiku storčił?

Ch. van Wyk: Kak so z wopominanjom wobchadźa, je tež wažna tematika w architekturje. Architektura bě jónu tón komunikatiwny medij towaršnosće, tež jako skład kolektiwneho pomjatka. Što pak so stanje, hdyž – kaž w padźe pře­sydlenja a dewastacije – hižo ničo njeje? Kajke strategije, so dopomnić, ludźo wuwiwaja? Wšitko so zhubi a ludźo so toho boja. Tohodla woni něšto přećiwo zabyću činja. Tema ma tež wosobinski aspekt. Sym w Južnej Africe wotrostł a naši předchadnicy běchu misionarojo, kotřiž su artefakty a samo rostliny z Europy do no­weje domizny sobu přinjesli. Snano mje maćizna tež tohodla zajimuje.

Zaběraće so tež wosebje z planowanym přesydlenjom Miłoraza. Čehodla a kak?

Towaršnosć ma skónčnje jednać

Freitag, 05. Juli 2019 geschrieben von:
Bianka Šeferowa

Tak ćopło kaž w minjenym měsacu tu pola­ nas hišće ženje njebě. Němska je so pod rekordnymi temperaturami hač do 40 stopnjow nad nulu poćiła, a posledni dźeń junija bě dotal najćopliši lěta. Što na nas­ w tymle lěću hišće čaka, nichtó njewě. Horcota a suchota zawostajatej swoje slědy. Wuskutk toho je jasnje při­běraca ličba lěsnych wohenjow. Hewak bě jich w Budyskim wokrjesu něhdźe dwaceći wob lěto. Hižo nětko pak ležimy daloko nad štyrceći. Tež ratarske zawody, zahrodnistwa a zahrodkarjo maja swoju bědu ze suchotu. Na wuchodźe West­falskeje njesmědźachu ludźo mało wody dla swoje trawniki krjepić. A wodu z rěkow, hatow a jězorow brać bě a je tež w Budyskim wokrjesu zakazane.

Pokazajafilmy wo wulkopřeradźe

Dienstag, 02. Juli 2019 geschrieben von:

Filmowa sezona pod hołym njebjom so zaso započina, a to tež w Budyskim wopomnišću. Wot jutřišeho su zajimcy zaso na tamniši dwór přeprošeni. Cordula­ Ratajczakowa je so ze sobudźěłaćerjom wopomnišća Svenom Rieselom­ wo programje rozmołwjała.

Čehodla sće lětuši rjad filmow pod hesło „Přihot wulkopřerady“ stajili?

S. Riesel: Před 80 lětami je Němska Pólsku nadpadnyła a tak Druhu swětowu wójnu prowokowała. Z wumjetowanjom „přihot na wulkopřeradu“ su mnohich ludźi w běhu wójny tež do Budyskeju jastwow tyknyli a pozdźišo wotprawili. W ZRN runje tak kaž w NDR su na wšelakore wašnje na nich hladali: Druhdy su jich jako rjekow stilizowali, často pak tež cyle na wopory zabyli. W našim zhromadnje z Kamjentnym domom zarjadowanym rjedźe předstajimy filmy, kotrež wotbłyšćuja wěrne stawizny. Wone wobjednawaja zdźěla ćežke a jara pózdnje wobdźěłanje złóstnistwow nacijow, spominanje na wopory kaž tež wid a swójbne rozestajenja potomnikow.

Što čaka na zajimcow ?

Serbska debata

Neuheiten LND