Hižo 33 lět wobhospodarja Burgfried Tannenhauer „Lěsnu korčmu“ při Slěbornym jězorje. Wón nadźija so na bórzomny kónc saněrowanskich dźěłow na južnym pobrjohu jězora.
Bjedrichecy (AK/SN). Typiske zymske dźěła ma tuchwilu na swojim dnjowym planje. Wodowe kašćiki na nuznikach dyrbja so wuměnić. Tež na třěše je mjeńšich reparaturow trěbnych. „Dźěła je dosć – dyrbju wšak so wo zdźerženje twarjenja starać“, powěda Burgfried Tannenhauer, z ćěłom a dušu korčmar a mějićel „Lěsneje korčmy“ při Slěbornym jězorje. Hromadźe ze swojej žonu Ines je w zańdźenych tydźenjach tež špundowanja po cyłym domje wuměnił a kuchnju ponowił. Wona je kucharka a „dobra duša domu“ a stara so z wulkej lubosću wo kulinariske zastaranje hosći.
Prěnja CD a přechodny dirigent
Halštrowska hola. Chor Židźino chce lětsa swoju prěnju CD wudać. Nahrawanja su zakónčene, tuchwilu dźěłaja na tak mjenowanej postprodukciji a zestajeja booklet. Dokładny termin wozjewjenja hišće jasny njeje. Dale cyłk zdźěla, zo je přechodnje spěwar Serbskeho ludoweho ansambla Pětr Cyž z dirigentom chóra; za nowym krutym wuměłskim wjednistwom pak runje tak pytaja kaž za nowymi čłonkami a čłonami.
Łužica mjezynarodnje zajimawa
Drježdźany. Zhromadnje z dwanaće čłonami konsulariskeho korpsa, w kotrymž su na přikład Južna Afrika, Pólska a Mongolska zastupjene, je sakski minister za regionalne wuwiće Thomas Schmidt (CDU) minjeny pjatk Łužicu wopytał. Mjez druhim wobhonichu so při Bjerwałdskim jězorje wo změnje strukturow w kónčinje, štož wulki zajim wubudźi.
Kulowsku wyšu šulu wopytała
Policistow skřiwdźił
Wulka Dubrawa. Srjedu popołdnju je wobydlerka Wulkodubrawskeho dwórnišćoweho sydlišća policiju wołała. Znaty njebě jeje bydlenje, tež po tym zo bě jeho wjacore razy k tomu namołwiła, wopušćił. Zastojnikaj jeho na to k durjam přewodźeštaj. To so mužej po wšěm zdaću njelubješe, a wón jeju skřiwdźi. Nětko wumjetuja jemu zadobyće do domu kaž tež skřiwdźenje zastojnikow. Kriminalna policija pad přepytuje.
Do transportera so zadobyli
Porchow. Njeznaći su so wutoru do transportera w Porchowje zadobyli. Tam pokradnychu někotre graty. Škoda padustwa wučinja 3 200 eurow. Policija tež tónle pad nětko přepytuje
Smječkecy. Worklečanski gmejnski zwjazk CDU přeprošuje póndźelu, 4. měrca, we 18.30 hodź. do wjesneho kluba „Při winicy“ w Smječkecach. Tam chcedźa na swojej hłownej zhromadźiznje kandidatow za komunalne wólby 9. junija nastajić. Witani su tež zajimowani wobydlerjo gmejny. Na zarjadowanju maja so kandidaća předstajić a swoje pozicije za wólby wozjewić.
Hońtwjerjo so schadźuja
Chrósćicy. Na swoju hłownu zhromadźiznu přeprošuje Chróšćanske hońtwjerske drustwo štwórtk, 7. měrca, w 19 hodź. wšitkich čłonow do Młynkec hosćenca w Hórkach. Přizjewjenja přijimuje předsydstwo drustwa hač do póndźele, 4. měrca.
Na wóskowanje do muzeja
Budyšin. Kónc tydźenja přeprošuje Serbski muzej w Budyšinje na prěnje dźěłarnički debjenja jutrownych jejkow. Sobotu kaž tež njedźelu su zajimcy stajnje wot 15 do 17 hodź do rumnosćow muzeja na hrodźe přeprošeni. Někotre swobodne městna w kursach hišće maja. Zajimowani njech so telefonisce pod 03591 2708700 přizjewja. Přizjewjenja za dalše dźěłarnički sobotu a njedźelu, 9. a 10., a sobotu, 16. měrca, tohorunja pod mjenowanym čisłom přijimuja.
Hromadźa wotpadki
Běła Woda (AK/SN). Měšćanska rada Běłeje Wody je wčera wo tym rozsudźiła hospodarsku situaciju konsekwentnje dale polěpšić. W ramiku procesa strukturowanja hospodarskeho plana je dohromady 17 naprawow hač do lěta 2027 planowanych. Loni zalutowachu z pomocu tajkich naprawow cyłkownje 6,3 miliony eurow. Tole podšmórny komornica Swantje Schneider-Trunsch na posedźenju. Wona poda tohorunja prěni rezimej mjenowaneho procesa za lěto 2023.
Běłowodźanska měšćanska rada bě proces loni w oktobrje wobzamknyła, w nowembrje sćěhowaše potom přizwolenje prawniskeho dohlada. „Cyłkownje pokazuje so dobra tendenca. Ličby su pozitiwne. Naprawy so w dalokej měrje přesadźa. Nimale we wšěch wobłukach smy je stoprocentowsce spjelnili“, Schneider-Trunsch bilancowaše. Na přikład za płuwansku halu, ale tež za lodowu halu su prěnje hospodarske naprawy planowane. Hišće zrjadować dyrbja nowe popłatkowe prawidła za muzej škleńčerstwa a měšćansku biblioteku.
Worklecy (SN/MG). Před poł lětom je Vanessa Krahl nawodnistwo Worklečanskeje pěstowarnje přewzała. Štwórtk poda wona na posedźenju gmejnskeje rady mjezyfacit swojeho dźěła. Chětro wjele je wona hižo nastorčiła: Personelna situacija je so polěpšiła, rozkory ze staršimi su złahodźane a tež zhromadne dźěło w kolegiju je so polěpšił, wona powěda. Wot klětušeho, tak Krahl dale, móža woni tež dźěći dalšich gmejnow do přebywanišća přiwzać, wšako ličby porodow pomału spaduja. Lětsa pak chcedźa w pěstowarni najprjedy raz mjeńše dźěła w zachodnym wobłuku a zahrodźe zwoprawdźić. „Za to smy sebi hižo wulku ličbu darow nahromadźili“, Krahl doda.
Wojerowski zwěrjenc swój angažement za škit přirody a družin dale wutwarja. Ćežišćo při tym je zachowanje domjaceje biodiwersity, spěchowanje trajnych přirodoškitnych projektow a wobswětowym kubłanju.
Wojerecy (SN). Na wšěm tym mjenowanym maja tež wopytowarjo wulki podźěl. Wšako wužiwa Wojerowski zwěrjenc dźěl zastupneho pjenjeza za wutwar regionalneho a mjezynarodneho škita přirody a družin. Na te wašnje je wón mjeztym 17 035,50 eurow nazběrał. Mjez podpěrowanymi su wjacori dołholětni partnerojo, kaž přirodoškitna stacija Njeswačidło a Wojerowska městna skupina Němskeho přirodoškitneho zwjazka (NABU). Nimo toho stara so zwěrjenc wot lěta 2018 wo zasydlenje někotrych ze swojich nowonarodźenych kuliškow (Steinkauz) w Sakskej, Braniborskej a Smolinach.
Na mjezynarodnej runinje su so Załožba za škit družin, Sancob (Southern African Foundation for the Conservation of Coastal Birds) a přirodoškitna iniciatiwa zwěrjo zwěrjenca a WildCats Conversation Alliance, kotraž so za wohrožene rubježne kóčki w Aziji zasadźa, nad pjenjezami z Wojerec wjeselili.
Milina wupadnyła
Chrósćicy/Ralbicy-Róžant. We wjacorych domjacnosćach mjez Połčnicu a Kamjencom je milina wčera dopołdnja za nimale hodźinu wupadnyła. Tež někotre wsy w gmejnomaj Chrósćicy a Ralbicy-Róžant běchu potrjechene. Rěčnica SachsenEnergie mjenowaše zmylk w kablu jako přičinu. Njeje dotal hišće jasne, kak je tutón nastał. Zwuporjedźenske dźěła su wotzamknjene, milina zaso je.
Na probu bydlić w Gubinje
Gubin. Zajimcy móža w Gubinje, wokrjes Sprjewja-Nysa, wot julija hač do septembra na probu bydlić. Sam abo samo ze swójbu móža woni dospołnje wuhotowane bydlenje za dobu dweju do štyrjoch tydźenjow wužiwać. Jeničce pódlanske kóšty maja zapłaćić, rěčnica delnjołužiskeho města zdźěli. Před lětami je hornjołužiske město Zhorjelc podobnu akciju wospjet přewjedło.
Dźiwinowe parki njepřistupne?