Róžant (SN/JaW). Premjeru dožiwichu wčera kemšerjo w Róžeńće. Prěni raz je towarstwo Naša Knjeni na Lipje we wěži putniskeje cyrkwje po kemšach přednošk wuhotowało. Nimale 90 zajimcow bě přišło, zo by wo serbskim dušepastyrju Romualdźe Domašce słyšało a tak na jeho 150. narodniny spominało. Wšako je so serbski rjadnik 28. julija 1869 narodźił. Spominanje pak njemóžachu čłonojo towarstwa přichodnu njedźelu přewjesć, dokelž wotměja to w Róžeńće Gig-festiwal.
Dóšła je zrudźaca powěsć, zo je Korla Tilich z Wojerec dnja 16. julija w starobje 83 lět zemrěł.
Narodźiwši so 1. měrca 1936, je wón wot 1942 hač do 1950 šulu wopytał. Po tym nawukny wón powołanje twarskeho zamkarja. Přizamkny so studij na konserwatoriju a pozdźišo na Drježdźanskej wyšej hudźbnej šuli w předmjeće klarineta, kotryž 1959 wuspěšnje zakónči. Po tym bě Korla Tilich hač do lěta 1992 soloklarinetist a dudak w Serbskim ludowym ansamblu w Budyšinje.
Hižo lěta 1961 wukmani so wón pola staršeho dudaka w małej wsy pola Poznanja jako twarc dudow. Něhdźe pjeć lět hudźeše wón na dudach, kiž bě sej sam natwarił, w ludowym ansamblu.
Runočasnje wón instrumentalistow w Rakecach wukubłaše. Tak zdoby sej wón wulke zasłužby při nastaću Rakečanskeho dujerskeho orchestra, kotryž wón wot lěta 1968 hač do wysokeje staroby nawjedowaše. Jako sej pólski fachowc za pišćele lěta 1966 samotwarjene dudy Tilicha wobhlada, wón zwěsći, zo njehodźa so dudy poprawom scyła hrać a zo je Korla Tilich wulki wuměłc. Po jeho pokiwach započa Tilich na to w swojej dźěłarni w Nydeji sam dudy twarić a porjedźeć.
Na 150 lětnu róčnicu prěnjeho wulkeho zhromadźenja čěskeho ludu su minjenu sobotu na horje Mužsky blisko Mnichovo Hradiště w Čěskej republice na za čěski a serbski lud wažne podawki spominali. Zorganizował je swjatočnosć bywši zapósłanc čěskeho senata a historikar dr. Jaromír Jermář z Jiříjom Šosvaldom, měšćanskim zarjadom a dalšimi. Na njej porěča k stawiznam městna Jiří Šosvald. W nadawku Domowiny a Maćicy Serbskeje dźakowaše so Jurij Šołta-Nowowješćanski čěskemu ludej a jeho reprezentantam za wobšěrnu pomoc při škiće a rozwiću serbskeho ludu po Druhej swětowej wójnje. Na wopomnjenskim zarjadowanju wuhladachu přitomni tež narodnu drastu katolskich Serbow a mjez dalšimi tohorunja serbsku chorhoj. Zo njeby so na wažny wuznam hory Mužskeho pozabyło, wotkrychu tam wopomnjensku taflu z krótkim wopisanjom wažnych historiskich podawkow.
Budyšin (kl/SN). Lětuši dźeń wotewrjenych duri w Domje Měrćina NowakaNjechorńskeho 22. junija su čłonojo předsydstwa župy „Jan Arnošt Smoler“ na swojim wuradźowanju wčera w Budyšinje wuhódnoćili. A zwěsćichu přewšo spokojacy wopyt. Lěto wob lěto ličba wopytowarjow přiběra. Tež to zwuraznja wěstu wćipnosć, chcyć wjace wo serbskim publicisće a tworjacym wuměłcu zhonić. Přišli běchu Serbja a Němcy, wjesnjenjo a zajimcy z wokoliny. Po měnjenju župneho předsydstwa móhli we wobłuku klětušeho lětnika Sakskeho fondsa „Čiń sobu“ projekt nastupajo dom a zahrodu Měrćina Nowaka nastorčić a zapodać. Prěnje mysle za to hižo su.
Dźensa swjeći serbski žurnalist a publicist, bywši šefredaktor Noweje doby a zapósłanc Sakskeho krajneho sejma, Sieghard Kozel, w Stróži pola Hućiny w kruhu swójby wosomdźesaćiny. Alfons Wićaz je so z nim rozmołwjał.
Kak čujeće so jako wosomdźesatnik?
S. Kozel: Kak so čłowjek čuje, hdyž ma za sobu wulku čaru žiwjenja, hdźež je tójšto dožiwił, wjele nazhonjenjow zběrał, bitwy bił a hdyž tomu napřećo steji přewidźomne mnóstwo dalšich žiwjenskich lět? Čuju so derje, dokelž njejsym čas žiwjenja lěnjeho pasł.
Jako hólčec sće w Stróži do šule chodźił, hdźež bě wot lěta 1842 do 1852 Korla Awgust Kocor wučerił. Serbskosć we Wašej ródnej wsy je pak so dźeń a bóle pozhubjała. Kak sće to doma, w šuli a we wsy dožiwił a kotry wuskutk měješe to na Wašu wosobinu?
Drježdźany (MDo/SN). Sobustawojo Drježdźanskeho towarstwa Stup dale sposrědkowachu mnohim zajimowanym wopytowarjam 29. łobjoweho swjedźenja minjeny kónc tydźenja Serbow a jich kulturu jako samozrozumliwy dźěl Drježdźanskeje kultury. Mnozy zajimcy wostachu před plakatom stejo, na kotrymž běchu wšitke měšćanske dźěle po prěnjotnym słowjanskim zmysle do němčiny wróćo přełožene, na přikład Sumpfstadt za Drježdźany abo Sandstätten za Pieschen. Nimo toho poskićachu Stupdalnicy serbske butřankowe plincy, samopječeny tykanc a měd z Łužicy.