×

Powěsć

Failed loading XML...

DGB rozsud ministrow kritizuje

štwórtk, 23. septembera 2021 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Němski zwjazk dźěłarnistwow (DGB) wobzamknjenje strowotniskich ministrow raznje kritizuje, zo njedóstanu nješćěpjeni přichodnje čas karanteny koronawirusa dla zapłaćeny. „Njemóže być, zo politika zamołwitosć za bój přećiwo pandemiji cyle jednorje na dźěławych wotsunje“, rjekny předsyda DGB Reiner Hoffmann nowinarjam. „Šćěpjensku winowatosć přez posleńcu dale wotpokazujemy.“ Nimo toho noworjadowanje woznamjenja, zo dyrbja při­stajeni dźěłodawarja informować, hač su šćěpjeni abo nic. Hoffmann skedźbni na jedne z najwjetšich wudobyćow dźěłaćerskeho hibanja, zo dźěłodawarjo tak mało kaž móžno z priwatneho žiwjenja přistajenych a tak tež wo strowotniskej situaciji ludźi zhonja. „Nochcemy, zo dźěłodawarjo swoju poziciju mocy ze znajomosćemi wo strowotniskich datach swojich sobudźěłaćerjow zesylnja.“

Strowotniscy ministrojo Zwjazka a krajow běchu wčera wobzamknyli, zo nješćěpjeni wot 1. nowembra karantenu wjace zapłaćenu njedóstanu.

Najwjetši čas

štwórtk, 23. septembera 2021 spisane wot:
Sakska policija wotnětka tež w serbskej rěči za swoje „dobre dźěłowe městna“ wabi. Wčera su kampanju w Budyšinje před Serbskim domom předstajili a so za nju wuchwalowali. Po mojim měnjenju pak bě to najwjetši čas, zo je kampanja skónčnje dwurěčnje zaběžała. Pokiw, za po­wołanje policista w Sakskej tež serbsce wabić, nasta mjenujcy na wobydlerskej rozmołwje z ministerskim prezidentom Michaelom Kretschmerom a dalšimi ministrami Sakskeje w Budyskim Serbskim domje 4. julija 2018, potajkim před ně­što wjac hač třomi lětami. Tróšt dawa mi jeno znate wuprajenje, zo je wšitko, štož dołho traje, skónčnje tola spomóžne. A to kampani tež přeju. Wšako hlada sakskim policistam tójšto dźěła do rukow, chcedźa-li sej zhubjenu dowěru serbskich młodostnych wróćo zdobyć. Wo přichodnych serbskich zastojnikow serbskorěčnje wabić je wuraz runosće. Po tymle puću pak dyrbjeli hižo dawno kročić. Ale radšo zapozdźene hač ženje. Janek Wowčer

To a tamne (23.09.21)

štwórtk, 23. septembera 2021 spisane wot:

Z chětro měšanymi začućemi dyrbi němska winowa kralowna Eva Lanzerath koronapandemije dla nětko njewšědnu dobu zastojnstwa zakónčić. „Sym jara zrudna, zo so moje lěto skónči, bjez toho zo móžach kaž moje předchadnicy wino na wulkozarjadowanjach prezentować, rjekny 23lětna powěsćerni dpa. Ju běchu loni w septembru za 72. němsku winowu kralownu wuzwolili. Pandemije dla pak dyrbjachu nimale wšitke terminy wotprajić. Jutře wuzwola w pfalcskim Neustadće nowu winowu kralownu.

Z drjewjanej łatu a nožom su so susodźa w Berlinje-Reinickendorfje do so dali a so mjez sobu zranili. Wobydlerjo dweju domjacnosćow běchu so tak zwadźili, zo ­samo ćělnu namóc wužiwachu. 27lětny poćerpje zranjenja noža dla, dalša 37lětna ćežke zranjenja na hłowje. Wobeju dyrbjachu do chorownje dowjezć.

Za njedźelne wólby zwjazkoweho sejma we łužiskich městach dźeń a wjace wólbokmanych listowe wólby preferuje. To je naprašowanje našeho wječornika w Běłej Wodźe, Budyšinje, Kamjencu a we Wojerecach wunjesło.

Budyšin (SN/at). Něhdźe štwórćina wólbokmanych w Běłej Wodźe je sej dotal podłožki za listowe wólby wuprosyła, zdźěli Wulf Stiebenz, nowinski rěčnik měšćanskeho zarjadnistwa. Předwčera­wšim bě jich 2 950. „Při zańdźenych wólbach mějachmy jenož wosom do dźewjeć procentow listowych wolerjow.“

Plakaty zakazane

srjeda, 22. septembera 2021 spisane wot:

Budyšin (dpa/SN). Swoje wólbne plakaty „Hängt die Grünen“ dyrbi prawicarska strona Třeći puć wotstronić. To je Sakske wyše zarjadniske sudnistwo w Budyšinje (OVG) wčera w chwatnym jednanju rozsudźiło a tak wukaz města Zwickauwa přećiwo plakatam wobkrućiło.

Plakaty wohroža zjawnu wěstotu, kaž OVG wopodstatni. Strony drje smědźa kritiku tež w polemiskej formje zwuraznić, dokelž škita Zakładny zakoń swobodu měnjenja. Hranica pak je překročena, jedna-li so wo móžny chłostajomny delikt. Motiw plakata wotpowěduje „objektiwnym faktam našćuwanja ludu“ a so za to hodźi, zjawny měr přez hidypołne ­našćuwanje kaž tež přez nadpad na čłowjesku dostojnosć sobustawow Zelenych mylić, kaž ze stron sudnistwa rěka.

Spahn naprawu zakituje

srjeda, 22. septembera 2021 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Zwjazkowy minister za strowotnistwo Jens Spahn (CDU) planowany kónc wupłaćenja mzdy za nješćěpjenych w karantenje zakituje. „Tu njeń­dźe wo ćišć, ale wo fairnosć šćěpjenym napřećo“, rjekny Spahn dźensa w rańšim magacinje ZDF. Strowotniscy ministrojo Zwjazka a zwjazkowych krajow chcychu dźensa wo jednotnym postupowanju wuradźować. Pječa ma nowe rjadowanje wot 11. oktobra płaćić.

Pruwuja aktiwity skućićela

Idar-Oberstein (dpa/SN). Po smjertnym wutřělu na sobudźěłaćerja tankownje w zwadźe wužiwanja nahubnika w Idar-Obersteinje dla pruwuje policija aktiwity třělca w socialnych medijach. Wotpowědne pokiwy su dóšli, rěčnik policajskeho prezidija potwjerdźi. 49lětny bě minjenu sobotu 20lětnemu předawarjej do hłowy třělił a jeho morił. Po zajeću wón rjekny, zo naprawy koronawirusa dla wotpokazuje. Pječa je w interneće wospjet z namócnymi fantazijemi napadnył

Talibanojo chcedźa k UNO

Třeći dźeń za sobu su w awstralskej metropoli Melbournje přećiwo winowatostnemu šćěpjenju sobudźěłaćerjow twarskeje branše pře koronawirus protestowali. Policija demonstrantow wobstupi a wjacorych zaja. Sobudźěłaćerjo twarskich ­zawodow maja hač do 5. oktobra chwile so šćěpić dać. Tak dołho wostanu zawody zawrjene. Foto: pa/Sydney Low

DGB žada sej sprawnu rentu

srjeda, 22. septembera 2021 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Němski zwjazk dźěłarnistwow (DGB) něšto dnjow do wólbow zwjazkoweho sejma znowa namołwja, zakonsku rentu sylnić. We wobłuku cyłoněmskeho akciskeho dnja rozdźělowachu dźěłarnicy wčera na dwanaće Berlinskich a dwanaće braniborskich dwórnišćach a na centralnych naměstach lětaki, zo bychu wo žadanju zwjazka informowali. Na Berlinskim dwórnišću Südkreuz wobdźělištaj so na akciji tež předsyda DGB Reiner Hoffmann a Berlinsko-bra­niborski předsyda Christian Hoßbach. „Nowe zwjazkowe knježerstwo a zwjazkowy sejm dyrbitej z inteligentnymi ­politiskimi a zakonskimi rjadowanjemi krizam napřećo kruty rentowy system za wšěch wutworić. Štóž je dołho dźěłał, dyrbjał w starobje ze swojeje renty derje žiwy być móc“, rjekny Hoßbach. Za to měli niwow renty stabilizować a dołhodobnje zaso zwyšić.

Dźak wojakam

srjeda, 22. septembera 2021 spisane wot:
Seedorf (dpa/SN). Zwjazkowa kanclerka Angela Merkel (CDU) wuzběhny dźensa zasadźenje Zwjazkoweje wobory při wuchowanju škita potrěbnych z afghaniskeje stolicy Kabula. Za to je wona regiment parašutistow w delnjosakskim Seedorfje wopytała. Jednotka bě wulki dźěl 600 němskich wojakow za najwjetšu akciju ewakuowanja w stawiznach Zwjazkoweje wobory přewostajiła. Po zdobyću Kabula přez talibanow bě Zwjazkowa wobora w awgusće wjace hač 5 300 ludźi z lěta­dłami wuchowała. Na zarjadowanju w Seedorfje chcyše so tež zakitowanska ministerka Annegret Kramp-Karrenbauer (CDU) wobdźělić.

Jara rozdźělnje diskutowali

srjeda, 22. septembera 2021 spisane wot:

Forum z direktnymi kandidatami wólbneho wokrjesa 156 Budyšin

Budyšin (SN/MkWj). Cyły spektrum rozdźělnych měnjenjow móža ći dožiwić, kotřiž su so wčera na zjawnym forumje wšitkich direktnych kandidatow za wólbny wokrjes 156 Budyšin k wólbam zwjazkoweho sejma wobdźělili. Organizowała je zarjadowanje w Budyskim Němsko-Serbskim ludowym dźiwadle Sakska centrala za politiske kubłanje. Wólbny forum wusyłachu paralelnje w live-streamje na Facebooku a Youtube.

Na forum přišli běchu direktni kandidaća Roland Ermer (CDU), Kathrin Michel (SPD), Karsten Hilse (AfD), Matthias Schniebel (FDP), Caren Lay (Lěwica) a Lukas Mosler (Zeleni). Njewotwisnu moderaciju zaručištaj Andrea Schawe a David Bernd wot dźenika Sächsische Zeitung.

Serbska debata

nowostki LND