Chrósćicy (SN/bn). „Tež w nětčišim času ze wšěmi jeho wužadanjemi chcemy tradiciju hodownych koncertow w Chróšćanskej cyrkwi tróšku napodobnjenu dale wjesć, kotruž wot časa bywšeho wosadneho kantora a wučerja tudyšeje wotnožki hudźbneje šule Handrija Wjenka pěstujemy. Na kusk hinaše wašnje spominamy z tymle nyšporom na to, štož je so wot jeho časa tule hudźbnje na česć Božu stawało“, witaše farar Měrćin Deleńk přitomnych hosći kaž tež přihladowarjow livestreama – přerěznje 150 wužiwarjow je internetne wusyłanje sćěhowało – prawdźepodobnje jeničkeho hodowneho koncerta tuteje zymy wčera w Chróšćanskej wosadnej cyrkwi.

Tójšto wupadnyć dyrbjało

póndźela, 04. januara 2021 spisane wot:

Slepo (AK/SN). Serbski kulturny centrum (SKC) w Slepom wostanje najprjedy raz hač 10. januara zawrjeny. Přičina su krute postajenja wo škiće před koronawirusom, kaž nawodnica centruma Sylwija Panošina informuje. „Tuchwilnu wustajeńcu ‚Impresije zbliska a zdaloka‘ z wobrazami Uty Sastny njesměmy wopytowarjam spřistupnić. To je přewšo škoda“, Sylwija Panošina wobžaruje. „Hdyž mamy so tradicijow wzdać, nam cyle jednorje něšto pobrachuje: něšto, štož nadźiju dawa, něšto spušćomne, něšto dobre. Je ćežko to wopisać.“

Digitalny imperatiw

póndźela, 04. januara 2021 spisane wot:
Nowe lěto – stare wašnja? Často tele dny słyšiš, zo so zdawa, jakož by „tomu zwučenemu“ hižo wěki było. W „normalnym“ lěće bychmy so – hdyž docyła – za silwesterski jewišćowy bal w Němsko-Serbskim ludowym dźiwadle maskěrowali, „wosebity koncert spočatk lěta“ w Budyskim Serbskim muzeju wopytali abo so na jolku w Nuknicy hotowali. Snano pak smy so mjeztym tež na to zwučili, zo so kultura a naposledk nimale wšo, štož jako „socialne žiwjenje“ wopisujemy, přewažnje digitalnje wotměwa. Hodowny koncert w interneće? W Chrósćicach su to wuspěšnje wuspytali. A tež hdyž bě zarjadowanje mjenje abo bóle improwizowane, kaž za kulisami rěkaše – runje wony wotbłyšć njeperfekcije dźě je kajkosć, kotraž hesło „jenož live je live“ hakle zmóžnja. Dožiwjenje na městnje dožiwjenje na wobrazowce wězo njenaruna. Přiwšěm čaka, zdźěla hižo tójšto lět, w ominoznej syći tójšto parličkow najwšelakorišeho razu, a to samo serbskich! Bosćan Nawka

Běrow ma filmowe stejnišćo sylnić

srjeda, 30. decembera 2020 spisane wot:

Zhorjelc (AK/SN). „Filmowy běrow Zhorjelc“ rěka projekt, z kotrymž chcetej europske město Zhorjelc/Zgorzelec a Srjedźoněmske filmowe spěchowanje (MDM) klětu tež „Görliwood“ mjenowane stejnišćo němskich a mjezynarodnych produkcijow rozšěrić. To zdźěli medijowa rěčnica města dr. Sylvia Otto.

„Filmowy běrow ma wosebje režiserow podpěrać. Zaměr je, filmowemu ­hospodarstwu blisku infrastrukturu sylnić a wutwarić a filmowcam tež pod ­wuměnjenjemi pandemije wjacore tydźenje trajace nahrawanja zmóžnić“, ­Otto rozłoži. Filmowy běrow ma po jeje słowach jako kompetencny centrum słužić, partnerow za produkcije nańć a so wo posłužby starać. Nimo toho so z běrowom „dołhodobnych pozitiwnych ekonomiskich efektow za Zhorjelc“ nadźijeja.

„Zhorjelc móže jako etablěrowane stejnišćo filmowanja wizitowka za Saksku a za srjedźnu Němsku być. Město kaž tež wokolina skićitej wjelestronske a originelne motiwy a kulisy“, Sylvia Otto rozjima. Jako přikład mjenowaše mjez druhim dwór radnicy, Nysowu hasu, bywšu kupnicu a Delnje torhošćo w centrumje stareho města.

Čitajće w nowym rozhledźe (30.12.20)

srjeda, 30. decembera 2020 spisane wot:

W aktualnym wudaću pokročujemy z interviewowej seriju wo skutkowanju serbskich towarstwow w zamórskich krajach. Trudla Malinkowa je so z Jan Slack, předsydku towarstwa Texas Wendish Heritage Society, wo jeho stawiznach a aktiwitach rozmołwjała. Po załoženju 1972 je jara angažowane a hibićiwe zjednoćenstwo nastało, kiž ma dźensa nimale 1000 čłonow a so na mnohotne wašnje wo serbske herbstwo stara. Jedyn z nich je profesor za jendźelšćinu a rušćinu na wuměnku Charles Wukasch. Wón předstaji w Rozhledźe typologiju mjeńšinowych rěčow Paula White a zarjaduje serbskej rěči do njeje. Zajimawe žórło je Měrćin Brycka do rukow dóstał. Je to list Jurja Bruska z lěta 1947. W nim rozprawja tehdyši serbski ­farar w Działoszynje wo špatnych žiwjenskich wobstejnosćach, kotrež dyrbješe po swojim wuhnanstwje 1945 a po tym zo bě so do Pólskeje nawróćił, nazhonić.

Koronapandemija je so sylnje na lětušu bilancu Serbskeho ludoweho ansambla wuskutkowała. Wot srjedź měrca su nima­le 150 předstajenjow we Łužicy, po cyłej Němskej, Španiskej, Čěskej a Pólskej wotprajić dyrbjeli.

Wjelestronskosć ju wuznamjeniła

póndźela, 28. decembera 2020 spisane wot:

K smjerći Wórše Lanzyneje, w Barće bydlaceje a hač do wysokeje staroby skutkowaceje serbskeje tworjaceje wuměłče

Štóž je sej k hodam serbsku knihu „Hody“­, 1970 w Ludowym nakładnistwje Domowina wušłu, k rukam wzał, snadź hižo njewě abo hišće njewě, zo ma serbsku žadnostku w ruce. Wórša Lanzyna bě škitnu wobalku, wjazbu a typografiske wuhotowanje na starosći měła, a to tak wuspěšnje, zo bu kniha jako „najrjeńša škitna wobalka NDR“ wuznamjenjena. Jedne to z mytow, kotrež je Wórša Lanzyna žnjała.

W 1970/80tych lětach zeznach Wóršu Lanzynu jako młodu wuměłču. Koło serbskich tworjacych wuměłcow je w tutym času wšelakore jězby a kónctydźenske seminary organizowało, hdźež so jako wuměłcy na wosobinske wašnje mjez sobu zeznawachmy. Derje so na to dopomnju, kak je Wórša tute wulěty zmóžniła a so wo wšitko njesprócniwje starała. Nastała je tak zdźěla do dźensnišeho trajaca dobra mjezsobna zwjazanosć. Za to sym jej dźakowna a so zrudnje ćicho z njej rozžohnuju. Maja Nagelowa

Psyče hody

srjeda, 23. decembera 2020 spisane wot:

Hodowna kriminalka Serbskich Nowin 2020 – napisał Měrćin Wjenk

1. Mops –

23. decembra 2020, 8:30 hodź.

Komisar Krawc zetka policista Šmita na dworje policajskeho prezidija. „Ih! Što da je to do njezboža?“ Komisar Krawc po­ka­za wograwany na wone něšto pódla Šmita. „Mój nowy pad.“ – „Dyrbiš wuslědźić, što to je?“ Šmit wotkiwnje. „Mam mopsa wróćo dowjesć. Patrulja je jeho w nocy namakała a wčera je wšak tu něchtó swoje­ho psa dla zazwonił.“ – „Tónle čwak mjasa bjez formy a kontury ma wobsedźerja, kiž chce jón wróćo měć?“ – „Tak zlě tež zaso njeje. Hladaj, jowle deleka su tajke něšto kaž klibory a tole móhła wopuška być.“ Krawc z hłowu wije. „Da pak ma wón dwě wopušce. To drje stej wuši, a jowle zady je wopuška.“ – „Woprawdźe, a wona so tak lóštnje tam a sem čumpa. Wjeseli so zawěsće, zo je z namaj.“

Komisar Krawc hlada na swój časnik a rozsudźi, zo póńdźe z policistom Šmitom sobu. Wot prezidija do stareho města njeje daloko a krótke koło po Budy­šinje budźe jemu tyć. Je nerwozny. Njewušne hody so bliža a wón nima žadyn pad, na kotryž móhł so koncentrować.

Zasněžene hody

srjeda, 23. decembera 2020 spisane wot:

Mario, młody, zróstny muž, štapa we hłubokim sněze po hór­skim puću. Chce do připoł­dnja burski statok, na hórce sam stejacy, docpěć. Je patoržica. Rano zahe bě wón z Mnichowa wotjěł. We wsy, w kotrejž je so za „Frau Grantlhuber“ prašał, su jemu puć na horu w Allgäuskich alpach pokazali.

Mjeztym so dale a sylnišo sněhuje. Mario lědma hišće něšto widźi. Jenož derje, zo su wulke žerdźe na kromje puća wěsta orientacija. Byrnjež temperatura pod nulu ležała, so Mario poći. Po hłu­bokim sněze kročić, a to hišće na horu, jeho tola chětro napina.

Haj, čehodla je so Mario scyła ze swojeho přijomneho bydlenja w Mnichowje sem podał? Před někotrymi dnjemi bě mać z Łužicy Marijej zdźěliła, zo budźe ćeta Lejna, njeboh wowcyneje sotra, runje­ hody, 25. decembra, wosomdźesat lět, a zo by wón při tej składnosći ćetu Lejnu wopytać móhł a jej tež w mjenje maćerje gratulował. Mario, na ničo njemyslo, što móhło jeho zwonka Mnichowa wočakować, bě so tuž z małym darom we wačoku na puć podał. Měješe dźě mjez hodami a Nowym lětom swobodne.

Serbska debata

nowostki LND