Twórby Mětška tež w Berlinje

štwórtk, 19. septembera 2019 spisane wot:

Wuznamny serbski komponist a lawreat Myta Ćišinskeho Juro Mětšk swjeći lětsa swoje pjećašěsćdźesaćiny. Ze składnostnje wuhotowanym koncertom „Gesta – dych – kosmos“ počesćichu jeho spočatk meje na žurli Serbskeho ludoweho ansambla w Budyšinje. Nětko změja zajimcy zwonka Łužicy přiležnosć, swjedźenske zarjadowanje wopytać.

Berlin/Podstupim (SN/bn). Renoměrowany a na swojim polu wodźacy komornohudźbny ansambl unitedberlin prezentuje njedźelu, 22. septembra, pod nawodom Ericha Wagnera w 19 hodź. w Berlinskej wili Elisabeth tři kompozicije Mětška „SESTETTO“, „SYNDROM“ a „STIGMA“.

Dalše serbskorěčne zarjadowanje Kamjenskeho Lessingoweho muzeja wčera w tamnišim Röhrmeisterowym domje bě přewšo wuspěšne. Nimale 25 zajimcam su Měrana Cušcyna, Jan Cyž, Měrka Mětowa a Róža Domašcyna (wotlěwa) njedawno w Ludowym nakładnistwje Domowina wušłu knihu „znaki pominaki kopolaki“ předstajili. „Za nas bě zarjadowanje w serbskej rěči eksperiment. Bě rjane a překwapjace derje wopytane zarjadowanje a poradźeny pospyt“, rjekny nawodnica Lessingoweho muzeja dr. Sylke Kaufmann našemu wječornikej. Foto: René Plaul

Hrajer, režiser a awtor

srjeda, 18. septembera 2019 spisane wot:

Dźiwadźelnik Michał Lorenc wosomdźesatnik

Michał Lorenc słuša k najbóle profilowanym serbskim jewišćowym wuměłcam druheje połojcy zašłeho kaž tež spočatka tutoho lětstotka. Dźensa swjeći rodźeny Slepjan wosomdźesaćiny.

Wuměłstwo hraješe w Lorencec swójbje stajnje wurjadnu rólu. Dźěd Michała bě wuznamny spisowaćel Jakub Lorenc-Zalěski, bratr Kito sta so z pućrubarjom moderneje serbskeje lyriki kaž tež z mostytwarcom rěč přesahaceje poezije na swětowym niwowje, dźowka Katharina je sej mjeztym wulke zasłužby na polu wuhotowanja kostimow a jewišćowych wobrazow nic jenož we Łužicy zdobyła.

Mnohe muziske talenty

Njeje lochko namakać prawe puće do swěta

srjeda, 18. septembera 2019 spisane wot:

1. šulski musical „Quo vadis – dokal dźeš?“ Worklečanskeje wyšeje šule je podał wid na mnohe perspektiwy

Ducy do wjacezaměroweje hale „Jednota“ w Chrósćicach njedohladach so na premjernym předstajenju spočatk septembra jako prěnje dołheho rynka ludźi,­ kotřiž chcychu wšitcy na žurlu. Ně, wuhladach holcy, kotrež wuhotowane hižo z mikrofonowej techniku před Jednotu teksty a spěwy přeńdźechu. Přiwšěm mějachu chwile za přećelny postrow.­ Běchu to hłowne akterki, kotrež spožčeja swojemu šulskemu časej z projektom wosebitu notu. Mějach začuće, zo stejachu wšitcy w zhromadnosći přećiwo swojej njesćerpnosći před zarjadnišćom. A to so wupłaći. Hesło „zhromadnosć“ projekt – to hodźi so na tymle­ městnje hižo rjec – wuznamjeni. Hdyž so sto młodostnych a mnozy dorosćeni jako cyłk za jednu ideju horja, potom wurosće z toho wuspěch a připóznaće. A tale zhromadnosć bě w předstajenju začuwać. Wšako spóznachu přihladowarjo takrjec „swojich“, sobušulerjow, přećelow, dźěći abo wnučki na je­wišću.

Rěče wšelakoreje klasy

srjeda, 18. septembera 2019 spisane wot:
Druhdy maš zaćišć, zo so ćeže, z kotrymiž ma so mjeńšina na nacionalnej runinje bědźić, w mjezynarodnym konteksće tróšku zhubja. Štož aktualne zastupowanje němskeje awtorskeje towaršnosće za hudźbne twórby GEMA nastupa je to bohužel hinak wokoło. Njebě dotal žadyn problem, twórby jako serbske přizjewić. Runje přiměrjenje mjezynarodnemu standardej je k tomu wjedło, zo to hižo njeń­dźe. Zaběrajo so z pozadkom so hišće bóle dźiwaš: swětowa organizacija za normowanje je hakle spočatk 2000tych lět zdźělenje rěčow do prěnjeje, druheje a třećeje ligi zawjedła. Po zdaću, dokelž bě pomału přewjele rěčow a dotalne koděrowanje hižo njedosahace. Kóždu rěč wězo do „Champions League“ njezapřijimuja, jenož „najwjetše“. Što to dyrbi? Što je to do runoprawnosće? Zo mjeńšinowe rěče bywšich zapadnych kolonialistiskich krajow k najwažnišim słušeja, je rjenje za nje. Objektiwita je něšto druhe. Cordula Ratajczakowa

Historiske fota wo kwasowanju

srjeda, 18. septembera 2019 spisane wot:
W Slepjanskim Serbskim kulturnym centrumje móža sej wopytowarjo domu wustajeńcu z historiskimi fotografijemi serbskich kwasow w Slepjanskej wosadźe wobhladać. Na iniciatiwu akterow kaž Stephanie Bierholdtec (naprawo) su wobydlerjo swójske kwasne wobrazy, tež swojich staršich, dźědow a wowkow za wustajeńcu přewostajili. Wolfgang Kotissek je něhdźe 150 zapodatych fotografijow digitalnje wobdźěłał a za přehladku přihotował. Dokelž pak njejsu móhli wšitke w běhu dweju lětdźesatkow nazběrane fota do njeje zapřijeć, móža sej je zajimcy we wuležacymaj fotowymaj albumomaj wobhladać. Foto: Jost Schmidtchen

Pisajće nam!

srjeda, 18. septembera 2019 spisane wot:
Lětsa zhladujemy na 30. róčnicu powalenja murje a tak na towaršnostny přewrót w Němskej. Kóždy je chětro napjaty čas hinak dožiwił. Napisajće nam tuž swoje dopomnjenki, kak sće wy, lubi čitarjo, přewrótowy čas dožiwili a posrědkujće je nam. Zawěsće namakaće tež hišće historiske foto, kotrež so k tomu hodźi. Pósćelće nam wšitko za wozjewjenje hač do 1. oktobra pak postalisce na: Serbske Nowiny, Sukelnska 27 (Tuchmacherstr. 27), 02625 Budyšin pak elektronisce na: . Jako hesło podajće prošu „Róčnica“. Wutrobny dźak! Redakcija Serbskich Nowin

Čerwjena armeja wuchodnu Pólsku wobsadźiła

wutora, 17. septembera 2019 spisane wot:

Po 17 dnjach wójny před 80 lětami mjez Němskej a Pólskej bě hitlerske wójsko jara daloko do susodneho kraja postupiło. Wójskowa skupina Sewjer z 22 diwizijemi, předewšěm jeje tankowa armeja pod komandom generala Heinza Guderiana, nadběhowaše z Narańšeje Pruskeje a bě za dwaj dnjej nimale cyłu pólsku Zapadnu Prusku wobsadźiła. Dalše armeje Wehrmachty wjedźechu ofensiwu z wuchodneje Braniborskeje (nětčiši kraj Lubsko) na wuchod. Wójskowa skupina Juh ze 36 diwizijemi so ze Šleskeje a z čěskich Sudetow na pólsku stolicu měrješe. Njehladajo na rjekowske wobaranje pólskich wojakow docpěchu jeje tanki hižo 8. septembra wokolinu Waršawy a zjednoćichu so wuchodnje stolicy z tankowej armeju Guderiana. Nad rěku Bzuru a sewjernje Łódźe howrjachu krawne boje. Fašisća běchu tamniše so zakitowace diwizije přećiwnika rozbili, a něhdźe 170 000 pólskich bojownikow přińdźe do wójnskeje jatby. Pólske knježerstwo ćekny hižo 6. septembra ze stolicy, 16. samsneho měsaca z kraja do Rumunskeje a wottam dale do Francoskeje a Londona.

Serbska protyka 2020 předleži

wutora, 17. septembera 2019 spisane wot:
Budyšin (SN). W srjedźišću runje wušłeje Serbskeje protyki 2020 steji Njeswačidło. Tak předstaja Handrij Wirth stawizny wsy, Arnd Lehmann tamniši domizniski muzej, Lubina Malinkowa žiwjenje tule skutkowaceho Jurja Mjenja a Franc Šěn basniske spočatki rodźeneho Njeswačana Jana Hajncy. Ale tež druhich awtorow a temow poskići redaktor Pětr Šołta w zešiwku. Mjez druhim pisa Toni Bruk wo Słowjenjach w Italskej, Šćěpan Ričel wo wotprawišćach w Hornjej Łužicy a Měrćin Ptasiński wo pólskich přiwěrkach.

Móžemy něšto změnić

wutora, 17. septembera 2019 spisane wot:
Lětsa změjemy, jeli so poradźi, nazymskej koncertaj wjac. To zawěsće jenož mje njezwjesela. Za hišće rjeńše mam, zo je Załožba za serbski lud za nje nowej městnosći našła. Ale nic jenož załožba so prócuje. Ně, mamy mjez nami hišće entuziastow, kotřiž so za tradicionalne zarjadowanja zasadźeja a je zdźěla tež sami organizuja a samo bywše městnosće koncertowanja zaso aktiwizuja. Wulkotnje! Runje na koncerty w Malešanskim „Wódnym mužu“ mam dobre dopomnjenki, jako tam před lětami z muskim chórom Delany wustupich a program připowědźach. Tehdy bě žurla tam a tež na druhich městnach, hdźež bě koncertny rjad z hosćom połna. Zo tomu dźensa wšudźe wjac tak njeje, je realita a njemóžemy to hižo prěč. Kóždy z nas pak móže na tym něšto změnić. Koncerty wšak su žiwe z wopytowarstwa. Tuž wopytajmy je a wopokazujmy akteram tak swoju česćownosć před jich čestnohamtskim dźěłom. Janek Wowčer

Serbska debata

nowostki LND