Tež Serb w Sakskej je Saksa

srjeda, 20. decembera 2017 spisane wot:

Arzbergski wjesnjanosta za dwělomnu sadu we wusyłanju MDR so zamołwił

Budyšin (SN/at). „Michael Kretschmer je prěni sakski ministerski prezident. Po tym zo smy dweju ministerskeju prezidentow ze zapadnych zwjazkowych krajow měli a Serba, je wón prěni, kiž steji pod zeleno-běłej chorhoju.“ Tele słowa wjesnjanosty Holgera Reinbotha (njestronjan) gmejny Arzberg we wokrjesu Sewjerna Sakska póndźelu wječor we wusyłanju „MDR Extra – Politik im Bürgercheck“ su w Serbach kritiku zbudźili. Bywši předsyda Domowiny Jan Nuk čuje so skřiwdźeny. To zwurazni wón w mejlce publikumowemu serwisej MDR, kotraž našej redakciji předleži. Nuk pisa „Předewšěm paruju korekturu ze stron knjeza Kretschmera abo ze stron moderatorow MDR. Woboje njeje so stało.“

Budyski měr jako dialog

wutora, 19. decembera 2017 spisane wot:

Swjedźenske lěto 2018 wěnuje so słowjansko-němskemu poćahej

Budyšin (SN/CoR). Zo bu Budyšin w lěće 1002 w chronice Thietmara von Merseburga prěni raz naspomnjeny, to wěmy najpozdźišo wot wulkeho swjedźenja sprjewineho města k 1 000. róčnicy wobstaća w lěće 2002. Zo pak zhladujemy klětu na 1 000 lět Budyskeho měra, je lědma někomu znate. To ma so nětko změnić. Wšako chce Budyšin zhromadnje z partnerskimi městami a dalšimi partnerami swjedźenske lěto z dohromady 27 jednotliwymi zarjadowanjemi přewjesć, a to hač do nazymy 2019. Kaž tež hižo při prěnim naspomnjenju města hraje pólski wjerch a prěni kral Pólskeje Bolesław Chrobry tež w nowym jubileju wažnu rólu. Wšako podpisaštaj wón a romsko-němski kejžor Heinrich II. 30. januara 1018 na Budyskim hrodźe zrěčenje wo Budyskim měrje – a to bě takrjec prěni historiski měr mjez Polakami a Němcami, kotryž přetorhny wojowanja wo Łužicy serbskeju kmjenow Milčanow a Łužičanow na někotre lěta.

Projekt za koho?

wutora, 19. decembera 2017 spisane wot:
Nawodnica Budyskeho archiwoweho zwjazka Grit Richter-Laugwitz so wjeseli, zo je so z ideje małeho kruha – klětu na 1 000. róčnicu Budyskeho měra dopominać – wjetši projekt z mnohimi akterami wuwił. Budyski měšćanosta chce jubilej wužić a swojim wobydlerjam wuwědomić, kak jara su słowjanske a němske stawizny tule mjez sobu splećene. Zo je Budyšin stolica Serbow, tež to ma přichodnje wjetši wuznam w zjawnosći dóstać. Je chwalobne, słowjansko-němsku zhroma- dnosć wosebje w času dźělacych so naro- dnych tendencow wuzběhnyć. 200 000 eurow je nětko za projekt k dispoziciji. Z toho hodźi so hižo něšto porjadne na nohi stajić. Wčera hrubje předstajeny program pak mje hišće njepřeswědči – z njezjawnym zarjadowanjom, wědomostnymaj konferencomaj a z historiskim spektaklom njemóžeš wědomje ludźi změnić. Cordula Ratajczakowa

Posledni direktor zawoda VEB Robotron elektronika Wojerecy Jürgen Jahn porěča we Wojerowskim Kompjuterowym muzeju Konrada Zusy wo fabrice, kotraž bě wot 1. meje 1969 do 30. junija 1990 dźěl kombinata Robotron.

Wojerecy (KD/SN). Běchu to předewšěm žony, kotrež su w bywšim nawodnistwje Blunjanskeje jamy wot januara 1970 kwalifikowane dźěło dóstali. Mjez druhim zhotowjachu wone tam prěnje wodźakowe platy. Wot lěta 1971 twarjachu na Wojerowskim industrijnišću wulke hale za produkciju, skład a socialny trakt, a skónčnje tam wšitke dźěle zawoda přećehnjechu, kaž so dipl. ing. za elektro­niku Jürgen Jahn dopomina. Dźensa wužiwa­ twarjenja předewšěm wobchod Kaufland.

W 1970tych lětach bě Robotron najprjedy za twornju Buchungsmaschinenwerk w Karl-Marx-Stadće produkował. Pozdźišo dodawaše cyłemu wuchodnemu blokej monitory a digitalizaciske nastroje­ za přewzaće techniskich rysowankow do kompjuteroweho systema. Dru­hdy njebě móžno nadawki sčasom spjelnić, dokelž dóstawachu mało ma­teriala, powědaše Jahn.

Wobradźenje kulturneho konwenta

póndźela, 18. decembera 2017 spisane wot:

Projektowe spěchowanje steješe mjez druhim na dnjowym porjedźe 109. posedźenja kulturneho konwenta Hornja Łužica-Delnja Šleska minjeny pjatk w Zhorjelskim krajnoradnym zarjedźe.

Zhorjelc (SN/CoR). Cyły hornc pjenjez njejsu čłonojo kulturneho konwenta Hornja Łužica-Delnja Šleska při předhodownym wobradźenju pjatk wučerpali. Dohromady 700 000 eurow bě w klětušim etaće za projekty zaplanowane. Z toho pak jenož něhdźe 678 000 wužiwachu. Přičina za to pak njeběchu pobrachowace próstwy, ale jich njedocpěty narok. Z dohromady 47 próstwow bě kulturna přirada 39 za spěchowanje poručiła a wosom wotpokazała. „Zdźěla njespjelnichu wone formalne kriterije, kaž zo dyrbi projekt znajmjeńša 5 000 eurow spěchowanja měć. Na tamnym boku njewotpowědowachu próstwy wobsahowym fachowym kriterijam“, rozłoži předsyda kulturneje přirady Thomas Pilz.

Wjele připóznaća za kantatu Feliksa Brojera

póndźela, 18. decembera 2017 spisane wot:

Budysin (CRM/SN). Hižo 24. raz wuhotowa chór 1. serbskeje kulturneje brigady sobotu w Budyskej Michałskej cyrkwi adwentny koncert. A zaso běše Boži dom połnje wobsadźeny. Wospjet poda na hudźbnym nyšporje superintendent Jan Malink meditaciju a žohnowanje. Z připowědźenym prapředstajenjom noweje serbskeje adwentneje kantaty wuwabi sej chór Serbskeho gymnazija Budyšin ze swojim mnoholětnym dirigentom Friedemannom Böhmu tónraz přidatnu kedźbnosć. Předstajena bu kompozicija „Přińdź, Knježe!“ młodeho cyrkwinskeho hudźbnika Feliksa Brojera. Starodawny němski kěrluš na tekst swj. Ambroža z Milana, wot Michała Wałdy hižo 1787 tež do katolskeho serbskeho kěrlušnika přiwzaty, twori titul jědnaće čisłoweje twórby za chór, spěwny kwartet, pišćele pozitiw a smyčkowy orchester. Připosłucharstwo honorowaše nowosć z respektom a wulkej chwalbu.

Porjedźenka

póndźela, 18. decembera 2017 spisane wot:
W přinošku „Ludmiła Bizoldowa předstaji akwarele“ we wudaću SN ze 14. decembra je wuprajenje „... chodźeše wowka we wulkim płašću w Chrósćicach ...“ wopačne. Prawje ma rěkać, zo chodźeše wowka we „wulkim rubišku“ a „na Bože ćěło w płachćičce ke mši“. Awtorka přinoška a redakcija SN prosytej wo wodaće. SN

85 lět lodohokej w Běłej Wodźe

póndźela, 18. decembera 2017 spisane wot:
15. decembra 1932 załožichu w Běłej Wodźe lodohokejowu jednotu. Na historiskim foće steja młodźi mužojo na lodźe hata Brusnika w połdołhich cholowach, ćopłej drasće, z čapku na hłowje. W ruce dźerža kije rozdźělnych formow a kajkosćow, wysokim črijam su přišrubowane smykače. Haj, spočatki běchu chětro zastarske. Z rozprawow wěmy, zo stykachu sej prěnju bandu z deskow, zo hrajachu z pukami najwšelakorišich materialijow a formow. Što wo to, zahoritosć za nowu sportowu zaběru bě wulka. Što tež wo to, zo skónčichu so prěnje hry přećiwo wulkim mustwam z wysokimi poražkami, tak 0:15 w zetkanju z Berlinskim Schlittschuhklubom. Bórze pak žnějachu Běłowodźanscy hrajerjo wjetše wuspěchi: W lěće 1938 stachu so z wuspěchom 2:1 nad Hindenburgom (dźensa Zabrze) ze šleskim mištrom. 1943 bu Běła Woda pola młodźiny němski mišter. W mustwje hrajachu talenty kaž Kurt Stürmer, Wolfgang Blümel a Rainer Mann. Tući běchu potom po Druhej swětowej wójnje aktiwisća w demokratiskim sportowym hibanju.
Štóž pyta hišće wosebity darik k hodam – snano regionalneho pochada, wosobinskeho stila a z estetiskim narokom –, njech poda so na Hrodowsku w Budyšinje. W tamnišej galeriji Budyskeho wuměłstwoweho towarstwa čakaja tuchwilu wuzwolene twórby wjace hač 40 wuměłcow na noweho mějićela. Namakaš tam za kóždeho něšto a zawěsće tež to prawe – mólby, plastiki, fotografije, grafiki, kolaže, keramiku, debjenki a hišće wjace. Anka Němcec je składnosć wužiła a so po hodownej wustajeńcy towarstwa rozhladowała. Tež po hodźoch wostanje přehladka hač do 12. januara 2018 přistupna. Foto: SN/Maćij Bulank

Što dawa noweho?

pjatk, 15. decembera 2017 spisane wot:
Lózysce prajene by bilanca takle wupadała: W běhu třoch lět je ličba wopytowarjow nazymskich koncertow wo pjećinu do štwórćiny woteběrała – 2015 tysac, lětsa hišće 745 ludźi. Zajim na tradicionalnym poskitku lajskich hudźbnych ćělesow njeje hižo tak wulki, kajkiž jónu bě, by potajkim facit rěkał. Na tamnym boku móh­li argumentować, zo je prosće připad na tym wina, zo stej dwaj koncertaj wupadnyłoj, z čimž tež wotpowědny publikum za statistiku pobrachuje. Najwjace připosłucharjow přiwabištej chóraj 1. serbskeje kulturneje brigady a Lipa – w jednym padźe potajkim młodźina, w tamnym ćěleso z tradiciju, kotrež je so, tež štož program nastupa, womłodźił. Wobě njebojitej so ani popsonga ani politiskeho stejišća ani tradicije. „Ludźo přeja sej něšto noweho“, wě organizatorka koncertow. Něšto nowe njeje tuž jeno za kulturnu skupinu, ale tež za koncertny rjad wuspěšny recept. Cordula Ratajczakowa

Serbska debata

nowostki LND