Rjana domchowanka

pjatk, 30. oktobera 2020 spisane wot:
Foće: Jadwiga Pjacec
W       Drježdźanach su serbske swójby njedawno domchowanku swjećili. Cyłkow­nje wobdźěli so 16 dźěći z dźe­sać swójbow. Susi Budarjec je so z nimi zaběrała. Na zahrodźe na Čěskej hasy 27 (Böhmische Straße) su wone zhonili, kak wažny strowy wob­swět je, a so prašachu: Što wšitko we wokolinje rosće?, Kotre symješka w nazymje namakamy? atd. K tomu su dźěći ze swojimi staršimi tež spěwali. Wosebje lubił je so wšitkim spěw wo frinkolacych hwěz­dach, kotrež Bóh stwori. Zhromadnje su starši a dźěći brěčku z jabłukow tłóčili. Mmh, to bě dobra brěčka! Haj, a potom su hišće po cyłej zahrodźe rejowali. Wosebje rjenje bě, zo je jich Jadwiga Pjacec na akordeonje přewodźała. Zhro­mad­na swačina ze samopječenym tykancom a brěčku bě po tym lubje witana. Kajka to rjana dom­cho­wanka. Milenka Rječcyna

Paslenske wjesela

Na šuli smy wuho­to­wa­li projektny tydźeń „Rjana nazyma“. Zhromadnje z našej wučer­ku knjeni Donatowej z při­rod­nym materialom paslachmy. Za to hromadźachmy kastanije, žołdźe, moch, kwětki, skoru a pisane łopjena. Wšitko smy derje sušili a prasowali. Štwórtk do nazymskich prózdnin bě skónčnje wšitko dosć derje wuschnyte. Nimale cyłe dopołdnjo běchmy kreatiwni. Za to w rja­downiskej stwě na wšelakich městnach molowachmy, lěpjachmy a paslachmy. Nětko steji tam na přikład mały konjenc z přirodnych maćiznow. Konjam su so tež sowy, jěže a wački přidružili. Na kóncu smy wšitko na chódbu šule zestajeli. Tak mamy nětko zhromadnu wustajeńcu. A ta so wšitkim jara lubi! 3. lětnik, SZŠ Chrósćicy
Foto: Ludmila DonatowaNazymska ekskursija


W Chróšćanskej zakładnej šuli „Jurij Chěžka“ wotměchu nje­­dawno wosebity tydźeń, w kotrymž zaběrachu so šulerjo ze złotej nazymu. Što wšo su dožiwili, wo tym tu w Dźěćiznaku zhoniće.

Tójšto přihódneho nastało

pjatk, 23. oktobera 2020 spisane wot:

Cyłkownje 13,1 milion eurow spěchowanskich pjenjez su wot 2014 do 2020 w Leaderowej kónčinje Hornjołužiska hola a haty wudali. Dohromady 365 projektow je Leaderowy běrow poradźował a 259 za spěchowanje wuzwolił. 229 projektow rozsudźacym w gremiju hišće předleža. Někotre hižo zmištrowane předewzaća, předewšěm w Kulowje, su njedawno we wobłuku koło­jězby turistikarjam a zjawnosći poka­zali. Serbske Nowiny běchu pódla.

Nowy model z plasty je wo tójšto lóši hač jeho horjeka pokazany „předchadnik“.

Park wjercha Pücklera w Mužakowje skića tójšto atrakcijow – ćim bóle wot toho časa, zo je zaso dospołnje přistupny. Wšako bě najwjetše po jendźelskim stilu wutworjene wuchodźowanišćo srjedźneje Europy po Druhej swětowej wójnje dźělene.

Nowu, do dźensnišeho wobstejacu hranicu woznamjenichu z namjeznymi stołpami podłu Nysy. A běchu časy, jako ju spóznajomnje wobrónjeni wojacy stražowachu. Wjetšej płoninje na pólskim boku spožčachu status přirodoškitneho pasma a zelenišćo přiběrajcy zarostowaše. W NDRskim dźělu so po spočatnym spjećowanju ze stron knježerstwa za zachowanje zelenišća zasadźowachu. Po politiskim přewróće počinachu park kaž tež twarjenja w nim na woběmaj bokomaj planam Pücklera wotpowědujo restawrować. W lěće 2004 přiwzachu cyłkownu ležownosć do lisćiny swětoweho namrěwstwa UNESCO.

W serialu pod hesłom „Na serbskich slědach po Praze“ wjedźe Pražan Marek Krawc čitarjow na městnosće w čěskej stolicy, kotrež maja za nas Serbow wulki wuznam. Dźensa: Karlowy móst

Ibrahim ibn Yaqub, kalif z Córdoby naspomni w 10. lětstotku prěni króć drjewjany móst wosrjedź Prahi. Tón sta so wospjet z woporom zapławjenjow, tohodla bu w lětach 1158 do 1170 z prěnim kamjentnym mostom narunany. Tak mjenowany Judićiny móst, bu po Judiće z Durinskeje, mandźelskej wójwody Władźisława II. pomjenowany. Tež wón njesteješe wěčnje na swojim městnje, jedyn z jeho wobłukow pak bu zachowany a je dźensa dźěl klóštra Praskich Křižnych knjezow z čerwjenej hwězdu na Křižovnickém náměstí.

„Šěsć prawych w loće“ měła

pjatk, 23. oktobera 2020 spisane wot:

Tak čuje so nawrótnica do łužiskeje domizny dr. Astrid Schmiedelowa

Kaž dobyćer so ze šěsć prawymi ličbami w loće čuć, štó drje móže to wo sebi rjec? Młoda žona pak, wědomostnica Serbskeho instituta w Budyšinje, měni, zo tomu prosće tak je. Na kóncu so wudani wšitko tak činić, kaž je wona to činiła, jako bě so po abiturje za studij forensiskeje fonetiki w Trieru rozsudźiła a sej swój powołanski grat něhdźe w zdalenej cuzbje přiswojiła.

„Znowazjednoćenje Němskeje – són a woprawdźitosć“ rěka kapsna kniha z pjera Waltera Leonharda. Rodźeny ­Durinčan je 40 lět we Wětrowskej šamotowni­ dźěłał. Serbske Nowiny wozjewjeja­ jeho trochu wudospołnjene, wot Arnda Zoby a Friedharda Krawca ­z přećelnej­ dowolnosću nakładnistwa DeBehr zeserbšćene dopomnjenki.

Wosebje dwělomny kapitl su naroki na wróćenje swójstwa tych starowobsedźerjow, kotřiž běchu wuchodnu Němsku po wójnje wopušćili. Njewopisajomne su mysle tych, kotřiž dyrbjachu po 40 lětach dźěła na pječa swójskim wobsydstwje zhonić, zo budu wuswojeni.

Dyrdomdej na polu

pjatk, 23. oktobera 2020 spisane wot:
Foće: Katja Rauerowa
Spěwajo a z wjesołej mysličku podachmy so my, dźěći wulkeje skupiny pěstowarnje Worklecy „K wódnemu mužej“, spočatk oktobra pěši do směra na Chrósćicy. Po tym zo běchmy w pěstowarni hižo tójšto wo neplach zhonili, wopytachmy ekobura Ignaca Wjeselu. Na jeho polu čakaše na nas wulki dyrdomdej. Widźachmy ze směra Chrósćic hižo traktoraj přijěć. Knjez Wjesela nas wšitkich powita. Z wuběranskej mašinu za neple je sobudźěłaćer knjeza Wjesele jedyn rynčk nepli za nas wujězdźił. Rozsudźichmy so za čerwjenu družinu neplow z rjanym mjenom „Laura“. Kóždy z nas běžeše z małym bowom w ruce k rynčkej. Nětko zběrachmy neple do bowčka a hdyž bě tón połny, wusypachmy je do wulkeje kisty. To bě ći wjeselo! Hdyž běše kista po něhdźe dwěmaj hodźinomaj połna, běchmy na wšě 500 kilogramow neplow nazběrali. W kisće běchu po wulkosći wšelakore neple – mini, małke, hoberske, wulke a samo tajke, kiž wupadachu kaž wutrobička. Nadobo widźachmy, kak so nam wulka wuběran­ska mašina za neple bližeše. Knjez Wjesela powědaše nam, zo je wona nowa a zo dźe z njej wšitko wjele lěpje a spěšnišo.
Za delnjoserbske dźěći wot 3 lět předleži nětko kniha, z kotrejž móža časnik z pomocu słuchopisaka nawuknyć. Při tym čitarjo zdobom zhonja, što Ida a Tom w běhu dnja wšitko ze swojim psykom Linusom dožiwjataj. Z BOOKii-pisakom hodźa so wšelake městna w knize dótknyć a tak móža zajimcy delnjoserbšćinje připosłuchać. Kniha je w Ludowym nakładnistwje Domowina w Budyšinje wušła a změje bórze w zakładnej šuli Mata Kosyka w Brjazynje premjeru.

Wjele wjesela při zaběrje přeje waš Dźěćiznak !

Dom­chowanku w pěstowarni swjećili

pjatk, 23. oktobera 2020 spisane wot:
Fota:Lenka JeškecW      nazymje sad a zelenina w našich zahrodach dozrawja. Tuž je nětko zaso čas domchowanki, hdźež móžemy so za wšitke płody a dobre žně dźakować. Tež w Budyskej pěstowarni „Jan Radyserb-Wjela“ swjećachu dźěći njedawno domchowanku. Kubłarka Lenka je wšitkim dźěćom předšulskeje skupiny korbik rozdźěliła, kotryž su kreatiwnje wobarbili a debili. Korbik wza­chu potom sobu domoj a jón na swjedźeń dom­chowanki zaso z płoda­mi pjelnjeny sobu přinjese­chu. Dokładnje sej wšitcy zhromadnje korbiki wob­hladachu a rěčachu wo tym, što su rozdźěle mjez sadom a zele­ni­nu. Dźěći poło­žichu płody na wulke blido a skła­dźe­chu je kaž mandala. To bě krasny wobraz. Zhromadnje spěwachu a dźakowachu so za bo­hate žně. Na přichodnym dnju płody pře­dźě­łachu a nawarichu sej dobru tomatowu poliwku. Wšitcy pilnje pomhachu. Jako cyble přihotowa­chu, ronješe so tomu abo tamnemu tež kapka sylzy. Jako bě poliwka skónčnje hotowa, dachu sej ju wšitcy zhro­madnje zesłodźeć. Lenka Ješkec

Serbska debata

nowostki LND