PriKulowskim haceswjecili

pjatk, 01. septembera 2023 spisane wot:
^
´
´

Spočatk awgusta ­přeprosy United Clubs for Kulow z. t., ­zjednoćenje młodźinskich klubow a młodźinskich skupin města Kulowa, na swój openairowy festiwal při měšćanskim haće – a to mjeztym dźesaty raz. Hosćo zbliska a zdaloka móžachu so na mno­hostronsku hudźbu wšelakich live-bandow wjeselić runje tak kaž na wustupy w regionje znatych DJjow. Za lubowarjow techno-hudźby bě přidatny stan natwa­rjeny. Tak młoda kaž tež starša generacija hač do nocy swjećeše. tekst a foće: Jan Bogusz

Hudźbnik Ansa Sauermann

zahori publikum ze swojimi popowymi ­spěwami. Hakle kónc junija bě rodźeny Drježdźanjan swój nowy album „Du Kriegst

Was Du Brauchst“ wozjewił.

Njebě hižo wjele městna na parkeće,

jako stupi znaty Dj JohnDee na jewišćo –

jedyn z wjerškow sobotneho wječora.

W pozadku běše składnostnje dźesateho

jubileja festiwala hdys a hdys

wohnjostroj widźeć.

3
2
1

fota: jan boguszM

jeztym hižo dźesać lět wuhotuje ­młodźinski klub we Wotrowje swój znaty Summer-ending openair-party. Tež lětsa móžachu so hosćo zaso na přewšo wotměnjawe hudźbne stile ­wjeselić. Tak ­zaklinčachu tam minjeny kónc tydźenja znate šlagry, wosebje pak mjez młodźinu woblubowana elektroniska hudźba. Na třoch jewišćach su we Wotrowje wšelacy ­DJjojo zbliska a zdaloka zahrali, tak mjez druhim ­Scala, Zylas b2b SimpleXx abo tež Hangover Crew (foto 1). ­Jedna z wosebi­tosćow wječora běše wustup Serbskeje dwójki Julian Bulank a Tadej Špitank, ­kotrajž kombi­nowaštaj elektronisku hudźbu z live-­bijadłami. (foto 2 a 3). Najebać dešćikojte wjedro je sej tójšto ­młodostnych do Wotrowa dojěło. Jan Bogusz

Swjedźeń młodźiny swěta a wěry

pjatk, 25. awgusta 2023 spisane wot:

Na swojich swětowych zetkanjach so młodostni zhromadnje modla, spěwaja, swjeća a mjezynarodne styki nawjazuja

Před dwěmaj njedźelomaj nawróćištej so dwaj ­busaj serbskich młodostnych z nje­wšěd­neho dyrdomdeja. Zhromadnje z třomi dalšimi busami Drježdźansko-Mišnjanskeho biskopstwa běštej so na iberisku połkupu podałoj. Portugalska z dobrymi 10 milionami wobydlerjow bě přeprosyła na swětowe zetkanje młodźiny, na kotrež přichwata 1,5 milionow hosći – njejapki to rozrost ludnosće wo wjace hač dźesać procentow na čas dweju njedźel. Wjace hač połojca serbskich młodostnych je so prěni raz na tajkim ­zetkanju wobdźěliła. Tuž so na dołhim, dołhim puću – přeprěčejo cyłu Němsku, Francosku a Španisku – najprjedy jónu z tematiku zaběrachu.

Na iniciatiwu bamža

Šansy a rizika kumštneje inteligency

Někotři mjenuja ju pokleće, druzy žohnowanje. Ale z njej smy w nimale kóždym wobłuku našeho žiwjenja direktnje abo indirektnje konfrontowani – z kumštnej inteligencu, abo skrótka KI. W nowembru 2022 je nowa forma KI wušła: ChatGPT. Grat to, z kotrymž na nimale kóžde prašenje wobšěrnu wotmołwu dóstanješ.

Hižo prjedy hač je ChatGPT wušoł, je nas kumštna inteligenca wšědnje a wšudźe přewodźała. Přikład: Zajimujeće so za wěstu temu a pytaće za tym w interneće. Nazajtra wam Google abo YouTube ­„cyle připadnje“ přinoški namjetuje, kotrež so runje ze samsnej temu zaběraja. Cyle připadnje? Ně, algoritmus je wam přez ramjo hladał a temy, za kotrež sće so njedawno zajimował/a, přiměrił. Tež tu bě kumštna inteligenca aktiwna.

Cyle připadnje?

W hospodarstwje

Kumštnu inteligencu wužiwa po naprašowanju hospodarskeho slědźenskeho instituta Ifo dobrych 13 procentow předewzaćow w Němskej. Dalšich dźewjeć planuje jeje zasadźenje. Wosebje rozšěrjena je KI w industriji. Kóžde třeće předewzaće tam ju hižo wužiwa abo tole planuje.

Pola posłužbarjow a we wikowanju je jich, kaž ­naprašowanje pokazuje, něhdźe pjećina a w twar­stwje 15 procentow. Za nimale 40 procentow firmow w Němskej KI wokomiknje njeje tema. Z toho podźěl w twarstwje wučinja 60 procentow.

Ifo-institut je so w nadawku instituta Hanseatic- Block­chain we wobłuku swojeho woprašowanja konjunktury dla w juniju nimale 9 000 firmow prašała, hač KI zasadźeja abo hač to planuja resp. wo tym diskutuja abo hač scyła žanu rólu njehraje.

W medijach

Wuměłstwo na hasach w Budyšinje

pjatk, 25. awgusta 2023 spisane wot:

„Porik čaplow“

wuměłc: Rudolf Enderlein (1908–1985)

nětko w Muzeju Budyšin

Jürgen Maćij (1), Jakub Meškank

Wuměłstwo na hasy je něšto, štož někotremužkuli nimo ducemu ani njenapadnje. Ale wězo je sej wuměłc abo wuměłča tež při tym něšto myslił/a. Druhdy tute poselstwo tež spó­znawaš. Haj, kóžda twórba ma swoju stawiznu. Wo sta­wiznje skulptury „Porik čaplow“ chcu tu tróšku něšto powědać.

Z čitanjom Brigitte Reimann wopominali

pjatk, 18. awgusta 2023 spisane wot:

Na spisowaćelku Brigitte Reimann, kotraž je wot lěta 1960 do 1968 we Wojerecach bydliła, su składnostnje jeje 90. posmjertnych narodnin 21. julija z čitanjom we Wětrowskej bibliotece spominali. Njewšědnje wjele, předewšěm staršich zajimcow, mjez nimi štyrjo Budyšenjo, bě so kónc julija na měsačnym zarjadowanju „Literatura z kofejom“ zešło. Bibliotekarka ­Ingrid Konschak čitaše z njedokónčeneho romana Brigitty Reimann „Franziska Linkerhand“.

Hižo čitanje 20. februara z knihi „Die Geschwister“ z lěta 1963 bě 50. posmjertninam awtorki wěnowane, kotraž je ­młoda zemrěła. Powědančko „Die Geschwister“ zaběra so z problemami, ­kotrež nastachu z rozdźělneho wuwića Němskeje demokratiskeje republiki (NDR) a Zwjazkoweje republiki Němskeje (ZRN). Bratr bě do ZRN šoł, mjeztym zo sotra w NDR wosta.

Klóšter Marijina hwězda wobchowuje sakralne twórby tež z časa załoženja klóštra

Lětsa zhladuje klóšter Marijina hwězda w Pančicach-Kukowje na swoje załoženje w lěće 1248 přez Bernharda III. z Kamjenca. Cistercienske abatisy a sotry zamóchu so w 775 lětach dotalneje eksistency wšelakim wonkownym wliwam wuspěšnje wobarać. Klóšter twori dźensa kruty wobstatk serbskeje katolskeje Łužicy. Tež sakralne wuměłske twórby a liturgiske nastroje móžachu knježny před strachami časow zachować, štož ma so jim wysoko přiličić. Dźakowano tomu stejitej klóšter a klóšterska pokładownja hladajo na woznam a hódnotu na jednej runinje z klóštrami srjedźneje Europy.

Bycantinski relikwiar a dźělčki swjateho křiža

Drohotniše hač złoto abo drohokamjeń běchu a su w katolskim cyrkwinskim a klóšterskim žiwjenju zdawna hižo relikwije. Wone zwjazuja přitomnosć a wěčnosć, dokelž su dźěl tohole swěta a runočasnje dźěl něčeho abo někoho, štož abo kiž je swjate abo swjaty.

W serbskej literaturje chowaja so mnohe drohoćinki, na kotrež znowa skedźbnić je trjeba, zo njebychu so pozabyli.

Wotpowědne impulsy chce awtorka

serbskim čitarkam a čitarjam z rjadom „Znowa čitała“ dawać.

Před wjace hač štyrceći lětami wotmě so w serbskich medijach a w serbskej kulturnej zjawnosći jedna z najčilišich a najbóle přiwótřowacych so literarnych dis­ku­sijow. W lěće 1980 bě składnostnje V. festiwala serbskeje kultury tak mje­nowana festiwalna antologija, zběrka powědančkow „Tři kristalowe karančki“, wušła. Z njeje stej so wosebje dwě po­wědančce do serbskeho literarneho pomjatka, tež do mojeho, zaryłoj – „Da sym ja ta poslednja“ wot Bena Budarja a „Dótknjenje“ wot Angele Stachoweje. Poslednje mjenowane sym sej nětko ­hišće raz přečitała.

Česćuja wuznamneho molerja, Maćicarja, slědźerja a zběraćela ludowych spěwow składnostnje jeho 160. narodnin

Lětsa swjećimy 160. narodniny molerja, hudźbnika, etnologa, spisowaćela a zběraćela ludowych spěwow dr. h. c. Ludvíka Kuby, wuznamneho Čecha, wulkeho Słowjana a přećela Serbow.

Ludvík Kuba wěnowaše swoje žiwjenje praktiskemu studijej słowjanskich pěsnjow, narodnych drastow a nałožkow. ­Jeho wobšěrny žiwjenski skutk wobsteji ze zběrki ludowych spěwow wšitkich słowjanskich narodow w 16 knihach.

Serbska debata

nowostki LND