Dwurěčna poezija w stolicy
Drježdźany. We wobłuku Čěsko-Němskich kulturnych dnjow čitataj 2. nowembra basnikaj Peter Gehrisch a Milan Hrabal kóždy w swojej maćeršćinje lyriku tamneho. Wot towarstwa Literarna arena kaž tež muzejow města Drježdźan zarjadowane čitanje wotměje so w muzejowej kofejowni Drježdźanskeho měšćanskeho muzeja a galerije.
Hladarjo pomnikow počesćeni
Brandenburg n. H. Braniborska ministerka za wědomosć, slědźenje a kulturu Martina Münch (SPD) je tele dny z 5 000 eurami dotěrowane Myta za hladanje pomnikow spožčiła. Počesćiła je tež delnjołužiske Picnjo za angažement nastupajo zachowanje, saněrowanje a znowawužiwanje něhdyšeje železowuškrěwarnje města.
Wójsko pyta za lětanišćemi
Praha. Mjeztym zo wobsteješe w socialistiskim času na teritoriju Čěskeje 16 wojerskich lětanišćow, su to dźensa jenož hišće štyri a dwaj rezerwnej wotrězkaj na awtodróhach. Měnjateje wěstotneje klimy dla chce čěske wójsko ličbu lětadłowych bazow nětko rozšěrić. Za krizowe pady wuzwola w regionach bywše wojerske kaž tež priwatne lětanišća.
Raduš (PBe/SN/at). 14. braniborski wjesny a žnjowodźakny swjedźeń kónc tydźenja bě za hosćićelow wulki wuspěch. Něhdźe 32 000 hosći přebywaše dwaj dnjej w błótowskej wsy Radušu. Braniborski ministerski prezident Dietmar Woidke (SPD) wobroći so w swojim postrowje na wuhotowarjow runje tak kaž na ratarjow. Woni ćerpja lětsa pod čućiwymi stratami žnjow. „Njedamy was w dešću stać“, přilubi jim Dietmar Woidke jasnu pomoc. Hosćom wón rjekny, zo dožiwjeja w Radušu „moderne wjesne žiwjenje, kotrež je tak pratypiske za charakter našeje braniborskeje domizny“. Hladajo na poskitk regionalnych produktow ministerski prezident wuzběhny: „Tež hdyž to tón abo tamny euro wjace płaći, dyrbimy preč wot mentality tunjosće. Skuposć bě wčera. Dźensa płaći: Regionalne je optimalne.“
We wobłuku Mjezykulturnych tydźenjow w Budyskim wokrjesu su dalše tři předstajenja hry „Romeo und Julia auf Platte“ planowane, kotruž stej Němsko-Serbske ludowe dźiwadło a Kamjentny dom z. t. zhromadnje zwoprawdźiłoj. Aktualnych přičin dla je so Bosćan Nawka z předsydu towarstwa Torstenom Wiegelom rozmołwjał.
Knježe Wiegelo, z medijoweho wozjewjenja iniciatiwy „Budyšin wostanje pisany“ wuchadźa, zo jedyn z hłownych hrajerjow inscenacije „Romeo und Julia auf Platte“ sobu skutkować njesmě. Su předstajenja pjatk a sobotu wohrožene?
T. Wiegel: Sprěnja: Wšelakich přičin dla dyrbjachmy přewobsadźić, to trjechi. Předstajenja so potajkim kaž planowane wotměja. Snano budźe inscenacija trochu hinaša hač hišće na festiwalu „Witajće druhdźe III“. Sym pak sej wěsty, zo esencu krucha přiwšěm wobchowamy.
Što su přičiny přewobsadźenjow?
Budyski Serbski institut (SI) přihotuje zahajensku dźěłarničku pod hesłom „Historiske mjeńšinowe slědźenja“. Sobudźěłaćerjo hotuja so na prěnje tajke zarjadowanje pod hesłom „Mjeńšina a rum“.
Budyšin (SN). Wutworić ma so nadregionalny a interdisciplinarny diskusijny a komunikaciski forum, zdźěli dr. Theresa Jacobsowa, zamołwita za dźěło z medijemi w SI. Forum wusměrja so na akterow a akterki ze šěrokeho wobłuka historiskeho mjeńšinoweho slědźenja. Syć ma tomu słužić, wobsahowe, metodiske a zapřijećowe aspekty slědźenja w němskorěčnym rumje a zwonka njeho sylnišo profilować.
Zamołwitaj za projekt staj sobudźěłaćerjej SI a wědomostnikaj slědźerskeho ćežišća „poćahi a splećenosće“ dr. Pětš Šurman w Choćebuzu a dr. Edmund Pjech w Budyšinje. „Prěnja dźěłarnička orientuje so předewšěm na wědomostnikow a w naležnosći mjeńšin wědomostnje skutkowacych. Chcemy na prěnjej dźěłarničce zwěsćić, što su temy, wo kotrychž měli rěčeć, a kotre wotewrjene prašenja su“, rozjasni dr. Pětš Šurman na naprašowanje SN, „pozdźiše zarjadowanja su potom za wjetši kruh zajimcow myslene.“
London (dpa/SN). Britiski parlament je dźensa rano po druhim rozjimanju za zakoń wo wustupje Wulkeje Britaniskeje z Europskeje unije hłosował. 326 zapósłancow bě za, 290 přećiwo zakonjej. Premierministerka Theresa May zwurazni, zo stara so zakoń nětko „wo wěstotu a jasnosć“. Njeje pak hišće wobzamknjeny. Dalše debaty a wothłosowanja su předwidźane, tak zo trjeba britiske knježerstwo hišće dołhi dych.
Proša wo wysokosć chłostanja
Mnichow (dpa/SN). Zwjazkowe rěčnistwo chcyše dźensa dopołdnja próstwu zapodać na wysokosć chłostanja za Beatu Zschäpe a dalšich štyrjoch pohladnych w procesu NSU wozjewić. Kónčny pledoajej wobskóržby je sydom jednanskich dnjow wopřijał. Po zwjazkowym rěčnistwje slěduja hišće pledoajeje pódlanskich skóržbnikow wobskorženych. Prjedy hač dóńdźe k wusudej, móže potajkim hišće někotre měsacy trać.
Ludźo maja hromadźe dźeržeć
New York/Seoul (dpa/SN). Bjezstrašnostna rada UNO je wčera wobmjezowane dodawanje wolija do Sewjerneje Koreje jednohłósnje wobzamkła. Dale njebudu hižo tekstilije a płun do kraja importowane. USA a China, kotrež běchu sej hišće wjele krućiše sankcije za Sewjernu Koreju žadali, njemóžachu so přesadźić. Bjezstrašnostna rada reaguje ze sankcijemi na njedawny atomowy test.
Južna Koreja a Japanska jako susodaj kraja wobzamknjenje jara witatej. Wot lěta 2006 je to nětko hižo dźewjata rezolucija UNO w zwisku z atomowymi a raketowymi testami Sewjerneje Koreje. Najebać warnowanja režim pod mócnarjom Kimom Jong Unom přiwšěm z testami pokročuje. A to maja kraje po cyłym swěće za jara chutne wohroženje.
Bankowki w hódnoće 500 milionow su dźěći w bayerskim měsće Regen namakali a přepodachu je nanej, kiž dowjeze je na policiju. Tam wšak so spěšnje wukopa, zo jedna so jenož wo pjenjezy ze zběranskej hódnotu. Běchu to bankowki Reichsmark, bankowki z NDR a bywšeje Juhosłowjanskeje, potajkim ničo hódne.
Při pospyće njerodź spalić je muž w Durinskej prawdźepodobnje swoju garažu zapalił. Kaž policija zdźěli, chcyše 63lětny z palakom rostliny zničić. Je pak jón mylnje do směra na garažu dźeržał, při čimž so twarjenje hnydom zapali. Nastata škoda: 20 000 eurow.
Zakaza hrajkanja z kompjuterom dla je dźesaćlětny hólčec zasadźenje policije zawinił. Wón mjenujcy ze złobami tak wótře rjeješe, zo su so susodźa nastróžili a zastojnikow zawołali.