ESF přeproša na konferencu
Wojerecy. Kak radźi so wróćo stajenych ludźi na sakskich dźěłowych wikach zarjadować? Předmjet rozjimuja na lětnej konferency Europskeho socialneho fondsa (ESF), na kotruž přeprošatej sakskej ministerstwje za hospodarstwo, dźěło a wobchad kaž tež za socialne a škit přetrjebarjow 1. oktobra do Wojerec. Wosebje wěnuja so přechodej do wukubłanja a powołanja.
Na 41. błótowski swjedźeń
Lubin. Program „Přaza“ Błótowskeho žónskeho chóra a modowa přehladka Lubnjowskeho labela Wurlawy Saryh Gwiszcz stej serbskej dypkaj w programje 41. błótowskeho swjedźenja wot 14. do 16. septembra w Lubinje. Hesło tradicionalneho korsa čołmow rěka „Lubin połny narodneje drasty“. Prěni raz změja swjedźenski porjad za škit hosći a terena.
Dobry w swětowym posudku
Lětni serial SN7. dźěl
Dźensniše „małe jewišćo“ zda so na prěni napohlad trochu zwonka našeho lětnjeho rjadu stać. Röhrscheidtowa bašta dźě je předewšěm jako alternatiwne hrajnišćo Serbskeho ludoweho ansambla znata. Nimo toho je tam nětko tež pokładnja domu zaměstnjena. W lěće 1496 jako dźěl Budyskeho měšćanskeho wobtwjerdźenja dotwarjena wěža słužeše w swojich dołho trajacych stawiznach mjez druhim jako składźišćo suknjernje, jako korčma a jako sydło towarstwa Schlaraffia Budissa. Wot lěta 1952 bě tam hłowny kostimowy fundus SLA. Po saněrowanju su baštu před třomi lětami w dźensnišej formje wotewrěli.
Bjedrichecy (AK/SN). Hižo wot apryla trajaca horcota a suchota, mało wětřika, wulke wuparjenja a přemało kislika k tomu wjedu, zo ryby w Slěbornym jězoru pola Łaza mrěja. „Cyły jězor je potrjecheny. Jeničce na 350 metrach přizwoleneho južneho přibrjoha, hdźež smědźa so ludźo kupać, su wot minjeneho štwórtka dwě tonje mortwych rybow wułójili, kotrež dowjezechu do připrawy za wotstronjenje zahinjenych zwěrjatow w Lenzu pola Mišna“, podšmórnje jednaćel wudźerskeho zwjazka Połobski florenc Drježdźany René Häse. „Po dotalnych wobličenjach je cyłkownje 20 tonow rybow w jězoru zahinyło. Za Slěborny jězor je to srjedźna katastrofa. Wuchowamy nětko to, štož hišće móžemy.“
Budyske měšćanske zarjadnistwo wužiwa składnosć, w swojich zjawnych pisomnych informacijach tež serbšćinu zapřijeć. Njewšědne to postupowanje, dokelž je po cyłej Sakskej hladajo na słužbny předpis němčina hamtska rěč.
Budyšin (SN/MiR). W sakskim słužbnym porjedźe (VwV Dienstordnung) z 28. junija 2018 rěka, zo „je w Sakskej němčina hamtska rěč“. Přiwšěm „maja so dóšłe spisy w serbskej rěči runje tak wobjednać kaž tajke w němskej rěči“. Nowinski rěčnik Budyskeho měšćanskeho zarjadnistwa Andre Wucht praji, zo maja pokiw wo nałožowanju serbšćiny při postrownych formulach a při wužiwanju e-mailowych adresow za zajimawy. Wo přełožkach dotal rozmyslowali njejsu. „E-mailowe signatury su w copyrightdesignje města rjadowane, a tak měli je wšitcy sobudźěłaćerjo wužiwać“, Wucht podšmórnje.
Wučerstwo je Ralbičanej Bosćijej Bejmje wěc wutroby. Wón studuje předmjetaj sport a geografija w Halle. Njedawno přebywaše wospjet jako kubłar w rěčnym lěhwje Serbskeho šulskeho towarstwa we Wodowych Hendrichecach. „To je dobra składnosć, so w praksy wupruwować. W běhu studija dźě mamy złožić praktikum na polu zwonkašulskeho dźěła.“ Lětuša wobsadka lěhwa je so Bosćijej Bejmje wospjet jara spodobała. Za połdra lěta, tak so nadźija, budźe wón referendar. Za wučerstwo na gymnaziju je so wědomje rozsudźił. „Ze staršimi šulerjemi móžeš hižo směški a tryski činić, woni to rozumja. Njetrjebaš jim telko rozjasnić, dokelž sej sami wšelake wobsahi wotkrywaja.“ Po studiju by rady w abo blisko domizny skutkował.
Šěrachow (SN/at). Plahowarjo jabłukow w Braniborskej wočakuja jara dobre žně, kaž Krajny zarjad za statistiku wozjewi.
Wo tajkim wuhledźe njemóže pola Stollec w Šěrachowje rěč być. Hornja Łužica pod suchotu ćerpi. To pytnje mějićel Bernhard Stolle na jabłučinach. Płody su nětko w fazy, zo maja po wulkosći rosć. Za to pak pobrachuje woda. Mjeńše jabłuka su jedna stronka, kotraž wunošk pomjeńša. Bernhard Stolle skedźbnja na dalši kwalitatiwny njedostatk: „Zo bychu płody za družinu typisku barbu dóstali, trjebaja nócnu temperaturu pod 10 stopnjemi celsija.“ Tuchwilnych jara ćopłych nocow dla pak sadowy ratar na jabłukach čerstwu barbu paruje. „Za to su často wot słónca kaž spalene a so k jědźi njehodźa, ale jeno za brěčkownju. Budu-li přichodne tydźenje wuměnjenja idealne, su normalne žně hišće docpějomne.“ Z druhimi słowami, čim wjace so dešćuje, ćim lěpše budu tež žně. Njewjedra z krupami pak bychu płodam škodźeli. Měnjenje Bernharda Stolle wobkrući Uwe Jentzsch, jednaćel zwjazka Sakski sad, prajo: „Normalne žně su hišće móžne.“
Washington (dpa/SN). Wikowanski konflikt mjez USA a Chinu so přiwótřa. Wot 23. awgusta chcedźa USA nowe cła 25 procentow na twory w hódnoće 16 miliardow dolarow zawjesć. Lisćina wudźěłkow je hižo zestajana, zdźěli běrow wikowanskeho społnomócnjeneho Roberta Lighthizera wčera wječor we Washingtonje. Hižo wot spočatka julija płaća cła za chinske importy we wobjimje 34 miliardow dolarow. China žada sej za to cła na awta a wšelake zežiwidła z USA.
Strach zapalenja BMWjow
Mnichow (dpa/SN). Stracha zapalenja dla dyrbi 324 000 awtow typa BMW do zamkarnjow. Wotpowědny list dóstanu mějićeljo přichodny tydźeń, kaž z Mnichowa informuja. Potrjechene su BMW 3, 4, 5, 6, 7, X3, X5,X6 ze štyricylindrowym dieselowym motorom, kotrež je koncern w času wot apryla 2015 do septembra 2016 twarił. Tež awta ze šěsćcylindrowym dieselowym motorom, twarjene mjez julijom 2012 a junijom 2015, dyrbja do zamkarnjow.
Njewjedra w Hessenskej