Brětnja (UH/SN). Dworowy swjedźeń je woblubowany wulětny cil „wokoło róžka“. Takle wopisa minjenu sobotu popołdnju Görnerec swójba z Wojerec swój wopyt w Brětni. „Dokelž takrjec blisko wjesneho žiwjenja bydlimy, jako měšćenjo tajkile poskitk rady přiwzamy. Tak jězdźimy tohorunja rady na swačinu při pólnej mjezy do Židźinoho, do Čornochołmčanskeho Krabatoweho młyna abo tež do Ćišćanskeho statoka. A dźensa móžemy tajku rjanu wotměnu tež swojim Berlinskim znatym skićeć“, wjeseleše so Alexander Görner. Mužojo sej rady staru ratarsku techniku wobhladachu a dźěći so dźiwachu, kak běchu něhdy žito młóćili. Porno tomu zajimowachu so žony za modowu přehladku 19. lětstotka. Při tym dundachu wšitcy zhromadnje wot jednoho dwora k druhemu a wšudźe tež kulinariske poskitki woptachu.
Schowany za wysokimi kukuricowymi rostlinami čapa młody muž na polu. Mjez Jaseńcu a Dobrošicami je sej 22lětny student ratarstwa na Drježdźanskej Techniskej uniwersiće Roman Wjesela pospytne polo připrawił. Za swoje zakónčace masterske dźěło klětu je sej zajimawu temu wupytał. „Hladajo na změnu klimy w Europje, wosebje na mjenje spadkow w lěću, sym so rozsudźił z jara mnohostronskej rostlinu soju eksperimentować“ wón powěda. „Tak wjaza soja podobnje, kaž tamne družiny łušćinowych płodow, kaž hroch abo domjace buny, dusyk w pódźe a tak jeje płódnosć powjetša.“ Tole stawa so z tak mjenowanej symbiozu rostliny z bakteriju. Na korjenju sydlaca bakterija wjaza za rostlinu trěbny dusyk w zemi a ju tak hnoji. Na tamnej stronje rostlina bakteriju z mineralijemi a cokorami zastaruje, z čehož wobě profitujetej. Dokelž pak bakterija wjele wjace dusyka w zemi wjaza, hač soja sama přetrjebuje, njetrjeba so naslědna kultura tak sylnje hnojić.
Zuby mnohich dźěći su hubjene. „Mjez tři- a šěsćlětnymi dožiwjamy tuchwilu wulke ćeže. Zežiwjenje mnohich dźěći kaž tež rjedźenje zubow ma wuskutki na strowotu. Tuž je trjeba jednać.
Při tym maja starši a kubłanišća wosebitu zamołwitosć“, měni zubna lěkarka Ute Lorenz. Předsydka sakskeje krajneje towaršnosće za zubnu strowotu młodostnych přebywa w mnohich šulach a dźěćacych dnjowych přebywanišćach. Wona so starosći, hlada-li do snědanskich tyzow. Po jeje nazhonjenju maja dźěći žiwidła z tójšto cokorom sobu. Tež sad, kotryž zdawa być so mnohim strowy, to stajnje njeje. Mnozy njewědźa, zo maja płody wosebity cokor, kotryž zubam runje tak škodźi, kaž cokor z tity.
Danny Püschel
27lětny Danny Püschel wobohaći wot noweje hrajneje doby defensiwu prěnjeho koparskeho mustwa SJ Chrósćicy. Püschel je wukubłany wonkowny škitar. Wón pak je so tež hižo w centralnym škiće jako dobra zepěra wopokazał. W zašłosći bě w třoch hrajnych dobach za Jednotu Kamjenc aktiwny a hraješe štyri lět za LSV Hory.
Filip Henzl
Čěski nowopřichad Filip Henzl bě minjenu sezonu za TJ Spartak Chrastawa aktiwny. 24lětny je hrajer, kiž hodźi so na wjacorych pozicijach zasadźić. Hač w centralnym srjedźnym polu, na křidłach abo jako wonkowny škitar – lěwicar je agilny a sadźa přeco akcenty doprědka.
Jakub Beneš
Kaž Henzl bě tež Jakub Beneš w zašłym lěće w Chrastawje aktiwny. 27lětny hraješe pak w zašłosći pola FC Hornjej Łužicy Neugersdorf. Beneš je nadběhowar, kiž agěruje z dobrej techniku a spěšnosću. Henzl a Beneš buštaj w dorosće Slovana Liberec wukubłanaj. Feliks Cyž
Kopańca, krajna klasa
Horni kraj – Drježdźany-Strěžin 0:4 (0:2)
Borea Drježdź. – Neugersdorf II 0:2 (0:1)
Großröhrsdorf – Chrósćicy 2:2 (1:0)
Nowe Město – Běła Woda 4:4 (3:2)
Rotacija Drježdźany – Oderwitz II 0:0 (0:0)
Laubegast – Ćisk 3:3 (1:2)
Trjebin – Weixdorf1:2 (1:1)
1. LSV Nowe Město 4 21 : 7 10
2. SZ Drježdźany-Strěžin 4 9 : 2 10
3. FC Neugersdorf II 4 8 : 2 10
4. SG Weixdorf 4 11 : 7 9
5. VfB Běła Woda 1909 4 17 : 5 8
6. FSV Oderwitz II 4 8 : 4 6
7. SC Borea Drježdźany 4 6 : 6 4
8. ST Ćisk 4 9 : 10 4
9. Laubegast 4 8 : 9 4
10. SC Großröhrsdorf 4 5 : 6 3
11. ST Trjebin 4 3 : 15 3
12. SJ Chrósćicy 4 7 : 14 2
13. TSV Rotacija Drježdźany 4 3 : 10 2
14. ST Horni kraj-Sprjewja 4 2 : 20 0
SC 1911 Großröhrsdorf
– SJ Chrósćicy 2:2 (1:0)
Zestawa hosći: Králíček – Henzl, Sentivan, Püschel, Pöpel (46. F. Cyž), M. Zahrodnik, G. Zahrodnik, Henčel, Runt, Młynk (71. Špitank), Beneš
W štwórtej hrě noweje sezony chcychu Chróšćenjo w Großröhrsdorfje dypkować. Po wysokimaj poražkomaj bě wažne, zo steji defensiwa skónčnje zaso stabilnje. Nimo toho mějachu so móžnosće w ofensiwje wužić, wšako su domjacy znaći za robustnu a jara sylnu defensiwu.
Předewzaća hosći pak so w prěnim połčasu hišće tak prawje njepřesadźichu. Njezamóchu so na dołhe bule nastajić, tak zo měješe hosćićel lěpše móžnosće. W 11. min. docpěchu domjacy 1:0. Přez lěwu stronu so woni přelochko přesadźichu. Flanka so njezbožownje wot hrajerja SJC podlěši a při dołhim róžku steješe nadběhowar cyle swobodny. Bě to perfektny start z wida hosćićela, wšako móžachu so nětko na škitanje koncentrować. Chróšćanam falowachu w ofensiwje bytostne ideje a poslednja koncentracija. Z tym běchu k połčasej 0:1 w zastatku.
Sprach-App erweitert
Bautzen. Die Smartphone-App „Sorbisch leicht – Serbsce lochko“ wurde umfänglich erweitert. Darauf verweist das Sprachzentrum WITAJ in Bautzen. Zum Inhalt gehören nun alle obersorbischen Redewendungen aus den beiden CDs „Serbsce lochko 1“ und „Serbsce lochko 2“. Die Nutzer können sich den benötigten thematischen Wortschatz aus 30 Kurzlektionen auswählen und anhören.
Neue Mittel für Digitalisierung
Berlin. Der Stiftung für das sorbische Volk soll im Bundeshaushalt 2019 eine Summe von 273 000 Euro zur Verfügung stehen, um Maßnahmen zur Förderung der sorbischen Sprache in digitalen Medien zu unterstützen. Darauf verweist die Bundestagsabgeordnete Caren Lay (Die Linke) mit Blick auf den Haushaltsentwurf der Bundesregierung. Wie es aus dem Parlamentarischen Beirat der Stiftung heißt, sind insgesamt 600 000 Euro vorgesehen. Sachsen plant dafür 250 000 Euro, Brandenburg 77 000 Euro.
Schiemann: Lausitz jetzt fördern
Kamenz (SN/MiR). Aller zwei Jahre verleiht das Sächsische Staatsministerium für Wissenschaft und Kunst den Zejler-Preis für sorbische Sprache. In diesem Jahr ging er an Juliana Kaulfürst und Dieter Reddo. Damit wurde ihr Einsatz zum Erhalt des Schleifer Sorbisch gewürdigt. In dieser Sprache schufen beide in gemeinsamer Arbeit ein Wörterbuch mit 1 000 Wörtern und ein Liederbuch, herausragende Sprachdokumente hat Juliana Kaulfürst aufgezeichnet.
Der Zejler-Preis ist Teil des Maßnahmeplans der Staatsregierung zur Ermutigung und zur Belebung des Gebrauchs der sorbischen Sprache.