Z wudaća: štwórtk, 14 měrca 2019

štwórtk, 14 měrca 2019 13:00

Nowy rozsud parlamenta brexita dla

London/Brüssel (dpa/SN). Zapósłancy britiskeho parlamenta chcedźa dźensa wječor wo tym wothłosować, hač nje­móhli wustup kraja z Europskeje unije přestorčić. Při tym móža so po woli premierministerki Theresy May mjez krótkej a dlěšej­ dobu rozsudźić. Wuměnjenje za podlěšenje doby wšak je přihłoso­wanje wšitkich zbywacych 27 čłonskich statow EU. Poprawom chcyše Wulka Britaniska­ Europsku uniju 29. měrca, za dobrej dwaj tydźenjej, wopušćić.

Wčera wječor běchu zapósłancy ze snadnej wjetšinu přećiwo tomu hłosowali, zo kraj EU bjez zrěčenja z Brüsselom wopušći. May bě to indirektnje ze swojim z Brüsselom wujednanym zrěčenjom wo wustupje kraja z EU zwjazała.

Wotum delnjeje komory parlamenta bě zdźeržliwe reakcije zbudźił. Zwjazkowy wonkowny minister Heiko Maas (SPD) rěčeše drje wo „rozumnym znamjenju, nětko pak měli Britojo rjec, što poprawom chcedźa“. Justicna ministerka Katarina Barley (SPD) warnowaše, zo rozsud „jenož na wokomik“ změruje.

wozjewjene w: Kraj a swět
štwórtk, 14 měrca 2019 13:00

Debata wo snadnych deliktach

W Sakskim krajnym sejmje kontrowersnje wo kriminaliće diskutowali

Drježdźany (dpa/SN). Sakske knježerstwo je swoje razniše postupowanje přećiwo bagatelnym njeskutkam zakitowało a chce dale „nul tolerancy“ pokazować. Knježerstwo je za to zamołwite, prawniski stat zakitować a škit wobydlerjow zaručić, rjekny ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU) wčera w krajnym sejmje. Zaměr knježerstwa je, prawo a přepytowanje njeskutkow „bjez rabata“ přesadźić. Nastork debaty bě njedawny wukaz generalneho statneho rěčnika, po kotrymž chcedźa bagatelne delikty přichodnje konsekwentnišo přepytować a pochłostać. W jara kontrowersnej a zdźěla­ emocionalnej diskusiji so rozdźělne pozicije jara spěšnje pokazachu. Politikar Lěwicy Klaus Bartl ma wukaz za zasah do njewotwisnosće justicy. Postupowanje krajneho knježerstwa maja w kruhu juristow za spodźiwne, wón rjekny. Koaliciji dźe wo to, we wobłuku snadneje kriminality sylnosć demonstrować. „To pak střase zakłady praw­niskeho stata.“

wozjewjene w: Kraj a swět
štwórtk, 14 měrca 2019 13:00

Přeće znowa słyšeć było

Maćerje Malešanskich Witaj-dźěći wědźachu, čehodla su wčera na staršiski wječork wo dwurěčnym kubłanju do Stróžanskeho Domu tysac hatow přišli. Informacijow bě tójšto, hačrunjež su přitomni wšelake aspekty tu abo tam zawěsće hižo raz słyšeli. Wažne bě přiznaće zamołwitych, zo njejsu w spočatnych lětach nastupajo wabjenje za dwurěčnosć poziciju staršich dosć wobkedźbowali. Dźěćo dźě druhu rěč, serbšćinu, nawuknje; staršej pak chcetaj na tym wobdźělenaj być. Zapřijeći być, na to stej Malešanskej maćeri, kotrejž sym tež wčera na zarjadowanju wuhladał, hižo před dobrym měsacom na rozmołwje z předsydu Domowiny skedźbniłoj. Z dźěćimi a maćerjemi abo nanami so popoł­dnju zetkać, po dohladowanju w pěstowarni, zo bychu sej tak nowy rěčny swět dźowki abo syna spřistupnili – tele přeće bě wčera znowa słyšeć. Zeskutkownjene je přeće dobre wuchadźišćo, chcedźa-li w šulach Malešanskeje gmejny serbšćinu zaso bóle zadomić. Axel Arlt

wozjewjene w: Kubłanje
štwórtk, 14 měrca 2019 13:00

Firmy skorža

Choćebuz (dpa/SN). Předewzaća južneje Braniborskeje su přiběrajcy njespokojom z hospodarskimi wobstejnosćemi w regionje. To je analyza Choćebuskeje Industrijneje a wikowanskeje komory wunjesła. Předewšěm wobchadna a digitalna infrastruktura měła so polěpšić. Tež njedostatk fachowcow a wučomnikow firmownicy njespokoja. Spokojom su porno tomu ze zastaranjom z milinu.

wozjewjene w: Kraj a swět
štwórtk, 14 měrca 2019 13:00

Zastanišća dyrbja wostać

W Gołkojcach pola Choćebuza nastajichu zawčerawšim tafle, z kotrymiž sej wobydlerjo žadaja zachować dotalne zastanišća železnicy. Ta wšak chcyła někotre z nich zawrěć. Foto: Michael Helbig

wozjewjene w: Kraj a swět
štwórtk, 14 měrca 2019 13:00

Wobkuzła-li Ukrainjanow komikar?

Korespondentka čěskeho dźenika Mladá fronta Dnes w Kijewje sposrědkowa čitarjam jěro-styskniwy trysk, kotryž tuchwilu po Ukrainje kursěruje: „Dotal smy přeco seriozneho čłowjeka za prezidenta wolili, stajnje je pak to z nim k Rakecam jěło; čehodla tónkróć njewolić komikarja a hladać, kak wěcka z nim wuńdźe.“

Z komikarjom je dźiwadźelnik Wolodimir Zelenskij měnjeny. Jeho znaja Ukrainjenjo mjez druhim z telewizijneje komedije, w kotrejž wón rólu „prezidenta“ hraje. Nětko wšak docyła njeje wuzamknyć, zo jemu rólu woprawdźiteho prezidenta napołoža. Steji dźě Zelenskij w naprašowanjach za faworitami z wotstawkom na čole. „Znajmjeńša by to raz něšto nowe było, hórje njemóže přińć“, cituje korespondentka nahlad 23lětneje Julije z naprašowanja. „Pola Porošenka a Timošenko wěmy z wěstosću, zo wjele lubitaj, ale ničo njespjelnjataj“, wona Julija dodawa. „,Čorny kóń‘ lětušich wólbow čerpa přichilnosć hłownje z frusta a njedowěry do politiskich elitow“, korespondentka nowiny Dnes konstatuje.

wozjewjene w: Słowjanski wukraj
štwórtk, 14 měrca 2019 13:00

Pomjezny region klětu hosćićel

Brüssel (SN/at). Němsko-danski pomjezny region wuhotuje přichodnu hłownu zhromadźiznu Europskeje swobodneje aliancy (EFA) klětu w aprylu. Wo tym informowachu na lětušim schadźowanju njedawno w Brüsselu. Klětuši hosćićelski region zastupuje Južnoschleswigski wolerski zwjazk (SSW) w EFA.

Zetkanje budźe we wobłuku swjatočnosćow składnostnje stoteje róčnicy referenduma wo samopostajowanju, organizowaneho za ludnosć w pomjeznej kónčinje Němskeje a Danskeje 1920. We wuslědku tehdyšeho ludoweho wothłosowanja dósta so sewjerna Schleswigska do Danskeje, srjedźna a južna Schleswigska wostaštej w Němskej.

Delegaća su w Brüsselu na dobu třoch lět nowych čłonow běrowa EFA wuzwolili. Prezidentka organizacije je Baskowka Lorena Lopez de Lacalle, generalny sekretar je Katalan Jordi Solé. W Serbach znatej politikarce SSW Anke Spoorendonk dowěrichu­ zastojnstwo pokładnicy EFA. Mjez dźesać wiceprezidentami stej Słowjance, Marta Bainka z Hibanja za awtonomiju Šleskeje w Pólskej a Nelida Pogačić z Lisćiny za Rijeku w Chorwatskej.

wozjewjene w: Kraj a swět
Dobytk čaporowych wikow lětsa w januaru we Wudworskim Krollec zahrodnistwje budźe na dobro Worklečanskeje pěsto­warnje. Tele připowědźenje su dźensa dopołdnja zwoprawdźili, jako přija skupina Worklečanskich dźěći w swojim domje z rukow­ Kerstin Kroll (2. wotpr.) šek 300 eurow. Zawěsće maja w pěstowarni dobru ideju, kak pjenjezy zasadźa. Foto: Feliks Haza

wozjewjene w: Łužica
štwórtk, 14 měrca 2019 13:00

Wšitke móžnosće njewučerpali

Na swojim zašłym posedźenju su Slepjanscy gmejnscy radźićeljo lětuši hospodarski plan schwalili. Tak prawje spokojom pak z nim najskerje njejsu, předewšěm wjesnjanosta nic.

Slepo (AK/SN). Kaž bě so na februarskim posedźenju Slepjanskeje gmejnskeje rady hižo wotbłyšćowało, njezměje gmejna za 2019 a 2020 dwójny hospodarski plan, ale jenož jedyn za lětsa. Přičina je napjate pjenježne połoženje. Přiwšěm wjetšina radźićelow etatej přihłosowaše. Nimo radźićela Inga Schustera bě tež wjesnjanosta Reinhard Bork (CDU) přećiwo njemu. „Sym přesłapjeny. Najebać wšitke napominanja njejsu žane namjety radźićelow dochadźeli. Spočatk decembra běchmy prěni raz wo etaće rěčeli. W běhu štwórć lěta njeje so poradźiło móžnosće lutowanja wotkryć“, rjekny Bork. „Njejsmy wšitke móžnosće wučerpali“, Bork widźomnje přesłapjeny zwurazni.

Gmejna planuje dochody 4,896 milionow eurow a wudawki 5,588 milionow eurow. Pod smužku zwostanje deficit 692 000 eurow.

wozjewjene w: Łužica
štwórtk, 14 měrca 2019 13:00

Zwěrjenc podpěruje přirodoškit

Wojerecy/Njeswačidło (SN). Z darami nimale 1 900 eurow su wopytowarjo Wojerowskeho zwěrjenca dźěło Njeswačanskeje přirodoškitneje stacije podpěrali. Pjenjezy nazběrachu loni w darowanskim kehelu tropoweho domu. Nawoda zwěrjenca Eugène Bruins je darowanski šek tele dny předsydce přirodoškitneje stacije Angelice Schröter přepodał. Towarstwo angažuje so prěnjorjadnje za zachowanje a škit žadnych družin, kotrež su we Łužicy zadomjene.

„Wjeselimy so jara, zo je telko wopytowarjow coowa přirodoškitnu staciju tak wulkomyslnje podpěrało, přetož škit družin a přirody w regionje nam jara na wutrobje leži“, podšmórnje Eugène Bruins.

Wojerowski zwěrjenc so na wšelakich projektach za škit přirody wobdźěla a hižo wjacore lěta z Njeswačanskim towarstwom hromadźe dźěła. Tak podpěruje přirodoškitnu staciju při kóždolětnym amfibijowym lěhwje kónc apryla. W jeho wobłuku přednošuje Eugène Bruins 25. apryla wo amfibijach a reptilijach.

wozjewjene w: Łužica

Serbska debata

nowostki LND