Z wudaća: štwórtk, 28 nowembera 2019

štwórtk, 28 nowembera 2019 13:00

Debatuja wo winowatostnym lěće

Berlin (dpa/SN). Namjet předsydki CDU Annegret Kramp-Karrenbauer nastupajo powšitkownu słužbnu winowatosć za młodych ludźi zbudźa diskusije. Tajka winowatosć njeby bjez změny wustawy móžna była, a za to trěbna wjetšina dweju třećinow njeje tuchwilu wotwidźomna. W centrali CDU w Berlinje su so fachowcy dźensa na tak mjenowanej dźěłarničkowej rozmołwje z tajkej jednolětnej słužbu młodostnych po wuchodźenju šule w towaršnostnym a powšitkownowužitnym wobłuku zaběrali.

Předsydka CDU Annegret Kramp-Karrenbauer bě namjet do diskusije přinjesła. W rozmołwje z nowinarjemi wona rjekny, zo je jej „hłuboka byrgarska myslička, zo młodźi ludźo towaršnosći něšto wróća“.

Předsyda FDP Christian Lindner winowatostne lěto wotpokazuje. Stat „měł swobodu zaručić a njewupěrać so jako reglementěrar a kubłar“, praji Lindner powěsćerni dpa. „Cyłe žiwjenske lěto młodych ludźi by so zestatniło, zo móhła so CDU stronskopolitisce profilować.“

wozjewjene w: Kraj a swět
štwórtk, 28 nowembera 2019 13:00

Wjeršk swobodne wólby byli

Peter Čačko rozprawja z Bratislavy za Serbske Nowiny

Lětuši nowember je w Bratislavje kaž po cyłej Słowakskej a tohorunja Čěskej republice stał w znamjenju wosławjenja 30. róčnicy něžneje (somoćaneje) rewolucije. Bjezmała w kóždym měsće wotměwachu so zarjadowanja, dopominace na přewrót před třomi lětdźesatkami, kotryž wjedźeše naposledk k historiskej změnje w towaršnostnym a politiskim žiwjenju tehdyšeje Čěskosłowakskeje.

W medijach wustupowachu jako swědkojo časa wobdźělnicy rozestajenjow w nowemberskich dnjach 1989. Wobrazliwje dokumentowali su rozsudne podawki, kotrež započachu so z pomjatnej swěčkowej manifestaciju w Bratislavje hižo 25. měrca 1988 a wjedźechu k pochodej słowakskich studentow 16. nowembra 1989, přisamom na předwječoru hłowneho podawka. A to bě demonstracija Praskich studentow na Narodnej dróze, kotruž je policija z gumijowymi retlemi brutalnje podusyła.

wozjewjene w: Słowjanski wukraj
štwórtk, 28 nowembera 2019 13:00

Horcy powětr

Předsydka CDU a zakitowanska ministerka Annegret Kramp-Karrenbauer žanu składnosć njewuwostaja so profilować a zjawnu debatu wuwabić. Tak je swój namjet nastupajo winowatostnu słužbu za młodych ludźi z kamora wućahnyła, kotryž bě hižo jako generalna sekretarka CDU wuwiła: Młodźi ludźo měli po wuchodźenju šule jedne lěto na dobro towaršnosće dźěłać, zo bychu „jej něšto wróćili“. To wšak bychu komuny a socialne institucije witali. Derje so hišće dopominam, kak su wotstronjenje woborneje winowatosće lěta 2011 a z nim kónc ciwilneje słužby wobžarowali. „Ciwije“ běchu jim stajnje wažna zepěra. Na tamnym boku by winowatostne lěto wustawu raniło: Hladajo na hórke nazhonjenja nacistiskeho časa běchu tam swój čas zapisali, zo njesměš nikoho nuzować přećiwo jeho woli někajke dźěła wukonjeć. Namjet „AKK“ drje so skónči kaž mnohe do toho: jako horcy powětr. Marko Wjeńka

wozjewjene w: Kraj a swět
štwórtk, 28 nowembera 2019 13:00

Zelena swěca

Berlin (SN). Kurator dr. Robert Lorenc je swoju wiziju nastupajo zhromadnu pućowansku wustajeńcu, kotruž zdźěłuja zastupjerjo štyrjoch awtochtonych narodnych mjeńšin a skupina rěčnikow delnjoněmčiny, na zetkanju minjene dny gremijej ekspertow a mjeńšinowej radźe w Berlinje předstajił. Jeho ideje běchu přeswědčiwe, kaž mjeńšinowy sekretariat w zwjazkowym ministerstwje nutřkowneho wčera zdźěli. Čłonojo mjeńšinoweje rady su so jednohłósnje za koncept přehladki wuprajili a zelenu swěcu dali, zo na projekće wobdźěleni pućowansku wustajeńcu klětu zeskutkownja.

Minjene tydźenje je so tójšto stało. Wuhotowarjo wustajeńcy wopytachu sydlenske kónčiny mjeńšin za rešerše. Dale su woni wotpowědny design wuwili a mysle za digitalne medije koncipowali.

wozjewjene w: Kultura
štwórtk, 28 nowembera 2019 13:00

Schwala projekty hakle w januarje

Budyšin (LTh/SN). Nazymskej koncertaj w Budyšinje a Malešecach běštej skupinarjam w župje „Jan Arnošt Smoler“ krasne dožiwjenje a serbski kulturny wjeršk. To zwěsćichu čłonojo župneho předsydstwa na swojim wuradźowanju wčera w Budyskim Serbskim domje. Zdobom dźakowachu so iniciatoram zarjadowanjow a kulturnym skupinam. Běchu to chór Łužica, muski cyłk Přezpólni a Serbski folklorny ansambl Wudwor.

Předsydstwo je projekty w nowym lěće rozjimało, njeje pak nastupajo wobsahi doskónčnje rozsudźiło. To chce w januarje nachwatać. Dwoje wuspěšne předstajenje Kocoroweho „Serbskeho rekwiema“ w Ketlicach a Žitawje jich pohnuwa, přemyslować wo mytowanju wobdźělenych němskich chórow z Lubija, Žitawy a Ketlic za to, zo haja serbsku chórowu literaturu. Wuspěšne filmowe dny w Delnjej Łužicy zajimuja runje tak Domowinjanow w župje. Tohodla rozmysluja wo móžnosćach, filmy ze serbskim wobsahom sej wobhladać móc.

wozjewjene w: Towarstwa
štwórtk, 28 nowembera 2019 13:00

Wosušk sydom metrow dołhi był

Z tradicionalnym nakraćom wosuška a pod wulkim nawalom ludźi su minjenu póndźelu w Choćebuzu lětuše „Hodowne wiki tysac hwězdow“ wotewrěli. Na jewišću na Starym torhošću prezentowachu sydom metrow dołhi wosušk. A wyši měšćanosta Holger Kelch (CDU) smědźeše jón zhromadnje z rumpodichom nakrać. Ludźo njedachu so dołho prosyć, zo bychu wosušk woptali. Wunošk z jeho předanje chcedźa załožbje pjekarskeho předewzaća Dreißig „Přichod dźěćom“ přewostajić. Choćebuske adwentne­ wiki su hač do 23. decembra wšědnje wot 11 do 19 hodź. wotewrjene. Wječor­ je wobswětlena pyramida wosebje přiwabliwa. Foto: Michael Helbig

wozjewjene w: Łužica
Wćipnje dźěći Radworskeje zakładneje šule hižo raz hladaja, kak nowy „šulski dwór zetkawanja“ wupada, kiž je minjene tydźenje při dróze do Chelna nastał. Dwór je předewšěm za hortowe dźěći mysleny, kotrež na bus čakaja. Objekt wuwili su na wosobinsku iniciatiwu gmejnskeho radźićela Jovana Hrjehorja. Wón bě za njón tójšto sponsorow zdobyć móhł. Jich wšěch chcedźa přeprosyć, hdyž hrajkanišćo wotewru. Potom budu tež blidotenisowe platy (prědku) nastajene. Foto: SN/Maćij Bulank

wozjewjene w: Łužica
štwórtk, 28 nowembera 2019 13:00

Zajimče w LIPJE rady sački tykaja

W šěsćstronskim zešiwku su přehladnje a z terminami zestajane poskitki Serbskeho kubłanskeho srjedźišća LIPA za šulske lěto 2019/2020.

Smjerdźaca (aha/SN). Mjez 14 kursami a naprawami wobłuka „Rěče a tradicije“ su zakładny kurs za nawuknjenje serbšćiny, wušiwanje narodneje drasty, zakłady šića z mašinu, staršisko-dźěćacy kruh kaž tež zakłady šića za šulerjow, a to klětu w zymskich prózdninach. W zešiwku a na internetnej stronje LIPY tohorunja je wupokazane, zo móža zajimcy/zajimče znowa, a to mjeztym pjatnaty raz pod fachowym nawodom nazhoniteje šwalče Petry Kupcyneje sački tykać.

wozjewjene w: Towarstwa
štwórtk, 28 nowembera 2019 13:00

Ćežke časy so připowědźeja

Strukturny koncept za hospodarske plany 2020 do 2023 wobzamknjeny

Trjebin (AK/SN). Gmejna Trjebin hotuje so na ćežke financne časy. Reagowała je wčera gmejnska rada na to ze strukturnym konceptom hospodarskich planow za lěta 2020 do 2023. Wjetšina gmejnskich radźićelow je na wurjadnym posedźenju strukturnemu konceptej přihło­sowała.

Komornica Carmen Petrick koncept rozłoži. Zakładny dawk B za wobtwarjenje kaž wobtwarjomne ležownosće postupi klětu ze 412,5 na 427,5 procentnych dypkow. Popłatki za šulsku jědź tohorunja zwyša. To bě gmejnska rada hižo 6. nowembra wobzamknyła. Tak lutuje komuna wob lěto něhdźe 4 200 eurow. „Smy tež w zarjadnistwje a z wjesnjanostu za móžnosćemi lutowanja pytali“, Petrick wuswětli. „Potencial widźimy w personalnych kóštach dźělnje přistajenych z mało dźěłowym časom a we wotrjedźe hórnistwa. Te městna wotpadnu. Njedóstawamy za to žane financne srědki wjac.“

wozjewjene w: Łužica
štwórtk, 28 nowembera 2019 13:00

Policija (28.11.19)

Wopity kradnył a z awtom jěł

Njeswačidło. Wutoru wječor je w Njeswačidle muž z terena firmy płunowe bleše spakosćił. Kedźbliwy wobydler to widźeše a zawoła policiju. W Čelchowje móžachu zastojnicy paducha krótko na to zajeć. W jeho awće namakachu šěsć prózdnych płunowych blešow. Alkoho­lowy test wunjese, zo měješe 44lětny 2,14 promilow alkohola w kreji.

wozjewjene w: Policija

Serbska debata

nowostki LND