Budyšin (SN/MkWj). Časowy plan nastupajo wutwar Budyskeje policajskeje wyšeje šule měli na kóždy pad dodźeržeć. Tole žada sej zapósłanc CDU w Sakskim krajnym sejmje Marko Šiman. Policajske kubłanišćo je po jeho měnjenju sobu najwažniše twarske předewzaće. Wot lěta 2013 na tym dźěłaja, w Budyšinje wotnožku Rózborskeje policajskeje wyšeje šule zaměstnić. Twarske dźěła su mjeztym zahajene. Kónc lěta 2024 ma šula hotowa być, Šiman wčera na nowinarskej rozmołwje w Budyšinje připowědźi. Nowe kubłanišćo policistow wotpowěduje po jeho słowach nowym wužadanjam časa a skića moderne wuměnjenja za wysoku kwalitu wukubłanja młodych policistow. W tym zwisku Šiman před tym warnuje, pjenježnych přičin dla lutować a spočatne wysoke naroki nastupajo techniske wuhotowanje šule znižić. Twar płaći 75 milionow eurow.
Berlin (dpa/SN). Předsyda krajneje skupiny CSU w zwjazkowym sejmje Alexander Dobrindt žada sej spěšne rozrisanje krizy nawodnistwa CDU. Časowy plan, wo kotrymž je tuchwilu stajnje zaso rěč, a kiž předwidźi rozrisanje prašenja nawodnistwa přez wjacore měsacy, so scyła njehodźi a je bjez šansy na zwoprawdźenje, rjekny Dobrindt wčera w Berlinje. „Krizowe połoženje njerozrisaš z tym, zo krizu pěstuješ, ale hdyž jednaš.“
CDU dyrbjała rozsudźić, hač ma móc so ponowić, sej Dobrindt žadaše. Nichtó njetrjeba wubědźowanje rjanolinkow, wón rjekny. Dźe wo jasnosć nastupajo wosobiny, namakać wosobu, kotraž móže za uniju pozitiwne fantazije za přichod budźić. Prašenje, kak unija we wólbnym boju 2021 wobsteji, sylnje wot toho wotwisuje, kak so lěto 2020 za nju skónči. Tohodla je nětko wažne rozsudźić, zo móhli stabilnje knježić. „Čim dlěje doba pytanja traje, ćim bóle budu nas politiscy přećiwnicy w swojich komentarach wusměšować.“
Jan Nuk z Radworja so praša: Wuslědk wólbow wjesnjanosty w Radworju demokratiski?
Radworska gmejna je woliła a knjeni Madeleine Rentsch z Łupoje je z 55,6 procentami dobyła. Wšitko w porjadku, móžeš sej myslić, tak to je w demokratiji.
Tola demokratija ma swoje brachi tam, hdźež dźe wo škit mjeńšinow. Štyrjo kandidaća stejachu w Radworju na wólbnej lisćinje, třo Serbja a Němka. Wšitcy štyrjo su so we wólbnym boju jara prócowali. Tola w jednym so jich programy rozeznawachu: Serbscy kandidaća so prócowachu serbsku problematiku tematizować a su swoje flajery tež w serbskej rěči rozdźělili. Němska kandidatka so tuteje temy njeje přimała. Su to wolerjo připóznali abo bě to snano samo za serbskich kandidatow kontraproduktiwne?
Wot 1 877 wotedatych hłosow dóstachu serbscy kandidaća zhromadnje 833, potajkim 44,4 procenty. To je něšto wjace, hač wučinja podźěl maćernorěčnych Serbow w Radworskej gmejnje. To pak tež wupraja, zo zajimy mjeńšiny nastupajo wobknježenje rěče za němsku wjetšinu žanu relewancu nimaja.
Na kóncu tola wšo tak zlě njebě, kaž připowědźene. Wichor „Sabine“ drje je dwaj dnjej tež w Hornjej Łužicy howrił, ale tu na zbožo jenož něšto škodow načinił a Bohu dźak so jeno mało ludźi zrani.
Pančicy-Kukow (SN/MWj). Někotre powalene štomy, spotorhane telefonowe kable, z puća zjědźeny bus a wosobowe awto ze samsnym wosudom běchu někotre ze škodow, kotrež je wichor „Sabine“ předwčerawšim a wčera w Hornjej Łužicy načinił.
Jenož mało zasadźenjow wichora dla bě w gmejnach zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe trěbnych. Kaž předsyda Měrko Domaška zdźěli, wołachu Njebjelčanskich wobornikow, zo bychu powaleny štom zrumowali. Tež Worklečanscy kameradojo po alarmje wujědźechu, woni pak po słowach Domaški zapřimnyć njetrjebachu. Wčera so tež Ralbičanscy wobornicy gratu přimachu, dokelž bě so při kormjerni swini štom strašnje nachilił a hrožeše padnyć. Tuž jón podrězachu. Po wšěm zdaću běchu w zarjadniskim zwjazku hórše situacije wočakowali, přetož tam běchu přidatne škričkowanske městno (Landfunkstelle) zarjadowali. Te pak na zbožo trěbne njebě.
Njeswačidło (JK/SN). Loni móžachu w Njeswačanskej gmejnje hakle wot oktobra po schwalenym hospodarskim planje dźěłać. To drje so njeje negatiwnje na dźěło gmejnskeje rady a komuny wuskutkowało, ale přiwšěm je radźićelam kaž tež wjesnjanosće Gerdej Schusterej (CDU) lubšo, měć plan jako zakład dźěła wo wjele zašo hotowy.
Chrósćicy (KJu/SN). Zamołwita za młodźinske socialne dźěło w Rěčnym centrumje WITAJ Marija Koklina a regionalna rěčnica Domowiny Katharina Jurkowa stej tele dny čestnohamtsce skutkowacych na informaciski wječor k móžnosćam spěchowanja čestnohamtskeho dźěła přeprosyłoj. Wjace hač 20 zajimcow, hłownje z čłonskich towarstwow župy „Michał Hórnik“, běchu přeprošenje sćěhowali.
Jako prěnje předstaji Dunja Reichelt z Budyskeho krajnoradneho zarjada móžnosć spěchowanja čestnohamtskeho dźěła. Tak poskića Budyski wokrjes hižo tři lěta towarstwam, njezapisanym cyłkam a jednotliwcam móžnosć, na njekomplikowane wašnje spěchowanje hač do 1 500 eurow za jich čestnohamtsce přewjedźene projekty požadać. 200 000 eurow steja za to wob lěto k dispoziciji. Wosebje zajimawe běchu tu přikłady, što je spěchujomne a kak wotličenje spěchowanja funguje.