Berlin (dpa/SN). Dowolnicy, kotřiž so z tak mjenowanych rizikowych kónčin do Němskeje wróća, dyrbja so na koronawirus testować dać. To je zwjazkowy minister za strowotnistwo Jens Spahn (CDU) připowědźił. Test ma za wšitkich darmotny a wot přichodneho tydźenja móžny być. Spahn na to skedźbni, zo je winowatostny test na rizikowe kónčiny wobmjezowany. Bayerska je mjeztym zdźěliła, zo nochce jenož na lětanišćach testować, ale tež na nadróžnych namjeznych přechodach. Na Nürnbergskim hłownym dwórnišću chcedźa tohorunja centrum za testy zarjadować.
Kritikarjo wšak na to pokazuja, zo njehrozy najwjetši strach koronawirusa dla w dalokich rizikowych krajach, ale skerje wosrjedź Europy.
Berlin (dpa/SN). Krótko do kónca wulkich prózdnin w někotrych zwjazkowych krajach zamołwići tak prawje njewěrja, zo budźe wosrjedź koronapandemije planowany nawrót k normalnej šulskej wučbje bjeze wšeho móžny. Po měnjenju Zwjazka wučerjow Němskeje njejsu šule na to dosahajcy přihotowane. Zwjazk so boji, zo dóńdźe „k wulkemu šmjatkej“, rjekny jeho prezident Heinz-Peter Meidinger powěsćerni dpa.
Zwjazkowa staršiska rada liči z dalšim zawrjenjom šulow a z toho wuchadźa, zo wotběži nowe šulske lěto „wšo druhe hač po planje“, kaž měni předsyda rady Stephan Wassmuth. To wšak by w prěnim rjedźe na škodu dźěći było.
Waršawa (dpa/SN). W Pólskej je debata wudyriła, hač měł kraj tak mjenowanu Istanbulsku konwenciju za škit žonow přećiwo namocy wupušćić. Justicny minister Zbigniew Ziobro bě připowědźił, zo swójbnemu ministerstwu wotpowědny namjet předpołoži, kaž powěsćernja PAP rozprawja. Konwencija ma rjadowanja „ideologiskeho razu“, kiž njemóže wón akceptować a kotrež ma za škódne, na přikład „genderizm“. Ziobro je załožer narodnokonserwatiwneje strony Solidarna Pólska, wotnožki knježaceje strony Prawo a sprawnosć ministerskeho prezidenta Mateusza Morawieckeho.
Generalna sekretarka Europskeje rady Marija Pejčinović Burić je alarmowana. Wustup Pólskeje z konwencije by był nastupajo škit žonow před namocu w Europje wulka kročel wróćo.
Politikar opozicije a zapósłanc EU Andrzej Halicki kritizuje, zo přinjesu blady wo wustupje z konwencije knježerstwo „do najšpatnišeho swětła“.
Drježdźany (dpa/SN). Mjeztym hižo někotre lěta trajaca suchota ze swojimi raznymi sćěhami – wusušenymi polemi, znižacym so stawom dnowneje wody, mrějacymi lěsami a horcymi městami – je sakskemu wobswětowemu ministrej Wolframej Güntherej wosebite wužadanje. „Nimam suchotu za starosć, ale za nadawk“, rjekny politikar Zelenych w rozmołwje z powěsćernju dpa. Jemu dźe wo to, we wšěch wobłukach ze wšěmi wobdźělenymi problemy rozrisać, dokelž su wone „nowa woprawdźitosć“. Wotpowědnje alarmowace su ličby: Po informacijach wjedrarjow pobrachuje w Sakskej wot nowembra 2017 hač do lońšeho decembra 335 litrow dešća na kwadratny meter. Sewjerna a wuchodna Sakska stej wosebje suchej. Přerězny staw dnowneje wody bě w swobodnym staće kónc minjeneho lěta 40 centimetrow niši hač w přerězku lět wot 1989 do 2019. Hižo spočatk 2020 běchu w 30 procentach wšitkich rěkow niłku wodu registrowali. „Mamy spochi mjenje dešća, dale a wjace wódnišćow wusakuje. Tu mamy strukturny problem“, Günther wuzběhny.
Młyny pomału mlěja, ale mlěja. Tak znajmjeńša so mi dźěše, jako dźeržach wućišć rozmołwy z Gabrielu Mariju Šmajdźinej w rukomaj. Wozjewjena bě rozmołwa Manfreda Ertela z woblubowanej dźiwadźelnicu pod rubriku „Hamburger im Gespräch“ – a nětko młyn, kiž pomału mlěje – lětsa 30. meje. Łužiskej wučerce na wuměnku je přiwuzny, na sewjeru bydlacy, přinošk we wućišćanej formje sposrědkował. Zajimowani móža jón přeco hišće internetnje čitać, a to pod www.shz.de schleswigsko-holsteinskeho nowinskeho nakładnistwa. Titul přinoška je „Rote Teppiche sind nicht so meins“.
Nimo wulkich nadregionalnych serbskich towarstwow, kotrež su často w medijach prezentne, mamy w dwurěčnej kónčinje njeličomne mjeńše a małe towarstwa, kotrež runje tak pilne dźěło wukonjeja, wo nich pak přewjele njezhoniš. W swojej lětnjej seriji lětsa tajke aktiwne cyłki předstajamy, dźensa Towarstwo swjateje Filomeny. (7)
Rakecy (JK/SN). Na swojim poslednim posedźenju do lětnjeje přestawki zaběraše so Rakečanska gmejnska rada mjez druhim z temu digitalizacija w tamnišej zakładnej šuli. We wobłuku digitalneho pakta Zwjazka a krajow měješe gmejna hromadźe ze zakładnej šulu nastajić kalkulaciju kaž tež wotpowědny medijowy koncept. Přizwolenu podpěru 63 480 eurow je komuna hižo dóstała. Kak maja pjenjezy nałožić, předstaji nawodnica financneho zarjada Franziska Pfeiffer. Zo ma so to po směrnicach sakskeho statneho ministerstwa za kultus stać, wona wosebje jasnje wuzběhny. Wažne je, zo nošerjo šulow rozumja, što je spěchujomne. Z pjenježnej podpěru hodźa so jeno zakłady za digitalne wužadanje přichodneho šulskeho wukubłanja zwoprawdźić. W konkretnym padźe Rakečanskeje šule to rěka, natwarić a wudospołnić digitalnu syć mjez twarjenjemi a rumnosćemi šule. Jenož to hižo wulki dźěl pjenjez přetrjeba, runje tak kaž trěbny nowy serwer, kotryž budźe přichodnje wutroba digitalneho wobtoka šule.