Wot srjedy dalše wolóženja
Budyšin. W Budyskim wokrjesu rozprawjachu wot pjatka hač do wčerawšeho wo 54 koronanatyknjenjach a pjeć smjertnych padach. Sydomdnjowska incidenca na 100 000 wobydlerjow po RKI je dźensa 36. Dokelž je hódnota znowa pod 50, budu wot srjedy dalše wolóženja. Wokrjes Zhorjelc informowaše wčera wo pjeć infekcijach. Incidenca tam stabilizuje so po RKI wot minjeneho pjatka pod 30, dźensa je wona 21,4.
Nowe jewišćo wobnowja
Podstupim/Zły Komorow. Dohromady 6,5 milionow eurow dóstanje Złokomorowske Nowe jewišćo za saněrowanje a wutworjenje swojich dźěłarnjow. To zdźěli braniborske ministerstwo za wědomosć, slědźenje a kulturu minjeny pjatk w Podstupimje. Je to prěni komunalny projekt, kotryž su w Braniborskej po zwjazkowym zakonju wo sylnjenju strukturow wobkrućili.
Bydlenske mobile jara požadane
Dr. Pětš Šurman nawjeduje nětko župu Delnja Łužica. Axel Arlt je so z nim wo prěnich myslach w nowym zastojnstwje rozmołwjał.
Sće nazhonity w Domowinskim dźěle. Dosaha to za zastojnstwo župana?
dr. P. Šurman: Rozsudne za mnje bě, zo sym wjele dobrych myslow nastupajo swoju wosobu ze stron župneho předsydstwa dóstał. Wosebje słowa Haralda Koncaka su mje hnuli, kotryž rjekny: „Ty dyrbiš to činić, ty sy ta prawa wosoba, maš nazhonjenja.“ Tež přistajeni Domowiny w Choćebuzu běchu jednoho měnjenja, zo měł županstwo přewzać.
Woni wočakuja, zo budźeće mosty twarić.
dr. P. Šurman: Mam dobre zwiski do Budyšina. Sym zbožowny, zo mamy jako župa kooperaciske zrěčenje ze Zwjazkom Łužiskich Serbow. Tak móžemy wěste problemy po krótkim puću z Budyšinom rozjimać a rozrisać.
Što su Waše nazhonjenja nastupajo zwisk k centrali Domowiny w minjenych lětach?
Budyšin (SN/CoR). Tři temy je rada Załožby za serbski lud na swojim wusahowacym digitalnym zeńdźenju minjeny pjatk wobjednała: prěni raz ramikowe žadanja za přichodne skutkowanje Serbskeho ludoweho ansambla, wobsadźenje jeho wuměłskeho wjednistwa a přepytowanje dźiwadłoweje krajiny w kulturnym rumje Hornja Łužica-Delnja Šleska.
Domowinske sobustawstwo jednotliwcow, digitalnu formu zarjadowanjow a přichod z hłownym jednaćelom a jednaćelom na čole zarjada ma změna Domowinskich wustawkow přinjesć.
Köln (dpa/SN). Japoštołskaj wizitatoraj Andreas Arborelius ze Stockholma a Hans van den Hende z Rotterdama staj dźensa do Kölna dojěłoj, kaž rěčnica biskopstwa powěsćerni dpa wobkrući. Nowinarska konferenca njebě planowana. Biskopaj mataj w nadawku bamža Franciskusa „móžne misnjenja swojeje eminency, kardinala Woelkija“ přepytować a wotpowědnu rozprawu zdźěłać. Planowane su rozmołwy ze zastupjerjemi woporow splažneho znjewužiwanja.
Opozicija ze swójskej rozprawu
Berlin (dpa/SN). Zastupnicy opozicije w přepytowanskim wuběrku nastupajo jebanja w bywšim předewzaću Wirecard chcychu dźensa swoju rozprawu předstajić. Powšitkownje wočakowachu raznu kritiku nastupajo dźěło zwjazkoweho knježerstwa a předewšěm financneho ministra Olafa Scholza (SPD). Mnichowska firma Wirecard bě 2019 přiznała, zo njehodźi so 1,9 miliardow eurow z bilancow hižo namakać. Slědowaše insolwenca. Wuchadźeja z toho, zo bě firma wot lěta 2015 swoje bilancy masiwnje falšowała.
Lěkarjo: Přewjele njewočakować
Na nakładnym ćahu k Baltiskemu morju po puću była je 27lětna žona z Čěskeje. Swědcy běchu železnicu wo tym informowali, kotraž na to policiju alarmowaše. Zastojnicy ćah pola braniborskeho Hohenleipischa zadźeržachu a namakachu 27lětnu pod planu. Žona přizna, zo bě w Bad Schandauwje na ćah do Rostocka zalězła. Tam chcyše dźeń při morju wostać a so na samsne wašnje domoj podać. Nětko dyrbi wězo pokutu płaćić. Zwotkel bě wědźała, zo ćah do Rostocka jědźe, a hač tomu scyła tak bě, policija njezhoni.
Nócne wołanje dweju skalneju wiwkow (Steinkauz) je w posaarskim St. Ingberće zasadźenje policije zawiniło. Ludźo sej myslachu, zo reaguje alarmowa připrawa na paduchow, a wołachu policiju. Njebě pak wjace hač wołanje ptakow, štož klinčeše woprawdźe kaž zwuki alarmoweje připrawy, samo zastojnicy wobkrućichu.