Choćebuz (dpa/SN). Braniborska SPD wobydlerjam kraja do zymy w zwisku z energijowej krizu zmužitosć přirěčuje. Zwjazkowy kancler Olaf Scholz a ministerski prezident Dietmar Woidke (wobaj SPD) běštaj zawčerawšim nadźijepołnaj, zo hodźi so kriza z alternatiwnymi energijowymi srědkami a financnymi pomocami Zwjazka a kraja zmištrować. „Z rozsudami, kotrež smy tworili, móžemy nětko rjec, zo budźemy drje krizu zhromadnje přetrać“, wuzběhny Scholz na krajnym stronskim zjězdźe SPD Braniborskeje w Choćebuzu.
Wjace hač 20 wuhlowych milinarnjow mjeztym zaso dźěła, tři eksistowace atomowe milinarnje hišće přez zymu dale milinu dodawaja. Płunowe składy su mjeztym derje pjelnjene. Na sewjeroněmskich pobrjohach su nowe stejnišća za běžity płun nastali, kotrež so zhromadnje z importami z Norwegskeje a Nižozemskeje wo to postaraja, zo je Němska derje na zymu přihotowana.
Runje Alphonso Davies, kotryž bě w zašłej partiji hišće jědnatku přetřělił, docpě w druhej skupinskej hrě přećiwo Chorwatskej prěnje wrota za Kanadu w stawiznach swětowych koparskich mišterstwow. Za dobyće pak tute na kóncu njedosahachu. Marko Livaja, Lovro Majer a dwójce Andrej Kramarić hru hišće zwjertnychu. Poslednja skupinska hra přećiwo Belgiskej budźe za Chorwatow hižo mały finale wo zaćah do wosmifinala.
Poražki přećiwo Marokkej dla je Belgiska tučasnje z třomi dypkami jenož třeća za Chorwatskej a Marokkom, a tak winowata dobyć. Rozsudźiła bě so hra hakle w kónčnej štwórć hodźinje. Na lěwym boku dósta Marokko wólny kop, nimale při zakładnej liniji. W belgiskich wrotach steješe Thibaut Courtois centralnje a něšto kročelow před wrotowej liniju. Tuž zapali Abdelhamid Sabiri bul wótrje na krótki róžk a překwapi z tym Courtoisa (73.). W přidatnym hrajnym času docpě Zakaria Abouklal po přihrawce Hakima Ziyecha samo hišće 2:0 za Marokko (90. + 2).
Pančicy-Kukow (FK/SN). Tójšto wěriwych wuži sobotu wječor składnosć, na předwječoru prěnjeho adwenta w derje pjelnjenej klóšterskej cyrkwi w Pančicach-Kukowje z duchownym impulsom čas přihota na hody zahajić. Chór Lipa bě hromadźe z Markleebergskimi wokalistami na wosebity hudźbny nyšpor přeprosył.
Serbske ćěleso pod nawodom Jadwigi Kaulfürstoweje zahaji jón z kěrlušom „Přińdź, wšitkich ludow Zbóžniko“, na čož farar Tomaš Dawidowski přitomnych wutrobnje dwurěčnje powita. Sćěhowachu dalše spěwane modlitwy, kotrež Lipa před wołtarjom swjatnicy zanošowaše. Mjez druhim znošowaše so antifona „Rosujće njebjesa na zemju dele“ po sakralnym rumje, přisłušne wjerše zaspěwaštej sotře Diana Měrćinkowa a Sofija Nukowa. Wosrjedź tutoho bloka wozjewi duchowny tež ewangelij, kotryž bě tójšto připosłucharjam jasny spočatk adwentneho časa. Pod tutym zaćišćom spěwachu wšitcy zhromadnje z Wosadnika „Přihotuj so, luba duša“.
Budyšin (CS/SN). Přirada za měšćanske wuwiće Budyskeje měšćanskeje rady so na swojim zašłym posedźenju na zhromadne stejišćo k strategiji pěškoweho wobchada w měsće dojednać njemóžeše. Tuž dyrbja so na přichodnym posedźenju znowa z tym zaběrać.
Zakład diskusije bě naćisk wobchadneje strategije za pěškow, kiž bě René Pessier z Drježdźanskeho předewzaća Mobilitätswerk předstajił. W naćisku wón zwěsći, zo maja wobydlerjo nutřkowneho města, trochu zdalenišich štwórćow a wsow wokoło města rozdźělne naroki na wobchad pěškow. W nutřkownym měsće steji skerje kwalita chódnikow w srjedźišću, mjeztym zo dźe na wsach wo prašenje, hač tam scyła chódnik maja.
Naprašowanje je wunjesło, zo je 60 procentow wobydlerjow ze situaciju pěškow spokojom. Přiwšěm maja woni tójšto žadanjow, što měło so polěpšić. Tak měł so podźěl pěškow zwyšić a runočasnje jich začuće wěstoty polěpšić. We wjesnej kónčinje přeja sej porno tomu chódniki na woběmaj bokomaj puća.
„Posłuchaj lěkarja, prjed hač jeho trjebaš!“, serbske přisłowo namołwja.
Tak wěnuje so student mediciny Pětr Dźisławk w nowej seriji znatym a mjenje znatym chorosćam, zo by je čitarjam trochu bliže rozłožował (3).
Róžant (JK/SN). Městna k sedźenju w Róžeńčanskej sydarni na minjenym posedźenju gmejnskeje rady Ralbicy-Róžant runje tak dosahachu. Připowědźene bě předstajenje planow Mišnjanskeje firmy UKA, kotraž ma wotpohlad, na arealu mjez Smjerdźacej a Šunowom na 70 hektarach natwarić fotowoltaikowu připrawu. Ta ma nastać hač do lěta 2025 a potom lětnje produkować 60 do 70 megawattowych hodźin miliny za zjawnu syć. Firma UKA so wo planowanje, natwar a wobhospodarjenje stara a wšitko tež zapłaći. Gmejna trjeba jeničce předewzaću přizwolić a by za to hač do 30 lět kóžde lěto 120 000 do 140 000 eurow dóstała.
Po njezbožu do jastwa
Budyšin. Z tym drje pólski wodźer wosoboweho awta typa Ford předwčerawšim rano ličił njeje, zo budźe wječor samsneho dnja w jastwje. Na awtodróze A 4 blisko wotbóčki Budyšin-wuchod bě wón sobotu popołdnju prědnje lěwe koleso swojeho jězdźidła zhubił a na kromje jězdnje stejo wostał. Přez koleso zajědźe za nim jěduce awto, kotrež so při tym wobškodźi. Při wobdźěłanju njezboža policisća zwěsćichu, zo 29lětny zawinowar scyła žanu jězbnu dowolnosć njewobsedźeše. Nimo toho jeho justica z přikazom zajeća pytaše. Policisća zahajichu tuž jednanje jězdźenja bjez jězbneje dowolnosće dla a dowjezechu pólskeho staćana na to do Budyskeho jastwa.