Budyšin (CS/SN/bn). We wobłuku Interkulturelnych tydźenjow wotmě so wčera tradicionalny Němsko-Pólski nazymski swjedźeń. Na połnej žurli Budyskeho Kamjentneho domu powita organizatorka, zamołwita wokrjesa za naležnosće wukrajnikow Anna Piętak-Malinowska, hosći, wuzběhujo wosebje zastupjerjow wokrjesneho sejmika a měšćanskeje rady. Budyski wyši měšćanosta Karsten Vogt (CDU) dźakowaše so skedźbniwši na 30. róčnicu załoženja partnerstwa z Jelenjej Góru wšitkim, kotřiž „němsko-pólskemu přećelstwu mjezwoča a žiwjenje spožčeja“.
Budyšin (SN/HaJ). Přewšo dobra a wjesoła nalada knježeše wčera wječor w Smolerjec kniharni. Zdźěla wubudźi čitanje mjez wopytowarjemi zarjadowanja wo Jurju Słodeńku kichanje abo wutrobite smjeće. Wšako předstajichu čłonojo Spěchowanskeho towarstwa Smolerjec kniharnje Měrćin Wjenk, Marka Maćijowa, Franc Šěn a Měrana Cušcyna jeho teksty, kotrež swědča wo šibałosći, mudrosći a zwjazanosći k Serbam swój čas hižo woblubowaneho awtora. Wučer, hudźbnik a spisowaćel Jurij Słodeńk běše w lětach 1927 do 1937 wobstajnje do Serbskich Nowin dopisował. Abonenća čakachu na to, zo móžachu kóždu sobotu čitać, kak derje bě Słodeńk jim takrjec „na hubu hladał“. Nichtó pak njewědźeše štó awtor tychle přinoškow je – wšako pisaše pod so měnjacymi pseudonymami něhdźe 660 tajkich tekstow. Literariske wobrazy miljeja ze žiwjenja Serbow su z podźělom zběrki „Listy ze wsy“, wudatej lěta 1967 w Ludowym nakładnistwje Domowina. Nawodnica Smolerjec kniharnje Annett Šołćic je w swojich zawodnych słowach na to skedźbniła, zo je w antikwariaće jenož hišće jenički eksemplar na předań. Dr.
Smjerdźaca (SN/bn). Knižnu premjeru hinašeho razu stej Ludowe nakładnistwo Domowina a Serbske kubłanske srjedźišći Lipa wčera na zahrodźe Smjerdźečanskeho Kulturneho domu wuhotowałoj. Historisce kostimowanaj předstajištaj Chěžkec Andreja a Měrćin něhdźe 50 wopytowarjam – přewažnje tohorunja předrasćenym dźěćom – jako „Měrćin z Lubasa a jeho knjeni“ publikaciju „Wo ryćerjach a jich hrodach“. Wonaj běštaj najnowše w LND wušłe licencne wudaće rjadu „Što je što“ přełožiłoj a z přidatnymi informacijemi wudospołniłoj.
Po skandalu w sćelaku RBB wobzamknu zwjazkowe kraje tuchwilu 4. změnjene statne zrěčenje wo medijach. 20. septembra su to nětko tež w sakskim parlamenće činili.
Drježdźany (SN/MG). Po tym zo bě sakske knježerstwo w aprylu změnam w medijowym statnym zrěčenju přihłosowało, je srjedu tež Sakski krajny sejm tomu přizwolił. W nowym, tak mjenowanym 4. změnjenym statnym zrěčenju wo medijach su so wšitke zwjazkowe kraje na wobšěrne změny wosebje we wobłuku pohórškoweho managementa dojednali.
Medijowy minister Oliver Schenk je sebi toho wěsty, zo „sadźi Sakska z přihłosowanjom za 4. změnjene statne zrěčenje wo medijach jasne znamjo za wjace transparency a kontrole w zjawnoprawniskim rozhłosu“.
Budyšin. Serbski muzej w Budyšinje chowa mjez tuchwilu někak 35 000 eksponatami někotružkuli hódnotnu wosebitosć. Někotre kuriozity je projektowa asistentka Rebecca Wöppelowa njedawno při „Kofeju w třoch“ wopytowarstwu na lóštne wašnje zbližiła. Tak hosćo zhonichu, zo słuša dźěłowy grat bywšeho direktora Arnošta Kowarja, mjenujcy fotowa kamera z přidatnymi dźělemi do skerje kurioznych zběrkow muzeja. Hišće njewšědniše su wotnošene mužace cholowy z časa mjez 1850 a 1870. Wone buchu hižo za čas NDR w muzeju inwentarizowane. Zajimawe na nich je, zo su z kože. Tajke cholowy słušachu něhdy k serbskej mužacej drasće. Mužojo chodźachu w tajkich chětro šěrokich cholowach drje předewšěm kemši. Najskerje ze zběrkow stareho Serbskeho muzeja pak pochadźa běły kitlk z dobreho płata. Tutón dźěl (wosobnišeje) burskeje drasty žonow Budyskeho ewangelskeho kraja słušeše po zapisku sotře profesora Arnošta Muki, kotraž běše so z Wulkeho Wosyka do Jědlic na bohateho bura wudała.
• Krabat narodźi so 1624 w Jesernicach/ Žumberaku, Chorwatska). Krabat by potajkim 400. narodniny swjećił.
• 1650 lět prěnjeho naspomnjenja Wulkich Zdźarow.
• Před 333 lětami přińdźe Krabat (Janko Šajatović) do Wulkich Zdźarow (17.04. 1691).
• Před 33 lětami je Wolfgang Kraus do Sakskeje přišoł.
• Před 30 lětami je Kraus do Wulkich Zdźarow ćahnył.
• Před 25 lětami je Kraus w dźiwadłowej hrě rólu Krabata hrał.
• 25 lět iniciatiwa Krabat z.t.
• Před 25 lětami załoži Kraus hłownu zhromadźiznu Wulkich Zdźarow.
• Wulke Zdźary budu 25 lět spěchowana wjes.
• Před 25 lětami je Kraus, bjez toho, zo by to wědźał, staru nuknicu Krabata (Vorwerk) kupił.
• 20 lět skutkuje Wolfgang Kraus jako wulkopósłanc Hornjeje Łužicy.
• Před 20 lětami wobzamknychu, zo přisłušeja Wulke Zdźary gmejnje Łaz.
• Před dźesać lětami nawjazaštaj Kraus a Hans-Jürgen Schröter kontakt z potomnikami Krabata w Chorwatskej.
Na mjezynarodnym folklornym festiwalu běše Bojan Benić w Chrósćicach hač do nocy po puću – prěni raz słužbnje za naš wječornik. Hišće na probu. Po tym su čłonojo redakcije jeho fota wuhódnoćiwši rozsudźili, jednaćelej nakładnistwa poručić, 36lětneho južneho Serba přistajić. Wot srjedź awgusta dźěła ženjeny nan štyrilětneje dźowki jako fotograf a fotoredaktor w našej redakciji.
So wě, zo je najskerje nowum w stawiznach Serbskich Nowin, zo zastupi kolega do kruha sobudźěłaćerjow dźenika, kiž najprjedy ani serbsce ani němsce njemóže. Wón sam je w swojim požadanju na to skedźbnił: „Moja maćeršćina je serbochorwatšćina, a tohodla nimale wšě wuchodnoeuropske rěče derje rozumju.“ Nawjazujo na tute zmužite wuprajenje so Bojan kóžde ranje na posedźenju redakcije prócuje, mjezsobne dorěčenja sćěhować. Hdyž tola jónu ze zrozumjenjom klaca, pomhamy sebi z jendźelšćinu, a něšto słowow němsce Bojan wězo móže. Priorita ma pak nětko nawuknjenje serbšćiny, a tohodla Bojan tež prawidłownje póndźelu na kurs chodźi.