×

Powěsć

Failed loading XML...

Křižowka (17.04.20)

pjatk, 17. apryla 2020 spisane wot:

Wodorunje: 3 postrow namórnikow (tež Čechow), 5 rozbudźer chorosće, 6 womöglich serbsce, 7 arabski emirat, 10 nječestny čłowjek, 13 minjene lěto, 14 nic strowi, 15 wowka bajki ...

Padorunje: 1 přiwuzny, 2 stare železo, 3 europski satelit, 4 japanske město, 8 słód, 9 kniha „... im Wunderland“, 11 delnjoserbska mystiska postawa, 12 pomocny srědk za pačenje

Worklečanska pěstowarnja strowi swojich chowancow a jich swójbnych. Foto: Kristin Herfurthowa

Pjate lěto tež ze serbskim hronom

štwórtk, 09. apryla 2020 spisane wot:
„Ja wěrju, pomhaj mojej njewěrje.“ (Mk 9,24) Hižo pjate lěto je Spěchowanske towarstwo za serbsku rěč w cyrkwi (STSRC) plakat ze serbskim a němskim hronom lěta wuhotować dało. Grafikarka je wot spočatka Anja Piniekec. Štwórte lěto ćišća plakat tež w hornjoserbskej rěči. Na wobrazu widźimy Martu a Helenu Malinkec z Rakec, kotrejž tež doma serbsce rěčitej. „Cyrkwinski informaciski kašćik steji cyle centralnje při torhošću njeposrědnje při tamnišim busowym zastanišću, a tak tež serbske hrono wšědnje (w normalnych časach) tójšto ludźi widźi“, kaž smy z Rakec zhonili. Dalše plakaty wisaja na přikład we wosadach w Baršću, w Bórkowach, w Němskej cyrkwi w Choćebuzu, w Dešnje a w Budyšinje. Dajće towarstwu STSRC informaciju wo tym, hdźe plakaty ze serbskim hronom lěta hišće wisaja, ale tež, chceće-li plakat w swojej wosadźe wupowěsnyć. Kontaktne daty namakaće w interneće pod www.serby-ekbo.de. Foto: Lubina Malinkowa

Płastowka (09.04.20)

štwórtk, 09. apryla 2020 spisane wot:
Spočatk pytanych słowow 1–9 je wupokazany. 1 jutrowny jěchar, 2 hornjołužiske město, 3 nic Horjany, 4 nazwučowar, 5 srjedźišćo wsy, 6 serbski basnik (1804–1872), 7 bohowka rańšich zerjow, 8 kašćik za debjenki, 9 z pomjatka zhubjene

Šijemy sej škit za hubu a nós

pjatk, 03. apryla 2020 spisane wot:
Trěbny material je płat z bałmy, přez kotryž móžeće dychać a kotryž hodźi so wuwa­rić.

Kajki je to zaso trend? Tole so hišće před něšto časom prašachmy, jako wuhladachmy w socialnych medijach fota, na kotrychž běchu ludźo z pisanym škitom na hubje a nosu widźeć. Tež we Łužicy je dźeń­ a wjace ludźi ze škitom na hubje po puću. Šwalča Petra Kupcyna tajki za lu­dźi šije. Designeraj Štefi a Šćěpan Hanušec pokazujetaj nětko na swojej inter­netnej stronje SerbskiKonsum wariantu w módroćišću.

W Budyšinje widźach před wjace hač třomi tydźenjemi młodu žonu aziskeho pochada na Schillerowych zelenišćach z tajkim škitom a zańdźeny tydźeń dalšu žonu słowjanskeho pochada w kupnicy. Sama sym mjeztym tež z jednorej wariantu po puću, a kaž naspomnjenej žonje tohorunja rukajcy nošu. Spočatnje sej myslach, zo ludźo ze spodźiwanjom na mnje hladaja, ale ničo. W drogeriji rjekny předawarka mužej, kiž tam na te wašnje škitany nakupowaše, zo měł sej hišće rukajcy tyknyć. A na parkowanišću sedźeše staruška w awće, kotraž je sej škit runje na hubu a nós sćahnyła, prjedy hač je do wobchoda šła.

Płastowka (03.04.20)

pjatk, 03. apryla 2020 spisane wot:
1 rozbudźerjo chorosće, 2 na dnju do njedźele, 3 nic daloka, 4 nic nisko­, 5 horni dźěl zahrodniskeho gratu, 6 posyłki póšty, 7 dźěl nohi, 8 mjeno nětčišeje krizy, 9 stajna, njeskónčna

Tež, hdyž křižerjo jutry njepojěchaja – jutrowne jejka změjemy. A wosebje rjane wone budu, hdyž je po tradicionalnych serbskich technikach wóskuješ, bosěruješ, škrabaš abo wužrawaš. Z kolekciju tak abo podobnje debjeneju owalneju drohoćinkow móža so dźěći a młodostni hišće hač do 15. apryla na wubědźowanju wo najrjeńše serbske jutrowne jejko wobdźělić. Foto: Helena Pallmannowa

Z aprylskim Rozhladom nastupi Katrin Čornakec zastojnstwo šefredaktorki kulturneho časopisa, dotalna redakcija so z čitarstwom rozžohnuje a dźakuje so wšitkim, kotřiž su minjene lěta na najwšelakoriše wašnje k poradźenju jednotliwych wudaćow přinošowali.

Titulny wobraz w aprylu wotbłyšćuje bližace so jutry, klasiski motiw pak je Isa Bryccyna do načasneje wuměłskeje rěče přenjesła.

Andrea Pawlikowa reflektuje wosebitu wustajeńcu Budyskeho Serbskeho muzeja „Sorbian street style“ a so praša, hač a w kotrej měrje so moderna, ležerna moda k Serbam a jich tradicijam hodźi.

Měrko Šołta předstaja na zakładźe dotal njewobkedźbowanych žórłow Jana ­Bjenadu, wuspěšneho serbskeho wulkopřekupca w Budyšinje 17. lětstotka. Zdobom rozestaja so z poměrnje snadnej rólu, kotruž Serbja w němskim stawiznopisu a dźensnišej měšćanskej zjawnosći zaběraja.

Nalěto so rady po lěsu wuchodźujemy. Tam njemóžemy jenož wotućacu přirodu wobkedźbować, ale zdobom čerstwe zela zběrać, kotrež móhli doma pře­dźěłać.

Wot měrca hač dosrjedź meje čujemy w lěsu přijomnu kobołkowu wóń, štož je pokazka, zo w podlěsu abo na włóžnych blakach z wjele chłódkom, we wulkim mnóstwje pyšny kobołk (Bärlauch) rosće. Młode łopjena rostliny, kotraž hišće njekćěje, najbóle słodźa. Po tym zhubja mjenujcy swój aroma a su chětro hórke. Kćenja su porno tomu pikantne a hodźa so tohorunja jěsć. Łopjena pyšneho kobołka měli wot rostliny wottřihać abo wotšćipnyć. Budźće pak kedźbliwi, wone su łopjenam jědojtych całtkow (Maiglöck­chen) jara podobne.

Pikantne zelo njeje po słodźe cyle tak wótre kaž kobołk, ale jara strowe. A hišće lěpje – po jědźi njepřijomnje njewonješ. To drje su přičiny, čehodla ma wone telko přiwisnikow.

Pyšny kobołk hodźi so derje jako přidawk do pječwa, sušeny do sele abo do čerstweje solotje. My pak rozłožujemy wam tule recept za pesto, kotryž hodźi so k nudlam, na pomazku abo do poliwki.

Přidawki:

150 gramow mandlow

100 gramow pyšneho kobołka

Znowa kemše via livestream

pjatk, 27. měrca 2020 spisane wot:
Tón tydźeń móža wěriwi znowa serbskorěčnu Božu mšu digitalnje sćěhować. Dypkownje w 9 hodź. swjeći je Ralbičanski wosadny farar Šćěpan Delan. Nimo ­livestreama – wotpowědny link namakaće na webstronje Katolskeho Posoła – tež Serbski rozhłós kemše live wusyła.

Serbska debata

nowostki LND