Lipsk (B/SZ). W Sakskej skića 99 šulow wučbu w 15 wšelakich rěčach za dźěći ze zapućowanych swójbow. Rěče šulerjow ze wšelakich krajow su dźěl jich identity – korjenje, kotrež njeměli prosće wotstronić, rjekny kultusowa ministerka Brunhild Kurth (CDU) na šulskim wopyće w Lipsku. Wučba w rěči kraja šulerjow wotměwa so w třoch wariantach, mjenujcy jako druha cuza rěč, jako wučba po popołdnjach abo we wobłuku dźěłowych skupin. To zaručeja z 50 wučerjemi.
Žiwjenje na wsy
Berlin (B/SN). Žiwjenje na wsy je po dołholětnej studiji „Ländliche Lebensverhältnisse im Wandel“ pozitiwniše hač myslene. Wědomostnicy su wot 1952 sem žiwjenje w dźesać němskich wjeskach dokumentowali. Tam su registrowali přićahi a wotćahi. Něhdźe 90 procentow wjesnjanow je ze swojej aktualnej bydlenskej situaciju spokojom. Njespokojom pak su mnozy z nakupowanskimi móžnosćemi a z medicinskim zastaranjom.
Přirost w klóštrje