Z grila škrě lětali
Ohorn. Kameradojo wohnjowych woborow z Ohorna, Bretniga-Hauswaldy, Połčnicy a Großröhrsdorfa dyrbjachu wčera nawječor do Ohorna jěć, dokelž bě Wojerowska integrowana wuchowanska centrala wulkowoheń w jednym twarjenju gmejny wuwołała. Jako wobornicy k zasadźenskemu městnu přijědźechu, so wukopa, zo bě tam w předchěži domskeho mjeńši woheń wudyrił. Něchtó bě gril zapalił, z kotrehož škrě lětachu a pódla ležace materialije zapalichu.
Lipsk (SN). Mobilny Firefox za androidny browser je nětko tež w hornjo- a delnjoserbskej rěči w poskitku. Tak móža zajimcy wotnětka na smartphonje tež serbsce surfować.
„Wjeselimy so a smy hordźi, zo je telko čestnohamtskich přełožerjow na tutymaj rěčnymaj wersijomaj pasliło“, rozłožuje Mary Worch z Lipšćanskeho němskeho Mozilla-teama. „Z přełožowanjom woblubowaneho opensource-browsera tež do hospodarsce njezajimawych mjeńšinowych rěčow přinošuje Mozilla k wuchowanju rěčneho bohatstwa.“ Firefox je dźensa we wjace hač 80 rěčach k dispoziciji, mjez druhim tež w baskišćinje a kašubšćinje. Poskitk docpěwa takle něhdźe 97 procentow internetnych wužiwarjow cyłeho swěta, a to dźakowano přełožkej dobrowólnikow.
Składnostnje Europskeho dnja rěčow 2012 bě powšitkownowužitna załožba Mozilla namołwjała, oficialnu serbsku wersiju firefox-browsera zdźěłać. Załožbu běchu 2003 w Kaliforniskej wutworili. Wona spěchuje wotewrjene internetne standardy a chce tak internet na platformu za wšitkich dale wuwiwać.
Jako delegatka Towarstwa k spěchowanju serbskeho kulturneho centruma w Berlinje je so Katrin Urbanscyna na njedawnej hłownej zhromadźiznje Domowiny wobdźěliła. Tónle mandat je 55lětna Berlinjanka rady sćěhowała, přetož angažement za serbsku kulturu jeje žiwjenje mjeztym bytostnje postaja. Prawidłownje wobdźěla so wona tež za Serbskim blidom w stolicy Němskeje, jako Delnjoserbowka. Powołanje wučerki za jendźelšćinu, němčinu a předstajace hraće njesmě absolwentka Choćebuskeje Serbskeje rozšěrjeneje wyšeje šule, dźensnišeho Delnjoserbskeho gymnazija, a bywša wukonowa sportowča strowotnych přičin dla bohužel hižo wukonjeć.
We Wojerecach wotměja so wot 19. apryla do 10. meje hudźbne dny, a to 50. raz. Cordula Ratajczakowa je so z Carmen Hoffmann rozmołwjała, kotraž so hižo 16 lět wo program zarjadowanja stara.
Što je wosebite na jubilejnych 50. hudźbnych dnjach we Wojerecach?
C. Hoffmann: Lětsa budźe tróšku hinak hač hewak. Nochcemy přećežku hudźbu poskićeć, ale jubilej z lóštnym programom woswjećić. K tomu słuša tež literarno-hudźbny wječor 29. apryla „Sagenhaftes aus der Lausitz“, hdźež dźiwadźelnica Ines Hommann powěsće a Christine Hesse na klawěrje a Annette Thiem na wiolinje hudźbu Korle Awgusta Kocora a Bjarnata Krawca přednjesu.
Nazhonjenja ze serbskim poskitkom w minjenych lětach njejsu najlěpše.
Mjenje zajimcow za wukubłanje
Budyšin. W powołanskim poradźowanskim lěće 2014/2015 je so wot oktobra 2014 do lětušeho měrca 1 350 holcow a 1 621 hólcow jako požadarjo wo wukubłanske městna w Budyskej dźěłowej agenturje a w jobcenterach Budyšin a Zhorjelc přizjewiło. To je 200 mjenje hač w samsnym času powołanskeho poradźowanskeho lěta 2013/2014.
Drohotna namakanka
Grabštejn. Postawa swj. Borbory, zhubjena po Druhej swětowej wójnje, pyši zaso sewjeročěski hród Grabštejn pola Hrádeka nad Nisou. Dobry meter wulku figuru z 15. lětstotka bě direktor Žitawskich měšćanskich muzejow Marius Winzeler při slědźenjach w składźe Liberecskeje regionalneje galerije našoł. W Grabštejnje nadźijeja so nětko wjace hosći.
Škoda w lěsach njeje přewulka
Drježdźany. Wichor Niklas, kiž je 31. měrca w Sakskej howrił, je w lěsach poměrnje mało škody načinił. Po prěnich trochowanjach statneho lěsniskeho zawoda je něhdźe 100 000 do 150 000 kósnych metrow drjewa spadało, štož wučinja něhdźe pjeć do dźesać procentow lětnych drjewowych žnjow a pohibuje so we wobłuku kóždolětnych škodow.
BVB a VFL koło dale
Šofer Lkw-ja při njezbožu zranjeny
Pančicy-Kukow. Mjez wotbóčkomaj Pančicy-Kukow a Njebjelčicy chcyše dźensa rano napoł wosmich wodźer nakładneho awta typa Mercedes na statnej dróze S 94 před nim jěducy čěski Lkw přesćahnyć. Tón pak chcyše tohorunja před nim jěduce awto přesćahnyć, na čož so jězdźidle šmórnyštej a do so zrazyštej. Při njezbožu zranjeneho wodźerja Mercedesa dowjezechu do chorownje.
Kontejnery zapalili
Wojerecy. Njeznaći su jutrowničku wječor we Wojerecach wjacore kontejnery za papjeru zapalili, a to před twarjenjom staroměšćanskeje wohnjowoborneje straže na Radnicowej při Swinjacych wikach. Pasant alarmowaše na to w domje přebywacych wobornikow.
Budyšin. Dorostowe studijo Serbskeho ludoweho ansambla planuje lóštny dźěćacy musical pod titulom „Cirkus Barbirolli a dwójny law“. Za to pyta SLA dźěći a młodostnych w starobje wosom do 15 lět, kotřiž rady spěwaja, maja lóšt na jewišću stać a chcyli cirkusoweho direktora, klawna, artistow abo najwšelakoriše zwěrjata předstajić.
Zajimcy njech přińdu sobotu, 18. apryla, w 14 hodź. do Budyskeho Serbskeho domu. Za to pak měli so hač do 13. apryla přizjewić, a to w Budyskim Serbskim ludowym ansamblu pola Edelgard Friedloweje pod telefonowym čisłom 03591/ 358 110 abo e-mailnje pod nachwuchs@sne-gmbh.com.