Při zražce pasažěrskeho lětadła w centralnoaziskim Kazachstanje je znajmjeńša 14 ludźi žiwjenje přisadźiło. Mašina kazachskeho předewzaća Bek Air ze sto pasažěrami bě bjezposrědnje po wotlěće problemy signalizowała. Lětadło typa Fokker 100 zrazy do betonoweje murje a do dwuposchodoweho domu (hlej wobraz). Tójšto ludźi w lětadle so zranichu. Přičinu njezboža hišće njeznaja. Foto: dpa/Tass

Berlin (dpa/SN). We wulkej koaliciji připowědźa so zwada wo zasadnym wobmjezowanju spěšnosće na awtodróhach Němskeje. „Tempolimit na našich awtodróhach je derje za škit klimy, słuži wěstoće a je dobry za čuwy šoferow“, rjekny předsydka SPD Saskia Esken. „Tohodla chcemy w nowym lěće wo tym rěčeć.“ Zwonka Němskeje je tempolimit dospołnje normalny, wona rjekny. „Jenož CSU so tomu na njezrozumliwe wašnje spjećuje.“ Do toho bě wobchadny minister Andreas Scheuer (CSU) před nowej debatu nastupajo tempolimit warnował. „Mamy wažniše nadawki, hač tutu wulce emocionalnu temu stajnje zaso do wukładneho wokna stajeć“, bě wón rjekł.

Dohodowna předań wunošna była

pjatk, 27. decembera 2019 spisane wot:
Wiesbaden (dpa/SN). Dohodowny čas je mnohim wobchodam a zawodam najwažniša sezona lěta. Po tele dny wozjewjenej rozprawje Zwjazkoweho statistiskeho zarjada zwoprawdźa drobnowi­ko­wanje 19 procentow swojeho cyłolětneho wobrota w nowembru a decembru. Jednotliwe branše kaž knihikupstwo (24 proc.) a wobchody hrajkow (26 proc.) samo hišće wjace. Tež zwólniwosć ludźi nastupajo pjenježne dary je w tym času wosebje wulka: 20 proc. wšěch darow na­zbě­raja w decembru. Najebać moderat­nje přiběrace płaćizny ludźo mjeztym wjace pjenjez wudawaja. Přerězne pła­ćizny su w nowembru wo 1,1 procent přiběrali.

Schäuble: Zwučenosće změnić

pjatk, 27. decembera 2019 spisane wot:

Debatuja wo prawym puću nastupajo škit klimy

Berlin/Brüssel (dpa/SN). Prezident Europskeho parlamenta David Sassoli je nastupajo škita klimy před tym warnował, dźěle ludnosće přežadać. „Škit klimy, kotryž na přikład ludźi w potrjechenych wuhlowych kónčinach zanjecha, chowa hoberski socialny njeměr a njemóže woprawdźe wuspěšny być“, rjekny Italčan němskim nowinarjam. Wažne je, tutón přechod „sprawnje zmištrować“. Ludźi přežadać „by runje tak fatalne było, kaž scyła ničo činić“. Tuž parlament wot prezidentki komisije EU Ursule von der Leyen namjetowany přechodny fonds sto miliardow eurow wuraznje wita.

Njech ludźo rozsudźa

pjatk, 27. decembera 2019 spisane wot:
Zawěsće sće to tež hižo dožiwili: Jědźeš na awtodróze na lěwej čarje a sy trochu spěšnišo po puću, dokelž maš nuzne. Ale wšojedne, hač pokazuje tacho 170 abo 180 km/h – njetraje dołho a bliži so wotzady awto, kiž je hišće spěšniše a kiž ći ze swěcu signalizuje, zo maš so nablaku z lěweje čary zminyć. Debata wo wobmjezowanje spěšnosće na awtodróhach je w Němskej jara emocionalna a nablaku polarizuje, dokelž so něšto do prašenja staja, štož je ludźom w někajkej formje swjate: W tym zwisku je raz něchtó rjekł: Štož je Američanam prawo brónje nosyć, je Němcam prawo na smalenje. Nětko chce SPD tempolimit tematizować. Sym jenož wćipny, kak daloko chce w tymle prašenju hić. Při wothłosowanju w zwjazkowym sejmje znajmjeńša bě wjetšina zapósłancow SPD přećiwo namjetej Zelenych hłosowała, spěšnosć na 130 km/h wobmjezować. Kak by było z ludowym wothłosowanjom? To by najsprawnišo było. Marko Wjeńka

To a tamne (27.12.19)

pjatk, 27. decembera 2019 spisane wot:

Z blešu piwa w ruce je muž z Kölna w nocy na štwórtk ze swojim e-scooterom na awtodróze po puću był. Wokoło 2.20 hodź. běchu hnydom wjacore nuzowe telefonaty pola policije dóšli. Šoferojo rozprawjachu, zo běchu muža z elektriskim rolerom na A 4 pola Olpe na nabóčnej čarje widźeli. Zastojnicy jeho krótko na to zadźeržachu. Test wunjese 1,3 promile alkohola w kreji. Policistam muž rjekny, zo je so mylnje na awtodróhu dóstał. Jemu hrozy nětko jednanje jězdźenja pod wliwom alkohola dla.

Hodowny karp je w Čěskej ćežke wobchadne njezbožo zawinował. Šoferka bě žiwu rybu w małej plastowej wańčce na pódlanskim sedle transportowała a jenož z plastowej titu zawodźěła. Ryba pak so tam a sem mjetaše a skónčnje z wańčki 62lětnej žonje na klin wuskoči. Ta so tak nastróži, zo kontrolu nad jězdźidłom zhubi a w Čěskej Lipje do betonoweho sćežora nadróžneho wobswětlenja prasny. Ju dowjezechu ćežko zranjenu z helikopterom do chorownje. Přiwšěm njebě w smjertnym straše, policija rozprawja.

Přeća božemu dźěsću słali

póndźela, 23. decembera 2019 spisane wot:

Engelskirchen (B/SN). W hórskej krajinje wotewrěchu tež lětsa zaso wosebity hodowny póstowy zarjad. Prěni dźěłowy dźeń běše 14. nowember, kaž tamniši pósto­wy jandźel a dalši pomocnicy Němskeho pósta zdźělichu. Dźěći móžachu zaso swoje listy z přećemi božemu dźěsću abo rumpodichej pósłać. Póst w Engelskirchenje je jedyn ze sydom spe­cielnych hodownych zarjadow po cyłej Němskej, a tajke wužiwaja rady dźěći z tu- a wukraja. Lětsa smědźachu poslednje listy tři dny do patoržicy na póstowym zarjedźe předležeć. Loni dóstachu tam něhdźe 288 000 listow.

Spěwacy adwentny kalender

Magdeburg (B/SN). Ewangelska cyrkej w srjedźnej Němskej (EKM) je lětsa prěni króć tak mjenowany spěwacy adwentny kalender w dohodownym času zarja­dowała. Krajny biskop Friedrich Kramer zanošuje tam wšědnje cyrkwinski znaty adwentny spěw, ale tež mjenje znate adwent­ne kěrluše ze spěwarskich. Widejo za słuchanje a sobuspěwanje pokazuja hišće hač do jutřišeho, 24. hodownika, pod www.ekmd.de/advent.

Křesćanske wosady nastawaja

Warnuje před žołmu ćěkancow

póndźela, 23. decembera 2019 spisane wot:

Istanbul (dpa/SN). Hladajo na ćežke nalěty na sewjeru Syriskeje a dźesaćitysacy ćěkacych ludźi je Turkowska před „nowej žołmu migracije“ warnowała. Prezident Recep Tayyip Erdoğan rjekny w Istan­bu­lu, zo su nalěty wjace hač 80 000 woby­dlerjow syriskeje prowincy Idlib do směra na turkowsku mjezu wućěrili. Turkowska njemóže tajki nawal „sama zmištrować“. Tež w druhich krajach drje so nawal bolostnje wuskutkuje.

Kandidat opozicije dobył

Zagreb (dpa/SN). Opoziciski socialny demokrat Zoran Milanović je prěnje koło prezidentskich wólbow w Chorwatskej dobył. Wón zawěsći sej nimale 30 procentow, wólbna komisija w stolicy Za­grebje zdźěli. Mějićelka zastojnstwa Kolinda Grabar-Kitarović, kandidatka kon­ser­watiwneje knježerstwoweje strony HDZ, dósta nimale 27 procentow. Wobaj dyr­bitaj nětko do rozsudneho 2. wólbneho koła, kotrež budźe 5. januara.

Ilegalne praskotaki sćazane

Žadyn slěd k rubježnikam

póndźela, 23. decembera 2019 spisane wot:

Drježdźany (dpa/SN). Tež nimale měsac po spektakularnym rubježnistwje w Drjež­dźanskim Zelenym wjelbje nima policija hišće žadyn horcy slěd k pa­ducham. Mjez mjeztym pruwowanymi pokiwami wobydlerjow – 1 100 tajkich je dotal dóšło – njebě hišće rozsudny tip pódla, zdźěli rěčnik policije. Wurjadna komisija „Epaulette“ pak dalše informacije běžnje dóstawa. Wšitke pokiwy fachowcy wuhódnoćeja, runje tak kaž slědy wšitkich městnosćow njeskutka.

Njeznataj běštaj so 25. nowembra namócnje do sławneje barokoweje pokładnje zadobyłoj a něhdźe dwaceći diamantow a brilantow rubiłoj. Policija přilubja 500 000 eurow za rozsudny pokiw k zwěsćenju a zajeću skućićelow. Zastojnicy dale­ pruwuja, hač ma njeskutk w Drježdźanach podobnosće z nadpadom na Berlinsku kupnicu KaDeWe abo z rubježnistwom w Berlinskim Bode-muzeju. Tamniša policajska prezidentka Barbara Slowik nowinarjam potwjerdźi, zo maja styki ke kolegam w Drježdźanach a zo móžne podobnosće pruwuja.

Nowe knježerstwo nastupiło

póndźela, 23. decembera 2019 spisane wot:

Prěni króć koalicija třoch stron na čole Swobodneho stata Sakskeje

Drježdźany (dpa/SN). Personelne roz­šě­rje­nje noweho sakskeho knježerstwa zbu­dźa kritiku. Swobodni wolerjo su wuli­čili, zo móhli ze mzdu přidatneho wodźaceho personala nowu šulsku sportowu halu natwarić. Ličba statnych mi­nistrow a statnych sekretarow bě ze změnu zamołwitosćow rozrostła. Stajnje dwě ministerstwje pod nawodom Zelenych matej dweju statneho sekretarow, wot CDU nawjedowane ministerstwa hač na jeničke wuwzaće jenož jednoho. Z Thomasom Poppom budźe přidatnje hišće­ statny sekretar za digitalne zarjadnistwo a moderniše zarjadnistwo za kabinetnym blidom sydać.

Serbska debata

nowostki LND