Stara marka awta přeco zaso nowa

póndźela, 25. nowembera 2019 spisane wot:

OCTAVIA je bjezdwěla najznaćiši, najrozšěrjeniši a tohodla drje tež najwoblubowaniši typ w šwarnym rjedźe čěskich Škodowkow. Bjez dźiwa tuž, zo ju w Mladoboleslavskej awtomobilowni Škoda Auto najdlěje twarja, mjenujcy cyłych 70 lět. Při tym njeje kónc jeje produk­cije zdawna wotwidźeć. Kaž medije susodneho kraja tele dny wozjewichu, ma spočatk přichodneho lěta mjeztym štwórta generacija tohole jězdźidła na wiki přińć.

Octaviju běchu w běhu lěta 1959 zrodźili, wotměniwši starši model Škoda 440. Bě to wosmy powójnski model. Historisku Octaviju su w Mladej Boleslavje hač do lěta 1971 zhotowjeli a cyłkownje 360 000 eksemplarow naprodukowali, 54 000 z nich w kombijowej wersiji. Wot lěta 1964 su jenož hišće kombije mon­towali.

Lěta 1992 započa Škoda Auto – nětko němskemu wulkokoncernej VW přisłušejo – prěnju generaciju nowočasneje Octavije wuwiwać. Tak mjenowany liftback z pjeć durjemi bu 4. apryla 1996 zjawnosći prezentowany. Štyri lěta pozdźišo přidruži so kombi. Hač do nowembra 1996 nasta 970 000 liftbackow a wjace hač 470 000 kombijow. Wot lěta 2004 su prěnju generaciju jako Octavia Tour předawali.

Čěska polěpša poćahi z Ukrainu

pjatk, 22. nowembera 2019 spisane wot:

Kijew (ČŽ/K/SN). Ministerski prezident Čěskeje republiki Andrej Babiš je tele dny Ukrainu wopytał. Přewodźała je premiera nimo někotrych fachowych ministrow přewšo sylna delegacija čěskich přede­wzaćelow, ma dźě tale wizita předewšěm k rozšěrjenju hospodarskich zwiskow mjez woběmaj krajomaj słužić. Babiš mjenuje swoju misiju dźiwajo na to, zo bě so poslednje tajke wzajomne zetkanje na tak wysokej runinje před 14 lětami wotměło, „nowy spočatk w čěsko-ukrainskich poćahach“.

Ministerski prezident Morawiecki program knježerstwa předstajił

Waršawa. Knježerstwowa deklaracija pólskeho ministerskeho prezidenta Mateusza Morawickeho na konstituowacym posedźenju sejma minjenu wutoru je dale wusahowaca tema w pólskich medijach. Morawiecki bě we Waršawje swój program za přichodne štyri lěta předstajił a wobydlerjam nic wjace a nic mjenje hač paradiz na zemi přilubił.

W swojej połdrahodźinskej narěči bilancowaše Morawiecki wot knježaceje narodnokonserwatiwneje strony Prawo a sprawnosć (PiS) spočatnje wuspěchi skutkowanja dotalneho knježerstwa. Při tym wuzběhny wón předewšěm socialne wudobyća kaž dźěćacy pjenjez abo zniženje rentoweje staroby.

Dom-zetkanišćo

štwórtk, 21. nowembera 2019 spisane wot:
Bratislava (ČŽ/K/SN). Zhromadnje staj čěski prezident Miloš Zeman a hłowa Słowakskeje Zuzana Čaputová w Bratislavje Čěski dom wotewrěłoj. Je to třeći swojeho razu – tamnej skutkujetej w Moskwje a Jerusalemje. Při swjatočnym přetřihanju paska Zeman zwurazni, zo sej přeje, zo by Čěski dom był městno zetkawanja a přećelstwa. Prezidentka Zuzana Čaputová praji, njedźiwajcy rozdźělenje Čěskosłowakskeje, wostawaja Češa a Słowakojo najbliši partnerojo. „Wěrju, zo budźe Čěski dom w Bratislavje spomóžnje k tutej bliskosći přinošować“, wona přispomni. Štyriposchodowe měšćanske twarjenje ze 17. lětstotka w historiskim centrumje słowakskeje stolicy wotnaja čěski stat wot firmy předewzaćela-miliardara Tomáša Chrenki. W nim maja swoje sydło Čěski centrum, agentura CzechTrade, pućowanski běrow CzechTourism a přichodnje hišće agentura CzechInvest. Čěski dom ma zdobom mnohe přihódne rumnosće za hajenje towaršliweho žiwjenja kaž tohorunja za wustajeńcy. Składnostnje wotewrjenja doma je w nim widźeć wustajeńca k 30.

Wětřik mjezwoči a do chribjeta

wutora, 19. nowembera 2019 spisane wot:

Praha (ČŽ/K/SN). Přibližnje 300 000 ludźi zhromadźi so minjenu sobotu po trochowanju zarjadowarja akcije, hibanju Milion chvilek pro demokracii, na płoninje Letná, zo bychu wustupili přećiwo „skaženym“ politiskim poměram w kraju. Rěčnicy napomnichu premiera Andreja Babiša, zo měł wotstupić, njeskónči-li do kónca lěta wjazby ze swojimi firmami a njewotwoła-li ministerku za justicu Mariju Benešovu.

Šef hibanja Mikuláš Minář namołwi opoziciju, hač do kónca lěta zdźěłać Program za Čěsku a z nimi hromadźe dźěłać. Zdobom připowědźi wón dalše protesty, njedyrbjał-li Andrej Babiš zwuraznjene žadanja chutnje brać. Prěni raz wobdźělichu so na protestnej akciji burja z traktorami. Tež we wukraju su čěscy staćenjo přećiwo Babišej demonstrowali, mjez druhim w Drježdźanach.

Najnowše zwěsćowanje agentury STEM wupokazuje Babiša jako najwoblubowanišeho nawodneho čěskeho politikarja. 52 procentow ludźi jeho pozitiwnje hódnoći, sydom proc. wjac hač w juniju. Maja Babiša samo za wuhladneho kandidata na zastojnstwo prezidenta.

Tusk njebudźe kandidować

pjatk, 15. nowembera 2019 spisane wot:

Pólska opozicija pyta noweho kandidata za prezidentske wólby

Waršawa. Tale powěsć pólsku opoziciju překwapja: Bywši ministerski prezident a tuchwilny prezident Europskeje rady Donald Tusk njebudźe klětu za prezidentske wólby kandidować. To je wón po dołhim mjelčenju tydźenja w Brüsselu připowědźił. Tusk bě wot lěta 2007 do 2014 ministerski prezident kraja, mjeztym pak nawjeduje pjeć lět zastupnistwo wšitkich 28 čłonskich statow Europskeje unije.

Róčnica zwjazuje

pjatk, 15. nowembera 2019 spisane wot:
Praha (ČŽ/K/SN). 30. róčnicu somoćaneje rewolucije w Čěskosłowakskej wosławitaj šefaj knježerstwow Čěskeje a Słowakskeje njedźelu, 17. nowembra, zhromadnje z kolegomaj Visegrádskeje štyrki­ (V4), potajkim z Pólskeje a Madźarskeje. Dopołdnja wotměja so wšelke zarjadowanja w Praze, popołdnju w Bratislavje. W čěskej stolicy wotewru ministerscy prezidenća w Narodnym muzeju wustajeńcu, dokumentowacu na najwšelakoriše wašnje spomnjeny wurjadny stawizniski po­dawk. Po wobjedźe w Kramářovej wili podadźa so woni do Słowakskeje. Při pomniku Brana (wrota) svobody pod hrodom Devín na kromje słowakskeje metropole a njedaloko awstriskeje hranicy wobdźěla so premierojo na ceremoniji za wopory swój čas kruće stražowaneje mjezy. Po swjedźenskej wječeri dožiwja nawodni zastupnicy krajow V4 w Słowakskim narodnym dźiwadle galaprogram načolnych słowakskich a čěskich wuměłcow. Na njón su wšitcy najwyši wustawowi reprezentanća minjenych 30 lět přeprošeni, njehladajo na stronsku přisłušnosć abo politiske skutkowanje.

Hibanje so hiba

srjeda, 13. nowembera 2019 spisane wot:

Bratislava (SŽ/K/SN). Wólby Narodneje rady Słowakskeje klětu 29. februara wuńdu nastupajo tworjenje knježerstwa najskerje jara problemowe. Po najnowšim zwěsćowanju nastajenja wolerjow přez agenturu FOCUS kiwa drje dotal knježacej stronje Smer-SD jasne dobyće, pobrachować pak móhli jej koaliciscy partnerojo. Nětko by stronje w zwisku zamordowanja nowinarja Jána Kuciaka a jeho njewjesty Martiny zwrěšćeneho premiera Roberta Fica 20 procentow wolerjow swój hłós dało, to je 1,9 proc. mjenje hač w awgusće. Druhe městno ma dale koalicija Progresivne Slovensko/Spolu (Hromadźe) z 11,7 procentami, štož su samo tři procenty minusa.

Wot něhdyšeho prezidenta Andreja Kiski hakle njedawno załožene hibanje Za ľudí po hižo zadźiwacymaj 5,2 procentomaj w awgusće nětko cyłych 10,6 procentow žněje a zaběra třeću poziciju. Ultraprawicarjo přińdu na 10,3 procenty a zhubja dwaj dypkaj. Do sejma zaćahnyli bychu hišće hibanje Sme rodina (swójba) ze sydom procentami, SNS ze 6,8 proc. a KDH a OLANO z 5,7 proc. Strona Most-Híd móhła prěni raz wonka wostać – sobu knježacej stronje madźarskeje mjeńšiny wěšća jeno 4,1 procent.

Starosća so wo demokratiju

póndźela, 11. nowembera 2019 spisane wot:

Praha (ČŽ/K/SN). Mjez europskimi krajemi ně­hdyšeho socialistiskeho lěhwa so Češa mjenje wo demokratiju starosća a Słowakojo bóle. To wujewja zwěsćowanje agentury YouGov we wotpowědnych sydom statach. Wuslědki, wozjewjene wot agentury krótko do 30. róčnicy powalenja Berlinskeje murje, wupokazuja, zo ma w Čěskej 47 procentow woprašanych za to, w jich kraju je demokratija wohrožena. W Słowakskej měni to cyłych 61 procentow ludźi.

W tamnych krajach tohorunja wjace hač połojca wobydlerjow demokratije dla čoło moršći: w Pólskej 61 procentow, we wuchodnej Němskej 52 proc. a w Madźarskej kaž tež w Rumunskej 58 proc. „Kaž so zda, su někotre z lěta 1989 wuwojowanych swobodow mjeztym pod ćišćom“, YouGov dźiwajo na wuslědki zwěsćowanja­ konstatuje.

W Bołharskej 76 proc. ludźi měni, zo w jich kraju wólby njejsu swobodne. W Čěskej porno tomu 67 proc. wobydlerjow wólby jako swobodne wobhladuje. W Madźarskej 63 proc. woprašanych hódnoći, zo někomu za zjawnu kritiku knježacych negatiwne sćěhi hroža.

Duchowni šwikaja arcybiskopa

pjatk, 08. nowembera 2019 spisane wot:

Reportaža wo wustupowanju a žiwjenskim stilu pólskeho metropolita

Waršawa. W pólskej cyrkwi knježi zaso raz njeměr. Přičina pak njeje tónraz debata wo znjewužiwanjach abo někajki kritiski film. Dźe wo skandalozne nutřkocyrkwinske wobstejnosće.

Telewizijny sćelak TVN 24 wusyłaše tydźenja reportažu, kotruž móžachu ludźo po wšěm kraju widźeć. Film bě w tej formje njesłyšany. W jeho srjedźišću steji Gdańšćanski arcybiskop Sławoj Leszek Głódź. Žurnalisća mějachu składnosć, rěčeć ze 16 duchownymi. Woni šwikaja swojeho arcybiskopa, kiž wšak je dźěłoprawnisce jich šef. Anonymnje měšnicy powědaja, kak nječłowjesce Głódź z nimi wobchadźa. Mobbing, ponižowanja a wulga­rizmy z jeho strony su takrjec na wšědnym dnjowym porjedźe. Nimo toho duchowni jeho žiwjenski stil šwikaja. Tak bydli Głódź w Gdańsku w hoberskej a luksurioznej wili. Swój wólny čas přežiwja na wulkim dowolowym statoku na wuchodźe kraja z tohorunja wulkim palastom a konjacym dworom. Stajnje zaso dochadźa tam k alkoholowym ekscesam. Ludźo wšak wo tym wědźa, a mjenuja nawodu diecezy „flaška“.

Serbska debata

nowostki LND