Kak z Leninom wobchadźeć?

pjatk, 24. apryla 2020 spisane wot:
„Što činić?“, prašeše so Lenin. Što z pom­nikami Lenina činić, praša so składnostnje jeho 150. narodnin 22. apryla wustajeńca „Что делать?“ – Lenin mjez hopom a popom“ w Drježdźanskej galeriji nEUROPA. Towarstwo Kultur Aktiv pokazuje tam hač do lěća dźěła wosom fotografow, kotřiž su so z tym rozestajeli, kak we wšelakorych krajach z pomnikami Lenina wobchadźeja. Přehladku su nětko digitalnje wotewrěli: https://www.kulturaktiv.org /virtuelle-vernissage-lenin-hopp-pop/.

„Haleluja“ tola mócnje klinčało

pjatk, 17. apryla 2020 spisane wot:

Poselstwo scyła wozjewjeć, mnohim wažne było

W swójbnych skupinkach a z dosć wotstawkom su dźěći w Róžeńće swój kóždolětny čestny nadawk klepotanja wukonjeli.

„Jutry bě lětsa wšitko hinak hač zwučene.“ To drje je tele dny najčasćišo wužiwana sada. A, zdobom je to tež facit najwjace wobydlerjow Hornjeje kaž tež Delnjeje Łužicy.

Najćešo wšak bě mnohim, zo njemóžachu so swobodnje hibać. Ćežko zawěsće tež mnohim bě, zo dyrbjachu mnohe starodawne zwučenosće cyle jednorje spušćić, krizy krononawirusa dla. Najbolostnišo wšak bě mnohim, zo so mnohe cyrkwinske wobrjady k jutram wotměli njejsu, kaž zjawne kemše na swjatych dnjach a to w Hornjej, srjedźnej a Delnjej Łužicy. Nihdźe njemóžachu wěriwi po zwučenym wašnju zrowastanjenje Zbóžnika swjećić a dobre poselstwo wozjewjeć. Ani jutrowne spěwanje w Rownom ani jutrowne spěwanje we Wuježku njeje so tak wotměło, kaž je znajemy. Tež přez mjezy Łužicy znate křižerske procesiony so wotměli njejsu, štož mnohich křižerjow kaž tež hosći a domoródnych chětro jara boleše.

„Sapere Aude“ – zwaž sej wědźeć

pjatk, 17. apryla 2020 spisane wot:

Wědylačny 15lětny Jerome Hennersdorf třeće lěto na Sakskim krajnym gymnaziju St. Afra w Mišnje wuknje

Na dnju wotewrjenych duri nochce so jenož kubłanišćo jako tajke zajimowanym dźěćom a staršim předstajić. Tam zmóžnja runje tak wuknjacy dohlad do swojeho wšědneho dnja, do swojich zaběrow po wučbje. Nawal zaćišćow, ale tež derje měnjenych pokiwow, móže za wopytowarjow přemóžacy być. A to wosebje, hdyž kóžde lěto spočatk januara Sakski krajny gymnazij za wurjadnje wobdarjenych St. Afra w Mišnje přeproša. Před třomi lětami je so tu tež Jerome Hennersdorf ze staršimaj rozhladował. Lětsa, jako šuler 9. lětnika, je hromadźe z towarškomaj „Pčólny projekt“ prezentował. Kak pak přińdźe hólčec, kotrehož Bukečanski dźěd bě hišće běžnje serbsce rěčał, na tajki njewšědny gymnazij?

Zajac w pěstowarni

pjatk, 17. apryla 2020 spisane wot:
Foto: Bernadet PjetašecDundajo zeleny štwórtk dopołdnja do za­hrodki našeje pěstowarnje „K wódnemu mužej“ w Malešecach wuhladachmy zdaloka wuši. Što to je? Krótko na to hibaše so něšto brune skakotajo po zahrodce. Dźěći juskajo a zahorjeni wołachu: „To je zajac, tam je zajac.“ A woprawdźe, jutrowny zajac nas wopyta. Mali pjerachojo smalachu za nim. Kóžde dźěćo dyrbješe darik namakać. To njebě docyła tak jednorje. Schowy zajaca běchu dobre, zdźěla samo w zelenych kerkach. Rozžohnowachmy jeho dźakowni, wšako měješe hišće dosć dźěła. Hač do klětušeho, luby zajaco! Přińć strowy zas. Bernadet Pjetašec

Njewšědne jutry

pjatk, 17. apryla 2020 spisane wot:
Jutry Helena Smolic Rjany čas so započina, 40 dnjow je póstny čas, jutry so zas přibližuja. po tym su tež jutry zas. Dźěći so tež wjesela Jejka barbić, wóskować, na rjane dary zajaca. konje rjenje gratować. Jutry su za mnje kóžde lěto wosebity swjedźeń. Čehodla? Dokelž mam jutrowne konje wosebje rady. Móžu přeco grat wurjedźić, zo so po tym přeco tak błyšći. Ale najradšo na konju jěcham. Hdyž wječor křižerjo so nawróća, wjeseli so wša dźěćaca bobrija. Najradšo sedźu na konju a jěcham wjesoła přez wjesku.
Ilustracija: Christin Lukašowa

Helena a Leandra stej so hižo tydźenje dołho wjeseliłoj, zo smětej lětsa zaso na konju jěchać. Jutrownička je za njej stajnje cyle wosebity dźeń. Lětsa pak běše wšitko hinak. Křižerske procesiony njeběchu, křižerjo wostachu doma a sej ze swójbnymi jutrowne kěrluše zanjesechu. Bože mšě smy před kompjuterom abo radijom sedźo swjećili. Jutrowny zajac pak je so při wšěch ćežach na naše zahrody zmužił! W basnjomaj Heleny a Leandry znajmjeńša začuwaće, kajki wulkotny swjedźeń to je. A klětu budźe wšitko zaso hinak. Milenka Rječcyna

Wosebity procesion so na puć nastajił

pjatk, 17. apryla 2020 spisane wot:

Foće: Hubert KolaCyle bjez křižerskeho procesiona tola njeńdźe, su sej Kolic dźěći Jakub, Kon­stantin a Ławrjenc w Haslowje myslili. Nan Tomaš jěcha kóžde lěto w Radworskim procesionje sobu a tuž su prosće cyłe hrajkace konje do zahrody donjesli a sej swójski proce­sion z nich natwarili. Wězo njejsu tež na Ra­dwor­sku a Baćońsku wosadnu cyrkej poza­byli a jej z pomocu paketow přiho­towa­li. Tež chor­hoje su paslili. A tak se­dźe­še Ławrjenc jutrowničku při najrjeńšim słónčnym wjedrje kěrluše spěwajo na za­hrodźe a je nanej k wjeselu kusk po kusku procesion do směra na Baćon suwał. Hubert Kola

Basnik a bojownik

pjatk, 17. apryla 2020 spisane wot:

Benedikt Dyrlich budźe přichodnu wutoru 70 lět

Zbytne wuznaće

Benedikt Dyrlich

Na kruchaj! syk truhnył njebě

Měsačk wot suknje słónca

Złamał njebě poprjanc Europa:

Tam zapad tu wuchod

Přez mje zjědźe sekery lico:

Jedna ruka noha poł hłowy

Placnychu wo zdónk pralipy

Rostu z drjewom z klina

Maćerje: hłuboka studnja

Tamna połka ćěła

Pójsny so na žorawja křidle

Ćehnje smorže jej kóžde žórło

Do swěta njewěrnych sonow

Sym ludźik kiž lećeć dyrbi

Sym ludźik kiž korjeń trjeba

Tradam polaritu

ze zběrki „W paslach“ (1986)

W swojej knize „Das Haus der Regierung“ wotkrywa nam Jurij Sljozkin (Yuri Slezkine) nimale sto lět stawiznow: Wone sahaja hač ke korjenjam socialistisko-komunistiskich hibanjow a wottam hač k dobje po Druhej swětowej wójnje. Podtitul publikacije z lěta 2018 „Eine Saga der Russischen Revolution“ njeje na žadyn pad přehnaty.

63lětny awtor Jurij Sljozkin je rusko-židowskeho pochada – rodźeny w Sowjetskim zwjazku – a wuči dźensa jako profesor stawiznow w Kaliforniskej. Po studiju na filologiskej fakulće Moskowskeje Uniwersity Lomonosowa bě wón wupućował.

Kniha Sljozkina je rozrjadowana do třoch zwjazkow z dohromady šěsć dźělemi, kotrež wobsteja z 33 kapitlow. K tomu mamy epilog, předsłowo a přiwěšk z registerskim aparatom. Titule jednotliwych dźělow knihi su wědomje po wotběhu jedneje wumóženskeje stawizny natwarjene.

Són wo čłowjeku noweho typa

W rěči, wěrje a tradiciji zakótwjene

štwórtk, 09. apryla 2020 spisane wot:

Přezpólne spěwarki – Rowniske glosy – slepjanšćinu zaměrnje zachowuja

Wulki swjedźenski ćah je Rownjanow a jich hosći w septembrje 2006 zawjeselił. Tak dopominachu tehdy na 200lětne wobstaće Njepilic statoka. Wosrjedź swjedźenskeho ćaha předstaji spěwna skupina Rowniske glosy wobraz wo serbskim nałožku přezpólneho spěwanja „Pćezpolne spiwanje“. „Hač do lěta 1955 bě nałožk w Rownom žiwy. Zo móhli jón awtentisce pokazać, bě tójšto dźěła trěbne“, powěda Rownjanka Erika Petrikowa. Mějachu zajimowane žony za skupinu namakać. Runje tak wažne bě narodnu drastu přezpólnych spěwarkow zestajeć. Wona wobsteji z módrozeleneje plisěrowaneje suknje, z běłeho płatoweho šórcucha a słónčneho rubiška, běłeho rubiška z róžowym mustrom. Předewšěm Erika Petrikowa a Rita Krautzowa stej tehdy zaměrnje zajimče pytałoj a namakaštej je w Rownom, Trjebinje, Mułkecach, Slepom, Budyšinje a Choćebuzu. Pilnje nazwučowachu sej wone za předstajenje nałožka typiski kěrluš „Dowěr so Bogoju“.

Jutry wozjewjeja křižerjo wjesołe poselstwo wo zrowastanjenju Jězusa Chrystusa. Lětsa pak je wšitko hinak. Koronapandemije dla so křižerske procesiony nje­wotměja. Skótny lěkar dr. Pětr Brězan z delnich Sulšec hižo wot lěta 1946 bjez ­přestawki w Kulowskim procesionje sobu jěcha. Lětsa by tomu 75. króć było, zo by poselstwo do Ralbičanskeje wosady sobu njesł. Wo tejle wosebitej situaciji a jeho myslach k jutram je so Andreas Kirschke ze serbskim katolikom rozmołwjał.

Knježe dr. Brězano, křižerske procesiony lětsa na wukaz sakskeho ministerstwa za strowotnistwo a socialne njebudu. Kak sće powěsć přijał?

P. Brězan: Ja to wulce wobžaruju, ale zdobom dowidźu. Strowota kóždeho jednotliweho čłowjeka steji nětko na prěnim městnje. Po wšěm swěće howrjaca koronapandemija je hižo tójšto smjertnych woporow zawostajiła.

Što chceće nětko činić?

Serbska debata

nowostki LND